Co se děje

Divadlo Alfa má dlouhou a bohatou historii, dnešní profesionální soubor je esencí toho nejlepšího ze slavné loutkářské tradice města Plzně. Připravovaný dokument ale zabrousí i na samotný počátek, do roku 1961, kdy bylo Divadlo v Alfě jakýmsi pokusem o plzeňský Semafor. Do kabaretu malých forem se chodilo na začínající Martu Kubišovou nebo Václava Neckáře, krátce byl členem souboru i Jiří Grossmann.

Éra loutek začala v roce 1963, kdy bylo rozpuštěné divadlo v Karlových Varech a část souboru přešla do Plzně. Alfa od té doby sehrála stovky představení, kterým tleskali diváci ve 30 zemích světa, a posbírala desítky cen na domácích i zahraničních festivalech. Jednou za dva roky se do Alfy sjíždějí loutkáři na mezinárodní festival Skupova Plzeň. Nejlépe ale své divadlo znají místní, málokdo z Plzeňanů Alfu nenavštívil se školkou, se školou nebo s rodinou, dětmi či vnoučaty. A právě pamětníky teď Divadlo Alfa prosí o pomoc při natáčení dokumentárního filmu.

„Chodili jste jako malí do Alfy? Máte schované fotografie? Nahrávky? Plakát nebo vstupenku? Nebo nezapomenutelné zážitky? Prosím, ozvěte se nám! Nejzajímavější příspěvky se mohou objevit v chystaném dokumentu,“ říká dramaturgyně Divadla Alfa Petra Kosová. Více o historii divadla najdou zájemci na stránkách www.divadloalfa.cz, kde si můžou připomenout i nejznámější inscenace.

Pamětníci se mohou ozvat na adresu Divadla Alfa, Rokycanská 7, 31200 Plzeň, https://www.facebook.com/divadloalfa/ nebo na e-mail dramaturgyně divadla: petra.kosova@divadloalfa.cz.

Fotografie ze současných inscenací k využití:

http://www.divadloalfa.cz/index.php/cz/foto-z-predstaveni

Letos v létě opět proběhly kurzy nazvané Mekka varhaníků. Kolikátý to byl ročník?

Jednalo se o pátý ročník v řadě. Zjara jsme měli trochu strach, zda bude vůbec možné kurzy letos uspořádat. Dokonce i v červenci se někteří báli přijet, to jsme naplánovali zrovna Kutnou Horu, které se v té době vyhýbali i domácí turisté, o zahraničních ani nemluvě. Vyskytlo se totiž tehdy několik osob nakažených koronavirem v jedné vesnici poblíž. Místní podnikatelé pak hodně vyčítali radnici, že nedovedla nějak zareagovat na celostátní zprávy, které s gustem a téměř bulvární dikcí referovaly o hrozícím nebezpečí. Z pohledu listopadové reality byl pro to jistě tehdy tisícinásobně menší důvod…

Jaký byl program tohoto ročníku?

Kurzy jsou určeny mladým, začínajícím, především profesionálním varhaníkům, čili prvoplánově zejména studentům oboru varhanní hry na vysokých, ale i středních školách, vítáni jsou také nejmladší adepti hry na královský nástroj. Přednost mají ti aktivní, kteří také na kurzech obvykle nejcitelněji pokročí ve svém vnímání toho, co každý nástroj od svého interpreta vyžaduje: předně vnímavost ke svému zvuku, specifickým technickým vlastnostem, dokonce i ke konkrétnímu zvukovému obrazu v chrámovém prostoru. Ti, kdo chtějí jen přihlížet, se také poučí a něco dozví, avšak dotyk prstů rukou na klávesách a manubriích rejstříků či dotek podrážek, a chce-li někdo, tak i bosých nohou se dřevem pedálů, to vše přinese neopakovatelné zážitky především těm, kdo tak sami činí.

Kolik jste měli účastníků?

