Svazek obcí Větrník pečuje o významné krajinné prvky

Hliněná architektura s tradičním jihomoravským rázem, přírodní rezervace, nenáročné cyklotrasy a hippostezky – to je SO Větrník sdružující v okresu Vyškov sedm obcí za účelem společného přispívání k rozvoji regionu. Patří sem Rostěnice - Zvonovice, Bohdalice - Pavlovice, Dražovice, Kučerov, Lysovice, Hlubočany, Tučapy a od letošního roku i Letonice. Mikroregion Větrník se rozkládá na necelých 30 ha a název získal od stejnojmenného kopce nad obcí Lysovice.

Po 2. světové válce zde převážně německé obyvatelstvo nahradili čeští přistěhovalci, ale řada původních stavení zůstala zachována. A tak je typickou zdejší architekturou obytný dům s tzv. žudrovým vchodem. Žudro je jednopatrový přístavek před průčelím obytné budovy, v jehož přízemí je prostorná předsíň s lavicemi podél stěny, podlahu tvoří udusaná hlína, v patře je sýpka nebo komora s malými okny. Na Vyškovsku se žudro objevuje hned v několika typech – podle tvaru a velikosti vstupních a osvětlovacích okének, která sloužila k větrání obytných i skladovacích prostor. Ve výklencích pak byly umístěny sošky svatých. Některá žudra byla vystavěna už v 17. století a díky pečlivosti místních obyvatel jsou téměř v původní podobě k vidění i dnes.

Všech osm obcí má svou dlouhou historii, například první zmínka o Rostěnicích pochází už z roku 1141. V dalších stoletích tvořila tato ves samostatný církevní statek, po třicetileté válce téměř polovina zanikla, ale následně ji začali osídlovat němečtí kolonisté. Ostatně expozici o dějinách tohoto regionu je možno zhlédnout právě ve zdejším obecním domě.

Svazek obcí se snaží především probudit zájem zdejších obyvatel o historii a znovu obrodit to, co kdysi do této krajiny patřilo. S tímto záměrem se  v loňském roce realizoval projekt nazvaný "Péče o významné krajinné prvky". Zahájil v květnu 2008 a dokončen byl v prosinci téhož roku. Nositelem projektu je SO Větrník, který také do projektu ivestoval 91 000 Kč. Částkou 210 000 Kč jej spolufinancoval kraj z Programu rozvoje venkova Jihomoravského kraje. Na celkových nákladech, které se vyšplhaly na 301 000 Kč, se finančně podílely také obce, které se do projektu zapojily.

Protože Větrník je svazek několika obcí a každá z nich má svá specifika a požadavky, zeptala jsem se poradkyně SO Větrník a současně pracovnice jeho turistického informačního centra – Ireny Dvořákové mj. na to, jaký byl postup při vytipovávání objektů určených k obnově:

SO Větrník disponuje seznamem projektových záměrů sdružených obcí, který je doplňován a aktualizován na základě jejich požadavků a potřeb. Rada svazku jim zadala úkol vytipovat z něho za svou obec objekty vhodné k obnově v rámci realizace svazkového projektu. Jako minimální výše na projekt na jednu obec byla stanovena částka 43 000 Kč. Všechny obce pak musely zvážit vlastní možnosti dalšího krytí, které by již musely financovat ze svých rozpočtů. Zapojilo se jich všech sedm, ale některé zrealizovaly projekt třeba jen za udanou nejnižší částku, jiné ho profinancovaly v celkové hodnotě 80 až 100 000 Kč.

Žádají samostatně jednotlivé obce o další dotace, například ministerstvo kultury nebo česko-německý fond budoucnosti?

Ano, pokud to obcím „dovolí“ rozpočet – jelikož každá dotace je podmíněna spolufinancováním. Žádají si buď samy, jedná-li se o jednoduché dotační tituly, nebo prostřednictvím poradce svazku (pozn. red.: poradce pomáhá při realizaci projektů a řídí jejich jednotlivé fáze) či prostřednictvím agentury. Každá obec má zpracovaný dokument Plán rozvoje obce, který schválilo jejich zastupitelstvo v průběhu roku 2008. Obsahuje přehled projektových záměrů a současně jejich finanční dostupnost. Přestože jej zastupitelstvo již schválilo, jsou možné dodatečné dílčí aktualizace.

Jednotlivé obce mají zkušenosti například s dotačními zdroji od ministerstva kultury, ministerstva financí, ministerstva vnitra, ministerstva pro místní rozvoj - POV (Program obnovy venkova), ministerstva zemědělství – SZIF (Státní zemědělský intervenční fond), krajskými zdroji či nadacemi.

Co se v jednotlivých obcích již podařilo obnovit ?

V Tučapech je zrestaurovaná památka místního významu. Jedná se o hlavní kříž stojící na návsi.

V obci Rostěnice-Zvonovice byla obnovena taktéž památka místního významu, a to boží muka.

Hlubočany v části Terešov se pyšní opravenou kapličkou, která je jako kulturní památka zapsaná v seznamu.

Nové stromořadí dnes lemuje cestu k významnému krajinnému prvku v obci Dražovice a v Kučerově je opraven památník osvobození, což je také kulturní památka zapsaná v seznamu.

Sakrální památky místního významu byly renovovány v Lysovicích (kříž) a v obci Bohdalice-Pavlovice (kapličky).

Na jakých dalších projektech SO Větrník pracuje?

V letošním roce je to například projekt na podporu cestovního ruchu, který se týká dovybavení Turistického informačního centra Větrník projekční technikou a také výroby propagačních materiálů svazku, dále projekt nazvaný Zachování a obnova kulturního dědictví a přírodních hodnot nebo projekt vztahující se ke zpracování a aktualizaci rozvojové strategie SO Větrník.

Eva Horníčková