Studio Najbrt Basics - nejznámější české grafické studio na výstavě v Plzni
PLZEŇ: Tvorbu Studia Najbrt pojímá výstava v Západočeské galerii netradičně: všechny grafické návrhy – výběr z tvorby za 25letou existenci studia – visí na bílých tričkách.
„Pod vedením Aleše Najbrta, který ho před pětadvaceti lety založil, a dnes i jeho partnerky Zuzany Lednické Studio Najbrt pravidelně zpracovává úkoly národního významu, milované festivaly i přeplněné hospody a jako nikomu jinému se mu daří budit vášně daleko za hranicemi oboru. Značka Najbrt je pop, ať už to v téhle zemi v posledních dekádách znamená cokoli,“ uvádí autor koncepce výstavy Michal Nanoru.
Studio Najbrt je autorem identit pro Českou televizi, Českou filharmonii, České dráhy, Národní galerii, Národní divadlo, Ministerstvo zahraničí, Masarykovu univerzitu, Pražské jaro, centrum současného umění Dox i města Praha či Ostrava. Jeho realizace zahrnují práce pro film (Pelíšky, Kouř, Šeptej) a divadlo (Sklep, Kašpar), grafické úpravy knih, výstav (Tvrdohlaví, Josef Koudelka, Gerhard Richter, Karel Malich) i hudebních nosičů (The Velvet Undergound, Vltava, Animal Music). Od roku 1999 studio výhradně připravuje vizuál Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Vedle dřívějšího působení v divadle Sklep je Aleš Najbrt dnes také členem mnohohlavého cover bandu MTO Universal, dvojice Thomas a Ruhller (s Janem Slovákem) a spolu s výtvarníky Jaroslavem Rónou a Františkem Skálou známého tria Tros Sketos.
Víc než padesát návrhů prezentovaných na výstavě sleduje tvorbu studia od Najbrtových počátků v 80. letech, přes artdirekci časopisů Reflex a Raut až po zmnožení jeho autorské identity po roce 1994. „Některé z prací zlidověly nebo nabraly společenský rozměr nad rámec zadání. Instalace proto vystoupila ze stěn do prostoru a základem výstavy se stal standardizovaný formát bílého trička. Výstava tak nestaví diváka jen před problém grafického řešení, důvtipné vizuální zkratky, kompozice nebo stylu, ale taky před otázku rostoucí důležitosti designu pro jedince i společnost a otázku, zda by tohle chtěl nosit na hrudi, na ulici nebo třeba jen coby noční košili,“ dodává Michal Nanoru.
K výstavě vychází katalog, v němž vystavená trička obléklo šestapadesát osobností spřízněných se studiem. Jsou mezi nimi režiséři Ivan Zachariáš, Martin Krejčí, Tomáš Luňák či David Ondříček, hudebníci Petr Marek a Robert Nebřenský, herci Jiří Bartoška a Jenovéfa Boková, umělci Michal Cihlář a Jakub Matuška aka Masker, nebo nakladatel Viktor Stoilov.
Koncepce výstavy, výběr a texty Michal Nanoru
Kurátorka výstavy za ZČG Petra Kočová
Architektonické řešení Lenka Míková architekti
Grafický design Marek Pistora
DOPROVODNÝ PROGRAM
Komentované prohlídky s Alešem Najbrtem a Michalem Nanoru: 26. 9. a 8. 10. vždy v 17 hodin
Tvůrčí dílny:
10. 10. │ 16 h – „V roli designéra“, pro děti od 8 let, pod vedením edukačního oddělení ZČG
30. 10. │ 15 h – workshop grafického designu pod vedením Zuzany Lednické pro studenty s uměleckým zaměřením
Aktuální informace o doprovodném programu viz www.zpc-galerie.cz a FB.com/zapadoceska.galerie
Otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.
Zdroj: Eva Reitspiesová, Západočeská galerie v Plzni, příspěvková organizace
Web: www.zpc-galerie.cz
Facebook: zapadoceska.galerie
Twitter: zpcgalerie
Mohlo by vás také zajímat...
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní?
Naším prvním hostem je nezávislý divadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten. Příště to ale můžete být vy!
Pokud víte, jak na to, napište nám na: redakce@mistnikultura.cz
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818