pátek
14. května 2021
svátek slaví Bonifác
Masopust v Nedvědici
© Foto: archiv Freedom Art



Sonda do života uměleckých spolků v obcích do 3 tis. obyvatel – Freedom Art Nedvědice

NEDVĚDICE: Česká republika je „kulturním národem“ a má se v tomto ohledu čím pochlubit, jeho velká „síla“ tkví v hojném kulturním a uměleckém dění v menších sídlech a obcích. Oficiální statistika kultury tuto oblast nesleduje. Často se však setkáváme s dotazy, kolik lidí v České republice se vlastně věnuje ve svém volném čase umění a kultuře, a zda a jak by se této oblasti dalo pomoci. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS), příspěvková organizace Ministerstva kultury, oslovil proto s žádostí o spolupráci knihovny, které bývají v obci centrem kulturního dění nebo mají o kulturním dění v dané lokalitě ucelenější přehled. Dnes představíme jejich tip na spolek, který přináší smysluplné využití volného času dětem i dospělým, komunitní a volnočasové centrum Freedom Art z Nedvědice u Brna.

Autor článku: 
Irena Koušková

Freedom Art, z. s.: komunitní a volnočasové centrum, Nedvědice, okres Brno - venkov, Jihomoravský kraj, 1300 obyvatel

Na anketní otázky odpovídá Mgr. Petra Glosr Cvrkalová – zakladatelka spolku

 

 

Představte Freedom Art. Čím se zabýváte? Jaké aktivity v Nedvědici na Tišnovsku realizujete? Kdy a za jakých okolností spolek vznikl? Jaké byly motivace a důvody k jeho založení?

Freedom Art odstartoval v roce 2014 a okolnosti jeho vzniku nebyly nijak veselé. Vedlo mě k tomu úmrtí mého manžela, který měl na starosti volnočasové aktivity našich dětí v odpoledních hodinách, kdy já jsem byla v práci nebo na zkouškách sboru jako sbormistryně. Ve chvíli, kdy řešíte vše okolo ztráty milovaného partnera a tatínka dětí, vám najednou dojde, že je přece dost nefér, aby děti přišly také o své zájmy a koníčky, protože prakticky to nemůžete vše časově zvládnout. Z práce jsem přijížděla okolo 16 hod., kroužky byly od naší obce vzdálené další půl hodinu, to vážně nebylo realizovatelné. A proto jsem se vzdala myšlenky, že z pojistky po manželovi uhradím část hypotéky a částku jsem investovala do opravy starého objektu, a dala tak základ komunitnímu prostoru pro neformální vzdělávání v obci. V nadneseném slova smyslu lze říci, že v podstatě se s vidinou volnočasových aktivit pro moje ratolesti svezlo dalších 130 dětí z obce a okolí.

 

Nakolik aktivní činnost vyvíjíte? Jakých cílů chcete prostřednictvím spolku dosáhnout? Máte ambici stát se hybateli širšího kulturního dění? Oslovujete všechny věkové skupiny? Daří se vám podporovat mezigenerační dialog? 

Freedom Art centrum je v tuto chvíli komunitním a volnočasovým centrem. Jsme otevření všem věkovým skupinám od 6 měsíců až do 120 let (úsměv). Aktivity ve středisku jsou buďto jednorázové, jako jsou workshopy, semináře, besedy, přednášky apod. nebo jednorázové akce udržující kulturní tradice jako např. masopust, slavnosti sv. Jiří, sv. Martin, pálení čarodějnic, Mikulášská nadílka atd. Ale také zastřešujeme aktivity cyklicky se opakující – keramické tvoření, divadelní průprava, taneční a pohybové aktivity. Je toho vážně spousta. Jsme otevření pro širokou komunitu všech občanů, kteří o to mají zájem. Vytváříme za podpory Jihomoravského kraje osvětově vzdělávací semináře pro rodiče a děti, díky podpoře z MPSV jsme za rok 2020 mohli odstartovat větší projekt na podporu prorodinných aktivit.

