sobota
26. září 2020
svátek slaví Andrea
Mezinárodní hudební festival Dobršská brána
© Foto: archiv SOD Dobrš



Sonda do života spolků v obcích do 3 tis. obyvatel - Dobrš

DOBRŠ: Česká republika je „kulturním národem“ a má se v tomto ohledu čím pochlubit, jeho velká „síla“ tkví v hojném kulturním a uměleckém dění v menších sídlech a obcích. V několika dílech vám budeme přinášet příklady toho, jak zanícení dobrovolníci ze všech koutů republiky věnují svůj volný čas právě těmto činnostem ve prospěch rozvoje míst, na nichž jim záleží. Dnes vám představíme Dobrš, jihočeskou vesničku v půvabné krajině Strakonicka, s necelou čtyřicítkou stálých obyvatel, která patřila v období renesance ke kulturním a společenským centrům kraje. O její vzkříšení se zasazuje Sdružení pro obnovu Dobrše, z. s. Předsedovi spolku, architektovi Ivo Kramlovi jsme položili několik anketních otázek u příležitosti konání festivalu, který v srpnu i přes nepřízeň letošních okolností pořádají.

Autor článku: 
ika

O Dobrši

Dobrš je jihočeská vesnička, sice malá svojí rozlohou, ale velká svojí bohatou historií, a to i kulturní. Můžeme o ní právem hovořit jako o perle šumavského Podlesí. Leží na vyvýšenině 18 km jihozápadně od Volyně ve výšce 710 metrů nad mořem. Turisticky je tato oblast regionu Strakonicka velmi atraktivní, krajina má velký půvab. Do velké míry její současnou podobu předurčil rod Koců z Dobrše. Dva cenné románské kostely ovšem svědčí o tom, že historie místa sahá až do raného středověku.

Dobršská tvrz se nachází opodál. Byla to původně gotická stavba, k jejíž věži byla v r. 1707 přistavěna ranně barokní dvoupatrová zámecká budova. Ta prochází rekonstrukcí, interiér se nově upravuje na galerii a regionální muzeum. Další cennou památkou, tentokrát z doby renesanční, je vstupní brána do zámeckého areálu, která byla restaurována r. 1996. Právě v době renesanční se Dobrš těšila jako kulturní a společenské centrum kraje velkému rozkvětu.

Až pojedete kolem Dobrše, zastavte se během roku alespoň v jedné z několika památek, kam se běžně návštěvník bez průvodce nedostane, v letní sezoně pak určitě na výstavě v galerii CoCo. Nenechte si ujít výstup do krovu a věže zvonice sv. Jana a Pavla a prohlídku tří zvonů, především pak zvonu Maria, druhého největšího v jižních Čechách, který se před několika lety ocitl i na české poštovní známce.  Zážitek vizuální se propojí se zážitkem akustickým, když zazní úder srdce tohoto prastarého věžního klenotu.

Další zajímavostí malinké obce je festival, který také oživuje tradici hudebních produkcí v 60. a 70. letech minulého století, kdy byl sál budovy hostince „U Dražných“ na návsi, jenž je také kulturní památkou, centrem hudební produkce neoficiálního proudu, ideově a politicky tehdy nežádoucího. V tomto sále se ještě dříve – v době mezi válkami  –  také díky místnímu Čtenářsko-ochotnickému spolku Svornost hrálo i ochotnické divadlo.

Dobrš má své pozoruhodné historické osobnosti. Mezi ně patří barokní kazatel a literát Ondřej Jakub de Waldt, který zde jako kněz působil na přelomu 17. a 18 století dlouhých 42 let a sepsal zde zásadní část svého díla – především barokních kázání. Na jeho činnost v nedávných letech navázal politický vězeň, skaut, nositel Řádu TGM Páter Martin František Vích, který zde byl farářem více než 41 let. Od roku 1993 do roku 2008 pravidelně vydával farní zpravodaj List z Pošumaví.

 

Byla už Dobrš součástí Sudet? Dá se říci, že úpadek nastal po válce a spolu s ní i odchod obyvatel a chátrání budov, které pokračovalo i za socialismu? Na co navazujete, za jakého stavu jste se o obnovu začali pokoušet?

Dobrš, ač relativně blízko německých hranic, nebyla součástí Sudet, tedy odchod obyvatel spojený s chátráním budov se jí ve velké míře díky této skutečnosti vyhnul. Nevyhnul se jí už tak jako u mnoha jiných obcí úpadek života kulturního, způsobený nástupem komunismu a socialistického zřízení, spojeného s kolektivizací vesnice. I přes toto období si Dobrš udržela do značné míry svoji autenticitu a genius loci, i když místní obyvatelé na ně v drtivé většině rezignovali a tato skutečnost nese své ozvěny v mysli některých obyvatel i dnes.  

