Slavné východočeské sochařství

<p>CHRUDIM: Málokterý z laiků dnes ví, že Chrudim bývala v minulosti významným barokním centrem sochařství ve východních Čechách. Připomenout a oživit tuto dobu slávy se snaží představitelé města.</p> <p>Na začátku roku 2009 zahájila Chrudim největší investiční akci za posledních několik let. V jejím rámci se pustila do rekonstrukce jedné z nejhodnotnějších stavebních památek barokního období umístěné v centru města – do léta nevyužívaného kostela sv. Josefa s přilehlým bývalým kapucínským klášterem.</p> <p> V kostele sv. Josefa chce zřídit Muzeum barokních soch, a vzhledem k bohaté sochařské historii barokního období se bezpochyby jedná o projekt, který svým významem přesahuje hranice regionu.<br />
V období 17. a 18. století představovala Chrudim jedno z důležitých mimopražských uměleckých center Čech. V dobách minulých zajistila městu věhlas především tvorba malíře epitafů Matouše Radouše a množství zdejších sochařských památek pocházejících z dílny chrudimských sochařů Jana Pavla Čechpauera a Ignáce Rohrbacha. Z jejich spolupráce vzešel nepřehlédnutelný monumentální sloup Proměnění páně, který dnes zdobí hlavní chrudimské náměstí. </p> <p>Projekt Muzea barokních soch, na jehož realizaci se podařilo zastupitelům získat z Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod částku ve výši 43,868 milionů korun, by měl být dokončen v listopadu tohoto roku. První návštěvníky by v takovém případě přivítal již na jaře roku 2011. Stěžejní expozici vytvoří východočeské barokní sochařství reprezentované díly Ferdinanda Maxmiliána Brokofa, Matyáše Bernarda Brauna a jeho následovníků Jiřího Františka Pacáka, Řehoře Thény a Jana Alberta Devotyho, který se usadil v nedalekém Hrochově Týnci. </p> <p>Kostel sv. Josefa, jenž se má již v příštím roce probudit k novému životu, nebyl ke svému původnímu účelu, tedy bohoslužbám, využíván již od roku 1948. Do jeho prostor mohli návštěvníci zavítat pouze při příležitosti velikonočního otvírání Božího hrobu, který se nachází pod kostelní stavbou, a Chrudimské pouti. Nutno říci, že již v minulosti představoval významné poutní místo. Kostel s klášterem obýval kapucínský řád, který jej však definitivně opustil několik let po druhé světové válce. Město, které celý komplex již tenkrát vlastnilo, jej poté nabídlo slovinskému řádu verdistů. Ti však o jeho využití neprojevili zájem. Církev z nefunkčního kostela odvezla vnitřní mobiliář, který jí patřil. Zachovány zůstaly jen některé sochy.<br />
Představu o novém využití kostela v té době nikdo neměl. </p> <p>S nápadem přišel až Luboš Jelínek, sávající člen zastupitelstva města, a sice umístit v kostele sv. Josefa chrudimské artefakty barokního sochařství. V současné době se řada sochařských děl nalézá na veřejných prostranstvích, což je pro ně vzhledem k rušivým vlivům počasí a hrozbě vandalizmu a krádeží nebezpečné.<br />
Originální sochy tak naleznou útočiště v útrobách kostela, který se navíc měl stát dějištěm koncertů a komorních divadelních představení. Součást projektu tvoří také špičkově vybavený projekční prostor, kde se počítá například s uváděním představení z Metropolitní opery v New Yorku a dalších akcí podobného typu.<br />
Za zmínku rozhodně stojí i v budoucnu plánované využití přilehlých prostor bývalého kláštera, zejména klášterní zahrady, která se může stát zázemím pro akce pod širým nebem, tvůrčí dílny apod.<br />
Město pamatuje i na komerční aktivity, např. mimořádné svatební obřady či provoz restaurace. Myslí tak na období, kdy dojdou dotační peníze a provoz by se měl stát zcela nebo alespoň zčásti finančně soběstačným. </p> <p>Návrh projektu Muzea barokních soch vzešel z dílny architektonického studia Projektil Architekti, jehož portfolio tvoří známé projekty jako například budova Národní technické knihovny v Praze. V původním návrhu interiéru pracoval architekt Roman Brychta s asketickými dispozicemi kapucínského kostela, čímž dospěl k puristicky kompletně bílým stěnám a prázdnému interiéru, jenž by dovolil vyniknout jednotlivým exponátům. Po započetí rekonstrukčních prací se však objevila řada barevných a velmi zajímavých prvků včetně nástěnných výmaleb, které získají v konečné podobě muzea své místo stejně tak, jako například kropenky a jiné původní detaily. Realizátoři projektu se ve snaze získat co největší množství původního vybavení kostela pokusili získaz zpět kostelní varhany, které se dnes nacházejí v nedalekých Králíkách. V tomto případě však neuspěli, a snaží se je nahradit jinými, které popřípadě nechají i opravit. </p> <p>Samotnou expozici barokního sochařství má tvořit celkem 34 soch. Některé z nich pocházejí, jak již bylo řečeno z Chrudimi. Jedná se o tři sochy z již zmíněného Božího hrobu – z tzv. pašijového cyklu z krytpy kostela sv. Josefa, na jehož vzniku se v průběhu osmnáctého a devatenáctého století podílelo více řezbářů rozdílných schopností. Další sochy se přemístí z Regionálního muzea v Chrudimi a velké množství exponátů nakonec vytvoří zápůjčky od církve a měst. V tomto případě se často jedná o sochy, na jejichž rekonstrukci nemá majitel prostředky, proto se dočkají zrestaurování v rámci projektu Muzea barokních soch. Návštěvníci se tak mohou těšit na pestrou přehlídku barokního sochařství východních Čech, kterou doplní také plánované komentované prohlídky města s jednou z největších městských památkových zón v regionu.</p> <p>Muzeum vzniká pod odborným vedením Pavla Panocha z Ústavu historických věd Filosofické fakulty Univerzity Pardubice, za město se na přípravě a realizaci projektu podílí historik a místostarosta Chrudimi Pavel Kobetič.</p> <p>A sláva východočeského sochařského umění a historie s ním spjaté má šanci opět vstoupit do širokého povědomí.</p> <p>Vstupte na webové stránky Muzea barokních soch.</p>