neděle
8. prosince 2024
svátek slaví Květoslava
Galerijní ulice 2020
© Foto: Jan Lipina



Sonda do života uměleckých spolků v obcích do 3 tis. obyvatel – Galerijní ulice

JISTEBNÍK: Česká republika je „kulturním národem“ a má se v tomto ohledu čím pochlubit, jeho velká „síla“ tkví v hojném kulturním a uměleckém dění v menších sídlech a obcích. Oficiální statistika kultury tuto oblast nesleduje. Často se však setkáváme s dotazy, kolik lidí v České republice se vlastně věnuje ve svém volném čase umění a kultuře, a zda a jak by se této oblasti dalo pomoci. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), příspěvková organizace Ministerstva kultury, oslovil proto s žádostí o spolupráci knihovny, které bývají v obci centrem kulturního dění nebo mají o kulturním dění v dané lokalitě ucelenější přehled. Dnes představíme jejich fotografický, sochařský, výtvarný a vůbec všestranně umělecký tip, Galerijní ulici z obce Jistebník v okrese Nový Jičín, „jedinou galerii, která může fungovat i v průběhu přísných vládních opatření“.

Autor článku: 
Irena Koušková

„Galerijní ulice je ͵galerieʹ s bezbariérovým přístupem s možností prohlídky na kole, na koni, autem, v zimě na saních i běžkách. Je otevřená nonstop. Bez zákazu kouření a fotografování. Jsme jediná galerie, která může fungovat i v průběhu přísných vládních opatření.“

 

Galerijní ulice, z. s.: umělecký spolek, Jistebník, okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj, 1600 obyvatel. Na anketní otázky odpovídá Jan Lipina, předseda spolku

 

Představte se… Co jste v Jistebníku vymysleli a uskutečnili? Jak těžké bylo pro myšlenku galerijní ulice nadchnout sousedy? Co vystavujete? Nebojíte se vandalů? Je galerie přístupná celoročně?

Již osmým rokem si mohou návštěvníci Jistebníku prohlédnout unikátní Galerijní ulici. Jedná se o jedinou ulici, která je, byť trochu z recese, v obci pojmenovaná. Galerijní ulice je bezmála 300 metrů dlouhá a po její celé délce jsme umístili na domech a plotech velkoformátové fotografie.

Podařilo se nám s manželkou během relativně krátké doby jednoho měsíce přesvědčit všechny obyvatele Galerijní ulice, ať se nechají nafotit. Dvoumetrové fotografie ozdobily všechny domy v ulici. Zdálo se nám to málo, a tak jsme oslovili ostatní obyvatele Jistebníku, aby sáhli do svých rodinných alb a vyhledali snímky staršího data, na kterých jsou oni nebo jejich blízcí.

Po jejich zpracování, během krátké doby, ploty ulice ozdobilo bezmála sedmdesát velkoformátových historických fotografií. Tento cyklus jsme nazvali „Takoví jsme byli“. Fotografie se průběžně obměňují. Návštěvníci mají možnost zhlédnout i historické snímky známých osobností z oblasti kultury a sportu, třeba bývalých olympioniků (V. Máchy, bratrů Svojanovských, V. Čáslavské, manželů Zátopkových...). Většina z těchto osobností Galerijní ulici navštívila. V horní části ulice jsou pak fotografie, které zachycují současné dění a aktivity Galerijního spolku, který se má čím pochlubit. I tyto fotografie se průběžně obměňují a nepřízeň počasí jim vůbec nevadí. Část snímků, hlavně ty s obyvateli domů, jsou tady již sedmým rokem. Po celé období nedošlo k úmyslnému poškození fotek a věříme, že tomu tak bude i nadále.

 

Můžete stručně představit i sám sebe jako hlavního organizátora? Co je vaší profesí?

Do Jistebníku jsme se přestěhovali z Ostravy před dvaceti lety. Mým koníčkem kromě sportu byla už od mládí fotografie. Od roku 1991 se stala mojí profesí, konkrétně fotografie reklamní a výtvarná. Dodnes mě živí. Avšak nejsem to jen já, ale i manželka Alena, která vyučuje výtvarnou výchovu na Gymnáziu Olgy Havlové v Porubě. Samozřejmě se věnuje i vlastní tvorbě. Řekl bych ideální spojení nás dvou pro tuto činnost.

