Sdružení Unijazz prýští novou energií a má stále více nadšenců

<p>PRAHA: To, že staré věci patří do železa, rozhodně neplatí o kulturních sdruženích! Právě naopak, jakoby s letitostí získávala na nové síle a energii. Stejně je tomu i s občanským sdružením Unijazz, které ač nedávno oslavilo 21. výročí od svého oficiálního založení, otevírá svoji bránu stále novým fanouškům a nabízí jim kvalitní hudební produkci ve spojení s dalšími oblastmi kultury. Čím to je, že Unijazz je stále na vrcholku popularity, jsem se ptala jeho propagátorky Adély Kebrdlové.</p> <p>Vaše občanské sdružení u nás působí již od roku 1987. Jeho cílem je podpora různých kulturních projektů především v praktické rovině. Můžete našim čtenářům přiblížit, v čem tato praktická pomoc spočívá a jakým projektům jste již takto „pomohli na svět?“</p> <p>Rozhodně nemůžeme mluvit o finanční podpoře, Unijazz je neziskovou organizací a podobně jako obdobná sdružení, sami občas zápasíme s ekonomickou nepřízní. Nicméně o životaschopnosti našeho počínání svědčí skutečnost, že stále existujeme. Unijazz navázal svou činností na práci Jazzové sekce Svazu hudebníků ihned poté, co byli její představitelé po vykonstruovaném procesu propuštěni z vězení, a někteří z nich pracují v Unijazzu dodnes. Legálního statutu se podařilo dosáhnout až v roce 1990. Pomoc nezávislým kulturním projektům od samého počátku spočívala ve sdílení kontaktů, poskytováním informací, ke kterým jsme měli snazší přístup, propojování různých kulturních aktivit, propagaci individuálních projektů a hlavně pak v poskytování prostoru pro jejich prezentaci v rámci vlastních akcí sdružení – na festivalech, na scéně v Kaštanu v Praze 6, v čítárně v Jindřišské ulici v Praze 1 nebo na stránkách kulturního magazínu UNI. Festivaly, které Unijazz pořádá, jsou jakousi školou pro spoustu dobrovolníků, kteří na nich získávají mnohdy první zkušenosti s podobnou prací. A je potěšitelné, že mnozí pak připravují vlastní projekty nebo se zapojují do dalších kulturních nebo humanitárních aktivit. Inspirací byla činnost Unijazzu například pro Klub Sluníčko v Novém Městě na Moravě, festival Zámostí v Třebíči nebo sdružení Nedomysleno. Naše bývalé dobrovolníky můžeme najít například v kině Aero, mezi pořadateli Fóra 2000 či projektu Jeden svět na školách a na mnoha dalších místech. </p> <p>Pravidelně každoročně pořádáte dva festivaly, Boskovice – festival pro židovskou čtvrť a mezinárodní hudební festival Alternativa. Tyto festivaly mají u nás již dlouhou tradici. Čím jsou podle vás tyto festivaly stále mimořádné?</p> <p> Oba festivaly pořádáme od roku 1993 a v roce 2012 tedy oslavíme 20 let jejich existence, což je samo o sobě mimořádné. Na začátek bych ale ráda zmínila ještě přehlídku Babí léto v psychiatrické léčebně Bohnice. Ta má totiž mezi akcemi sdružení Unijazz nejdelší tradici. První ročník se uskutečnil již v roce 1990 a otevřel tak brány léčebny kvalitním uměleckým produkcím, které přivedly do Bohnic stovky a tisíce návštěvníků. Dnes je již naprosto běžné, chodit sem na koncerty, divadelní představení nebo celé festivaly. V roce 2009, po dvaceti letech trvání, jsme se rozhodli předat Babí léto do rukou samotné léčebny, která v pořádání této přehlídky velmi úspěšně pokračuje.</p> <p>A jak je to tedy festivalem Boskovice?