Co se děje

Mira Košťálková žije od narození v pražském Braníku a jak sama říká, nedokázala by žít ani pracovat jinde. Celou svou energii věnuje právě téhle čtvrti a lidem, kteří zde žijí. „Mám svůj mikrosvět ve svých sousedech. Čím je jich víc, tím větší je to síla.“ Ve své kavárně Periferie Café pravidelně pořádá komunitní akce a na podzim začala s obyvateli Braníka točit podcast Patriot branický, jehož hosty byl například architekt a herec David Vávra nebo vědec Jiří Zemánek. Cílem podcastů je oslovit další potenciální hybatele v sousedství. „Hybatelství je jako taková pozitivní infekce. Šíří se pomalu, ale když se člověk obklopí správnými lidmi, může vykvést a oni vykvetou s ním,“ konstatuje energická Mira, která sní i o založení branického nadačního fondu.

Podle psycholožky Ivany Štefkové jsou to právě malé lokální sítě, které drží svět pohromadě. „Společně sdílený prostor, například v rámci obce nebo čtvrti, umožňuje získávat dostatek zpětné vazby, nabízí příležitost adaptovat se a inovovat. Jsme to my, kdo si tvoří představu, jak bude naše komunita v budoucnosti vypadat. A jsme to my, kdo za tento proces odpovídá. To, jaká je komunita teď a jaká bude v budoucnu, je výsledkem rozhodnutí lidí, kteří spolu mluví, vyjednávají, rozhodují se a pracují.“ Lidé jako Mira jsou podle Ivany Štefkové těmi, kteří dokážou komunitu rozhýbat, ukazovat ostatním směr a být jim oporou.

O to samé se snaží i Marie Horáková. Rodačka z Drahanské vrchoviny pomáhá sousedům hledat jejich kořeny a podporuje je v soběstačnosti. „Pokud se má region udržet, musí být soběstačný a místní musí držet při sobě,“ myslí si Marie, která ukazuje bohatství regionu hostům rodinné Chalupy u Šrámků i místním a vytváří tu příležitosti pro pomalý turismus. „Jsme ve stínu Macochy, ale zdejší kraj nabízí mnohem víc pokladů. Mým snem je, aby tu lidé zůstali déle, ochutnali regionální potraviny, seznámili se s místními výrobci a farmáři a objevovali třeba zaniklé středověké osady, kterých tu máme desítky.“

Mira Košťálková i Marie Horáková absolvovaly program Silnější hybatelé, který se snaží podporovat právě lokální hybatele. Ti mají obvykle skvělé nápady a chuť zlepšovat své okolí, ale občas jim chybí praktické znalosti nebo kvůli svému nezdolnému úsilí dospějí až k vyhoření. S pomocí mentora a kouče se učí vést své projekty efektivně, pochopit je v širších souvislostech a dostat je o úroveň dál, a zároveň osobnostně posunout i sebe. Podle Andrey Studihradové z České spořitelny, která za Silnějšími hybateli stojí, je podpora lokálních hybatelů velmi důležitá. „Rozhádanou společnost neusmíří politici ani celebrity. Ale po kouskách ji mohou znovu složit právě tito malí hybatelé, kteří mají na svou komunitu neuvěřitelný vliv. Protože udávají směr, přinášejí pocit sounáležitosti a bezpečí a jejich energie je autentická a nakažlivá.“

O lepší sousedství usiluje Česká spořitelna dlouhodobě a intenzivně. Kromě programu Silnější hybatelé má i komunitní grantový program Dokážeme víc, díky kterému si mohou sousedé postavit třeba nové obecní hřiště nebo altán, a k dobrovolnictví motivuje i své zaměstnance.

Více zjistíte na www.silnejsihybatele.cz.

Prvním velkým zásahem do chodu muzea bude malování prostor stálé expozice PRINCIP BAŤA: dnes fantazie, zítra skutečnost. „Expozice se jako celek nemalovala od svého otevření v roce 2013,“ říká ředitel muzea Pavel Hrubec. „Za ta léta tudy prošly statisíce lidí a prostor už malování opravdu nutně potřebuje, aby byl připraven na další turistickou sezónu.“ Pro pracovníky muzea, zejména konzervátory, kteří budou při této příležitosti kontrolovat tisíce předmětů, to budou hotové manévry. Pro dlouholetou aranžérku muzea Milenu Gregůrkovou bude uvedení expozice a vystavených předmětů do původního stavu neméně náročné. „Pokud ale budou návštěvníci spokojeni, budeme spokojeni i my,“ doplňuje vedoucí obchodního oddělení Silvie Lečíková.