V sedmdesátých a částečně i osmdesátých  letech minulého století pak z ponurosti doby a úpadku kultury Dobrš stále vyčnívala, a to díky duchovní a skautské činnosti P. Martina Františka Vícha nebo pravidelné hudební produkci, kterou umožňovali majitelce ve zdejším hostinci U Dražných. Připomenout je vhodné rovněž osvětovou činnost „rytíře“ Josefa Menšíka, který získal od Schwarzenbergů část tvrze, kde zřídil malé muzeum,  provázel skautské výpravy,  vyjížděl v brnění na koni na místní jarmarky a pouti.  To − ale ne jen − jsou důležité ozvěny z minulosti, inspirace místních významných osobností, na které se snažilo do jisté míry navázat občanské sdružení v době svého vzniku.         

 

Otázky ke spolkům v obcích do 3 tis. obyvatel

Kdy a za jakých okolností spolek vznikl, resp. byl obnoven? Jaké byly motivace a důvody k založení spolku? Co bylo katalyzátorem?

Sdružení pro obnovu Dobrše, z.s., je dobrovolným občanským sdružením, které vzniklo na podzim roku 1996. Jeho cílem je osvětová a kulturní činnost ve vztahu k Dobrši jako zcela výjimečné vesnické lokalitě, získávání finančních prostředků na projekty, odborné posudky a související dokumentaci pro obnovu, provoz, opravy a údržbu areálu zámku a tvrze v Dobrši, ostatních kulturních památek i jiných staveb a prostorů v obci a jejím intravilánu se nacházejících.

Základní motivací a myšlenkou vzniku bylo provozování a využití areálu dobršského zámku a tvrze, jehož hlavní část byla tehdy (1996) nabízena obci k prodeji, následné obnovení jeho společenské funkce a propojení jeho jednotlivých částí s cílem vytvořit prostor pro soužití lidí různých zájmů, věku, vzdělání i přesvědčení se zaměřením na uměleckou činnost, setkávání, výuku, poznávání, společnou zábavu a alternativní kulturu. 

 

Nakolik aktivní činnost vyvíjíte? Jakých cílů chcete prostřednictvím spolku dosáhnout? Máte ambici stát se hybateli širšího kulturního dění?

Spolek zajišťuje dokumentaci, odborné posudky a dobrozdání pro udržování historicky cenných objektů, stejně tak jako veškerou dokumentaci nutnou k získání finančních prostředků k záchraně, obnově či opravě objektů v soukromém nebo obecním vlastnictví. Cílem je vnést do historického prostředí nový adekvátní obsah se soudobými prvky. Spolek také podporuje spolupráci institucí, spolků a jednotlivých autorů v oblasti výtvarného umění včetně pořádání výstav. Dále organizuje kulturní a společenské akce, sympózia, soutěže a práce spojené s obnovou (rehabilitací) obce, a to nejen místního významu, na nichž vyzdvihuje a osvětluje myšlenku obnovy funkce areálu zámku a vztahu k jeho okolí, vzájemné propojení a doplňování se jednotlivých prvků včetně širších prvků krajinotvorných. Působí rovněž v oblasti profesionálního hudebního umění, publicistiky a vydávání odborných periodik.

Konkrétně lze zmínit například výstavní činnost v zámecké galerii CoCo, vydávaní občasníku Volné listy dobršské, iniciaci a návrhový proces rozhledny „Schody do nebe“ nad Dobrší, poutní stezky šumavským Podlesím, projekt obnovy historické cesty Dobrš - Dřešín, ale také akci s vysoce neregionálním až mezinárodním přesahem, jíž je Mezinárodní hudební festival Dobršská brána. Čtvrtý ročník dvoudenního festivalu, který zavede návštěvníky na známá historická místa, se právě připravuje.

 

Oslovujete všechny věkové skupiny? Daří se vám podporovat mezigenerační dialog? 

Spolek se snaží oslovovat lidi bez ohledu na generace. Dokladem toho může být například uspořádání Letní výtvarné školy pro děti, vydání Pohádek ze šumavského Podlesí od Josefa Křešničky a oproti tomu například vydání beletrie pro dospělé s názvem Jiná jména smrti od téhož autora. Tyto aktivity propojuje napříč generacemi třeba právě hudební festival, kdy jeho program je dramaturgicky sestavován i se zřetelem na tento aspekt.