 

Jste umělecký spolek. Kdy, za jakých okolností a proč spolek vznikl? Jaké byly motivace a důvody k jeho založení? Co bylo katalyzátorem?

V roce 2014 noví majitelé horních jistebnických rybníků souhlasili, aby jeden z rybníků byl pojmenován Galerijní. Spojení Galerijní ulice a Galerijního rybníku předznamenalo rozšíření naší činnosti hlavně v oblasti umění.

Zároveň jsme v tomto roce otevřeli nově Galerii u foťáka v horní části ulice, kde se uskutečnilo první sympozium výtvarníků. Během následujících let bylo zřejmé, že financování narůstajících aktivit bude náročnější, a to i po stránce organizační. Založení spolku bylo pro nás logickým krokem - v roce 2017 vznikla tedy „Galerijní ulice, umělecký spolek“. Ten je přece jen silnějším partnerem při zajišťování sponzorů i při získávání dotací.

 

Nakolik aktivní činnost vyvíjíte? Jakých cílů chcete prostřednictvím spolku dosáhnout? Máte ambici stát se hybateli širšího kulturního dění?

Za celé období fungování Galerijní ulice jsme zorganizovali šest výtvarných sympozií, a to jak malířských, tak sochařských za účasti předních českých i slovenských výtvarníků. Kdybych měl představit výtvarníky, aspoň to jádro, které zůstává, tak to jsou prof. ak. mal. Boris Jirků, ak. soch. Bohumil Eliáš ml., ak. soch. Zdeněk Tománek, ak. mal. Miroslav Malina, ak. mal. Jan Tichý, PhDr. Ondřej Vorel, z Bratislavy ak. soch. Juraj Čutek, ak. soch. Jakub Bachorik, ak. mal. Marián Komáček a jiní.

Dřevěné sochy, které byly zprvu umístěny na Galerijním rybníku, poté i na Galerijní ulici, obohatily veřejný prostor obce Jistebník. Zvláště poslední sympozium v roce 2020, jež bylo největší.

V Galerii u foťáka proběhlo na dvacet výstav, a to i od umělců ze zahraničí. Všechny se setkaly s velkým zájmem veřejnosti a dávno překročily hranice našeho regionu. Samozřejmostí byly akce doprovodné, třeba výlov umění na Galerijním rybníku, „Kozí den“ spojený s vítáním jara a mnoho dalších. Do těchto akcí se zapojily i školy, a to nejen z Jistebníku.

 

Oslovujete všechny věkové skupiny? Daří se vám podporovat mezigenerační dialog?

Dá se říct, že činnost spolku oslovuje veškeré věkové kategorie a to i díky tomu, že jsme před čtyřmi lety začali organizovat koncertní a divadelní vystoupení.

 

Vykazujete nějak návštěvnost galerie pod širým nebem? Platí se u vás dobrovolné vstupné?

Návštěvnost Galerijní ulice se dá těžko vykazovat a už vůbec ne nějakou formou dobrovolného vstupného. Dobrovolné vstupné je jen při výstavách v galerii.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou jejich věkové, profesní a genderové charakteristiky a jaké povinnosti?

Registrovaných členů spolku je 21, avšak aktivních daleko víc. Zájem o kulturu se projevuje u všech věkových nebo i profesních kategorií, ať jsou to ženy nebo muži. Co se týká povinností člena spolku, jsou to především: chrání dobré jméno spolku, dbá o jeho dobrou pověst, aktivně se podílí na činnosti. Jsou to povinnosti - nepovinnosti. Je to dobrovolná činnost.

 

Jaký je vztah obecního zastupitelstva ke spolku? Máte jejich podporu?

Po posledních volbách máme v obecním zastupitelstvu své zastoupení. Bohatá spolková činnost našla u vedení obce podporu a při některých akcích úzce spolupracujeme.