Máme štěstí, vždy jich přijede tak akorát. Letos se jich sešlo v různých termínech od pěti do devíti. Vzhledem k intenzitě práce, kdy máme k dispozici většinou více nástrojů a vícero lektorů, má tak každý stále co dělat. Když zrovna nesedí u varhan sám, nebo s lektorem, pak se určitě věnuje buď cembalo,.nebo klavichordu. A odpočine si jen tehdy, pokud poslouchá ostatní, nebo přihlíží výuce. S kolegou Pavlem Svobodou jsme zvládali varhany, Martin Hroch z JAMU v Brně se během doubravnických kurzů věnoval zase zájemcům o cembalo.

Vrací se varhaníci opakovaně? A kde všude se kurzy konaly?

Zájemci jsou stále noví, za pět let se už na školách vymění celá generace. Nicméně mnozí se nám vracejí i po absolutoriu škol. Navštívili jsme v minulosti řadu významných histroických nástrojů ve vícero regionech, letos konkrétně už jmenovaný Doubravník na Brněnsku, a to poněkolikáté, dále naopak poprvé výše zmíněnou Kutnou Horu s Malešovem, posléze právě včas před podzimním zhoršením podmínek pro konání jakýchkoli akcí ještě Horní Polici u České Lípy, tu také poprvé. Tam byly totiž koncem června inaugurovány nové varhany postavené v barokním stylu varhanářem Vladimírem Šlajchem, které nás hodně lákaly.

Vaším hlavním cílem je zvyšovat konkurenceschopnost mladých varhaníků. Daří se ho naplňovat?

Pevně v to doufám! A věřím, že i další generace varhaníků budou schopné se ve své úrovni vzdělání a svými zkušenostmi porovnávat s kolegy z dalších zemí. A nejen to! Také se musí vyrovnat kolegům hrajícím třeba na klavír, housle, violoncello, klarinet či hoboj. Ovládat svůj nástroj dokonale a dokázat svojí hudbou posluchačsky srozumitelně vyjádřit všechny myslitelné emoce, zpěvnost varhan i monumentální strukturu jejich bohaté literatury, která patří k základům hudebního dědictví.

Zástupce politických vězňů Leo Žídek k setkání:
"Věříme, že chápete, v jaké situaci se dnes nacházíme nejen my, ale i celý svět, když jsme byli napadeni pandemicky rozšířeným koronavirem. Současná omezení v této souvislosti jsou určitě na místě a je i naší snahou přispět ke zmírnění katastrofy, kterou jsme všichni neustále ohrožováni.

Přesto však chceme Vás, kteří jste se s námi v minulých letech věrně setkávali a měli jste v úmyslu přijít i letos, oslovit alespoň takto virtuálně. Oslovit a přivítat Vás po dvacáté osmé u naší pamětní desky. Zde letos pouze v malém zastoupení položíme květiny, abychom si připomněli události několika sedmnáctých listopadů z doby porobení naší vlasti v minulém století. A poděkovali těm, kteří nám pomohli zbavit se nejen nacistické, ale i komunistické totality. Chceme současně poděkovat i Vám, kteří letos nemůžete přijít. A Vám, kteří byste položili květiny k pomníku a pronesli výstižné projevy. Děkujeme také vám, členům pěveckého sboru Chorus Ostrava. Na vaše vystoupení jsme se těšili! A děkujeme také za požehnání zástupci ostravsko-opavského biskupství, které nám všem určitě na dálku udělí a přimluví se za odvrácení všeho zla. Doufejme, že příští rok už všechno prožijeme naživo. "

Setkání on-line natočí publicistka Monika Horsáková se studenty Ústavu filmové, televizní a rozhlasové tvorby Slezské univerzity v Opavě. Budeme rádi, když se podíváte, video bude od 17. 11. od 18:00  zhlédnutí na webu https://klubfiducia.cz/fiducia-online/ a https://www.lucernatv.cz .
 