</p> <p>Festival Boskovice je pro mě srdcová záležitost, protože židovská čtvrť, jejíž propagaci je akce věnovaná, má úžasnou atmosféru. Před devatenácti lety byla tato urbanistická památka v dezolátním stavu a hrozil jí úplný zánik. A i díky festivalu Boskovice se tuto hrozbu podařilo zvrátit. Mimořádnost této akce je tedy v místní atmosféře, v její otevřenosti, protože festival se odehrává po celém městě – na hradě, v letním kině, v muzeu Boskovicka i za muzeem, v zámeckém skleníku, v synagoze, kterou se díky festivalu podařilo zrekonstruovat, v kině Panorama a na mnoha dalších místech, která každý rok přibývají. Přesvědčit se o mimořádnosti se ostatně můžou čtenáři sami, a to na 20. ročníku, který se uskuteční 5. – 8. července 2012.</p> <p>A festival Alternativa?</p> <p>Ten je významným evropským festivalem, na naší scéně ojedinělým svou sevřeností, zaměřeným na alternativní hudební žánry v nejširším slova smyslu, které, ač nejsou středním proudem, rok od roku získávají větší okruh příznivců. Momentálně připravujeme devatenáctý ročník festivalu, který se uskuteční již zanedlouho, a to od 19. do 26. listopadu. Díky festivalu Alternativa se v minulosti české publikum dočkalo i vystoupení saxofonisty Johna Zorna, zakladatele skupiny Pere Ubu Davida Thomase, britských Test Dept., slovinských Laibach, francouzských Art Zoyd, kultovní skupiny Magma v čele s bubeníkem Christianem Vanderem, legendy hnutí Rock In Oposition Univers Zero z Belgie či světoznámého avantgardisty Hectora Zazoua. Mimořádnost této akce je v hledačství. Neznamená to však vyhledávání toho, co je v daném okamžiku na vrcholu módní vlny. I alternativní scéna má své trendy projekty, o kterých ti, kteří se nezajímají o vyloženě střední proud, vědí. Festival Alternativa tedy představuje různé hudební žánry, jako jsou umělecky náročnější rocková muzika, některé formy jazzu či soudobé vážné hudby, elektronická experimentální hudba, alternativní formy taneční hudby či mezižánrově vystavěné projekty, které si své posluchače postupně získávají. A nedílnou součástí přehlídky jsou i doprovodné akce (výstavy, případně filmové projekce či besedy a podobně). Návštěvníci tak mají možnost seznámit se s projekty, které vykazují vysokou uměleckou kvalitu a vyznačují se hledáním nových cest a tvůrčích postupů.</p> <p>Unijazz má v současnosti dvě scény: v Jindřišské ulici a Klub Kaštan na Praze 6. Liší se nějak tyto scény koncepčně?</p> <p>Všechny akce Unijazzu mají jedno společné, nejsou cílem, ale jen prostředkem k jeho dosažení. A tím je mimo jiné i snaha napomoci navození atmosféry tolerance a úcty ke kulturním hodnotám. Z toho nevybočují samozřejmě ani programy v čítárně v Jindřišské a v Kaštanu. V zásadě se neliší, rozdílnost je dána hlavně prostory, které využíváme a lokalitou, kde se nacházejí. Jindřišská tak funguje více jako místo setkávání, je to takový specifický ostrůvek v centru Prahy, kde večerní pořady jsou jakýmsi bonbónkem pro návštěvníky. V břevnovském Kaštanu pak těžiště činnosti spočívá ve večerních koncertech, divadelních představeních, filmových projekcích a ve víkendových pořadech pro děti. </p> <p>Od roku 1991 vydáváte nekomerční měsíčník – kulturní magazín UNI, který se orientuje zejména na hudbu ve spojení s jinými uměleckými žánry. Jak se za dobu existence tento časopis proměnil, a kolik má dnes přibližně čtenářů?