OSTRAVA: Divadelní hra Vitka oslavuje genialitu české skladatelky a dirigentky Vítězslavy Kaprálové. V pátek 1. dubna ji v Domě kultury města Ostravy představí brněnské Divadlo Husa na provázku.
Femme fatale klasické hudby
Vitka se narodila v roce 1915 do muzikantské rodiny. Její otec vedl hudební školu, matka vyučovala zpěv, a Vitčino dětství tak bylo plné hudebních přednášek a náslechů. Není se proto čemu divit, že své první vlastní dílo složila už v 9 letech. Studium na Pražské konzervatoři zakončila Vojenskou symfonietou, kterou v roce 1937 osobně dirigovala s Českou filharmonií. Skladbu věnovala prezidentu Edvardu Benešovi. Právě tato symfonieta patří mezi nejoceňovanější kompozice Kaprálové a vyzařuje z ní její národní cítění. Vitka dokázala ovládnout ryze mužské orchestrální prostředí a mezi členy orchestrů byla vždy velmi respektovaná. Díky pobytu v Paříži navštěvovala privátní hodiny u Bohuslava Martinů, během kterých se do sebe záhy zamilovali a vztah udržovali i přes to, že Martinů byl ženatý a Vitka vdaná za Jana Muchu, syna malíře Alfonse Muchy. V době, kdy již Paříž byla ohrožována německými vojsky, lékaři diagnostikovali u Kaprálové tehdy nevyléčitelnou tuberkulózu, na kterou mladá skladatelka 16. června 1940, po operaci v jihofrancouzském Montpellier, kam byla i se svým manželem evakuována, v pětadvaceti letech zemřela.
Talent Vitky ve výborných rukou
Režisérka hry Anna Davidová se díky své snivé režijní poetice a temperamentní obrazivostí řadí mezi nejvýraznější režijní talenty mladé generace. Na svém kontě má Cenu divadelní kritiky v kategorii Talent roku. Spolu s ní se na hře podílela také spisovatelka Kateřina Tučková, která o Vítězslavě Kaprálové napsala knihu.
Temperamentní Vitku hraje Tereza Marečková, která působí v Městských divadlech pražských a v Divadle Husa na provázku. V roce 2018 získala Cenu divadelní kritiky v kategorii Talent roku, o rok později pak za roli Vítězslavy Kaprálové v inscenaci Vitka Cenu Divadelních novin za herecký výkon sezony bez ohledu na žánry.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.