 

S jakými dalšími organizacemi spolek kooperuje? Kdo vás podporuje? Z čeho hradíte výdaje?

Obec nás v posledních dvou letech podporuje podobně jako jiné spolky v obci. Za rok 2020 se nám nepodařilo získat dotaci od Moravskoslezského kraje, přestože aktivity byly velmi bohaté a finančně hodně náročné. Naštěstí tady byli sponzoři, díky nimž se převážná část akcí podařila profinancovat. (BKB metal a.s., Tenzona s.r.o., KUVA-RE, Expedita, FOTOLIPINA, Galerie La Femme, další finanční prostředky jsme získali při různých akcích pořádaných naším spolkem.)

 

Jaké projekty jste realizovali? Co se ne/povedlo? Na čem pracujete nyní? Na jaký výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní?

Uspořádali jsme celkem šest výtvarných sympozií, hlavně ta sochařská jsou nejvíce viditelná očima veřejnosti, bývají většinou desetidenní. Posledního nejpočetněji obsazeného sympozia se zúčastnilo 13 výtvarníků. Poprvé se konalo v samotném centru obce. Malíři měli k dispozici kulturní dům a sochaři obsadili přilehlé venkovní prostory. Sympozium se setkalo s velkým zájmem veřejnosti. Na každém sochařském díle jsou „podepsaní“ svou pomocnou rukou mnozí občané obce, za což jim patří velký dík. Toto dění neuniklo zájmu médií, včetně ČT.

Na samotné ulici došlo k velké obměně velkoplošných fotografií. Na co jsme nejvíc pyšní? Že naše činnost má vzestupnou tendenci. Věřím tomu, že letošní ročník sedmého sympozia bude stejně tak úspěšný, jako setkání předešlá.

A co se nepovedlo? Zatím rekonstrukce Galerijního mostu. Tady narážíme na složitost povolení některých úřadů. Ale myslím si, že řešení jsme našli a chtěli bychom ho v letošním roce realizovat.

Galerijní most spojuje jistebnickou hlavní silnici přes Luční potok s Galerijní ulicí. Záměr byl osadit most dřevěnými sochami, ale jak jsme zjistili, není jednoduché získat povolení. Když se zdálo, že realizace je na dosah ruky, všechno změnilo nové dopravní značení, které teď „krášlí“ Galerijní most. Bylo naplánované už před pěti lety, ale k nám se tato informace nedostala, což nás vrátilo na počátek naší snahy. Tak ho zatím krášlí „Jistebnický čáp punčochatý“, který je bezmála tři metry velký, dílo manželky Aleny. Tím jsme tak trochu naznačili, kterým směrem může náš záměr pokračovat.

 

Jak s vašimi plány na letošní rok zamávaly dvě vlny pandemie? Odnesli jste si z nich také něco dobrého?

Pandemie naše plány samozřejmě ovlivnila, ale jejich podstatnou část se nám podařilo zrealizovat. Bohužel při první jarní vlně nemohl proběhnout oblíbený „Kozí den“- vítání jara. Druhá vlna na podzim nám neumožnila uspořádat slavnostní vernisáž ze šestého sympozia. Posunuli jsme ji na rok 2021.

Pokud hledáme pozitivita z roku 2020, měli jsme čas a možnost přehodnotit a uspořádat si priority. Byl prostor na vlastní tvorbu.

 

Co chystáte v tomto roce?

V letošním roce připravujeme již sedmé sympozium, které proběhne pravděpodobně v letních měsících. Máme v úmyslu uskutečnit divadelní a hudební představení, jež byla kvůli pandemii přesunuta na rok 2021. Nevíme, zda se podaří zrealizovat „Kozí den“. Pokud ne, dokážeme být flexibilní, třeba to bude „Den čápů“.