Vycházíme vstříc pracujícím rodičům i o prázdninách, kdy díky zapojení do projektu z EU můžeme pořádat příměstské tábory. Proto je centrum vytížené doopravdy po celý rok. Mojí osobní „láskou“ je ale Klub seniorů. Jsem nepopsatelně šťastná, že se nám před třemi lety podařilo tento klub založit a že můžeme s kolegyněmi a dobrovolníky naplňovat čas a přání našich seniorů. Kdo mě dobře zná, tak ví, že skupina dříve narozených je vážně moje radost. Proto se i v této těžké době snažíme být s našimi klubovými přáteli v kontaktu a pomáhat jim v čase izolace. Ve spojitosti s Klubem seniorů a mým dětským pěveckým sborem jsem vytvořila projekt na propojení obou světů. Toho dětského, který je plný energie, a toho seniorského, který přináší životní nadhled a moudro. Pevně věřím, že navážeme tam, kde nás koronavirus na podzim zastavil a projekt předvedeme v celé své kráse.

Cíle jsou tedy zřejmé. Chceme tu být s nabídkou kvalitně stráveného času pro každého, kdo o to má zájem a uvědomuje si význam a důležitost neformálního vzdělávání napříč věkovými skupinami.

 

Co vás na práci pro spolek těší a co vám ji naopak komplikuje?

Těší mě, když to v centru žije. Ten cvrkot. Mám ráda nové výzvy, projekty, inovace. Když je zájem o naše aktivity – to mě dělá šťastnou. Žijeme na centru pod heslem: „Stačí chtít a rázem je vše možné.“ Pravdou je, že někdy chcete vážně hodně, ale narazíte na neochotu a osobní důležitost moci, která naslibuje a ve skutečnosti vás nepodpoří či dokonce poškodí. Je to pravděpodobně téma pro všechny neziskovky, které dělají svoji činnost s láskou a vizí. Všichni víme, jak těžce se dobré jméno a uznání organizace buduje a jak lehce může nepřejícnost a závist všechnu tu práci zničit. To je asi obecně to, co nám práci pro spolek komplikuje.

Pro mě osobně je práce v komunitním centru vyrovnávacím elementem k mé profesi v Nadačním fondu Vrba (Fond pomáhá ovdovělým rodinám s dětmi, viz dále – pozn. red.). Dennodenně prožívám příběhy mladých rodičů, kterým zemřel partner, táta nebo máma jejich dětí. Ta práce mě velice naplňuje a vidím v ní hluboký smysl, ale na druhou stranu cítím, že se musím realizovat někde, kde je naopak radost, kde se vytvářejí aktivity pro rodiny, seniory, kde aktivizujete občany ke kultuře apod. Je to jako princip jin jang.

 

Jste zapsaný spolek nebo jen neformální sdružení, máte právní subjektivitu?

Jsme zapsaným spolkem se statutárními orgány.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou jejich věkové, profesní a genderové charakteristiky a jaké povinnosti?

Vše vychází ze stanov. Naši členové se přímo podílejí na chodu centra. Přinášejí nové nápady a inovace pro atraktivitu a aktivity spolku.

 

Jaký je vztah obecního zastupitelstva ke spolku? Máte jejich podporu?

To je velice zajímavá otázka. Unikum malých obcí tkví v tom, že se tak nějak všichni znáte až do třetího kolene. A jak každý ví, doma není nikdo prorokem. Ze začátku bylo těžké přesvědčit vedení obce, aby podpořilo něco, co tu ještě nebylo. Trvalo to čtyři roky, než zastupitelé pochopili přínos centra pro obec a finanční podpora byla doopravdy dostatečná. Bohužel přišly nové volby a situace se změnila v náš neprospěch. Podpora neformálního vzdělávání není prioritou vedení obce a tak se potýkáme s tím, že např. nemáme finanční prostředky na energie centra či na kofinancování projektů. Snažíme se proto o krajské a státní dotační tituly, kde lidská nepřejícnost a osobní zášť nebrání dobrým záměrům a projektům. Bohužel zvláště projekty státní vyžadují kofinancování obce a to je pro nás za přístupu současného vedení obce nedosažitelné. Po mnoha vyjednáváních, vysvětlování a obhajování důležitosti naší činnosti jsme se dočkali pouze slibů, které na konci znamenaly stejně zklamání z jejich nenaplnění.

