EHD rozšiřují a zvyšují všeobecné povědomí o našem kulturním dědictví. Pro širokou veřejnost zpřístupňují co nejvíce zajímavých a výjimečných památek, budov, objektů i prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo celé nepřístupné. Nesoustřeďují se pouze na prohlášené historické památky, jako jsou hrady, paláce či katedrály, ale snaží se dosáhnout mnohem dále tak, aby byly zahrnuty i různé jiné objekty – národní parky, uhelné doly, vykopávky či rekonstrukce původních staveb, protiletadlové kryty, zříceniny, parníky atd. Otevírají dveře soukromých i veřejných budov (radnice, budovy soudů, školy, kanceláře, obytné domy atd.), které nebývají přístupny veřejnosti nebo pouze příležitostně a částečně. V objektech, které jsou běžně přístupné veřejnosti, a je v nich vybíráno vstupné, může být tento den vstup volný nebo by měl být nabízen speciální program (například zvláštní prohlídková trasa, koncert, výstava atp.). V rámci EHD je obdobným způsobem kladen důraz také na zpřístupnění movitého kulturního dědictví.

Kromě toho vstupuje stále více do podvědomí jako nadšený cestovatel - dobrodruh, který umí zájemce o nejrůznější vzdálené destinace zaujmout nejen svojí fotografickou tvorbou, ale také živým vyprávěním, jak dokazuje na četných veřejných promítáních snímků ze svých cest.

Vernisáž výstavy pořádané při příležitosti autorových šedesátých narozenin se uskuteční ve středu 14. září v 17 hodin a potrvá do 28. října. 

Loretánské slavnosti v Rumburku patří mezi certifikované zážitky v regionu Českosaského Švýcarska. Letošní slavnosti pořádá Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk a město Rumburk za podpory Sparkasse Oberlausitz – Niederschlesien. Akce je součástí Dnů evropského dědictví. Vstupné je 25 Kč.

Během Loretánských slavností 2016 představí soubor Musica per gaudium renesanční a barokní hudbu. Premiérově se odehraje pohádkový muzikál Schrödingerova institutu "Jak se šašek stal králem". Divadlo Krasohled připravuje pohádku "O Malence z vlny" a "Příběhy psa Kubíka". Na nádvoří budou k vidění magické bubliny Václava Štrassera. V ambitu je možné zhlédnout výstavu České Nizozemí a černobílé fotografie Jiřího Stejskala. Dětem je určena komentovaná prohlídka a výtvarná dílna filcování z vlny a bublinová školička. Doprovodný program nabízí prohlídky Expozice církevního umění Šluknovska, komentované prohlídky s průvodcem, tvoření ve výtvarných dílnách, prodej rukodělných výrobků a regionální literatury a občerstvení.

Součástí Loretánských slavnost 2016 je od 15.00 h. slavnost 309. výročí posvěcení loretánské kaple (mše svatá), kterou v klášterním kostele sv. Vavřince celebruje prelát Mgr. Jiří Hladík, OCr., probošt litoměřické kapituly, sídelní kanovník litoměřické kapituly a farář litoměřické katedrály. Od 17.00 h. se v kapli Svatých schodů uskuteční pobožnost Svatých schodů.

Loretánské slavnosti pořádá Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk od roku 1997 v sakrální památce Loreta Rumburk. Jsou koncipovány jako hudební a divadelní slavnost pro celou rodinu. Konají se v barokním areálu a mariánském poutním místě z 18. století. Pořádají se jako připomínka dostavby a vysvěcení loretánské kaple. Od roku 2014 jsou certifikovány jako regionální zážitek Českosaského Švýcarska. Jejich součástí jsou koncerty, divadelní představení, prohlídky běžně nepřístupných prostor, tvořivé dílny pro děti a prodej regionálních výrobků.

Více na www.loretarumburk.cz

Loreta Rumburk
sobota 17. 9. 2016, 10.00 - 17.00 h
Loretánské slavnosti 2016 v Rumburku

Mgr. Klára Mágrová
projektová manažerka
Římskokatolická farnost – děkanství Rumburk
Náměstí Dobrovského 379/11, 408 01 Rumburk
mobil: +420 724 072 525
e-mail: loreta.rumburk@seznam.cz
www.facebook.com/loretarumburk
www.loretarumburk.cz 
www.poutni-mista-sluknovsko.cz 

Z kapel vystoupí například Kill the dandies! nebo Nauzea orchestra, pozvání přijal také divadlelní soubor CONTINUO Theatre. Kromě hudby a divadla se návštěvníci můžou těšit na vernisáž výstavy v Muzeu každodennosti, která se zabývá životem a konkrétními osudy chříčských řemeslníků před sto lety, na hudební dílnu s klienty a asistenty chráněného bydlení Slapy nebo na promítání filmů natáčených lidmi s mentálním postižením. Samozřejmě nebude chybět ani přehlídka chráněných dílen a řemesel.

