Cestovní ruch

Proběhne ve dvou etapách - v neděli 3. 6. a v neděli 10. 6., vždy od 15 do 17 h. Účastníci uvidí ukázku tisku barevného linorytu, vyryjí si vlastní linoryt podle svého návrhu, ve druhé etapě si jej vytisknou. Další potřebné informace najdete na webu muzea.

Prohlídky nádražních salonků, komentované vycházky mezi pražským hlavním a Masarykovým nádražím

Každou poslední sobotu v měsíci až do konce letošního roku (od 28. dubna až do 29. prosince 2018) si zájemci budou moci prohlédnout reprezentativní prostory salonků na pražském hlavním i Masarykově nádraží. Otevřené budou vždy od 10 do 17 hodin a každou celou hodinu od 10 do 16 hodin budou připravené komentované prohlídky. Návštěvníci si tu prohlédnou nejen architektonicky cenné interiéry, ale také historické fotografie obou nádraží. Zároveň budou mít možnost zakoupit si upomínkové předměty (pohlednice, turistické vizitky apod.) nebo otisknout pamětní razítko. Zájemcům o výklad v angličtině budou určené prohlídky Vládního salonku na hlavním nádraží ve 13:30 a 14:30.

Kdo bude chtít dozvědět se detaily z historie pražské železnice, může se vydat na komentovanou vycházku mezi hlavním a Masarykovým nádražím. Z důvodu omezeného počtu míst je potřeba se dopředu přihlásit na e-mailu bezouska@gr.cd.cz. Vycházky se konají ve dnech 28. dubna, 19., 20., 26. května, 30. června, 1. července, 28. července, 25. srpna, 8. září, 27. října a 29. prosince, a to vždy od 14:00.

Vycházka začne na Masarykově nádraží, kde se návštěvníci dozvědí, jaké problémy museli Pražané řešit, než do města přijel první vlak. Dozvědí se o prvních rocích železničního provozu v českých zemích a navštíví také čekárnu, která byla vybudována přímo pro císaře Františka Josefa. Cestou mezi dvěma nádražími průvodce ukáže, kudy vedlo městské opevnění, jakou cestou se vozilo do Prahy kutnohorské stříbro, a kde byl pražský šibeniční vrch. Ve Vrchlického sadech budou zastávky u rondokubistického kiosku, plastiky Sbratření a sochy prezidenta Wilsona. Vycházka bude končit na pražském hlavním nádraží, kde skupina navštíví nedávno zrekonstruovanou secesní Fantovu odjezdovou halu, připomene si osobnost Nicholase Wintona a nahlédne do unikátní císařské čekárny, ve které byl například v roce 1918 uvítán prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Vycházka bude doplněna bohatou řadou historických a dobových dokumentů.

ČD také chystají dvě netradiční prohlídky pražského hlavního nádraží pojmenované „Toulky nádražní historií aneb Oživlé obrazy z dějin českých“. Plánované jsou na soboty 29. září a 24. listopadu a návštěvníci se na nich setkají s významnými osobnostmi české historie v dobových kostýmech. Začátek bude vždy v 10:00 a 15:00 hod. ve Fantově kavárně.

V době vrcholících oslav ve dnech 25. – 29. října bude ve Vládním salonku na hlavním nádraží nainstalována výstava o vzniku republiky a železnice v Praze. Salonek bude v těchto dnech volně přístupný pro veřejnost, a to v pracovní dny 25., 26. a 29. října od 12:00 do 18:00 a o víkendu 27. a 28. října od 9:00 do 18:00.

Fanoušci divadla se můžou těšit na představení „Nejlokomotivovatější lokomotiva“ v kulturním sále Fantovy budovy pražského hlavního nádraží. Představení vzniklo na základě dramatizace pohádek o mašinkách Zdeňka Pospíšila z roku 1971 ve švýcarském Lausanne. Účinkují v něm herci z pražských divadel a hlas černokněžníkovi Zababovi propůjčil Jiří Lábus. Divadlo je do konce roku plánováno v termínech 26. dubna – 8. května, 1. – 3. června, 18. – 22. října, 1. – 5. listopadu, 15. – 19. listopadu, 7. – 10. prosince a 19. – 31. prosince. Začátky představení jsou ve všední dny vždy v 16:30, o sobotách, nedělích a svátcích pak v 10:00 a 15:00.

