Té Gé Em, v Náchodě to rozjedém! Náchodští školáci mají svou hymnu
NÁCHOD: Dobře šlapající melodie s chytlavým refrénem se ozývá o přestávkách na chodbě, ale i během hodin v učebnách Základní školy T. G. Masaryka v Náchodě. Za nápadem stojí ředitelka školy Radka Lokvencová. Autorem hudby i textu je zdejší učitel hudební a výtvarné výchovy Petr Macháně. Zeptali jsme se ho, jak to vlastně všechno začalo.
Paní ředitelka Radka Lokvencová za mnou jednoho dne přišla s myšlenkou, zda bych nezkusil napsat "školní hymnu". Tak jsem se do toho pustil. Nejdřív jsem přemýšlel, v jakém hudebním stylu. Říkal jsem si, že rock and roll je tu s námi už dlouho a že by takovou rock and rollovou hymnu děti mohly vzít jako "cool retro". A podařilo se. Začal jsem psát text a na klavír jsem si hrál klasickou dvanáctku. Rým se s rýmem sešel a hymna byla na světě.
Proč na vašem videu na youtube hymnu nezpívají sami žáci?
To jsem si zpočátku samozřejmě moc přál, aby písničku interpretovaly děti. Ale protože to bylo v době covidu a musely by mít roušku, řekl jsem si, že ji zkusím nazpívat sám, a poprosil jsem o spolupráci tři skvělé, bývalé spolužačky z konzervatoře: Magdalenu Královou, která také vystupovala s kapelou Chinaski, Barboru Šampalíkovou, ta hraje po Praze v muzikálech, a Josefínu Duškovou, která vystudovala herectví a současně má svou kapelu.
Kde jste píseň natáčeli?
Kvůli covidu každý natočil video sám na jiné straně republiky, moje část vznikala v Náchodě a ony nahrávaly v Táboře. Nejtěžší bylo vymyslet, jak se kdo bude v určitý okamžik pohybovat, ale nakonec i to se podařilo.
Co kdyby děti školní hymnu nevzaly za svou?
To víte, že jsem se trochu obával, jak ji přijmou, přece jen už jsem starší než oni a mladí dokáží být někdy velmi upřímní. Musím říci, že paní ředitelka měla skvělý nápad. Výsledkem je, že se zpěv školní hymny ozývá po chodbách a nečekaně i v hodinách, při sportovních utkáních a školní reprezentaci.
Využíváte jako pedagog i v jiných případech v komunikaci s dětmi sociální sítě?
Ano. Studoval jsem na Pražské konzervatoři skladbu a taky maluju a mám účet na instagramu jako www.instagram.com/petr_potter_art , žáci tam sledují moje počiny a já je ve škole učím, jak můžou také kreslit a mít z toho radost. Práce mě naplňuje.
Co k tomu dodat?
Snad jen Té Gé Em, v Náchodě to rozjedém!
Pusťte si náchodskou školní hymnu:
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA: Jiří Opěla (25. 12. 1939 – 2. 10. 2023) byl unikátní osobností, která stála u zrodu úspěchů Pražského komorního baletu, když si vzal v 70. letech na starost jeho produkci. Pavel Šmok o něm říkal: „Bez Jirky Opěly už bychom už neexistovali.“ Obchodní duch a radost z náročných úkolů jej provázely celý profesní život a pro Pražský komorní balet se stal nepostradatelným, jedním z těch, bez kterých by soubor nepřeklenul těžká období, člověk, o jakém jste přesvědčení, že s vámi zůstane navždy.
ČR: Přesně před 5 měsíci předal z pověření ministra kultury Martina Baxy vrchní ředitel sekce živého umění Ministerstva kultury Milan Němeček oficiální přihlášku k čestnému hostování České republiky na Frankfurtském knižním veletrhu 2026.
PARDUBICE: Jedna z významných staveb architekta Josefa Gočára, Winternitzovy automatické mlýny, se po třech letech intenzivní rekonstrukce otevřela veřejnosti. Historický komplex budov, který byl v provozu více než 100 let, zažívá transformaci na moderní kulturně-společenskou městskou čtvrť. Iniciátorem proměny celého areálu je Nadace Automatické mlýny manželů Smetanových. Ti koupili areál v roce 2016 a k obnově národní kulturní památky přizvali město Pardubice a Pardubický kraj. Rekonstrukci celého areálu za tři čtvrtě miliardy korun nastartovala možnost 400 milionové evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), kterou vlastníci objektů dohromady získali prostřednictvím ITI Hradecko-pardubické aglomerace.
Podrobnosti najdete v připojené tiskové zprávě.
ČR: Společnost GLAZ Bridge právě vyhlásila veřejnou soutěž Funerary Art competition Open call vol II. na řešení současných funerálních stél a náhrobků pro interiér i exteriér. Povinným materiálem jsou opět sklo, kámen, kov nebo beton. Soutěž se uzavírá 15. 1. 24 a na konci února budou vyhlášeni umělci, jejichž vybraných dvanáct vítězných objektů bude zařazeno do druhé kolekce Glaz Bridge projektu. Výstava proběhne v létě 2024 částečně opět v Uměleckoprůmyslovém muzeu. První vybraná autorka již byla odtajněna-je jí uznávaná malířka Lucie Jindrák Skřivanová.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818