Cestovní ruch

 Po celý čas prohlídky se o hosty bude starat průvodce a someliér. Chybět nebude ani ukázka sabrage, tedy odseknutí hrdla láhve šavlí. Vstupné je 300 Kč na osobu a zahrnuje prohlídku, degustaci, neutralizační sousto a vodu. Každá žena obdrží na závěr malou pozornost! Start je 5 minut před 18 hodinou před vchodem nad radniční pasáží v Zelenářské ulici č.p. 16. Pořadatelé doporučují včasnou rezervaci míst.

Stejně odvážný jako před sto léty český Mistr Jan Hus, jehjo předchůdce. Vývoj církví v Evropě lze těsně spojovat i s vývojem víry u obyvatel zemí koruny české.  Především čeští emigranti byli aktivními věřícími a přispěli k rozvoji duchovní kultury v široké škále. Ponejvíce však nejblíže za hranicemi, v Lužici.
Většina obyvatel tehdejší německé říše se tehdy odklání spolu s duchovními od křesťanství k protestantismu a stejně tak se mění i kostely.  V Budyšíně je chrám sv. Petra prvním bilinguistickým kostelem, v němž zůstala polovina křesťanská a polovina se přiklonila k lutherově víře. V jedné jeho polovině se koná liturgie protestantská, v druhé křesťanská podnes.
Mezi  protestanty a křesťany vznikají nejen duchovní rozpory, ale křesťanům jde i o majetek, který si protestanti přivlastnili. V některých oblastech zbyly jen zlomky křesťanů, podnes v klášteře Marienthal nebo v Marienšternu.  Po staletí tak v Německu zůstaly obě dvě církve. Ona volnost víry dala mnohým Čechům vyvarovat se pronásledování, které jim pro myšlenky kališníků, hrozilo v zemích koruny české v době vlády Rakousko-uherské říše.
Letošní oslavy výročí reformace po celém Německu lze  vidět i v souvislosti s našimi občany, kteří zde působili a tvořili. Zahradník Václav Kleych, uprchlý do Žitavy, začal vydávat špalíčky a tajně je vozit nejdřív v obřím kabátě do Čech, později dokonce vozem. Jeho špalíčky s modlitbami a písněmi jsou součástí žitavské knihovny spolu s velkou sbírkou misálů a liturgických knih.  V budyšínském muzeu je uchováno několik set důležitých světských i duchovních listin.
Rodák z Mostu Andreas Hammerschmidt se stal vynikajícím muzikantem a v Žitavě je nazývám německým Orfeem. K významným komponistům je řazen i liberecký rodák Heinrich Marschner. 
Čeští emigranti v Německu působili nejen v kultuře, ale jejich předností byla řemeslná práce a sklářské výrobky jsou v mnoha kostelích.  Problematický původ má kupříkladu postní plátno z roku 1472, na němž jsou znaky českého lva.
Vznikala zde také řada staveb, jejichž charakter je vysloveně český, obzvláště z období baroka. Klášter na Oybíně nechal postavit Karel IV., klášter v Ostritz založila česká královna Kunhuta, manželka krále Václava I. františkánský klášter v Žitavě vznikl za vlády Přemysla Otakara II., podobně jako klášter v Budyšíně.
Neméně zajímavými stavbami jsou hřbitovy, z nichž budyšínský připomíná lužicko-srbské obrozence a je pro tento národ jejich Slavínem. Své romantické kouzlo má horský hřbitov na Oybíně. Nejzajímavějším je však určitě hřbitov českých bratří v Herrnhutu. Smutným místem současné doby je zahrada v Königsheinu, kde leží 220 mladých německých vojáků.  Nejnavštěvovanějšími stavbami pro návštěvníky Lužice jsou chrámy ve Zhořelci a Budyšíně.  Kostel sv. Kříže v Žitavě byl vybudován ve stejném stylu jako kostel Na Slupi v Praze.  Své kouzlo  mají i malé venkovské kostelíky, většinou otevřené s možností návštěvy nejen v době bohoslužeb, ale i volně nebo při koncertech.  Obzvláště zajímavým je největší venkovský kostel pro 2624 sedících věřících v Cunewalde..

Vydat se o prázdninách k našim sousedům může být příležitostí navštívit celou řadu památek duchovní kultury, připomenout si naše tradice především v Lužici. Naše státotvornost nemůže měnit zákony a podpořit mnohoženství nebo sňatky mezi dětmi. Základem našeho státu je rodina a připomenutím památek může být uvědomění si těchto tradic

Roste i zájem zahraničních návštěvníků, hlavně z Polska, Slovenska, Ukrajiny nebo Španělska. Celkem tu všichni strávili bezmála 2 miliony nocí.

