Semlerova rezidence se otevírá pro veřejnost
PLZEŇ: Po několikaleté rekonstrukci se 23. září pro veřejnost otevírá Semlerova rezidence na Klatovské třídě 110 v Plzni. Prodej vstupenek byl již zahájen, a to na dva prohlídkové okruhy: základní a rozšířený. Vstupenky lze zakoupit online na webech adolfloosplzen.cz a semler.cz nebo v informačních centrech na náměstí Republiky a Paluba Hamburk.
Historický bytový interiér rodiny Oskara a Jany Semlerových, který je nejvýznamnější částí domu, patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. Vznikl na základě konceptu Adolfa Loose a podle projektu Loosova žáka a někdejšího spolupracovníka Heinricha Kulky. Velmi rozsáhlý byt nemá klasická podlaží, ale jednotlivé prostory různých výšek se v šesti úrovních soustřeďují kolem centrální obytné haly. Toto řešení, tzv. Raumplan, navazuje na Loosovo pojetí Müllerovy vily v Praze a představuje určité symbolické završení architektovy činnosti v Plzni i Čechách vůbec.
Při prohlídce základního okruhu návštěvníci s průvodcem projdou prostorově nejzajímavější část historického bytu, která nabízí až 15 místností od šaten přes vstupní vestibul až po reprezentační obytnou halu, dále letní a zimní jídelnu a soukromé pokoje rodiny Semlerových. Součástí prohlídky je i schodiště pro personál, hostinský pokoj a kuchyně. V historickém interiéru jsou umístěny dva architektonické modely a fotoalba s historickými snímky rodiny a domu. Návštěvníci mají též možnost prohlédnout si expozici v infocentru.
Rozšířený okruh o délce 110 min. zahrnuje nad rámec základního okruhu promítání pořadu „Trojrozměrný život Adolfa Loose“ a případně na přání i promítání staršího pořadu „Plzní Adolfa Loose provází David Vávra“ (2015), každý v délce přibližně 20 minut; dále tento okruh obsahuje prohlídku expozice „Kabinet plzeňské architektury 1874–1939“ v bývalém pokoji vychovatelky, kde jsou umístěny čtyři architektonické modely, původní psací stůl architekta Karla Lhoty a expozice o vývoji architektury města s promítáním smyček fotografií.
Vedle historického interiéru má v budově sídlo Centrum pro výzkum architektury, dále je zde návštěvnické centrum, kavárna, prostory pro kulturní akce a školní programy a administrativní zázemí. Semlerova rezidence na Borech je místem historie, objevování a kulturních zážitků, ale může být i komunitním centrem a místem k setkání u kávy.
Otevřeno od 23. 9. 2022
• duben–říjen: pátek, sobota, neděle v předem stanovených časech
• listopad–březen: pátek, sobota v předem stanovených časech
Autor expozic: Petr Domanický
Projekt: Projektový atelier pro architekturu a pozemní stavby, s. r. o. / Veselák+Toman architekti
Stavební dozor: D-PLUS PROJEKTOVÁ A INŽENÝRSKÁ a. s.
Hlavní dodavatel stavby: SILBA-Elstav, s. r. o., Letkov
Vybavení interiéru: Design By Hy s. r. o., Praha / KOŽELUHA – ČESKÝ TRUHLÁŘ s. r. o., Plzeň
Grafické řešení: Bušek+Dientsbier
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818