Akci pořádá:

Gymnázium Olgy Havlové

Okrašlovací spolek za krásnou Ostravu

Antikvariát a galerie Fiducia

a političtí vězni České republiky

se záštitou primátora města Ostravy Tomáše Macury

Skutečné divadlo, skutečná pomoc

Letošní ročník přehlídky Případ pro sociálku akcentuje propojení umělecké činnosti a konkrétní pomoci v sociální oblasti. Tradiční spolupráci s neziskovkou Jako doma, která pomáhá ženám v nouzi, letos divadlo Venuše ve Švehlovce rozšířilo i o další sociální organizaci. Platforma Breakfaststory vznikla na jaře s cílem podpory sociálních podniků a lidí v nouzi, zajišťuje obědy seniorům a samoživitelkám.

„Nadchla nás jejich konkrétní pomoc a příběhy jednotlivých lidí. Podařilo se nám naplánovat benefiční koncert pro jednoho z jejich dlouhodobých klientů. Mnohočlenná „superskupina“ Zvíře jménem podzim a Venuše ve Švehlovce věnují výtěžek z koncertu panu Janovi z Prahy, který potřebuje 15 tisíc na nový invalidní vozík pro svého syna. Pokud vybereme více, peníze poputují na podporu dalších obědů zdarma,“ vysvětluje Šupová. Diváci budou moci přispět přes platformu donio.cz, odkaz bude umístěn na FB.

Propojování a kde ho najít

Program festivalu přinese i plánovanou premiéru divadelního souboru CO ČUMÍŠ, ovšem v upravené podobě. Jak tato změna plánu probíhala, přibližuje režisérka Zuzana Burianová:
„Pravidla nouzového režimu nás paradoxně inspirovala a „donutila“ být flexibilní. Jevištní tvar založený na intimnějším kontaktu s diváky, budeme realizovat, až to bude možné. Natočily jsme ale pro festival kakofonní video mix, tak trochu klip ze života lidí, co vydělávají peníze, aniž by museli pracovat. Obraz kombinujeme s autorskými výpověďmi našich (ne)hereček o špatně placené práci, která je ale pro společnost nepostradatelná.“

Premiéru i další obsah festivalu diváci naleznou na facebookovém profilu Venuše ve Švehlovce: https://www.facebook.com/VenuseveSvehlovce

11.11. 20. 00 Co čumíš 3 A jestli neumřela, pracuje tam dodnes – premiéra video eseje
12. 11. 20.00 Ňun & Ví: Oizoioi –  podcast
13. 11. 20. 00 Benefiční koncert Zvíře jménem podzim – přímý přenos
 

11. 11. Co čumíš 3 A jestli neumřela, pracuje tam dodnes. Kakofonní video esej.

Videomix z připravované inscenace kolektivu CO ČUMIŠ, v němž tvoří a účinkují ženy se zkušeností s bezdomovectvím (a špatně placenou prací). Klip na kakofonní hudbu, kterou vytvořila (ne)herečka Jiřina Cilcová.

Přijměte pozvání na večírek, kde všechno teče proudem. Je libo chobotnicový koktejl nebo kostku cukru? Nebo dvě nebo tři nebo plnou kabelku? Kdo má peníze, ten makat nemusí. A kdo je chce, tak by si měl rychle najít práci.

Třetí inscenace CO ČUMIŠ měla být původně o Růžence, která je nucena dělat 48 hodinové směny – jenže – přišla o nohu a my o hlavní herečku – změna – bude to inscenace o pečovatelkách, které mají dojem, že jejich práce nikdy nekončí – jenže – pečovatelky pečují a nemůžou zkoušet – změna – pracuji pro to, abych žil vs. žiji proto, abych pracoval – jenže – přišel zákaz divadelních produkcí – změna – vznikl film o lidech, co z práce nemusí odcházet, protože žádnou nemají nebo žádnou nepotřebují, o lidech, kteří pracují, ale nevydělávají peníze, a taky o lidech, kteří nepracují a přesto peníze vydělávají.
 