Z těchto důvodů bude expozice ve dnech 9. až 23. ledna uzavřena pro veřejnost a navštívit v muzeu bude možné jen krátkodobou výstavu ZLÍN 700 a expozici Františka Bartoše. Komentované prohlídky budovy 21, zlínského mrakodrapu, bude možné v těchto dnech sjednat jen od úterý do pátku v časech 10 – 15 hodin.

Krátce nato se situace bude opakovat s tím rozdílem, že expozice Princip Baťa už bude otevřena a nedostupné budou krátkodobé výstavy. Už 12. února totiž končí výstava ZLÍN 700 a začne její deinstalace a příprava výstavy nové. Zavřeno zde tedy bude od 13. února do 2. března. V ten den muzeum nabídne výstavy NA KRÁLA, MATIČKO, NA KRÁLA! a DENÍK ZLÍŇANKY a hned 17. března se k nim připojí výstava V PODZEMÍ SKRYTÉ POKLADY KARPAT.

Od 1. ledna 2023 přistoupilo Muzeum jihovýchodní Moravy také k navýšení ceny komentovaných prohlídek zlínského mrakodrapu. Nově je cena pro celou skupinu do deseti osob 500 Kč, při větším počtu zaplatí jednotlivý návštěvník 50 Kč. Vedení muzea k tomuto kroku přiměla nutnost pokrýt zvýšené náklady na zajištění externích komentovaných prohlídek, jež zahrnují i projížďku ve světě ojedinělým a navíc původním výtahem s kanceláří Jana A. Bati.

„Věříme, že návštěvníci budou mít pro plánované změny pochopení a zachovají nám přízeň i v tomto roce,“ říká Silvie Lečíková. „Bez nich by naše práce postrádala hlubší smysl. Uvědomujeme si to a moc si jich vážíme a těšíme se, že si do našich výstav a expozic najdou cestu i v letošním roce.“

https://www.muzeum-zlin.cz/

„Prostor foyer je kině vyhrazen převážně pro výstavy plakátů z naší spřízněné plakátové sbírky Terryho ponožky. Každý rok u nás mohou návštěvníci vidět tři nebo čtyři výstavy – jak jednotlivých výtvarníků, studentských skupin nebo tematicky zaměřené. Ne vždy jde ale o plakáty filmové. Tato je právě jednou z těch „multižánrových“. Flejšarův nezaměnitelný styl se tu propisuje třeba do originálních portrétů Franze Kafky, které vznikly speciálně pro jeho expozici,“ zvou na výstavu pracovníci kina.

V kině je k vidění dvacítka plakátů, které pocházejí z pozůstalosti výtvarníka. A to je jen malá část jeho sbírky v Terryho ponožkách. Ta čítá více než 500 jeho plakátů. Většinu vystavených prací uvidí hradečtí diváci vůbec poprvé.

Josef Flejšar pocházel s východních Čech. Narodil se v roce 1922 v Novém Bydžově. Věnoval se užité grafice, výstavnictví a monumentální tvorbě včetně návrhů goblénů, sgrafitové malbě a kresbě. Byl členem Svazu českých výtvarných umělců a Alliance Graphique Internationale. Studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole v Praze (1941–1943) u profesora Jaroslava Bendy. Po osvobození republiky se vrátil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou (1945–1947) do ateliéru pro užitou a propagační grafiku profesora Antonína Strnadela. Po absolutoriu spolupracoval se skupinou propagačních grafiků v družstvu výtvarných umělců Tvar, která se v padesátých letech spojila s reklamní skupinou Josefa Burjanka a Remo (Reklama a móda) a vzniklo družstvo Propagační tvorba. Patřil k zakladatelům Skupiny průmyslových výtvarníků Umělecké besedy, nazývané Bilance. Zabýval se plakátovou tvorbou, věnoval se knižním úpravám a ilustracím. Vytvořil více než čtyři stovky návrhů plakátů, graficky upravil padesát knih a zúčastnil se více než dvou set kolektivních výstav doma i v zahraničí.