Vše nakonec vyústilo v nepochopitelnou situaci, kdy Kulturní komise obce rozhodla, že akce, které se konaly v našich prostorách, na nichž jsme se i finančně podíleli a programově jsme je celé zařizovali, bude pořádat obec sama. A tak to vypadá, že malá obec, jako je Nedvědice, zažije dvakrát Celé Česko čte dětem, Noc s Andersenem, letní promítání apod. Není to vůbec lehká a příjemná situace.

 

S jakými dalšími organizacemi spolek spolupracuje? Kdo vás podporuje? Z čeho hradíte výdaje?

Ještě před vznikem centra Freedom Art jsem v roce 2010 oficiálně zaregistrovala spolek ZpěvAhra, který sdružuje moje pěvecké sbory. Bylo to tehdy nutností pro další formální kroky a žádosti o podporu. Roku 2016 pak vznikly dvě unikátní organizace na podporu ovdovělých rodičů s dětmi – Nadační fond Vrba a spolek Zpátky do života. Je tedy zřejmé, že Freedom Art spolupracuje hlavně s těmito organizacemi. Společně utvářejí kulturní (díky spolku ZpěvAhra) a lidský (díky náplni činnosti NF Vrba a Zpátky do života) rozměr celého centra. Je až neskutečné, jak to vše do sebe svým způsobem zapadá. Spolupracovali jsme s Farním sborem Českobratrské církve evangelické v Prosetíně, s Hasiči Pernštejn, velice nadstandartní vztahy máme se spolky z MAS Brána vysočiny (Tišnov) aj. S finanční podporou to je, jak už jsem uvedla výše, velice těžké. Pro představu jsme na celý rok 2020 dostali od obce 35 tisíc Kč. Pouze energie za osvětlení a vytápění nás vyšly na 50 tisíc Kč. Každý, kdo vede nějakou neziskovou organizaci, ví, že uživit chod organizace, motivovat lidi k této činnosti a mít navíc prostředky pro inovace a rozvoj, je disciplína pro otrlé. Ale osobně jsem zhýralá optimistka a věřím, že se vše obrátí v dobré.

 

Jaké projekty jste realizovali? Co se ne/povedlo? Na čem pracujete nyní? Na jaký výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní?

Těch projektů je vážně mnoho a všechny si určitě nepamatuji. Jsou ale takové, které mám vážně moc ráda, jako je např. již zmíněný Klub seniorů, Pohádkový les, Sousedská setkání, příměstské tábory, adventní dílničky a další. Na čem momentálně pracujeme, si nechám pro sebe, ale mám z toho nápadu velikou radost a pevně doufám, že s uvolněním situace ohledně pandemie budeme moci pokračovat. Pyšní jsme např. na zapojení do projektu 72 hodin, na projekt Prorodinné aktivity v Nedvědici financovaný z NDT Rodina a hlavně na to, že jsme za šest let nabídli dětem, dospělým a hlavně seniorům okolo stovky aktivit, do kterých se mohli zapojit.

 

Jak s vašimi plány na rok 2020 zamávala vlna proticovidových opatření? Vykřesali jste z krize také něco dobrého?

V tomto směru se asi nelišíme od jiných typů zařízení. Pravidelné aktivity se zastavily, vracely se poplatky za kroužky, vznikaly další náklady, např. na desinfekční dávkovače, štíty pro lektory,… Jediné dobré, co mě napadá, je, že máme trochu času na úklid. Jinak jsme z celé té situace všichni nešťastní. Chybí nám kontakt s dětmi, s rodiči, obáváme se, že to bude trvat dost dlouho, než u lidí vymizí obava se setkávání.