Návštěva salonků, komentované vycházky mezi hlavním a Masarykovým nádražím i kostýmované prohlídky v rámci akce “Toulky nádražní historií“ budou zdarma. Vstupné na divadelní představení „Nejlokomotivovatější lokomotiva“ bude stát dospělé diváky 250 Kč, děti 150 Kč a v prodeji bude i rodinné vstupné pro 3 osoby za 450 Kč nebo pro 4 osoby za 550 Kč.

Další projekty ČD v rámci oslav 100. výročí od založení ČSR najdete zde

Motto letošní Divadelní Flory zní: „Proti zdi“. „Publikum bude konfrontováno s nevšedními příběhy nonkonformních hrdinů – aktérů radikálních gest, ale i klopýtajících outsiderů,“ vysvětlil ředitel přehlídky Petr Nerušil. Ve výčtu hrdinů nechybí Jánošík, jehož příběh uvede Divadlo Andreja Bagara z Nitry, Philoktet vídeňského Volkstheatru, Nora pražského Divadla pod Palmovkou, Antigona Slovenského národného divadla nebo Jan Opletal, jehož osudy zmapuje v premiéře domácí Divadlo na cucky. Hrdinské trio, které se rozloučilo s přísliby demokratické, tolerantní a spravedlivé společnosti, bude pak k vidění v komedii Nenávist frankfurtského souboru Landungsbrücken.

Olomouc navštíví řada zajímavých hostů. Mimo účinkující, režiséry či choreografy se akreditovali také kritici, novináři, šéfové souborů, ředitelé festivalů nebo promotéři. Diváci se s těmito osobnostmi setkají při besedách po představeních. Flora slibuje i dosud nejbohatší doprovodný program, včetně speciálního dětského bloku nebo programu věnovanému handicapovaným tvůrcům. Proběhne také dvoudenní teatrologická konference, knižní výstava Book Me a edukativní program FloraLab, jehož se zúčastní na čtyři desítky studentů uměleckých a uměnovědných oborů z ČR a ze Slovenska.

Kompletní program přehlídky je k dispozici na webu www.divadelniflora.cz, kde je možné také rezervovat vstupenky. Ty se pohybují v cenové relaci 60-300 Kč.

22. Divadelní Floru pořádá DW7, o.p.s. s podporou Ministerstva kultury ČR, Olomouckého kraje, Statutárního města Olomouce, Česko-německého fondu budoucnosti a Moravského divadla Olomouc. Hlavním mediálním partnerem je Česká televize.

Zde se nachází středověká mučírna v zámeckém areálu, vyhlídka spojená s pověstí o plačící Anně a především vycházková naučná trasa na zdejším hřbitově.

Mezi nejčastější motivace vedoucí k návštěvě památek temného cestovního ruchu patří zvědavost, a připomenutí historických událostí či osobností. „Hřbitov na Křížovém vrchu je užíván již více než 500 let, nachází se na něm stavby a náhrobky s vysokou uměleckohistorickou hodnotou a v řadě ohledů je jej možné považovat za jedinečný v rámci celé ČR,“ uvedla Gabriela Horčíková, jednatelka Technických služeb Moravská Třebová, s.r.o. Naučná trasa zahrnuje náhrobníky místních významných osobností. Za zmínku stojí náhrobník rodičů moravskotřebovského kata Bohla, stavitele Franze Habichera, měšťanů Wondry a Holzmeistera, poslance zemského sněmu Emila Hofrichtera a dalších. Specifickou skupinu renesančních památek tvoří náhrobníky dětí ze zámožných měšťanských rodin. Děti jsou v reliéfech vypodobněny v dobovém oděvu, který je jen zmenšenou verzí šatu dospělých.

