<p>PRAHA: Známé sochy staroměstského orloje – Marnivce, Lakomce, Kostlivce, Rozkoš, Kronikáře, Anděla, Hvězdáře a Filosofa – čeká údržba v restaurátorském ateliéru.</p> <p>Dne 8. 7. 2015 byly sejmuty první dvě – Kronikář a Hvězdář – a jakmile se vrátí zpět, přijdou na řadu další dvě.</p> <p>Sochy budou snímány postupně po dvou, takže na fasádě orloje zůstane v každé fázi ostatních šest a tato pravidelná údržba nebude mít žádný vliv na chod a provoz orloje Staroměstské radnice. Restaurátorské práce budou probíhat až do října za odborného dohledu magistrátního odboru památkové péče a Národního památkového ústavu.</p> <p>Sejmutí soch, jejich transport do restaurátorského ateliéru a zpětné osazení zajišťuje firma Hainz. Dřevěné sochy na fasádě orloje jsou vystaveny negativním vlivům počasí, zejména slunečního záření, a je třeba je pravidelně ošetřovat. Odborníci očistí jejich povrch, odstraní degradované vrstvy laků, opraví polychromii, obnoví lakové vrstvy a opraví zlacení a stříbření.</p> <p>Všechny dřevěné plastiky ze staroměstského orloje jsou kopiemi soch zrestaurovaných řezbářem a loutkářem Vojtěchem Suchardou před 1. světovou válkou. Při požáru radnice v roce 1945 byly sochy prakticky zničeny a ty, které jsou dnes na orloji, pocházejí jednak z dílen J. Čecha a Duchka z roku 1947 (sochy Marnivce a Lakomce), ostatních šest plastik vytvořili mezi lety 1976 – 8 akad. sochaři Miloslav Smrkovský a Aleš Grim.</p> <p>V roce 1999 prošly sochy v Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha generální opravou, která byla nutná vzhledem ke značnému poškození vlivem extrémních podmínek, jimž jsou vystaveny (exteriér, jižní kamenná fasáda). Od té doby jsou pravidelně kontrolovány a opravovány v restaurátorských dílnách, naposledy v roce 2012.</p>
ČR: Podle aktuálního průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa dvě třetiny Čechů věří, že by kultura měla reagovat na aktuální dění ve společnosti. Zejména mladí Češi a Češky si uvědomují také význam členství v Evropské unii pro rozvoj kultury v ČR i to, že politické změny mohou ovlivnit podmínky v kultuře. Téměř polovina Čechů se napříč generacemi ztotožňuje s tím, že kultura by měla být pro všechny, nehledě na názory, a proto může spojovat rozdělenou společnost.
ČR: Vánoce se blíží a s nimi i příležitost dát dárek nejen svým blízkým, ale i přírodě. Anketa Alej roku, která se koná již od roku 2011, nabízí možnost podpořit svou oblíbenou alej a přispět k nejen k její popularizaci, ale i ochraně. Anketa, pořádaná organizací Arnika, má za cíl upozornit na krásu a význam alejí v naší krajině a podpořit jejich ochranu.
ČR: V prosinci vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Živá síla scénografie: prostor, tělo, vjem. Zaměřuje se na téma scénografie, v co nejširším pojetí a v co největším historickém záběru. Částečně se vrací i k Pražskému Quadriennale a připomíná sympozium Scenography Working Group IFTR/FIRT. Je věnováno dlouholeté vedoucí Kabinetu pro studium českého divadla, iniciátorce vzniku Divadelní revue a někdejší organizátorce sympozia SWG IFTR/FIRT, Evě Šormové, která by se letos dožila osmdesáti let.
ČR: Fakt, že jsou do seznamů UNESCO zapisovány architektonické památky, je všeobecně známý. Již méně se ví, že sem patří také tradice, které skupina obyvatel pokládá za své kulturní dědictví a předává je dalším generacím. Podmínkou pro zápis do mezinárodního Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO je předchozí uvedení na Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, který nyní čítá 33 položek. Téměř před deseti lety v r. 2015 přibyla do tzv. národního seznamu „Betlémská cesta v Třešti“. Co tomuto výjimečnému ocenění předcházelo, jak se připravuje taková nominace a co z ní pro nositele tradice následně vyplývá? Naší průvodkyní po Cestě na Seznam bude za nominační tým Mgr. Eva Kolajová, vedoucí Regionálního pracoviště tradiční lidové kultury, Muzeum Vysočiny Třebíč, společně s Ing. Pavlem Brychtou, předsedou Spolku přátel betlémů v Třešti.