 

Připravujete nějakou stěžejní akci či aktivitu na rok 2021, o které byste chtěli čtenáře informovat?

V době vládních opatření a nařízení, zákazů shromažďování je velice těžké něco plánovat, ale rádi bychom pokračovali v seminářích, workshopech pro širokou veřejnost. Pravdou je, že pevně doufám, že se uskuteční koncert Petry Janů 9. října, který je přeložen z loňského roku. Měl by se jmenovat „S láskou má svět naději“ – čemuž bezmezně věřím i já. Tak si budeme společně přát, aby to vyšlo.

 

Mgr. Petra Glosr Cvrkalová je nominována na titul Osobnost nestátních neziskových organizací 2020 za Jihomoravský kraj a je nositelkou řady dalších ocenění. Navíc je sama umělecky a pedagogicky aktivní. Položili jsme jí proto několik dalších dotazů dokreslujících šíři jejího profesního záběru.

 

Obdržela jste cenu Žena Ostara 2018 udělovanou statečným ženám mezi námi. Velmi těžké životní období, kterým jste musela po smrti manžela projít, jste dokázala přetavit ve smysluplnou činnost pro druhé… Představte Nadační fond Vrba.

Nadační fond Vrba je založen spolkem Zpátky do života. Název vystihuje to, o co nám v organizaci jde - o návrat ovdovělých rodin zpátky do života. Do jiného ale do života. Díky osobní zkušenosti s ovdověním v mladém věku mám představu o tom, co maminky a tatínci v takové životní situaci prakticky potřebují. Vznikla tak ucelená pomoc této nemalé skupině obyvatel v celé ČR a pevně doufám, že zde budeme pro ovdovělé rodiče a jejich děti i v dalších letech.

Od ledna tohoto roku máme bohužel ve Vrbě práce až nad hlavu. Nárůst potřeby naší pomoci se zvýšil o 600 %. Vzhledem k tomu, že na komunikaci s rodinami jsem sama, spolkne mi zaměstnání 10 až 12 hodin denně. Výjimečně je to déle. A je pravdou, že bez mé asistentky Kristýny, která má na starosti zbytek práce, by Vrba těžko mohla pomáhat tam, kde je potřeba. Za posledních pět let jsme podpořily na 250 rodin, které se ocitly v této těžké životní situaci. Konec března se jeví díkybohu jako klidnější a tak pevně doufám, že úmrtí mladých rodičů v souvislosti s onemocněním covid 19 bude čím dál méně.

 

Vaší vlastní uměleckou doménou je hudba. Působíte jako sbormistryně dětského pěveckého sboru Cvrčci, který jste již jako studentka pedagogické fakulty založila: Nedvědický pěvecký sbor Petry Cvrkalové, tedy Cvrčci. Kudy vedla cesta k založení volnočasového centra pro děti i dospělé?

Už na fakultě jsem založila Cvrčky, kteří jsou trošičku jiným dětským pěveckým sborem, než na jaký je veřejnost zvyklá. Už od začátku mi šlo o propojení divadelního projevu se sborovým a sólovým zpěvem. Sbor tedy hraje malé muzikálky, vystupuje (vystupoval) na rozsvěcení vánočního stromu, vítání občánků, vernisážích apod. Od počátku jsme jezdili zpívat do zařízení pro seniory, tradičně pak na vánoční trhy na Veletrhu v Brně apod. V roce 2010 jsem založila ještě smíšené pěvecké těleso P.A.T.R.O.N. (Pěvecké amatérské těleso k radosti občanů Nedvědice). Když už jsem sbormistrovství studovala, bylo mi líto získané zkušenosti nevyužít. Vzniklo tehdy něco krásného, co pevně doufám překoná i zákaz zpěvu. Když jsem v roce 2013 nastoupila jako učitelka na Gymnázium v Tišnově, měla jsem jasno v tom, že studentské prostředí je ideální pro sborovou činnost, a tak netrvalo dlouho a za tři roky byl můj sbor Gloria Cantate oceněn ve zlatém pásmu na soutěžní přehlídce gymnaziálních sborů Gymnasia cantant v Brně. Před třemi lety jsem z gymnázia odešla, ale s většinou mých zpívajících studentů jsem stále v kontaktu.