Flejšar měl také podíl na výtvarném řešení československých expozic EXPO Brusel (1958) a Montreal (1966) a na Mezinárodním veletrhu v Düsseldorfu (1975). Spolupracoval při návrzích výstav v Montrealu (1969) a v Leningradě (1970). Mnoho jeho plakátů získalo ocenění na mezinárodních soutěžích. Dílo Josefa Flejšara je zastoupeno ve sbírkách předních světových galeriích a muzeí (MoMa — New York, Muzeum of Modern Art Tokyo, The Royal Gallery London a další). Josef Flejšar zemřel v roce 2010 v Praze.

Výstavu v Bio Central, která potrvá do 10. 3. 2023 podpořil Královéhradecký kraj

„O vouchery mohou žádat firmy z jižní Moravy, které chtějí inovovat své produkty nebo služby a potřebují k tomu služby fotografů, grafiků nebo třeba designérů. Díky voucheru si mohou spolupráci s kreativci vyzkoušet. V drtivé většině se jedná o pozitivní zkušenost, která firmy přesvědčí, že investice do takové spolupráce se jim vyplatí,“ vysvětluje garantka programu Barbora Netopilová z KUMSTu. V letošní výzvě podpoříme mezi čtyřiceti a padesáti projekty, o úspěšných rozhodne dubnový los,“ doplňuje Barbora Netopilová. Na realizaci spolupráce budou mít firmy čas přibližně do konce října. „Prostřednictvím voucherů podporujeme hlavně firmy s potenciálem vlastního produktu nebo služby, které mají šanci uspět i na mezinárodním trhu,“ doplňuje Netopilová.

Díky voucheru může vzniknout třeba nový design produktu Spolupráci s kreativcem si loni vyzkoušela například brněnská firma Bender Robotics. Ta dohromady se švýcarskou firmou OnCyt pracuje na nové variantě přístroje pro měření kvality vody. A pro návrh designu si právě díky kreativnímu voucheru přizvala designéry ze studia Kubikdesign. Vznikly tak tři návrhy přístroje v elegantním minimalistickém designu. „Výstupy předčily naše očekávání. Celý projekt probíhal bez problémů a dohody se plnily do puntíku. A hlavně z něj vzešly špičkové designové návrhy, které přitom respektují omezení daná technologií výroby,“ pochvaluje si spolupráci zakladatel firmy Bender Robotics Jiří Krejsa.

Kreativní vouchery mají pozitivní dopady

Vouchery nabídla moravská metropole jako první město v Česku v roce 2016 a inspirovala tím i další města a kraje. Podle primátorky města Markéty Vaňkové je Brno v podpoře kreativních průmyslů pionýrem: „Brno má velmi silnou kreativní komunitu a evropskou úroveň podpory inovačního podnikání. Propojením obou se daří přicházet s projekty, které jsou průkopnické i v kontextu střední Evropy, jako třeba kreativní hub KUMST nebo další nově vznikající projekt herního inkubátoru pro tvůrce počítačových her.“

Kreativní vouchery mají ukázat, že spolupráce s kreativci může podnikání výrazně nastartovat. „Průzkum mezi podpořenými společnostmi potvrzuje, že jim spolupráce s kreativci výrazně pomáhá s oslovením nových typů klientů i se zvýšením tržeb. Skoro polovina podpořených firem ve spolupráci s konkrétním tvůrcem spolupracuje i nadále už nad rámec programu,“ říká zastupitelka města Brna pro oblast inovací a spolupráce s výzkumnými organizacemi Anna Putnová. V předchozích ročnících se zapojilo téměř 800 malých nebo středních firem z jižní Moravy a voucher získalo téměř 300 z nich. Proplaceno bylo téměř 30 000 000 Kč.