 

Co vás na této práci těší a co vám ji naopak komplikuje?

Radost z práce nám přináší právě zpětná vazba, ohlas na pořádané akce napříč generacemi, stoupající návštěvnost v galerii i na srpnovém hudebním festivalu. Nepřehlédnutelný je i zvětšující se zájem médií a odborné hudební a umělecké veřejnosti. Práci snad stěžuje částečně mnohdy administrativně komplikovaná grantová politika. Někdy je získaná částka neadekvátní vůči administrativnímu a časovému úsilí na její vyúčtování. Velkou otázkou a neznámou bude v tomto roce, jak ovlivní – zkomplikuje činnost systém evidence ekonomických tržeb (EET), kdy například právě festival by měl podléhat též této povinnosti.

 

Jste zapsaný spolek nebo jen neformální sdružení, máte právní subjektivitu?

Sdružení pro obnovu Dobrše je od svého vzniku evidovaná právnická osoba. Bez tohoto statutu by nemohlo plně rozvinout své aktivity, jednat s jednotlivými partnery včetně státních institucí či samosprávních celků.

 

Kolik členů spolek sdružuje? Jaké jsou věkové, profesní a genderové charakteristiky členů spolku? Jaké jsou povinnosti člena spolku?

Spolek v současné době sdružuje asi 17 členů. V době jeho vzniku jich bylo až čtyřicet. Jak to tak bývá, po jistém nadšení a počátečním entuziasmu přicházely výzvy, s tím spojené práce a povinnosti, a tak sítem času prošli jen někteří, jiní spolek opustili, ale noví se zájmem zas přicházejí, aby nezištně pomohli.

 

Jaký je vztah spolku k obecnímu zastupitelstvu/magistrátu? Máte jejich podporu?

Za téměř dvacet pět let existence prošel vztah k obci překotným vývojem. Z počátku, v době založení, byl spolek zcela přehlížen a ignorován, nabídky na spolupráci nenacházely odezvu, a když ano, tak jen formální a vše končilo bez hmatatelných výsledků. Proto jsme se rozhodli navázat v té počáteční době existence mezi roky 1996 až 2009 intenzivní spolupráci při obnově a záchraně památek s administrátorem Římskokatolické farnosti Dobrš Páterem Martinem F. Víchem, který spolupráci, založenou na vzájemné důvěře, respektu i empatii vítal. Díky tomu se podařilo administrativně napomoci k záchraně renesančního epitafu, vzácné gotické Madony, opravě fasády fary, či známého zvonu Maria v dobršské zvonici. Dodnes jako vzpomínka na tuto spolupráci zůstává například socha Zmrtvýchvstání Krista, kterou do dobršského kostela věnoval jeden ze zakládajících členů spolku, akademický sochař Tomáš Vejdovský.

Spolupracujeme nakonec ale i s obcí, s jejímž zastupitelstvem se po letech podařilo nalézt prostor pro dialog a kooperaci, i když tento vztah má ještě velký potenciál pro svůj rozvoj. A tak druhý ročník mezinárodního hudebního festivalu podpořila obec částkou cca 7 tisíc. Kč, oproti tomu pro třetí, loňský ročník spočívala podpora v nabídce zapůjčení jednoho kusu mobilního WC ve vlastnictví obec. Letos se za takové situace jako organizátoři logicky poněkud zdráháme se žádostí o podporu na obec obrátit.

 

S jakými dalšími organizacemi spolek spolupracuje? Kdo vás podporuje? Z čeho hradíte výdaje?

Spolek například spolupracuje díky jednomu ze zakládajících členů Josefu Křešničkovi s regionálním Čestickým kulturním spolkem. Pan Křešnička byl významným členem dobršského spolku, katalyzátorem jeho činnosti v prvních letech existence. I proto spolek uděluje nepravidelně pamětní plaketu s jeho podobiznou „Za kulturní počin na Podlesí“ významným osobnostem, které napomáhají kultuře v regionu. Zmínit lze také dobrou spolupráci mimo regionální, a to se spolkem Stará škola z Vraného nad Vltavou.

 

Jaké projekty jste realizovali? Co se ne/povedlo? Na čem pracujete nyní? Na jaký výstup své dosavadní činnosti jste opravdu pyšní?

