Sonda do života uměleckých spolků v obcích do 3 tis. obyvatel – Galerijní ulice

„Galerijní ulice je ͵galerieʹ s bezbariérovým přístupem s možností prohlídky na kole, na koni, autem, v zimě na saních i běžkách. Je otevřená nonstop. Bez zákazu kouření a fotografování. Jsme jediná galerie, která může fungovat i v průběhu přísných vládních opatření.“

 

Galerijní ulice, z. s.: umělecký spolek, Jistebník, okres Nový Jičín, Moravskoslezský kraj, 1600 obyvatel. Na anketní otázky odpovídá Jan Lipina, předseda spolku

 

Představte se… Co jste v Jistebníku vymysleli a uskutečnili? Jak těžké bylo pro myšlenku galerijní ulice nadchnout sousedy? Co vystavujete? Nebojíte se vandalů? Je galerie přístupná celoročně?

Již osmým rokem si mohou návštěvníci Jistebníku prohlédnout unikátní Galerijní ulici. Jedná se o jedinou ulici, která je, byť trochu z recese, v obci pojmenovaná. Galerijní ulice je bezmála 300 metrů dlouhá a po její celé délce jsme umístili na domech a plotech velkoformátové fotografie.

Podařilo se nám s manželkou během relativně krátké doby jednoho měsíce přesvědčit všechny obyvatele Galerijní ulice, ať se nechají nafotit. Dvoumetrové fotografie ozdobily všechny domy v ulici. Zdálo se nám to málo, a tak jsme oslovili ostatní obyvatele Jistebníku, aby sáhli do svých rodinných alb a vyhledali snímky staršího data, na kterých jsou oni nebo jejich blízcí.

Po jejich zpracování, během krátké doby, ploty ulice ozdobilo bezmála sedmdesát velkoformátových historických fotografií. Tento cyklus jsme nazvali „Takoví jsme byli“. Fotografie se průběžně obměňují. Návštěvníci mají možnost zhlédnout i historické snímky známých osobností z oblasti kultury a sportu, třeba bývalých olympioniků (V. Máchy, bratrů Svojanovských, V. Čáslavské, manželů Zátopkových...). Většina z těchto osobností Galerijní ulici navštívila. V horní části ulice jsou pak fotografie, které zachycují současné dění a aktivity Galerijního spolku, který se má čím pochlubit. I tyto fotografie se průběžně obměňují a nepřízeň počasí jim vůbec nevadí. Část snímků, hlavně ty s obyvateli domů, jsou tady již sedmým rokem. Po celé období nedošlo k úmyslnému poškození fotek a věříme, že tomu tak bude i nadále.

 

Můžete stručně představit i sám sebe jako hlavního organizátora? Co je vaší profesí?

Do Jistebníku jsme se přestěhovali z Ostravy před dvaceti lety. Mým koníčkem kromě sportu byla už od mládí fotografie. Od roku 1991 se stala mojí profesí, konkrétně fotografie reklamní a výtvarná. Dodnes mě živí. Avšak nejsem to jen já, ale i manželka Alena, která vyučuje výtvarnou výchovu na Gymnáziu Olgy Havlové v Porubě. Samozřejmě se věnuje i vlastní tvorbě. Řekl bych ideální spojení nás dvou pro tuto činnost.

 

Jste umělecký spolek. Kdy, za jakých okolností a proč spolek vznikl? Jaké byly motivace a důvody k jeho založení? Co bylo katalyzátorem?

V roce 2014 noví majitelé horních jistebnických rybníků souhlasili, aby jeden z rybníků byl pojmenován Galerijní. Spojení Galerijní ulice a Galerijního rybníku předznamenalo rozšíření naší činnosti hlavně v oblasti umění.

Zároveň jsme v tomto roce otevřeli nově Galerii u foťáka v horní části ulice, kde se uskutečnilo první sympozium výtvarníků. Během následujících let bylo zřejmé, že financování narůstajících aktivit bude náročnější, a to i po stránce organizační. Založení spolku bylo pro nás logickým krokem - v roce 2017 vznikla tedy „Galerijní ulice, umělecký spolek“. Ten je přece jen silnějším partnerem při zajišťování sponzorů i při získávání dotací.

 

Nakolik aktivní činnost vyvíjíte? Jakých cílů chcete prostřednictvím spolku dosáhnout? Máte ambici stát se hybateli širšího kulturního dění?

Za celé období fungování Galerijní ulice jsme zorganizovali šest výtvarných sympozií, a to jak malířských, tak sochařských za účasti předních českých i slovenských výtvarníků. Kdybych měl představit výtvarníky, aspoň to jádro, které zůstává, tak to jsou prof. ak. mal. Boris Jirků, ak. soch. Bohumil Eliáš ml., ak. soch. Zdeněk Tománek, ak. mal. Miroslav Malina, ak. mal. Jan Tichý, PhDr. Ondřej Vorel, z Bratislavy ak. soch. Juraj Čutek, ak. soch. Jakub Bachorik, ak. mal. Marián Komáček a jiní.

Dřevěné sochy, které byly zprvu umístěny na Galerijním rybníku, poté i na Galerijní ulici, obohatily veřejný prostor obce Jistebník. Zvláště poslední sympozium v roce 2020, jež bylo největší.