Harmonogram programu Kreativní vouchery Brno

· Registrace firem | 3.–31. 1. 2023

· Semináře pro firmy a kreativce | 1.–2. 3. 2023

· Přihlašování projektů | 3.–24. 3. 2023

· Losování | 19. 4. 2023

Další informace na www.kreativnivouchery.cz

Kreativní vouchery Brno

Kreativní vouchery Brno nabízí jednorázovou finanční podporu pro firmy z Jihomoravského kraje. Mohou ji využít na spolupráci se zkušenými profesionály z kreativní galerie. Voucher pokrývá 75 % ceny zakázky, a to až do výše 100 000 Kč. Firmy zaplatí celou zakázku a JIC jim pak voucher zpětně proplatí. Minimální celková hodnota zakázky je 50 000 Kč bez DPH. Kreativní vouchery jsou inspirované úspěšným konceptem podpory z Manchesteru a Salzburgu. www.kreativnivouchery.cz

KUMST

Kreativní hub KUMST podporuje systematický rozvoj kreativních a kulturních průmyslů v Brně a Jihomoravském kraji. Kreativním profesionálům nabízí pracovní prostory a zázemí, konzultační podporu pro podnikání v kreativních odvětvích i platformu pro setkávání, vzdělávání i sdílení zkušeností. Sídlí v budově bývalé akademické menzy Německé vysoké školy technické v Brně na ulici Údolní 19. Za jeho vznikem stojí s podporou města Brna inovační agentura JIC, která od roku 2003 podporuje lidi v rozvoji jejich podnikání. www.kumstbrno.cz

JIC, podnikání dává smysl

JIC pomáhá lidem rozvíjet jejich podnikání, které může měnit svět k lepšímu. Jeho vizí je otevřený inovační ekosystém, který je domovem globálně úspěšných podnikatelů a inspiruje svět. JIC provází, podporuje a věří, že pouze lidé, kterým jejich práce a podnikání dává smysl, mohou být úspěšní a zároveň mít radost ze života. Každý rok podpoří prostřednictvím konzultačních služeb více než stovku firem. www.jic.cz

Jeho vznik podpořila Nadace Karla staršího ze Žerotína, která byla založena v roce 1991 obcí Bludov. Starosta, radní, zastupitelé a kronikář se v prvním porevolučním volebním období vzdali svých odměn a vložili je do této nadace. Jejím účelem je podpora záchrany, obnovy a kulturně přiměřeného využití nemovitých i movitých památkově hodnotných objektů v Bludově a jeho okolí.

„Založením nadace měli její představitelé touhu zhmotnit v bludovském veřejném prostoru podobu nejslavnějšího Žerotína – Karla staršího (1564–1636), jehož ostatky jsou od roku 1842 uloženy v žerotínské hrobce pod bludovským kostelem. To se podařilo v roce 2017, kdy byla odlita bronzová busta podle návrhu, který vytvořil v roce 1934 jeden z nejslavnějších českých sochařů Vincenc Makovský. Umístěna je po levé straně vchodu do žerotínské hrobky v Bludově. Na jejím financování se podílela nadace a obec Bludov. Byla slavnostně odhalena u příležitosti 175 let přenesení ostatků Karla staršího do Bludova z Brandýsa nad Orlicí, a to 3. listopadu 2017 za účasti stovek občanů,“ upřesnil předseda správní rady nadace profesor Stanislav Balík.

Karel Emanuel, hrabě ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau (1850-–1934) byl moravský šlechtic a politik, poslanec Moravského zemského sněmu a Říšské rady. Počátkem 20. století byl jedním z posledních moravských místodržících (1900–1906) a dědičným členem Panské sněmovny. Jeho smrtí 26. prosince 1934 vymřela moravská šlechtická větev Žerotínů po meči.

Obec vyhlásila na zhotovení busty soutěž, kdy oslovila desítku umělců. V komisi, která vybírala finální návrh, byl i vnuk Karla Emanuela Žerotína Karel Mornstein-Zierotin. Vítězem se stal sochař Jakub Vlček. Bustu odlila umělecká slévárna Kunstmetal.

Na slavnostní odhalení naváže další slavnost, a to ve zdejším kulturním domě. Bude zde předán dekret čestného občana Bludova někdejšímu úspěšnému starostovi obce Pavlu Stonovi, který byl starostou dvacet let a stal se tak nejdéle úřadujícím starostou v dějinách Bludova. Čestným občanem Bludova byl mj. právě i Karel Emanuel ze Žerotína, dále např. bludovský rodák Josef Cyril Kotrlý, někdejší vůdce pražského květnového povstání v roce 1945.

https://www.bludov.cz/

Unikátní autorský site-specific projekt Deus Ex Machina se zabývá problematikou světa, kde se stroje umí samy rozhodovat, umělá inteligence získává moc nad rozhodováním člověka a kde definuje nový optimalizovaný svět a člověka v něm.

