Co se děje

Podle průzkumu průměrně Češi dávali v roce 2023 na své kulturní aktivity 442 Kč měsíčně, tedy podobně jako vloni.

„Kulturní instituce čelí obtížnému období. Na jedné straně jim vzrostly náklady kvůli vysoké inflaci a energetické krizi. Na straně druhé se potýkají se šetřením ze strany zákazníků a návštěvníků. Podle našeho průzkumu přes 40 procent Čechů utratí za kulturní aktivity průměrně dokonce méně než 250 korun měsíčně,” komentuje Vladimíra Chytilová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa MEDIA.

Více než polovina Čechů již druhý rok za sebou omezila výdaje na návštěvy multikin. Kromě toho lidé šetřili i na divadlech, koncertech, ale také na prohlídkách památek. Zatímco loni nejčastěji omezovali výdaje kvůli dražším energiím a celkovému zdražování, letos je k tomu nejčastěji vedl růst cen vstupného. Pozitivním trendem ale zároveň je, že přes 40 % dotázaných výdaje na kulturu v tomto roce naopak neomezilo, což je dokonce o 10 procentních bodů více než vloni.

Kulturou proti krizi

Může to být i proto, že si Češi více uvědomují, že je kultura důležitá pro jejich zdraví i spokojenost. Přes 80 % lidí ji považuje za důležitou pro kvalitu svého života.

„Kultura nám pomáhá překlenout náročná období a překonávat krize – ať už osobní, nebo celospolečenské. Nejčastější motivací ke kulturním aktivitám je jednoduše zábava, dvě třetiny lidí vede k umění také potřeba odpočinout si a odreagovat se. Značná část lidí zároveň vyhledává kulturu buď kvůli unikátním prožitkům, anebo kvůli kvalitně strávenému času se svými blízkými. To vše jsou nezbytné součásti spokojeného života,“ upozorňuje Magdalena Müllerová, vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura.

Náročné období se zatím příliš neodráží na změně výběru kulturních aktivit. Dvě třetiny Čechů uvádí, že je aktuální sociální a ekonomická situace nijak neovlivnila. Shodně 16 % dotázaných začalo více vyhledávat zábavu a odreagování, nebo se začalo naopak více zajímat o aktuální témata.

Mírný optimismus pro kulturní instituce

Oproti roku 2022 letos Češi věnovali kultuře více času. Počet dotázaných, kteří jednotlivé aktivity provozují alespoň jednou za rok, se zvýšil téměř u všech sledovaných kategorií. Respondentů, kteří se jim věnují každý měsíc, pak přibylo dokonce u všech aktivit kromě chození do multikin.

„Nárůst je sice minimální, může však jít o znamení, že se českým kulturním institucím blýská na lepší časy. Ruku v ruce s větší návštěvností by totiž přišla i stabilnější finanční situace,“ komentuje Magdalena Müllerová.  

„Mírný optimismus můžeme vidět také v tom, že více než polovina Čechů považuje za důležité podporovat kulturu i v době ekonomické krize. Oproti minulému roku jich dokonce přibylo na 56 %. Jde o jasný signál, že i v době nepříznivé ekonomické situace má kultura ve společnosti nenahraditelnou roli,“ uzavírá Vladimíra Chytilová.

Jak často se Češi věnují jednotlivým kulturním aktivitám:

Průzkum proběhl v termínu od 16. 10. do 19. 10. 2023. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos na vzorku 1008 respondentů ve věku 18-65 let.

Kreativní Evropa

Kreativní Evropa je program Evropské komise na podporu kulturních a kreativních odvětví. Cílem programu je vytvořit jednotný rámec pro financování projektů v oblasti scénických umění, výtvarného umění, nakladatelství a literatury, filmu, televize, videoherního průmyslu, hudby, mezioborového umění a kulturního dědictví, maximálně využít synergii mezi různými sektory a zvýšit tak účinnost poskytované podpory. Informace o programu Kreativní Evropa pro období 2021–2027 najdete zde.

Česká republika poslouchá nejvíc domácí tvorbu

Obliba českých a slovenských umělců mezi uživateli Spotify stále roste, letos si místní hudbu pustilo o 37 % více uživatelů než loni. Do první desítky nejstreamovanějších umělců v České republice se letos podařilo dostat pouze dvěma zahraničním interpretům. Mezi deseti nejposlouchanějšími alby je pouze jedno zahraniční a sedm nejstreamovanějších skladeb je z České republiky, což je o dvě více než loni.

Dominantní postavení 

Jedním z největších úspěchů je bezpochyby Viktor Sheen s novým albem Planeta opic, kterému se podařilo probojovat až na deváté místo v žebříčku Spotify Global Debut Albums. Viktor Sheen potvrzuje svou pozici na místní hudební scéně a dokazuje, že je nejen králem rapu, ale také mainstreamovým jménem.

