Spolek v roli zaměstnavatele
ČR: Spolek může být zaměstnavatelem, může mít zaměstnance. V roli zaměstnavatele má spolek stejná práva a povinnosti jako jiné právnické či fyzické osoby. Spolek je tedy zaměstnavatel jako každý jiný. Pracovněprávní vztahy ve spolku se řídí zákoníkem práce a subsidiárně i občanským zákoníkem. Zaměstnanci spolku mohou být i členové spolku. Zákon nezakazuje, aby spolek zaměstnával i své vlastní členy, pouze musí být zachován členský princip a proto je doporučováno, aby spolek nezaměstnával všechny své členy. Je tedy vhodné, aby ve spolku byli i členové, kteří nejsou zároveň jeho zaměstnanci.
Může být člen statutárního orgánu spolku zároveň zaměstnancem tohoto spolku?
Člen statutárního orgánu spolku (například předseda) může být současně i zaměstnancem spolku a to tak, že náplň pracovní činnosti nesmí být shodná s činností, kterou člen statutárního orgánu spolku vykonává jako statutární orgán spolku. Pokud chce člen statutárního orgánu spolku pro spolek například spravovat a dotvářet web, je asi nejvhodnější uzavřít smlouvu například v režimu zákoníku práce dle mého názoru nejlépe DPP či DPČ.
Činnost, která stojí mimo výkon funkce statutárního orgánu, může například člen statutárního orgánu spolku pro spolek takto vykonávat i v pracovněprávním vztahu- na základě té DPP či DPP.
Považuji za vhodné, aby uzavření každé takové smlouvy mezi spolkem a členem jeho statutárního orgánu, kdy tento člen statutárního orgánu bude pro spolek něco vykonávat mimo vykonávání své funkce a spolek mu za to bude platit, předem schválil nejvyšší orgán spolku. Předejde se tak možným mezi členským sporům ve spolku.
Jiná situace by ovšem nastala, pokud by člen statutárního orgánu spolku spolku byl spolkem zaměstnán třeba jako „předseda“, tedy v pracovně právním vztahu by vykonával činnost, kterou vykonává jako člen statutárního orgánu spolku. Člen statutárního orgánu spolku totiž musí vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí, samostatně a s péčí řádného hospodáře. Člen statutárního orgánu je odpovědný za řádný výkon funkce do níž byl zvolen. Statutární orgán by tedy neměl vykonávat funkci v pracovněprávním vztahu. Překážkou je právě obsah pojmu závislá práce tak jak vyplývá z § 2 a 3 Zákoníku práce. U pracovně právních vztahů je zcela zásadní vztah nadřízenosti a podřízenosti, zejména pak osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele podle pokynů zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Taková míra závislosti je pro výkon funkce člena statutárního orgánu spolku, zcela nevhodná. Na výkon funkce statutárního orgánu spolku, se proto obecně se doporučuje např. smlouva o výkonu funkce. Statutární orgán spolku tedy nejčastěji předseda, též může vykonávat funkci předsedy spolku i bez smlouvy - pouze na základě volby či jmenování do funkce. Toto řešení je vhodné zejména tehdy, je li funkce člen statutárního orgánu spolku vykonávána bezplatně, bez nároku na odměnu.
Pokud je člen statutárního orgánu spolku, spolkem za výkon svojí funkce placen, nějaká smlouva by s ním být uzavřena měla, a já to velmi doporučuji. V takovýchto případech je například možné uzavřít se spolkem smlouvu podle § 1746 odst.2 zák. 89/2012 sb., občanského zákoníku, v platném znění a nazvat ji kupříkladu „Smlouva o výkonu funkce předsedy spolku XY“. Nebo smlouvu příkazního typu podle § 2430 a násl. 89/2012 sb., občanského zákoníku.
Mgr. Kateřina Vítová
právní expert NIPOS
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Ve třetím čtení poslanecká sněmovna před prázdninami vyslovila souhlas s návrhem zákona o veřejné kulturní instituci. Koncem července by měl být projednán horní komorou parlamentu.
ČR: Vláda včera schválila novelu zákona o audiovizi. Jejím cílem je vytvořit moderní systém, který bude reagovat na dynamické změny v audiovizuálním průmyslu. Hlavními změnami jsou rozšíření selektivní podpory o televizní a VOD tvorbu, podpora herního průmyslu a vylepšení mechanismu filmových pobídek. Novela zákona č. 496/2012 Sb. o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie tak právě zahájila cestu legislativním procesem. S její účinností se počítá k 1. lednu 2025.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Pavly Evjákové za Městské divadlo Zlín.
ČR: Čtvrtým rokem pořádá projekt Mravenčí chůva se slovenskou partnerskou organizací Krajina čitateľov celoprázdninovou aktivitu Pročtené léto. Každý prázdninový týden v ní doporučují dětem, rodičům, učitelům nebo knihovníkům zajímavé knihy ke čtení a další aktivity k vybraným tématům. Letošní ročník akce má podtitul: “Slova, která si chceme pamatovat.”
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818