Kdo je bůh v 21. století a kdo bude bohem ve století následujícím?

V režii Štěpána Gajdoše a dramaturgii Filipa Nuckollse vznikla site-specific inscenace o hledání člověka ve světě umělé inteligence zasazená do prostoru kostelů. Autoři projektu si pokládají otázky. Co se stane, až umělá inteligence překročí pomyslnou hranici a osamostatní se? Co dělá člověka člověkem? Co je to duše? Chtějí zdůraznit různorodost, která je neodmyslitelným rysem lidské společnosti a vytváří pestrý a bohatý svět, který rozšiřuje možnosti volby.

„Premiéra Deus Ex Machina se uskutečnila v Ústí nad Labem v rámci festivalu KULT v kostele apoštola Pavla. Speciálně pro tento projekt vybíráme šest kostelů, které již nejsou využívány ke svému původnímu účelu. Nyní se blok třech repríz uskuteční v kostele svatého Klimenta na Praze 1.“ říká Lenka Havelková, ředitelka spolku KULT.

Inscenace Deus Ex Machina je určena jak dospělým, tak i studentům či seniorům. Pražské reprízy se uskuteční 19., 20. a 21. ledna od 19:00 v kostele svatého Klimenta v Praze.

Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.

Produkci projektu Deus Ex Machina zajišťuje KULT, spolek, který v Ústí nad Labem mimo jiné pořádá divadelní festival KULT. Vstupenky je možné koupit na www.kultprodukce.cz.

režie Štěpán Gajdoš dramaturgie Filip Nuckolls výprava Petr Vítek hudba a zvuková dramaturgie Polina Khatsenka technologie Jiří Bartoš, Michal Pustějovský pohybová spolupráce Barbora Nechanická foto Lucie Urban grafický design Lukáš Franz

obsazení Jakub Gottwald, Andrea Berecková Kryštof Grygar, Richard Janča, Michal Sikora, Denis Šafařík, Matěj Šumbera, Samuel Toman, Adam Mensdorff–Pouilly

Trailer a další info: https://www.kultportfolio.cz/projekty/deus-ex-machina/

Program:

od 14 do 17 hodin se v Templu konají výtvarné dílny, ve kterých děti vyrobí dárek pro Ježíška. Seznámí se také podrobněji s historií svátku Tří králů.

V 17 hodin vyjde ze Staroměstského náměstí průvod Tří králů, který půjde okolo Templu, dále ulicí Krajířovou, Vodkovou, Na Karmeli, až dorazí do Sboru českých bratří k živému betlému, kde proběhne závěrečný program, včetně předání dárků Ježíškovi, které děti v Templu vyrobily.

www.kulturamb.cz

"Ubohá stvoření nemohou sama za sebe mluvit, psát ani se účinně bránit. Mohou se na nás jen dívat a čekat na pomoc. Přiblížením příběhů domácích, divokých zvířat, i těch chovaných v zoo, chci ukázat, že válku je třeba zastavit kvůli lidským obětem i obrovským škodám na přírodě a zvířatech,“ vysvětlil vznik interaktivní výstavy v Rovně narozený Igor Pavlyuk, který se čtvrteční vernisáže osobně zúčastní.

„Výstava se po Polsku a Slovensku dostala do Česka a počítáme s tím, že se tu zdrží déle. Po Senátu by se 18 výstavních panelů mělo objevit v  některých českých zoologických zahradách,“ upřesnil Přemysl Rabas.  

Vstup na vernisáž je možný přes senátní recepci A z Valdštejnské ulice a organizátoři doporučují účast předem potvrdit na e-mailu mk@premyslrabas.cz.

“Inscenace Příchozí začala jako malý projekt a já jsem pyšná, že se rozvinula v celovečerní inscenaci, která je první divadelní premiérou ve Vzletu v této sezóně. Pojednává nejen o vztahu člověka s postižením a jeho asistenta, nečekejte jevištní tvar o tom, jaké to je být na vozíku a jak se na něm žije. Zveme vás na objevy nových vesmírů a dešifrování záhadných vzkazů,” říká o představení hlavní dramaturgyně Vzletu Marta Ljubková.

