Slovácké muzeum představí vývoj svého vizuálního stylu
UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Jak se postupem času měnil a vyvíjel vizuální styl Slováckého muzea? S tím se můžete seznámit na chystané výstavě Proměny / Vizuální styl Slováckého muzea. Ta bude zpřístupněna ve čtvrtek 12. září v hlavní budově muzea ve Smetanových sadech. Nabídne nejen plakáty, ale i katalogy k výstavám, pozvánky, publikace a další propagační materiály.
„Slovácké muzeum si letos připomíná 110 let od svého vzniku, a proto jsme se rozhodli uspřádat výstavu právě na téma proměny a vývoje jeho vizuálního stylu. Mezi autory vystavených propagačních materiálů je například Joža Uprka, Adolf Kašpar, Ruda Kubíček, Josef Kiesewetter, Petr Opočenský, Ema Pelikánová či Michal a Lukáš Malinovi,“ říká kurátorka výstavy a historička umění Milada Frolcová.
Výstava potrvá do neděle 3. listopadu 2024.
Historie muzea
Před 110 lety, přesně 1. 6. 1914, byla v prvním patře bývalého jezuitského kláštera v 9 místnostech slavnostně otevřena první expozice Slováckého muzea. Její základ tvořily předměty zakoupené od sběratele a pozdějšího prvního ředitele muzea Františka Kretze. Už o čtyři roky později však musela být uzavřena, neboť prostory zabralo vojsko.
V roce 1929 městská rada zakoupila pro muzeum budovu bývalého střeleckého spolku v Uherském Hradišti postavenou v letech 1801–1803 na místě někdejší dřevěné střelnice, hostinec Na Střelnici ve Smetanových sadech. Po úpravách a instalaci sbírek se muzeum pro veřejnost znovu otevřelo 15. 8. 1931. První funkcionalistická přístavba podle návrhu architekta Bohuslava Fuchse se uskutečnila v letech 1936–1937; druhá, která dala muzeu konečnou podobu, se realizovala v letech 1940–1943. Poslední větší stavební úpravy hlavní budovy muzea byly dokončeny v roce 1995. V roce 1997 byly stavební úpravy dokončeny modernizací bočního křídla, v němž jsou umístěny pracovny muzea. Celý objekt je dnes v režimu nemovité kulturní památky.
V 60. letech 20. století byla po dlouhé rekonstrukci otevřena Galerie Slováckého muzea v objektu bývalé zbrojnice a také byl pod správou Slováckého muzea zpřístupněn Památník Velké Moravy postavený nad odkrytými základy kostela Na Valách ve Starém Městě.
V roce 1984 bylo jižní průčelí budovy osazeno mozaikovými alegoriemi jednotlivých měsíců v roce akademického malíře Jana Köhlera z roku 1905. Kompozice byly původně umístěny na vlastním domě architekta Dominika Feye, který byl zbořen roku 1981.
Sbírka Slováckého muzea v Uherském Hradišti v současnosti obsahuje více než 380 000 kusů sbírkových předmětů. V souladu se zaměřením muzea je tvořena souborem předmětů dokumentujících etnografický vývoj národopisné oblasti Slovácko, archeologický, historický a umělecký vývoj města a jeho okolí. Muzeum je pověřeným pracovištěm Centra péče o tradiční lidovou kulturu ve Zlínském kraji. Provádí výzkumy a dokumentaci tradiční lidové kultury v regionu a spolupracuje přitom s partnerskými institucemi. Ze služeb pro badatele a veřejnost lze zmínit například komentované prohlídky, služby odborné knihovny či E-studovny a možnost studia sbírek. Při muzeu působí Muzejní spolek a Společnost přátel slivovice České republiky.
Slovácké muzeum je držitelem řady ocenění, např. Muzeum roku 2015 i 2016 atd. Těmi posledními je Zlatý mamut/Cena Karla Absolona za popularizaci archeologie za rok 2022 a Cena Českého výboru ICOM za rok 2022, a to za projekt výstavby Cyrilometodějského centra ve Starém Městě a revitalizace národních kulturních památek Velké Moravy.
V současnosti Slovácké muzeum spravuje také Muzeum v přírodě Topolná, Muzeum lidových pálenic ve Vlčnově a archeologické lokality, národní kulturní památky – Na Špitálkách ve Starém Městě, Výšinu sv. Metoděje v Uherském Hradišti – Sadech a Na Díle v Modré.
Vedle výstav pořádá muzeum ve spolupráci s Muzejním spolkem přednášky a řadu dalších akcí pro děti i dospělé a nabízí rovněž edukační programy pro školy.
Oslavy výročí muzea se chystají na příští rok, a to v rámci tří jedniček, tedy 111 let od otevření.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818