námět: Barbora Šupová, Zuzana Burianová
vystupují: Jiřina Cilcová, Lada Hajdíková, Jana Horská, Petra Mošovská, Ivana Trousílková, Zuzana Burianová, Radka Josková, Barbora Mitošinková, Barbora Šupová
výprava: Radka Josková
hudba: DJ Jínka
kamera, střih a postprodukce: Alena Julie Novotná
režie: Zuzana Burianová

12. 11. Ňun & Ví: Oizoioi

dokumentární podcast stejnojmenné autorské inscenace

Mají asijské rysy, ale české pasy, aneb když se dvě kultury sváří v jednom těle.
Oizoioi (dříve A odkud jste doopravdy?) je humorná, dokumentární divadelní hra o tom, jak se vnímají dvě příslušnice druhé generace vietnamských imigrantů v České republice, Hong Nhung Dang(ová) a Huyen Vi Tran(ová).

Děti vietnamských imigrantů se na rozdíl od svých rodičů zpravidla považují za Čechy. Narodily se tady, mluví výborně česky a znají české tradice a hodnoty. Přesto jim v žilách proudí vietnamská krev, mají zjevné asijské rysy a většina jejich příbuzných často stále žije ve Vietnamu. Právě toto vnímání sebe sama „někde mezi“ dvěma odlišnými kulturami bylo prvním impulsem, který autorky inspiroval k tvorbě představení.

Námět, režie, dramaturgie: Ňun a Ví
Zvuk, hudba: Viah (Huyen Vi Tranová)
Videoprojekce: Martin Novák
Světelný design: Tasya Nafigina
Scénografie: Roman Balšán a Veronika Hurtová
Pohybová spolupráce: Eva Urbanová
Účinkují: Nhung Dang(ová) a Huyen Vi Tran(ová)

13. 11. Benefiční koncert Zvíře jménem podzim

Venuše ve Švehlovce a Zvíře jménem Podzim shání nový vozík pro Davida

Zvíře jménem Podzim … ti ukousne hlavu je mnohočlenná „superskupina“, kterou dal dohromady ze svých přátel – hudebníků písničkář Jakub König, známý jako Kittchen. Jméno projektu si spolu s ilustrací situace poznamenal při jedné procházce pražskou Stromovkou, kde ho přepadla „nečekaná úzkost, se kterou si vůbec nevěděl rady“. Svoje pochybnosti, pocity i přání začal formulovat s pomocí elektronického producenta Aid Kida, cellistky Terezie Kovalové, zpěvačky a klavíristky Marie Kieslowski a dalších zkušených muzikantů.
V červnu 2020 si pak členové převzali dvě Ceny Anděl za rok 2019 - v kategorii Objev roku a Alternativa & elektronika.
Ve spolupráci s platformou Breakfaststory věnujeme výtěžek z koncertu panu Janovi z Prahy. Pan Jan je jedním ze seniorů, jemuž už několikátý měsíc vozí Breakfaststory bezplatné obědy z benefiční kampaně Potěš obědem. Jeho žena trpí roztroušenou sklerózou, pan Jan si prošel třemi mrtvicemi a jejich syn David je mentálně i fyzicky hendikepovaný. David potřebuje nový vozík, protože ten co má, je již 20 let starý a rozbitý. Nový vozík by usnadnil manipulaci. Pan Jan je již domluvený s pojišťovnou, ale i tak rodině chybí doplatek ve výši 15tisíc korun, který je v současné situaci velkou částkou. Přebytek příspěvků bude věnován na bezplatné obědy seniorům a samoživitelkám/samoživitelům.

Venuše ve Švehlovce, Slavíkova 22, Praha 3

http://www.venuse-ve-svehlovce.cz/ https://www.facebook.com/VenuseveSvehlovce/

„Značka Lovemusic v sobě propojuje lásku a hudbu. Proto ani letos, v této neobvyklé situaci, neztrácíme „drajv“ a našim fanouškům chystáme neotřelý hudební program. Mrzí nás, že v tuto chvíli není možné uspořádat festival v tradičním formátu a potkat se osobně. Nechceme ale zároveň rezignovat, nebo přesouvat akci na neurčito. Rozhodli jsme se proto Lovemusic festival uspořádat online, abychom nepropadli trudomyslnosti. I přes to, že půjde o stream, chtěli bychom se pokusit diváky vtáhnout co nejvíce do děje, zapojit je, a atmosféru akce co nejvíce přiblížit divákům a posluchačům doma,“ vysvětluje Zbyněk Hanko z Lovemusic.