Podle vedení kraje je třeba jedinečnou příležitost využít a počet turistů do budoucna ještě zvýšit, aby byli pro region skutečným přínosem například při tvorbě nových pracovních míst v cestovním ruchu. „Náš kraj je plný přírodního bohatství, historických skvostů i rozvinutých lázeňských služeb, a proto je cestovní ruch zásadní příležitostí pro rozvoj mikroregionů, kde se lidé nemohou spolehnout na zaměstnání ve velkých průmyslových firmách,“ řekl hejtman Ladislav Okleštěk.

Dobrou zprávou pro místní cestovní ruch je pokračující nárůst průměrného počtu přenocování u lázeňských pobytů, které dosáhlo dvanácti nocí. S celkovým počtem 685 474 se náš region řadí na druhé místo hned za Karlovarský kraj. V Olomouckém kraji se výrazně daří i kongresové turistice. S počtem přes 85 tisíc účastníků obsadil náš region třetí místo. Pokud porovnáme průměrný počet účastníků na jednu akci, tak se dokonce mezi kraji jedná o celorepublikově nejlepší výsledek.

„Právě lázeňství a vícedenní turistika přináší užitek zejména pro odlehlé regiony a proto se chceme na jejich podporu zaměřit několika formami. Mimo jiné podpoříme studijní obory středních škol zaměřené na cestovní ruch, protože skutečných odborníků v této oblasti máme v kraji velký nedostatek,“ uvedl hejtman, který vidí velký potenciál také ve spolupráci s agenturou CzechTourism, se sousedními kraji i zahraničními partnery.

Hejtmanství pravidelně sleduje také návštěvnost více než osmdesáti turistických cílů a atraktivit v regionu. V roce 2016 do nich zamířilo rekordních 2 616 872 osob.

„Návštěvníky nejvíce lákaly expozice na výstavišti Flora, olomoucká ZOO nebo aquapark. Turisté se tradičně zajímali také o hrady Bouzov a Helfštýn, dále o Vlastivědné muzeum v Olomouci, hrad Šternberk nebo Ruční papírnu a Muzeum papíru ve Velkých Losinách. Desítku nejnavštěvovanějších turistických cílů v našem seznamu uzavírají olomoucké Muzeum moderního umění a jeskyně Na Pomezí,“ doplnil hejtman Ladislav Okleštěk, který zároveň za jedno z největších turistických lákadel považuje unikátní vodní přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně.

V rámci podpory cestovního ruchu Olomoucký kraj už třináctým rokem spolufinancuje s městem Olomouc slevovou kartu Olomouc region Card, osmým rokem podporuje činnost turistických informačních center v regionu a sedmým rokem přispívá na významné nadregionální akce v cestovním ruchu. V této oblasti lze letos podruhé, v rámci krajských dotací, žádat i na infrastrukturní projekty. Veškeré informace, zajímavosti i praktické novinky zastřešuje Turistický informační portál Olomouckého kraje.

V zámecké knihovně nahlédneme do francouzských módních žurnálů, v dámských salónech vyslechneme příběh lásky Sidonie a Rudolfa, v kuchyni se dozvíme, co a jak se vařilo, v konírně, jak obtížné bylo sedět v dámském sedle, v divadle vyslechneme úryvky z divadelních her, které Chotkové sami psali a také hráli. Na závěr nahlédneme do svatebně vyzdobené kaple, přivoníme na zahrádce k  bylinkám a pokocháme se rozkvetlým skleníkem. Doprovázet vás bude a scénky ze života na zámeckém sídle vám předvede Soubor historického tance Salome.

Udělejte si v pátek navečer čas, vezměte doprovod a navštivte hraběnku Sidonii. Doba se mění, krása zůstává a na Kačině jsou milí hosté vždy vítáni.

Vždy v pátek  28. 7, 25. 8., 22. 9. 2017, délka programu 2 hodiny.

Začátek prohlídky  v 18. hodin.

Vstupenky v prodeji do 17,30. hodin v zámecké pokladně.

Vstupné: základní - 100 ,- Kč, snížené (děti, senioři) - 50,- Kč, děti do 6 let 25, rodinné vstupné (2 dospělí + 2-3 děti do 15 let) 250,- Kč. (trasa č. VI)

Produkce: Jana Anna Sobolíková, Soubor historického tance Salome

Kontakt: 602187700, nzm.kacina@nzm.cz,

zámecká pokladna:327571170 od 9 do 16 hod., pokladna.kacina@seznam.cz

Maximální kapacita: 50 osob

www.kutnohorskeleto.cz