 

Jste činná i v dalších kulturních a společenských projektech?

V rámci mé sborové činnosti skládám a píšu písně pro své sboristy a díky profesi v charitativní oblasti spolupořádám plesy nebo koncerty. Kultura a hlavně hudba je pro mě velice důležitá. Dává mi prostor pro vyjádření nevyslovitelných emocí, je pro mě dorozumívacím prostředkem, je to svět, kde se člověk cítí pochopen a naplněn. Aby byl svět v pořádku, musíme o kulturu neustále pečovat. Tím budeme pečovat i sami o sebe.

 

Spolupracujete také se zpěváky české hudební scény jako textařka. Stal se z nějaké vaší písně hit?

Od roku 2007 jsem tvořila písničkové texty pro umělce naší populární scény, jakými jsou např. Ewa Farna (písně: Měls mě vůbec rád, Zapadlej krám, Ticho, Ty jsi král…), Helena Vondráčková, Kamila Nývltová, Markéta Konvičková, David Deyl apod. Nevím úplně, co je myšleno hitem, ale v rádiích se pár mých textů hraje (úsměv). V těchto dnech jsem začala spolupracovat na písničkových textech pro dětské televizní pořady a je to skvělý relax.

 

www.freedomart.cz

www.nadacnifondvrba.cz

www.zpatkydozivota.cz

 

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-PRAHA: Redaktor a moderátor Daniel Stach a dramaturgyně a editorka České televize Gabriela Cihlářová získali prestižní Medaili za zásluhy o rozvoj vědy Učené společnosti. Medaili, kterou zpravidla dostávají významní vědci, udělila Učená společnost novinářům vůbec poprvé. Dalšími dvěma novými nositeli se stali vědec Jan Krekule a genetik Milan Macek.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
12.05.2021

ČR-PRAHA: Vláda dne 10. 5. 2021 na svém jednání schválila návrh ministra kultury Lubomíra Zaorálka pro obnovení kulturního života. Od 17. 5. bude možné pořádat venkovní kulturní akce pro 700 sedících diváků. Nezhorší-li se epidemická situace, od 24. 5. přijde pak další rozvolnění pro kulturní akce. Počet diváků venku se navýší na 1000 sedících diváků a vevnitř bude možné pořádat kulturní představení až pro 500 diváků, rovněž při využití prostor na 50 % a samozřejmě stále za přísných hygienických podmínek s použitím antigenních/PCR testů, s ochranou dýchacích cest a využití kapacity prostor maximálně 50 % (jak venku, tak vevnitř). V příloze si vám zároveň dovolujeme poslat plán rozvolnění kultury pro další týdny a prázdninové měsíce, na kterém jsme se domluvili s ministrem zdravotnictví, jeho týmem a zástupci kulturní obce.

 

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
11.05.2021

PLZEŇ: Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská galerie výtvarného umění sídlící ve 14|15 BAŤOVĚ INSTITUTU opět zahajují svůj provoz. Po více než půlroční pauze netrpělivě očekávají první návštěvníky, na které se velmi těší a pro které prodloužily již instalované výstavy či připravily nové. 

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Výtvarné umění, Památky, Vzdělávání
Co se děje
11.05.2021

ZLÍN: Porota složená z odborníků z Česka i zahraničí zhodnotila více než 380 přihlášek a vybrala vítěze 12. ročníku mezinárodní soutěže Best in Design. Kdo ovládl jednotlivé kategorie i hlavní cenu, prozradil 7. května Jan Cina na online vyhlášení vítězů v rámci Zlin Design Weeku.

Zlínský kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Soutěže a festivaly
Co se děje
13.05.2021