Staří mistři ve Schwarzenberském paláci podruhé
ČR: Starým mistrům se věnuje již druhá publikace vydaná Národní galerií Praha. Tentokrát v ní čtenáři najdou nejen odborné statě, ale také literární reflexe z pera dvacítky osobností kulturního a společenského života. Svůj osobní pohled na staré mistry nabízejí malíř, básník, spisovatel, novinář, divadelní dramaturgyně, botanik, literární kritik a teoretik, historik, filozof a teolog nebo noční hlídač v galerii.
Svět starých mistrů znovu ožívá v nové ojedinělé publikaci, která svým pojetím vystupuje z řady běžných průvodců. Liší se mnohovrstevnatě pojatou koncepcí, v níž nechybí úvodní statě kurátora Mariuse Winzelera, Jiřího Fajta a architekta Josefa Pleskota o koncepčním záměru expozice, texty k jednotlivým sálům, vizuální soupis vystavených exponátů a kreativně pojatá fotografická dokumentace instalace. Co však tohoto průvodce odlišuje od všech ostatních, jsou literární úvahy, příběhy a fantazie z pera dvaceti tří oslovených autorů. Návštěvu expozice ve Schwarzenberském paláci svobodně reflektují různorodé osobnosti a zamýšlejí se nad atmosférou jednotlivých sálů, vybranou skupinou obrazů a soch nebo třeba jen nad jediným dílem. Vedle historiků umění Mariuse Winzelera a Jana Skřivánka nabízejí svůj osobní pohled na staré mistry i architekti Norbert Schmidt či Josef Pleskot, malíř Vladimír Kokolia, básník Petr Borkovec, Miloš Doležal či Adam Borzič, spisovatelka Tereza Horváthová, spisovatel Jan Němec, novináři Petr Vizina a Petr Volf, divadelní dramaturgyně Barbora Hančilová, botanik Jiří Sádlo, literární kritik a teoretik Martin C. Putna, filozof Petr Rezek, architektka Anna Beata Háblová, literární historik Martin Bedřich, překladatelka a výtvarnice Klára Jirsová, spisovatel Jiří Kamen, katolický kněz Benedikt Mohelník či teolog Tomáš Petráček, ale také někdejší noční hlídač v galerii, divadelník Sergej Machonin.
Střednědobá expozice „Staří mistři“ ve Schwarzenberském paláci byla otevřena na podzim roku 2019. V té době ji doprovodila stejnojmenná reprezentativní publikace, představující 100 mistrovských děl renesance, manýrismu a baroka ze Sbírky starého umění Národní galerie Praha. Nový průvodce v atraktivní grafické podobě, který svým pojetím nemá v české knižní produkci obdoby, se snaží zprostředkovat neopakovatelnou atmosféru expozice „Starých mistrů“ odlišným způsobem. Očima dvaceti tří originálních autorů-návštěvníků nahlíží do sálů Schwarzenberského paláce a zve k inspirativnímu setkání s uměleckými poklady Národní galerie Praha.
Autoři: Martin Bedřich, Petr Borkovec, Adam Borzič, Miloš Doležal, Jiří Fajt, Anna Beata Háblová, Barbora Hančilová, Tereza Horváthová, Klára Jirsová, Jiří Kamen, Vladimír Kokolia, Sergej Machonin, Benedikt Mohelník, Jan Němec, Tomáš Petráček, Josef Pleskot, Martin C. Putna, Petr Rezek, Jiří Sádlo, Norbert Schmidt, Jan Skřivánek, Petr Vizina, Petr Volf, Marius Winzeler
Fotografie: Eva Vopátková
Grafická úprava: Robert V. Novák
česká a anglická verze, 232 stran, 346 reprodukcí
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818