Divadelní inscenace Příchozí, pod taktovkou režisérek Alžběty Novákové a Elišky Říhové, vznikla v rámci nového uměleckého projektu Území nikoho. Projekt představuje nezmapované komunity kolem nás a ve vršovickém kulturním centru ho kurátorují Marta Ljubková, Petr Prokop a Jiří Havelka. Pro představení Příchozí přišli tvůrci s nápadem zapojit do divadelní tvorby skupinu, která se na jevišti neobjevuje příliš často – lidi s postižením. “Co mě extrémně zajímá, je setkání lidí s odlišnou zkušeností s divadelním procesem na jevišti. Tak nějak mě to nutí se obracet k sobě a zodpovídat si základní otázky, zdali jsem jako tvůrkyně dostatečně srozumitelná, jaký smysl má pro divadlo proces oproti výsledku a jak nutné je v takto specifickém prostředí sledovat, co se na zkouškách děje a reagovat na to,” vyjadřuje se ke vzniku představení jedna z režisérek Alžběta Nováková.

Pět účinkujících s postižením se mohlo divadelních zkoušek účastnit společně se svými asistenty, a to díky zapojení do pilotního projektu Pátý stupeň organizace Asistence. Ta v něm nabízí lidem s postižením individuální příspěvek na péči, tak aby jim byla poskytnuta adekvátní asistenční podpora. “Jelikož už s divadlem nějaké zkušenosti mám, nebylo pro mě zkoušení této hry zase až tak něčím novým. Na zkouškách panovala uvolněná, tvůrčí atmosféra, byla spousta legrace. Myslím, že jsme si to všichni užili. I když jsem se ze začátku trochu bál spolupráce s profesionálními herci, ukázalo se, že jsou to normální obyčejní lidé, velice dobře se mi s nimi pracovalo, vůbec nehrálo roli, jestli někdo sedí na vozíku nebo ne,” popisuje svou zkušenost ze zkoušení inscenace jeden z herců s postižením, Michal Novotný.

V představení se na jevišti vedle herců s postižením objeví také dva herci, jimiž jsou Antonie Rašilovová a Štěpán Lustyk. “Na zkoušení jsem se těšila a bála se zároveň. Bála jsem se, že bez jakékoliv zkušenosti nebo známosti s lidmi s tímto postižením budu neadekvátně reagovat. Bála jsem se mojí přecitlivělosti. Těšila jsem se na vnímání neherců na zkoušení a vlastně na jejich pohled na autorskou tvorbu. Strach zmizel velmi rychle, protože na něj nebyl čas a prostor a zůstalo jen těšení. Těšení zůstalo každý den i přes to, že to pro všechny bylo občas velmi náročné. Teď jsem jednoduše ráda, že se nám povedlo společně vytvořit něco, díky čemuž se budeme nadále setkávat. Děkuju divadlu za to, že je pro všechny,” popisuje přípravu divadelního představení herečka Antonie Rašilovová.

Inscenace Příchozí je čtvrtým projektem v rámci formátu Území nikoho. Již dříve byla realizována dokumentární inscenace odkrývající téma samoživitelství z perspektivy dívek, žen, dcer a matek s názvem Holky, můžu poprosit?, dále Power.point, performance o řeči, jazyku a jeho hranicích a site-specific divadelní bojovka mapující vršovická graffiti s názvem Nitro 669. Při přípravě tohoto dlouhodobého projektu vyšli kurátoři z pojmu „slepé skvrny“, který použil ve své stejnojmenné knize sociolog Daniel Prokop. Myslel tím ta místa ve společnosti, o nichž lidé neví či je přehlíží, protože nejsou na první pohled patrná. Z těchto míst pak nejčastěji pramení smutek a frustrace. V rámci tohoto projektu se tedy tvůrci ve Vzletu zaměřují na nezmapované komunity ve společnosti a představují je v netypických kontextech.

“Pro tento projekt jsme oslovili studentky a studenty a čerstvé absolventy a absolventky Katedry alternativního a loutkového divadla DAMU, kde pedagogicky působíme, a nabídli jim, ať k němu přistoupí zcela tvůrčím způsobem. Nejde nám o vytváření dalších a dalších inscenací, ale spíše o jakýsi výzkum uměními – může vzniknout jevištní tvar, ale může vzniknout i film, instalace, video či performativní procházka,” popisuje koncept projektu hlavní dramaturgyně Vzletu Marta Ljubková.