Některé z projektů byly již výše zmíněny. Z těch poněkud nepovedených (alespoň pro zatím) lze uvést ty, které vyžadovaly konkrétní spolupráci a participaci s obcí, a tedy rozhlednu nad Dobrší či projekty související s obnovou krajiny. Mezi ty povedené je možno snad zařadit a vyzdvihnout kromě několika sympózií (např. na téma Město a venkov, na téma památkové péče nebo kazatele Ondřeje Jakuba de Waldta, který významně ovlivnil ducha Dobrše v době barokní) výstavní činnost v galerii CoCo, ztělesněnou několikaletým cyklem s příznačným názvem „Místo působení Dobrš“. Asi nejvýznamnější akcí bude již dříve představený hudební festival, který má v podtitulu názvu „Dobršská brána – brána do světa hudby“. Během tří ročníků se povedlo dostat festival do veřejného i odborného povědomí, respektují jej hudební znalci i odborná hudební média, povzbudivé reakce na jeho program přicházejí i ze zahraničí, akci podporuje např. Ministerstvo kultury, Jihočeský kraj. To vše nás opravdu těší, motivuje, ale i zavazuje zároveň.

 

Připravujete nějakou stěžejní akci či aktivitu na rok 2020, o které byste chtěli čtenáře informovat?

Stěžejní akcí roku 2020 bude bezesporu čtvrtý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Dobršská brána.

Přehlídka ve dvou srpnových dnech opět nabídne osvěžující vhled do světa soudobé hudby bez dramaturgických kompromisů a formálního žánrového zařazení interpretů. Ti ve své tvorbě volně přecházejí mezi žánry a kombinují prvky lidové hudby s jazzem a komorní hudbou. Tomu odpovídá i konkrétní dramaturgie festivalu a jeho motto „Brána do světa hudby“. Posluchači i hudebníci se tak seznámí s Dobrší a jejími památkami zblízka.

Festival navazuje a zapadá do celosvětového trendu hledání nových souvislostí mezi tradiční, klasickou a soudobou hudbou a vytváří tak svým charakterem jedinečnou hudební událost, která by na české hudební scéně těžko našla srovnání. Přehlídka současně dává nový impulz k setkávání světových hudebníků a českého publika na místě pro mnohé návštěvníky netradičním, přesto s dlouhou historií, a to také hudební, a mimo známé české metropole. Jednotícím prvkem čtvrtého ročníku festivalu je tentokrát nástroj „harmonika“, a sice akordeon a harmonika foukací. Ty uslyšíme v různých kombinacích, ve volné improvizaci. Zazní tak jazz různorodý, ve všech podobách a barvách, lidové písně, skladby komponované na odkazu národního folkloru i kompozice určené přímo pro ty které konkrétní interprety nebo interpretky.

Známí čeští či zahraniční muzikanti a uskupení se představí ve skladbách s historickým původem, ale také v těch, využívajících improvizaci a národními lidovými písněmi (např. Finsko, Francie, Itálie, Rakousko, Německo a ČR), prostor dostanou představení improvizace, intonace a celkové hudební pohotovosti. Bude znít hudba stará i zcela aktuální, vznikající právě v okamžiku vystoupení.

 

Web: www.dobrs.cz

www.dobrsskabrana-fest.cz

Mohlo by vás také zajímat...

BROUMOV: 15. ročník letního festivalu klasické hudby Za poklady Broumovska zakončí v neděli 27. září v broumovském klášteře od šesti hodin koncert houslisty Pavla Šporcla a cimbálové kapely Gipsy Way Ensemble.

Královéhradecký kraj
Hudba, Vzdělávání
Co se děje
25.09.2020

ČR: Soňa Červená, legendární operní pěvkyně a herečka, u příležitosti svých 95. narozenin zakládá nadační fond, který se zaměří na podporu talentovaných hudebníků a zpěváků – to vše v oboru klasiky.

Celá ČR
Hudba
Co se děje
25.09.2020

PRAHA: Ministerstvo kultury vyhlásilo otevřené výběrové řízení na místo generálního ředitele/ředitelky Národní knihovny ČR. Uchazeči o tuto pozici si mohou podat přihlášku do 13. listopadu 2020. Pohovory s jednotlivými přihlášenými kandidáty před výběrovou komisí se uskuteční pravděpodobně do konce roku a nový generální ředitel/ředitelka by se mohl(a) ujmout funkce nejpozději k 1. 4. 2021.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
22.09.2020

ČR: Profesionální divadla z celé republiky vybízejí své diváky, aby se nebáli vrátit do divadel, po nezvykle dlouhých divadelních prázdninách. Série krátkých videí koluje na sociálních sítích. Kampaň  se společným heslem: ZVEDÁME OPONY! zaštiťuje Asociace profesionálních divadel.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec
Co se děje
23.09.2020