Statistické šetření na téma české památky
<p>ČR: Národní památkový ústav si v závěru loňského roku nechal vypracovat statistické šetření zaměřené na znalost českých památek. Výsledky jsou v řadě ohledů překvapivé. Památky dle svého mínění navštěvují dvě třetiny Čechů (67 %), v posledním roce pak alespoň jednu zpřístupněnou památku navštívilo 39 % populace.</p> <p>Památky o něco častěji navštěvují ženy. Nejčastějšími návštěvníky jsou rodiny, manželé nebo partneři. Zájem je největší o prohlídky expozic společně s průvodcem (62 %), následují návštěvy kulturních akcí (18 %) a speciálních (např. nočních) prohlídek (8 %).</p> <p>Nejznámějšími památkami jsou Pražský hrad a Karlštejn. S velkým odstupem za nimi následují Karlův most, zámek Hluboká nad Vltavou, zámek Konopiště, hrad a zámek Český Krumlov nebo hrad Křivoklát. Známost těchto památek se zvyšuje s rostoucím příjmem a vzděláním respondentů, což může být důsledkem vyššího vstupného.</p> <p>Pro většinu návštěvníků je důležitá i možnost odpočinku v zámeckém parku či zahradě (63 %). Dobrý stav a údržba našich památek je nejčastějším důvodem spokojenosti (32 %), na návštěvníky působí příznivě i celkový dojem z návštěvy (16 %), kvalita průvodců (14 %) a dostatek doprovodných akcí (11 %). Polovina respondentů by přesto uvítala více investic do oprav (51 %), třetina návštěvníků by si přála snížení vstupného (30 %).</p> <p>„Nejvíce nás překvapila velká skupina 28 % respondentů, kteří sice deklarují zájem o památky, ale v uplynulém roce nenavštívili ani jedinou. Především tyto potenciální návštěvníky bychom se měli pokusit oslovit a zaujmout,“ hodnotí výsledky průzkumu generální ředitelka NPÚ Ing. arch. Naďa Goryczková.</p> <p>Kontakt:<br />
Mgr. Zdeňka Kalová,<br />
DiS., tiskový referát NPÚ,<br />
257 010 207, 724 511 225,<br />
kalova@up.npu.cz</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818