</p> <p>UNI se za těch 20 let proměnil z víceméně hudebního fanzinu v kulturní magazín, který se sice stále věnuje především současné hudbě, ale více v souvislostech. Takže neopomíjí ani literaturu, film, výtvarné umění či další oblasti lidského počínání. V současné době má UNI stálý redakční okruh vysoce renomovaných přispěvatelů, a i když se věnuje také aktuálnímu kulturnímu dění, přece jen je většina příspěvků nadčasových. Kolik má náš časopis čtenářů se těžko odhaduje. Můžeme vycházet z toho, že náklad časopisu je 2000, ale kromě předplatitelů a do prodejen, posíláme UNI také do knihoven, škol či ke čtení na řadu spřízněných míst, takže konečný počet lidí, kteří se do UNI začtou je určitě zásadně vyšší. A kromě toho musíme také připočítat návštěvníky internetových stránek magazínu, které jsme v plné šíři zprovoznili na začátku loňského roku. Návštěvníků těchto stránek neustále přibývá a vezmeme-li to měsíčně, je to dalších několik tisíc unikátních přístupů navíc.</p> <p>Pracují ve vašem sdružení i dobrovolníci? Jak si jejich práce ceníte?</p> <p>Ano, pomáhají nám dobrovolníci z celé České republiky a jejich práce je neocenitelná. Já osobně si nejvíc cením jejich pomoci s festivalem Boskovice. Celý chod akce zajišťuje každý rok cca 80 dobrovolníků, a pomáhají opravdu se vším. Od razítkování vstupenek, poskytování informací pro návštěvníky, roznos festivalových novin až po ostrahu největší hudební scény v letním kině. A všichni jsou skvělí. Samozřejmě nám dobrovolníci pomáhají v průběhu celého roku – s roznosem letáků, distribucí kulturního magazínu UNI po Praze, aktualizování archivu a v mnoha dalších věcech. Tímto jim všem moc děkuji!</p> <p>Jak byste si přála, aby se sdružení rozvíjelo i nadále?</p> <p>Přála bych si, aby sdružení pokračovalo ve své činnosti s nadšením a podporou lidí jako doposavad, abychom vždy dokázali přestát všechny finanční problémy, aby si k nám nacházelo cestu stále více a více lidí a abychom mohli i nadále předávat naše bohaté zkušenosti v oblasti kultury lidem, kteří chtějí něco dělat.</p> <p>Můžete pozvat naše čtenáře na nějakou zajímavou nejbližší akci?</p> <p>Čtenáře bych ráda pozvala na akci, která byla již vše zmíněná. Již za nedlouho, od 19. do 26. listopadu, se totiž uskuteční devatenáctý ročník festivalu Alternativa 2011. V nově vznikajícím klubu HooDoo vystoupí ve dvou sálech hvězdy zahraniční i domácí nezávislé scény. Ujít by si tak čtenáři rozhodně neměli nechat historické setkání dvou oddaných stoupenců zvukového experimentu, FM Einheita (ex Einstürzende Neubauten) a Hanse Joachima Irmlera (Faust), představitele českého industriálu – skupinu Veselí Filištínové, která připravila jediný a jistě i jedinečný koncert právě pro tento festival, tajemnou Akron/Family, která doslova bortí veškeré hranice, skupinu Les Hommes Sauvages, elegantně proplouvající mezi berlínskou dekadencí, francouzským šansonem a původním rock'n'rollem, progresivní rock a free jazz v podání izraelské skupiny Kruzenshtern i Parohod, ani společné vystoupení americké zpěvačky Laurie Amat s českým experimentátorem Mirkem Vodrážkou. Speciálně pro Alternativu se sešly také legenda české alternativní scény skupina MCH Band spolu s vynikající německou zpěvačkou Dagmar Krause ke koncertnímu provedení zhudebněných textů básníků Jürgena Fuchse a Ivana Wernische. A dít se toho bude samozřejmě mnohem víc. Oslavíme pět let existence vydavatelství okrajové hudby Polí5, vybereme nejzajímavější projekt začínajících kapel v rámci přehlídky Malá Alternativa, proběhne vernisáž výstavy Danielle de Picciotto z dua Hitman’s Heel a mnoho dalšího.</p> <p>Více info na:<br />
www.unijazz.cz<br />
http://magazinuni.cz<br />
www.alternativa-festival.cz<br />
www.boskovice-festival.cz<br />
www.kastan.cz</p>