Během odpoledne a večera na Lovemusic festivalu vystoupí několik brněnských hudebníků a kapel. Pro některé z nich to bude premiéra. Teprve minulý týden během lockdownu vznikla například kapela Lakrato složená z Honzy Laichmana (Divadlo Polárka), Martina Krajíčka (Čankišou, Ukulele orchestra jako Brno) a zpěváka a multiinstrumentalisty Jiřího Topola Novotného, svou autorskou tvorbu tu poprvé představí Monika Byrtusová.

Mimo jmenovaných vystoupí také písničkářka Michaela Chyllova, harmonikářka Kaczi, zpěvák se severoafrickými kořeny LuckySings i energický zpěvák Kistenn, který se účastnil také soutěže Československo hledá talent. Písničky kapely Fred Madison zahraje – tentokrát akusticky – Miroslav Šulák, který na kytaru doprovodí básnířku iv. Závěr sobotní produkce bude patřit ekopunkové kapele z Valašského Meziříčí Koňe a Prase.

„Kultura se vrátila do undergroundu. Namísto bytového divadla a seminářů, které se potají organizovaly v obývacích pokojích umělců a filozofů, tu máme online obývákové session, které přenáší internet do nejzazších koutů světa. Underground současné doby neznamená „přijďte“, ale zapněte si…A tak ani my nechceme zůstat pozadu. Chceme podpořit umělce, kteří v současnosti často nemají práci a jejich publikum je jim vzdáleno tak, jako nikdy předtím. Proto bude celý festival moderovaný a diváci a posluchači budou na vystoupení reagovat prostřednictvím živého chatu,“ popisuje spolupracovnice Lovemusic Ilona Machová.

Přímý přenos bude moderovat herec Ondřej Hrbáč z Artbaru Druhý pád, o přestávkách zahraje mistr nálady DJ Marthy, kterého určitě znají návštěvníci MINT marketů.

V mezičasech se diváci budou moct zabavit módní přehlídkou z nové kolekce batohů Tao a triček s názvem Dýchej, která je inspirovaná Brnem.

Dětem i dospělým je určeno klaunské představení Klaun Čiko a jeho děti, které začne už ve 13:45 hodin, na programu jsou výstavy malířů Zbyňka Hanko, Leily Kolkop, Davida Roztoka, Lenky Sárové Malíské a Atelieru Chucky.

Festival je možno podpořit libovolným příspěvkem na účet: 2500189523/2010.

Přenos bude probíhat souběžně na několika platformách:

http://festival.lovemusic.cz/

http://radio.lovemusic.cz/ (pouze audio)

https://www.facebook.com/events/3420254221400718

https://www.youtube.com/

On-line pořad bude ke zhlédnutí zde:
https://klubfiducia.cz/fiducia-online/
https://www.lucernatv.cz

„Službou reagujeme na trvající nouzový stav a nemožnost půjčit si knihu osobně v knihovně. Vycházíme tak vstříc čtenářům, které zcela neuspokojí naše elektronické služby. Pokud se Zásilka osvědčí a bude o ni zájem, budeme ji nabízet trvale i po znovuotevření knihovny,“ uvádí ředitel knihovny Jan Kaňka.

Zájemce o službu si v katalogu knihovny (katalog.kfbz.cz) vybere knihy, o které má zájem. Svůj požadavek zašle na adresu zasilka@kfbz.cz společně se svými kontaktními údaji a vybraným způsobem doručení. Po vyřízení objednávky pošle knihovna čtenáři potvrzovací e-mail, a ten pak už jen čeká na avizo ze Zásilkovny. Cena zásilky se odvíjí od zvoleného způsobu doručení a hradí se dobírkou při vyzvednutí: 100 Kč při vyzvednutí v Zásilkovně, v případě zaslání na konkrétní adresu 150 Kč. 