Pivovar Chříč, který celý festival již tradičně hostí, je rok v provozu. Krom klasického jedenácti stupňového ležáku, který se v pivovaru vaří od začátku, se paleta sortimentu rozrostla o desítku - Karbaníka, stout Nebožtík nebo třinácti stupňový American Brown Ale. Nerozšířil se ale pouze sortiment, vzrostl i počet zaměstnanců s handicapem. V tuto chvíli pivovar namísto původně zamýšlených pěti, zaměstnává osm zaměstnanců s mentálním postižením a tři se zdravotním. Do pivovaru přibyla druhá správcovská rodina, další pak v Chříči působí v rámci evropské dobrovolné služby.

Občanské sdružení Propolis, které festival organizuje, je skupina přátel, které spojuje zájem o chříčský pivovar a chuť aktivně se podílet na jeho obnově. Pivovar začalo spravovat v roce 2009 a do dnešního dne zrekonstruovalo značnou část areálu. „Naší vizí je přetvořit celý areál v místo, kde se budou setkávat lidé se zájmem o historii, umění, krajinu, tradice a řemesla. Podařilo se nám obnovit pivovar coby sociální firmu zaměstnávající lidi s mentálním handicapem, ve sladovně a zahradě vytvořit prostor pro kulturní a společenské akce, vybudovat v prvním patře sladovny interaktivní expozici o životě našich předků - ´Muzeum každodennosti´ a v bývalých skladech otevřít komunitní centrum pro pořádání pravidelných volnočasových aktivit a vzdělávacích pobytových i jednodenních akcí pro školy, rodiny i širokou veřejnost. Naším cílem je proměnit chříčský pivovar v podnětné místo, které bude obohacovat své návštěvníky i pozapomenutý kraj a jeho obyvatelstvo,“ říká předseda sdružení Antonín Štogr.

Součástí festivalu budou jako vždy komentované prohlídky, při kterých se návštěvníci dostanou i do běžně nepřístupných částí pivovaru, aktivity pro děti nebo řemeslné tržiště, kde bude možnost si zakoupit výrobky chráněných dílen z Plzeňského kraje.

Základem nově vytvořených průvodců pro neslyšící jsou videonahrávky ve znakovém jazyce vložené do tabletů, které budou k dispozici na pokladnách vybraných památkových objektů. Soubor krátkých filmů byl natáčen vždy v autentickém prostředí, tedy v daném sále či pokoji, a umožňuje tak neslyšícímu návštěvníkovi se rychleji zorientovat v prostoru a lépe si užít prohlídku samotnou.

„Jakmile přijde neslyšící návštěvník na pokladnu daného památkového objektu, bude mu nabídnut vedle psaného textu i tablet,a on s ním může absolvovat běžnou návštěvnickou trasu za doprovodu videonahrávky ve znakovém jazyce,“ upřesňuje ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Martina Indrová.

Tento pilotní projekt připravilo metodické centrum pro vzdělávání (Národního památkového ústavu) v Telči a jedná se o další aktivitu v rámci zastřešujícího vzdělávacího projektu Památky nás baví. Národní památkový ústav se edukačním aktivitám na památkových objektech věnuje dlouhodobě. V loňském roce vydal soubor pěti metodik, z nichž jedna je věnována právě návštěvníkům památkových objektů se specifickými potřebami.

Zkušenost v používání tabletů pro neslyšící má Národní památkový ústav také v Kroměřížských historických zahradách. Daří se mu zpřístupňovat památky zahradního umění osobám se zdravotním znevýhodněním. Metodické centrum zahradní kultury Národního památkového ústavu v Kroměříži vytvořilo průvodce kroměřížskou Květnou zahradou pro neslyšící - tablet s videonahrávkami ve znakovém jazyce -  již v roce 2015.

Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Telči, je jedním ze čtrnácti krajských pracovišť NPÚ. Jeho úkolem je naplňovat v Kraji Vysočina poslání odborné instituce památkové péče dané zákonem o státní památkové péči, např. zpracovávat odborné podklady pro rozhodnutí výkonných orgánů, poskytovat konzultace a odbornou pomoc vlastníkům kulturních památek při jejich obnovách a sledovat stav památkového fondu na území kraje. Pracoviště v Telči také zpracovává návrhy na prohlašování věcí či objektů za kulturní památky a podílí se následně na jejich evidenci. Spravuje dokumentační sbírky plánů, fotografií a dalších odborných podkladů ke kulturním památkám, vede veřejně přístupnou knihovnu, vydává sborník Památky Vysočiny, organizuje cyklus přednášek Rodinné stříbro – Památky kolem nás a provádí archeologické průzkumy.

Od 1. ledna 2015 působí při územním odborném pracovišti v Telči metodické centrum pro vzdělávání, které se zaměřuje na tvorbu edukačních programů a vzdělávání v památkové péči. Další informace najdete na www.npu-telc.cz.

Kontakt:

PhDr. Martina Indrová, ředitelka, NPÚ ÚOP v Telči,  567 213 116, 725 590 598, e-mail: indrova.martina@npu.cz
Ilona Ampapová, prezentace a práce s veřejností, NPÚ ÚOP v Telči, 567 213 116, 724 663 511, e-mail: ampapova.ilona@npu.cz

Trasa: nám. Dr. E. Beneše – Kostelní ulice – Sokolovské náměstí – Valdštejnské domky - Tovaryšský vrch – Frýdlantská ulice – Divadlo F. X. Šaldy – nám. Dr. E. Beneše

Začátek prohlídky/sraz s průvodcem je v Městském informačním centru v Liberci, vždy v 18.00.
Kapacita prohlídky je omezená, proto je dobré se předem objednat.
Ceník: dospělí 50 Kč, zlevněné (děti, studenti, senioři +70) 25 Kč, rodinné (2+2) 100 Kč.

ZDROJ

Každý taneční večer má jiného pořadatele, a proto se každý pátek tančí v jiném stylu.

12. srpna SalsaZlin přivedla na ulici temperament a jižní rytmy.

19. srpna večer zahájí Taneční klub Fortuna Zlín v latinskoamerickém tempu a pokračovat se bude v rytmu argentinského tanga se zlínskou skupinkou tangeros.

26. srpna Star light studio připravilo mix latinskoamerických rytmů.

2. září s Bartošovým souborem proniknete do základů typických tanců Valašska a určitě si zatancujete i polky a valčíky.

9. září můžete objevit svůj cit pro latinskoamerické rytmy opět s Tanečním klubem Fortuna Zlín a vydáme se také vzpomínat na osidlování Ameriky ve stylu country.

16. září zjistíte, jestli ještě máte věk pro street dance s Klubem společenských tanců Mědílkovi Zlín.

23. září zakončí celý taneční cyklus folklorní večer se slováckým souborem Vonica a valašským souborem Kašava.

S myšlenkou tanečních večerů ve zlínských ulicích přišel Stanislav Martinec. Inspirovaly ho právě večery argentinského tanga. Podle zájmu o první taneční večer, kterého se zúčastnily na 200 stovky tančících diváků, to byl správný impulz.
Večery se mohou uskutečnit zejména díky technické podpoře města Zlína, které zapůjčuje ozvučení a speciální parket. Pokud plánujete cestu do Zlína, nenechte si páteční večer v parku ujít.

„Není to první jednání o tomto tématu. Už nějakou dobu jsem v kontaktu s krumlovským starostou Tomášem Třetinou. Doposud byla komplikací otázka vlastnictví tamního zámku, kde by měla být epopej vystavena. Brno tak hrálo roli jakéhosi garanta, v případě, že by se situace kolem zámku komplikovala, protože má při takových jednáních jednoduše větší váhu než město velikosti Moravského Krumlova,“ vysvětlil Petr Vokřál. „Cíl je jasný, dostat Slovanskou epopej zpět na Moravu. Je to záležitost, která má nadregionální význam, posílí nejen pozici Moravského Krumlova, ale celého regionu. V Moravském Krumlově dělají vše pro to, aby se tam epopej mohla vrátit,“ doplnil Petr Vokřál.