V roce 1663 postihla část Moravské Třebové živelná katastrofa - přívalová povodeň vyvolaná extrémním množstvím srážek spadlých za letní bouře nad nejhořejším povodím řeky Třebůvky. Událost připomíná jeden kamenných epitafů: „Léta Páně 1663 dne 7. července mezi 23. a 24. celou hodinou děsivé povětří nastalo, jež až do 6. hodiny ranní s neslýchaným deštěm a silným hromobitím trvalo. Dva rybníky se protrhly a 10 stavení při zdejším městě od základů odnesl pryč. 33 lidí se tam utopilo a jejich těla zde pochována leží.“ Při zpáteční cestě ze hřbitova na Křížovém vrchu se mohou turisté seznámit také s osudem mladého učitele Adolfa Cihláře, který byl v roce 1944 umučen gestapem. Událost připomíná pomník nacházející se v malém parčíku v ulici Komenského. „Věříme, že si postupem času turisté najdou cestu také k dalším zajímavým památkám a místům, které jsou často opomíjeny,“ uzavřela jednatelka technických služeb.

S tématem souvisí také další aktivita města - byly zahájeny opravy morového sloupu na náměstí T. G. Masaryka v Moravské Třebové. Předpokládaný termín dokončení je nejpozději v prosinci letošního roku.

Významná barokní památka z maletínského pískovce byla zbudována v letech 1716 – 1718 pod dohledem olomouckého měšťana a cechovního sochaře Jana Sturmera. Vznik morového sloupu podmínila morová epidemie, která postihla město v roce 1715. Opravy budou realizovány restaurátorem Danielem Bartošem s celkovými náklady přes 1,6 mil. Kč. Nejnákladnější položkou bude oprava a doplnění poškozených míst.

V minulosti byl morový sloup šestkrát opravován či restaurován, například v roce 1906 se dle odborníků nacházel v dezolátním stavu. Až v roce 1957 došlo k výraznější opravě sloupu, kterou provedl Olbram Zoubek a kolektiv umělců. Tehdy byl zajištěn zejména havarijní stav usazení sloupu na soklu a usazení sochy panny Marie na hlavici sloupu. Zatím posledním zásahem byly restaurátorské práce z roku 1993. Současný stav vyžaduje důkladné očištění a opravu kritických míst a ploch. Odborný zásah bude zahrnovat také zpevnění kamene, revizi zlacených prvků, barevnou retuš a doplňující restaurátorský průzkum.

ZDROJ1

ZDROJ2

V České republice je v současné době vyhlášeno 9 národních geoparků, dva další kandidátské geoparky se na vyhlášení připravují. Geoparky jsou území s cenným geologickým dědictvím a zároveň zajímavou turistickou nabídkou. Krásu i užitečnost neživé přírody geoparky představí veřejnosti v kampani Týden geoparků od 25. 5. do 10. 6. 2018. V tomto termínu pořádají geoparky akce jako například rýžování zlata, pochod, výstavy, cyklojízdu, exkurze, workshopy a další.

„Letos se bude v ČR slavit týden geoparků oficiálně podruhé. Chceme pozvat veřejnost do geoparků a představit jim zajímavé geologické lokality i to, jak naši předkové využívali nerostné bohatství naší země,“ řekla koordinátorka Týdne geoparků Kateřina Červenková z národního geoparku Kraj blanických rytířů.

Více o Týdnu geoparků a přehled všech akcí najdete na www.geoparky.cz.

Přehled hlavních akcí národních a kandidátských geoparků najdete zde

Příjezdem Masaryka si připomeneme jeho návštěvu, která se uskutečnila 10. července 1926, kdy našeho prvního prezidenta vítalo na hořickém nádraží nejen místní obyvatelstvo, ale i jednotky československých legií, prvorepublikové armády, sokolové, hasičské sbory a další. Vítání prezidenta na hořickém nádraží bude doplněno o vystoupení Hořické dechovky, folklorního souboru Hořeňák a naší hořické malé úspěšné zpěvačky Alžběty Veselé. Naše vzpomínková akce bude obohacena i o zásah četnictva a komentovanou prohlídku historických vozidel. Výzdobu hořického nádraží zajišťuje v národních barvách Základní umělecká škola Hořice. Příjezd prezidenta Masaryka na hořické nádraží chceme co nejvíce přiblížit historickému příjezdu z roku 1926.