V Galerii u foťáka proběhlo na dvacet výstav, a to i od umělců ze zahraničí. Všechny se setkaly s velkým zájmem veřejnosti a dávno překročily hranice našeho regionu. Samozřejmostí byly akce doprovodné, třeba výlov umění na Galerijním rybníku, „Kozí den“ spojený s vítáním jara a mnoho dalších. Do těchto akcí se zapojily i školy, a to nejen z Jistebníku.

 

Oslovujete všechny věkové skupiny? Daří se vám podporovat mezigenerační dialog?

Dá se říct, že činnost spolku oslovuje veškeré věkové kategorie a to i díky tomu, že jsme před čtyřmi lety začali organizovat koncertní a divadelní vystoupení.

 

Vykazujete nějak návštěvnost galerie pod širým nebem? Platí se u vás dobrovolné vstupné?

Návštěvnost Galerijní ulice se dá těžko vykazovat a už vůbec ne nějakou formou dobrovolného vstupného. Dobrovolné vstupné je jen při výstavách v galerii.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou jejich věkové, profesní a genderové charakteristiky a jaké povinnosti?

Registrovaných členů spolku je 21, avšak aktivních daleko víc. Zájem o kulturu se projevuje u všech věkových nebo i profesních kategorií, ať jsou to ženy nebo muži. Co se týká povinností člena spolku, jsou to především: chrání dobré jméno spolku, dbá o jeho dobrou pověst, aktivně se podílí na činnosti. Jsou to povinnosti - nepovinnosti. Je to dobrovolná činnost.

 

Jaký je vztah obecního zastupitelstva ke spolku? Máte jejich podporu?

Po posledních volbách máme v obecním zastupitelstvu své zastoupení. Bohatá spolková činnost našla u vedení obce podporu a při některých akcích úzce spolupracujeme.

 

S jakými dalšími organizacemi spolek kooperuje? Kdo vás podporuje? Z čeho hradíte výdaje?

Obec nás v posledních dvou letech podporuje podobně jako jiné spolky v obci. Za rok 2020 se nám nepodařilo získat dotaci od Moravskoslezského kraje, přestože aktivity byly velmi bohaté a finančně hodně náročné. Naštěstí tady byli sponzoři, díky nimž se převážná část akcí podařila profinancovat. (BKB metal a.s., Tenzona s.r.o., KUVA-RE, Expedita, FOTOLIPINA, Galerie La Femme, další finanční prostředky jsme získali při různých akcích pořádaných naším spolkem.)

 

Jaké projekty jste realizovali? Co se ne/povedlo? Na čem pracujete nyní? Na jaký výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní?

Uspořádali jsme celkem šest výtvarných sympozií, hlavně ta sochařská jsou nejvíce viditelná očima veřejnosti, bývají většinou desetidenní. Posledního nejpočetněji obsazeného sympozia se zúčastnilo 13 výtvarníků. Poprvé se konalo v samotném centru obce. Malíři měli k dispozici kulturní dům a sochaři obsadili přilehlé venkovní prostory. Sympozium se setkalo s velkým zájmem veřejnosti. Na každém sochařském díle jsou „podepsaní“ svou pomocnou rukou mnozí občané obce, za což jim patří velký dík. Toto dění neuniklo zájmu médií, včetně ČT.

Na samotné ulici došlo k velké obměně velkoplošných fotografií. Na co jsme nejvíc pyšní? Že naše činnost má vzestupnou tendenci. Věřím tomu, že letošní ročník sedmého sympozia bude stejně tak úspěšný, jako setkání předešlá.

A co se nepovedlo? Zatím rekonstrukce Galerijního mostu. Tady narážíme na složitost povolení některých úřadů. Ale myslím si, že řešení jsme našli a chtěli bychom ho v letošním roce realizovat.

Galerijní most spojuje jistebnickou hlavní silnici přes Luční potok s Galerijní ulicí. Záměr byl osadit most dřevěnými sochami, ale jak jsme zjistili, není jednoduché získat povolení. Když se zdálo, že realizace je na dosah ruky, všechno změnilo nové dopravní značení, které teď „krášlí“ Galerijní most. Bylo naplánované už před pěti lety, ale k nám se tato informace nedostala, což nás vrátilo na počátek naší snahy. Tak ho zatím krášlí „Jistebnický čáp punčochatý“, který je bezmála tři metry velký, dílo manželky Aleny. Tím jsme tak trochu naznačili, kterým směrem může náš záměr pokračovat.

 

Jak s vašimi plány na letošní rok zamávaly dvě vlny pandemie? Odnesli jste si z nich také něco dobrého?

Pandemie naše plány samozřejmě ovlivnila, ale jejich podstatnou část se nám podařilo zrealizovat. Bohužel při první jarní vlně nemohl proběhnout oblíbený „Kozí den“- vítání jara. Druhá vlna na podzim nám neumožnila uspořádat slavnostní vernisáž ze šestého sympozia. Posunuli jsme ji na rok 2021.

Pokud hledáme pozitivita z roku 2020, měli jsme čas a možnost přehodnotit a uspořádat si priority. Byl prostor na vlastní tvorbu.

 

Co chystáte v tomto roce?

V letošním roce připravujeme již sedmé sympozium, které proběhne pravděpodobně v letních měsících. Máme v úmyslu uskutečnit divadelní a hudební představení, jež byla kvůli pandemii přesunuta na rok 2021. Nevíme, zda se podaří zrealizovat „Kozí den“. Pokud ne, dokážeme být flexibilní, třeba to bude „Den čápů“.

 

Aktuální informace najdete na www.galerijniulice.cz