Podmínkou pro využití služby je platná registrace do knihovny a vyrovnané závazky.

„Prostřednictvím služby si lze vypůjčit a nechat zaslat knihy z fondu ústřední knihovny, volné a určené pro půjčení domů, dále rezervované knihy z fondu ústřední knihovny, které si čtenáři nestihli vyzvednout před uzavřením knihovny, případně časopisy nebo mapy,“ upřesňuje vedoucí služeb Dagmar Marušáková.

Vypůjčené knihy si čtenáři ponechají až do doby znovuotevření knihovny. Službu je možné využít i opakovaně a to do limitu 25 současně evidovaných výpůjček.

Zájemci o službu, kteří dosud nejsou registrovanými čtenáři knihovny, se mohou zaregistrovat online, a to prostřednictvím validovaného mojeID (kfbz.cz/registrace).

Podrobné informace ke službě jsou dostupné na adrese kfbz.cz/zasilka.

Aktuální informace týkající se provozu knihovny zájemci naleznou na webu knihovny kfbz.cz, případně na Facebooku @zlinknihovna. K dispozici je čtenářům také chat na webu nebo telefonní linka na čísle 573 032 400.

„Množstvím ohlasů, které na knihu Herec od čtenářů dostávám, jsem až zaskočený. Ačkoliv jde o napínavý a místy až thrillerový příběh z divadelního a televizního zákulisí, lidé mi vesměs říkají jedno: po jeho přečtení přemýšlejí, zda jsou k lidem okolo sebe dostatečně vnímaví a dokážou si představit, že si s sebou každý z nás nese bolest, o níž třeba nemluví, ale která jej stále trápí. A připouštějí si i svoje vlastní skrytá zranění,“ říká herec a spisovatel Josef Kubáník, jemuž se čtenáři začali svěřovat už po vydání jeho první knihy Poslední deník Květy Fialové. V 6. nejprodávanější knize loňského roku popsal své přátelství se slavnou herečkou, jejíž odchod ze života poznamenala Alzheimerova nemoc.

Neříkej mi…

I proto přichází s projektem, ve kterém chce dát prostor lidem volajících po přijetí a toleranci. „Založil jsem na Instagramu profil s názvem ‚nerikej.mi’ a přivítám na něm každého, kdo třeba i anonymně prozradí, co od svého okolí nerad slyší, protože se ho to dotýká,“ prozrazuje autor knihy Herec.

„Někdo nechce, aby mu ostatní připomínali, že je tlustý, další, že je plešatý, jiného netěší, když ho oslovují zkomoleným jménem nebo rádobyvtipnou přezdívkou, ostatním vadí, že jsou k někomu nebo něčemu přirovnáváni.... Všichni ale mají právo na svou důstojnost a budou mít na profilu ‚nerikej.mi’ své místo. Zároveň si mohou být jistí, že jejich prosbu o respekt oznámíme bez toho, aniž bychom ji jakkoliv hodnotili a soudili. Už samotná možnost svůj příběh sdílet i vědomí, že v tom nejsme sami, může někomu pomoci – a třeba takové volání uslyší i ti, jimž bylo určeno,“ věří Josef Kubáník. Hashtag #nerikejmi se pak stane symbolem prosby o toleranci.

Jedinečný projekt spustí herec a autor úspěšných knih 16. listopadu, jenž je Mezinárodním dnem tolerance. Lidé, kteří by se rádi se svým příběhem svěřili, mohou psát Josefu Kubáníkovi už teď na jeho osobní instagranový profil @josef_kubanik. Každý měsíc pak některému z odvážných pošle podepsanou knihu Herec.