Krátce před 11.00 hod. se Masarykova delegace za doprovodu Hořické dechovky a Hořeňáku přesune v průvodu účastníků akce do prostor Střední průmyslové školy sochařské a kamenické na právě vrcholící výstavu „Kámen Hořice 2018“. Po přivítání Masaryka ředitelem školy si mohou účastníci prohlédnout zdarma výstavu, ateliéry školy a mohou se zúčastnit od 13.00 hod. velmi populární a neobvyklé aukce žákovských prací.

Mezi 13.00 – 14.00 hod. se přesune Masarykova delegace do Galerie plastik na výstavu porcelánové plastiky, malby a soch. Výstava je součástí Festivalu krásných umění, který je tentokrát věnován ukrajinským umělcům. V hořické Galerii plastik můžete shlédnout vystoupení folklorní skupiny Radost a ochutnat tradiční ukrajinská jídla. Programu, který bude zahájen ve 14.00 hod., se zúčastní velvyslanec Ukrajiny v České republice, starostové obcí Zborova a Hořic a další významní hosté.

Program bude završen příjezdem našeho prvního prezidenta k Masarykově věži samostatnosti, kde dojde za přítomnosti hejtmana Královéhradeckého kraje, velvyslance Ukrajiny, starostů ukrajinského Zborova a Hořic a přítomných historických jednotek k pietnímu uložení zeminy ze zborovského bojiště do věže samostatnosti. Státní hymna zazní v podání Ratibora a Vesny.

Závěrem si připomeneme slavnostní poklepání prezidenta Masaryka na základní kámen věže původním historickým kladívkem.

A kdo že bude tím, kdo si přijede do Hořic zahrát roli Masaryka?
Principál Loutkového divadla v Rakovníku Ing. Tomáš Kapsa.

ZDROJ

Pro první den festivalu organizátoři připravili swingovou tančírnu na nábřeží zámku Blatná, která je otevřena pro širokou veřejnost. Výuka základních swingových kroků proběhne pod vedením zkušených lektorů z tanečního studia SWING BUSTERS. Závěr večera hudebně doplní jazzové trio ze základní umělecké školy Blatná a závěrečnou tečkou prvního dne bude koncert jazzovo-swingového uskupení VÝBORNÝ TRIO.

Hlavní – druhý – den festivalu bude probíhat od 14:00 na nádvoří zámku Blatná. Zahájí jej H-BAND ZUŠ BLATNÁ a následně se můžete těšit na barbershopový kvartet THE BOATERS. S tanečním swingovým uměním vás seznámí SWING BUSTERS a vaše uši jistě potěší fenomenální swingový orchestr ORCHESTR JEŽKOVY STOPY.

Jazzový den i celý festival vyvrcholí koncertem nekonvenční a originální ESTER KOČIČKOVÉ S JEJÍM MOODY CAT BANDEM, kteří hrají jazzové standardy nestandardně.

Již tradičně bude ve slavnostní den, 8. května, samotnému programu na nádvoří zámku Blatná předcházet slavnostní průvod městem u příležitosti oslav konce II. světové války. Průvod vyrazí ve 13:00 z náměstí J. A. Komenského směrem k sokolovně, kde proběhne samotný vzpomínkový akt. Promluví zástupci Města Blatná, blatenského Sokola a velvyslanectví USA v České republice. Program zpestří svým vystoupením žáci blatenské ZUŠ a mažoretky.

„Snažíme se každý ročník posouvat o kousek dále nejen v rozsahu programu, ale především v jeho náplni. Jazz day má prezentovat nejen to nejlepší z naší jazzové scény, ale také poodkrýt divákům jemu příbuzné hudební žánry. Letos se nám podařilo zařadit u nás méně známý americký hudební styl barbershop nebo naprosto originální a nevšední uchopení jazzu v podání Ester Kočičkové. Doufáme, že si letos diváci tento hudební mix opravdu užijí.“, říká dramaturgyně a jedna z organizátorek festivalu, Michaela Sikorová.

Vstupenky na hlavní program (8. 5.) na nádvoří zámku (na program 7. 5. je vstup volný) můžete zakoupit online přes www.ckvb.cz nebo osobně v blatenském muzeu či infocentru. V předprodeji lístky stojí 150 Kč, na místě 200 Kč.