Současné umění opět oživí veřejný prostor Zlína
ZLÍN: Krajská galerie při příležitosti 700 let Zlína připravila přehlídku současného umění ve veřejném prostoru, trienále Prostor Zlín 2022. Obyvatelé se tak v ulicích města setkají s díly Anny Hulačové, Tomáše Moravce, Pavly Scerankové a Tima. Každý z autorů pracuje s veřejným prostorem jiným způsobem, od figurální sochy, přes objekty, instalace po street art. Letošní trienále bude zahájeno vernisáží v úterý 6. září 2022 v 17 hodin před budovou 14. Odtud bude následovat komentovaná procházka v okolí 14|15 BAŤOVA INSTITUTU po instalacích, které v rámci letošního trienále Prostor Zlín vznikly a které zde budou k vidění do 6. listopadu.
Trienále Prostor Zlín patří od raných devadesátých let k důležitým aktivitám Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně. Prezentace současného umění ve veřejném prostoru se jednou za tři roky střídala s Novými zlínskými salony a Zlínskými salony mladých. Proběhlých osm ročníků mělo různý rozsah, vystřídalo se při nich několik desítek umělců nejen z Česka a všechny se potýkaly s aktuální společenskou atmosférou i specifikem samotného Zlína.
„Porevoluční euforie svědčila velkolepým realizacím, které nabourávaly totalitní šeď města. Začátek nového milénia v reakci na všudy přítomný vizuální smog a privatizaci veřejného prostoru pro změnu provázely spíše nenápadné zásahy do exteriéru města. Poslední ročníky se více soustředily na historii a reflexi umění ve veřejném prostoru. Přestože trienále Prostor Zlín nebylo takto koncipováno, řada kvalitních realizací po konci výstav ve městě zůstala natrvalo,“ uvedl ředitel galerie Václav Mílek.
Letošního 9. ročníku se zúčastní Anna Hulačová, Tomáš Moravec, Pavla Sceranková a Timo, čtyři umělci s bohatými zkušenostmi s vystavováním mimo bezpečí galerie. S veřejným prostorem pracuje každý z nich jiným způsobem. Tomáš Moravec svou instalací oživí park u autobusového nádraží, který slouží jako průchozí prostor nepříliš kultivované městské zeleně. Sochařka Anna Hulačová své dílo „Posezení na časové ose“ zasadí mezi budovy 22 a 23. Obyvatelé města narazí také na městskou intervenci od umělce Tima, od kterého mohou znát například nápis „Neboj“ umístěný nad vstupem do tunelu v Praze. Poslední instalace Pavly Scerankové, která rozpohybuje logo firmy Svit, se objeví na tzv. svitovské bráně - vstupní bráně areálu bývalé Baťovy továrny od 10. září.
„Zlín se za tři dekády zásadně proměnil. Umělci dnes nemají k dispozici zanedbané postindustriální město. Veřejný prostor je ve Zlíně opečovávaný jako málo kde, ale město a jeho moderní dějiny nepřestávají být výzvou,“ dodává kurátor výstavy Martin Fišr.
„Cílem umění je diskuze a Trienále Prostor Zlín k ní přímo vybízí. Je to možnost, jak oslovit i lidi, kteří běžně do galerií nechodí. Jsem ráda, že Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně dává prostor mladým umělcům a zprostředkovává nám setkání s atraktivními formami prezentace. Umění ve veřejném prostoru je zásadní téma hodné podpory,“ uvedla Zuzana Fišerová, radní pro kulturu a školství.
Projekt se uskutečňuje za finanční podpory statutárního města Zlína při příležitosti 700 let města. Záštitu nad trienále Prostor Zlín 2022 převzali Zuzana Fišerová, radní pro oblast kultury a školství Zlínského kraje a Pavel Stojar, náměstek primátora statutárního města Zlína.
Více informací na www.galeriezlin.cz
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818