PRAHA: Hlavním tématem třetího ročníku konference Culture Get-Together 2022 byla ekonomická a sociální situace lidí, kteří pracují v oblasti živého umění. O hodnotě práce v kultuře se diskutovalo v pondělí a úterý z mnoha úhlů pohledu. Ve vršovickém kulturním centru Vzlet se sešlo na sto třicet účastníků, další stovky zájemců konferenci sledovaly online. Tristní situace s ohodnocováním kulturních profesí se probrala zevrubně – od tabulkových platů přes sociologický pohled z hlediska sebeorganizace až po kredit a význam práce v kultuře pro společnost jako takovou. Velký prostor byl věnován i regionům ČR, které ukázaly neuvěřitelnou životnost a smysluplnost živé kultury pro život v obcích i krajích. Na pódiu konferenčního sálu vystoupilo mnoho řečníků z řad zástupců a zástupkyň scénických umění a jejich asociací a platforem. Velké zastoupení měli i političtí představitelé zejména z regionů a jednoho z panelů se zúčastnil i poslanec Marek Výborný, který působí ve sněmovním výboru pro kulturu. Hlubší dialog kulturní obce se státem ale stále chybí. Účastníci tak diskutovali i o možnosti vzniku tzv. Kulturní komory se zastoupením jednotlivých uměleckých oborů.
Ministr kultury Martin Baxa, který se z účasti na panelu první den omluvil, druhý den konference pomyslně na dálku zahájil tiskovým brífinkem, na němž představil vládou schválený rozpočet, se kterým bude Ministerstvo kultury hospodařit v příštím roce. Výraznou sumou do rozpočtu MK na příští rok přispěly Národní plán obnovy a evropské fondy, rozpočet na živé umění přislíbil ministr navýšit o 167 milionů korun.
„Nálada v kultuře je – bez ohledu na Covid-19, energetickou krizi nebo válku na Ukrajině – dlouhodobě tíživá. Ministr kultury tedy přišel s navýšením rozpočtu na poslední chvíli,“ říká Petr Pola, programový ředitel organizace Nová síť z.s., která konferenci uspořádala. „Živé umění a kultura se systematicky nerozvíjí a ministr Baxa tím možná načas zastavil širší nepokoje a otevřel prostor pro další diskuzi.“
„Diskuze s poslancem Výborným ukázala, jak nezbytné je takováto setkání realizovat. Otevírá se při nich společenské a kolektivní nevědomí a na povrch se vynořují pověry, mýty a desetiletí zakotvené stereotypy, kterých se potřebujeme jako společnost zbavit. Kulturní obec opravdu nečeká ‚s nataženou rukou‘ na podporu státu. Naopak – kulturní aktéři otevírají náruč všem potřebným, jak nedávno ukázala například covidová krize nebo válka na Ukrajině,“ doplňuje Adriana Světlíková, ředitelka organizace Nová síť z.s. „Třetí ročník Culture Get-Together potvrdil, že představitelé nezávislé scény i zřizovaných organizací nacházejí společnou řeč a mají chuť, vůli a potřebu jednat za oblast živého umění a otevřené kultury společně. Všichni zúčastnění berou vládu za slovo v jejím závazku realizovat všechny legislativní výzvy spojené s Národním plánem obnovy nejpozději do roku 2026. Zásadní je i přijetí Statusu umělkyně a umělce do legislativy.“
Celý záznam konference najdete na youtube Culture Get-Together.
Konference Culture Get-Together každoročně rekapituluje témata, která nejvíce rezonují. Umožňuje prezentovat výsledky za daný rok a reagovat na vývoj, který každoročně ovlivňuje uměleckou obec v ČR. Oborové organizace mají příležitost podat zprávu o své činnosti, identifikovat nejaktuálnější problémy a rizika. Konference dává možnost sdílet zkušenosti i nabyté znalosti. Odbornice a odborníci dostávají zpětnou vazbu a prostor referovat o aktuální situaci na úrovni kulturní politiky. Cílem je také podpořit networking, tedy posílit stávající i nové síťování.
Konferenci pořádala servisní organizace pro živou kulturu Nová síť z. s. pod záštitou ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka v rámci předsednictví České republiky v Radě EU 2022.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.