Jejich země se nachází daleko od všech lidí. Anebo se ta dálka jenom zdá a bydlí hned vedle vás, za oknem světlíku, za zdí bytu? Je to území, které lze najít pouze s přesnými souřadnicemi. Prožívají v těchto vzdálených končinách celý život a málokdo o tom ví. Každý den se k nim na několik hodin vydávají vyslanci naší společnosti, aby jim za poplatek propůjčili své ruce a nohy, a pak je opět zanechali v jejich hloubání. Myšlení je totiž jediný svobodný akt. Nikoho k němu nepotřebují.

Vzhledem se podobají lidem, vlastnostmi se však někdy liší. Potřebují dvě těla, aby mohli existovat svobodně. Světlo ovládají hlasem, dveře otevírají na dálku. Je takový život vůbec možný? Dá se něco skutečně prožít, když všechny činnosti vykonávají cizí ruce? A co když zrovna žádné další tělo není v dosahu?

Tvůrčí tým

Režie, dramaturgie: Alžběta Nováková a Eliška Říhová

Scéna: Eliška Kociánová, Berta Doubková

Kostýmy: Matilda Tlolková

Masky: Berta Doubková

Hudba: Matěj Šíma

Světelný design: Eliška Kociánová

Hrají: Antonie Rašilovová, Štěpán Lustyk, Lenka Dvořáková, Kateřina Cuřínová, Michal Greško, Michal Novotný, Kristýna Kolenčíková, Alžběta Nováková, Berta Doubková, Kamila Selementová

Vzlet je nové kulturní centrum, které v roce 2021 otevřely v pražské čtvrti Vršovice tři kulturní organizace – Divadlo Vosto5, barokní orchestr Collegium 1704 a Kino Pilotů. Sto let starý sokolský biograf tak po desítkách let opět pulzuje životem. Vršovická kulturní křižovatka nabízí divadelní a hudební představení, výstavy, vzdělávací programy a další. Více na www.vzlet.cz.

Výstava Jakuba Tomáše (1982) je zaměřena na prožívání současnosti skrze specifickou bytovou zkušenost posledních desetiletí, kterou představuje sídliště a jeho hlavní komponent panelový dům. Už malířská stavba jeho obrazů má oporu v pevné konstrukci, jako by se do ní tato typizovaná architektura reálně propisovala. Panelák je pro něj symbol, který dodnes utváří nejen ráz české krajiny, ale také kolektivního vědomí. De/formuje stejně tak prostředí, jako stav mysli a jeho prostřednictvím do maleb pronikají témata jako uniformita, ztráta soukromí, prefabrikace, odosobněnost nebo zaměnitelnost. To se odráží také v instalaci, která může trochu připomínat bytové jádro i bludiště. 

„Návštěvníci galerie se mohou těšit na romantiku uprostřed paneláků, které budou sevřeny barokní náručí broumovského kláštera. Do galerie se pokusím přenést kus mého dětství a dospívání, které jsem prožil na jihlavském sídlišti,“ dodává malíř Jakub Tomáš.

Malíř Jakub Tomáš absolvoval v letech 2006 až 2012 Akademii výtvarného umění u profesora Vladimíra Kokolii a profesora Jiřího Sopka. V letech 2002 až 2008 studoval na Západočeské univerzitě v Plzni na Ústavu umění a designu a zároveň učitelství výtvarné kultury. Na české umělecké scéně se profiluje jako výrazný malíř střední generace. Pro dětskou galerii jsou vybrána nejen jeho plátna, ale také scénické a architektonické modely i objekty.

Dlouhodobým konceptem Dětské galerie Lapidárium je přibližovat současné umění dětem i dospělým. Prezentovat výstavy, výtvarné techniky, média i témata skrze doprovodné programy především dětskému publiku.

Rezervace a objednávky doprovodných programů pro školní skupiny na ma@klasterbroumov.cz Více o doprovodných programech https://ma.klasterbroumov.cz/cs/detska-galerie-lapidarium. Otevírací doba galerie: út – ne: 12 – 16 hodin.

Výstavní program galerie je realizován za finanční podpory Ministerstva kultury ČR a Státního fondu kultury ČR, Nadačního fondu GESTOR pro současné umění a GESTOR – ochranného svazu autorského, z.s, Královéhradeckého kraje.  Mediálním partnerem je ČRo Hradec Králové.