 

Aktuální informace najdete na www.galerijniulice.cz

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-PRAHA: Večerní aukci pořádanou 4. prosince v pražské síni Arthouse Hejtmánek opanoval obraz Velký terč Kamila Lhotáka, který se stal dosud nejdráže prodaným Lhotákovým dílem v tuzemské aukci. Obraz z roku 1966 po léta zdobil malířův byt a po roce 1989 byl dalších pětatřicet let součástí soukromé sbírky. U Hejtmánků byl Velký terč prodán v novém autorském rekordu za 7 440 000 korun. Aukční rekord padl také v případě Motocyklisty (Slunečního paprsku), ikonické plastiky sochaře Otakara Švece: vydražena byla za 1 364 000 korun. K nejvýše prodaným položkám patřila i dechberoucí Kající Máří Magdalena vytvořená okolo roku 1695.  Plátno slavného barokního malíře Petra Brandla přezdívaného „český Caravaggio“ získal nový majitel za 4 836 000 korun. Autorského maxima dostáhl také slovenský fotograf Tono Stano s ikonickým snímkem Smysl z roku 1992. Prodán byl za 260 400 korun.     

Celá ČR, Hl. m. Praha
Výtvarné umění
Co se děje
06.12.2024

PRAHA: Poprvé v historii mají v letošním roce návštěvníci Pražského hradu možnost během adventu a vánočních svátků navštívit vánočně vyzdobené interiéry Rožmberského paláce. Patnáct urostlých stromečků v jeho hlavním, tzv. Rožmberském sále, ozdobili skláři z českých firem, které vyrábí ručně foukané a malované skleněné vánoční ozdoby, pro výstavu KŘEHKÁ KRÁSA VÁNOC. Tato výstava je součástí Vánočního putování Pražským hradem, kterou v této podobě pořádá Správa pražského hradu. Rožmberský sál zdobí foukané kulaté baňky, volné tvary, formy a figurky z dílen českých výrobců, kteří patří mezi poslední nositele této tradice. Celkem je možné vidět téměř 4000 ozdob. Výstava je pro veřejnost zdarma a potrvá do 5. ledna 2025.


 

Celá ČR, Hl. m. Praha
Výtvarné umění
Co se děje
05.12.2024

JINDŘICHŮV HRADEC: Celých 60 let pracoval punčochářský mistr Tomáš Krýza v malém domku v Jindřichově Hradci na betlému, který byl už ve své době unikátem. Dnes je zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší lidový mechanický betlém na světě. Obyvatelé Jindřichova Hradce si svého betléma váží a jeho návštěva ve zdejším muzeu tu už tradičně patří k vánočním svátkům. V našem podcastu vypravuje etnografka muzea Jindřichohradecka Alexandra  Zvonařová o historii betlémů obecně, o materiálech, které se používaly na jejich výrobu, a také o organizacích sdružujících přátele betlémů u nás i v zahraničí. Hlavním tématem podcastu jsou ale samozřejmě hradecké jesličky a jejich autor. "Mistr Krýza vyráběl přes den  punčochy a po večerech a o svátcích pracoval na svém betlému. Vyřezal skoro 1400 figurek, přičemž 150 z nich se pohybuje. Takovou práci si asi nikdo nedokážeme představit, protože jí v podstatě věnoval celý  život. O Vánocích pak hotové části svého díla předváděl sousedům. Dokonce prý sám osobně točil klikou, aby betlém rozpohyboval. Dnes už ho pohání elektromotor, ale některé trochu kuriozní Krýzovy součástky v tom mechanismu zůstaly,  třeba kus kolovrátku, špulky od nití nebo váleček na nudle," říká Alexandra Zvonařová, která je hostem prosincového podcastu Místní kultury.

Celá ČR, Jihočeský kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Lidová kultura, Památky
Články a komentáře
04.12.2024

ZLÍN: Od začátku listopadu mohou školy a vzdělávací instituce obohatit svou výuku o krátké filmy. Získají je na platformě Zlín Fest Screen, kterou rozjíždí Zlín Film Festival. Všechny filmy jsou k dispozici zdarma a doplňují je také metodické a pracovní listy. Ukázkové hodiny s názvem Učíme se s filmem se už uskutečnily v rámci letošního ročníku festivalu.

Celá ČR, Zlínský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
02.12.2024