O čem je kniha Herec

Hlavním hrdinou knihy je Jan - známý, obletovaný, slávou zkažený i unavený herec. Když mu v telefonu omylem přistane smska z neznámého čísla, využije toho k nezávaznému klábosení: jaká úleva bavit se jen tak s dívkou, která o něm nic neví a on si tak nemusí na nic hrát! Konverzace s bystrou a vtipnou Martinou se ale brzy změní v napínavou psychologickou šarádu. Kdo z těch dvou je lepším hercem, kdo si s kým hraje a kdo je jen hračkou? Čtivý, obratně napsaný příběh s téměř detektivní zápletkou a několika překvapivými zvraty vypráví autor netradičně, jen pomocí sms a deníkových zápisků ústředního hrdiny. Právě v nich zazní několikrát i hlavní motto knihy: „Každý, koho potkáte, bojuje v bitvě, o které nic nevíte. Buďte hodní. Vždycky.“

www.josefkubanik.cz

www.knihyzed.cz

Jan Kaplický. Jeden z mála světově uznávaných architektů českého původu. Autor obdivovaného i zatracovaného návrhu pražské Národní knihovny. Muž, jenž odešel v rozpuku svých kreativních sil. V pečlivě sestavené monografii Jan Kaplický, kterou doprovází řada autentických dokumentů – fotografií, vzpomínek, rozhovorů, kreseb a vizualizací, Ivan Margolius svého dlouholetého přítele Jana Kaplického připomíná jako nadaného a komplikovaného vizionáře, jehož originální a nadčasová tvorba se stala inspirací pro mnohé další architekty po celém světě.

„Jan Kaplický byl složitou, mnohavrstevnou osobností jako člověk i jako architekt. Osobností nesmírně inspirativní, nadanou, determinovanou, nekompromisní a nekonformní, ale také komplikovanou a tajemnou, se sklony k melancholii a tvrdohlavosti. Byl obdivován, kopírován, kritizován, mnohdy nepochopen lidmi z uměleckých kruhů i těmi z řad laické veřejnosti. Studenti milovali jeho statečnost a odvahu, s jakou bořil stále nové překážky a meze kladené tvořivosti, a přímost, s jakou říkal, co si myslí. Všichni pro něj a s ním chtěli pracovat.“ – Ivan Margolius.

O své vzpomínky na Jana Kaplického se v knize podělili jeho blízcí i spolupracovníci (např. Eva Jiřičná, Pavel Bobek, Eliška Kaplický Fuchsová či Richard Rogers, Norman Foster, Brian Clarke a další). Čtenáři díky tomu získají mnohem širší perspektivu, z jaké mohou nahlížet na Kaplického osobnost i tvorbu. Jak vypadal Kaplického běžný pracovní den ve studiu Future Systems v Londýně? Co ho těšilo a co ho naopak dokázalo rozladit? Jaké měl koníčky? Jak odpočíval? Kde čerpal inspiraci pro své nekonvenční dechberoucí stavby? To vše se v knize dozvědí. A ještě mnohem více…

„Mým cílem bylo napsat knihu, která by zrcadlila život a práci Jana, tedy zobrazení nikoli pouze z mého hlediska, ale také podle mnoha jiných, s kterými Jan přišel do styku během svého osobního či profesionálního života. Takže tato kniha je mnohohlasá a kaleidoskopická, což je důležité, když je jejím námětem tak komplexní osoba a tvorba.“ – Ivan Margolius.

Ivan Margolius se narodil v Praze, studoval tam architekturu, kterou dokončil v Londýně po opuštění Československa v roce 1966. Jako architekt pracoval pro firmy Yorke Rosenberg Mardall, SOM a Foster and Partners. Je autorem pamětí, knih a článků o umění, architektuře, inženýrství, návrhářství a automobilové historii. Spolupracoval s Janem Kaplickým a Future Systems na několika projektech a je s Janem Kaplickým spoluautorem knihy Česká inspirace (2005).

www.albatrosmedia.cz

Naším přáním je zajistit možnost nákupu vlčího máku v průběhu celého roku, aby mohlo být kontinuálně zajištěno financování pomoci těm, kteří za nás sloužili, tak jak to vyžaduje jejich zdravotní stav, nebo mimořádné události v rodině.