Svou pozici na vrcholu žebříčku si upevnil také Calin. Jeho společné album se Sheenem nazvané ROADTRIP bylo letos suverénně nejstreamovanějším albem. A v seznamu nejhranějších skladeb roku 2023 se Calin objevil hned pětkrát.

Oblíbené za hranicemi

Přestože čeští posluchači dávají přednost češtině v textech, v zahraničí jsou se prosazují místní interpreti zpívající anglicky. Rapper Redzed je letos nejstreamovanějším českým interpretem za hranicemi země a Mikolas Josef má na kontě nejstreamovanější exportní skladbu Delilah. Na druhém místě nejstreamovanějších písní českých interpretů v zahraničí je Vesna s eurovizním příspěvkem My Sister's Crown.

Vzestup mluveného slova

Stejně jako ve světě, i v České republice jsou podcasty stále oblíbenější volbou při poslechu. Nejvíce času strávili čeští posluchači s Opravdovými zločiny. Krimi žánr je celkově oblíbený, v žebříčku se ještě objevuje Kriminálka a České podsvětí. Z nováčků se nejvýše probojoval Čestmír Strakatý se stejnojmenným podcastem. Své zastoupení mají v Top 10 i zpravodajské relace, na desáté příčcce je se svým podcastem Deník N, Český rozhlas obsadil s Vinohradskou 12 pozici šestou.

Ve stovce nejstreamovanějších podcastů v České republice je 99 % podcastů v češtině nebo slovenštině. Joe Rogan se jako jediný ze zahraničí probojoval na 26. místo.

Kdo vládne světu? Ženy!

Když se podíváme na celosvětové žebříčky, zjistíme, že rok 2023 byl pro umělkyně obrovským úspěchem. Nejstreamovanější byla Taylor Swift, která si prohodila pozici s loňským vítězem Bad Bunnym. Na třetím místě se umístil minule čtvrtý The Weeknd. Ten pro změnu sesadil ze stupně vítězů Draka.

Ženské umělkyně také ovládly žebříček nejstreamovanějších písní, nejvíce streamů získala skladba Flowers od Miley Cyrus, zatímco na druhém místě se umístila před rokem vydaná píseň Kill Bill od americké zpěvačky SZA.

Album SOS, ze kterého singl Kill Bill pochází, si vedlo dobře i jako celek. Stačilo to na třetí místo mezi alby. Ještě častěji se posluchači vraceli k loňské desce Bad Bunnyho Un Verano Sin Ti a Midnights od Taylor Swift.

Řekni mi, co posloucháš, a já ti řeknu, kdo jsi

Letos jsou v rámci Spotify Wrapped uvedeny dvě nové funkce. “Já v roce 2023" oslavuje streamovací návyk, který definoval váš poslech v tomto roce, a odhalí jednu z dvanácti poslechových postav, která nejlépe vystihuje způsob, jakým jste letos poslouchali Spotify. Zatímco "Sound Town" vás přiřadí k městu na základě vašeho poslechu a sdílené zpřízněnosti k interpretům. Poslechové návyky jsou sdíleny různými způsoby napříč komunitami po celém světě a Wrapped to oslavuje.

Nejstreamovanější skladby v Česku:

1. Safír – Calin, Viktor Sheen
2. Habibi – STEIN27
3. Dívej – Calin, Viktor Sheen
4. Flowers – Miley Cyrus
5. Hannah Montana – Calin
6. I’m Good (Blue) – Bebe Rexha, David Guetta
7. Cikády – Calin, Viktor Sheen
8. Stíny – Viktor Sheen
9. Daylight – David Kushner
10. Praha/Vídeň – Calin

Nejstramovajší umělci v Česku:

1. Viktor Sheen
2. Calin
3. Yzomandias
4. Nik Tendo
5. Kabát
6. Ektor
7. Taylor Swift
8. The Weeknd
9. P T K
10.  STEIN27

Nejstramovanější alba v Česku:

1. ROADTRIP – Calin, Viktor Sheen
2. Příběhy a sny – Viktor Sheen
3. POPSTAR* – Calin
4. Detektor III – Ektor
5. Kruhy & Vlny – Yzomandias, Nik Tendo
6. PRESIDENT OF SEXICO – STEIN27
7. Planeta opic – Viktor Sheen
8. Černobílej svět – Viktor Sheen
9. Mercury - Acts 1 & 2 – Imagine Dragons
10. Barvy – Viktor Sheen

Nejstreamovanější podcasty v Česku:

1. Opravdové zločiny
2. Hype-Cast Podcast
3. U Kulatého stolu
4. Kriminálka
5. Čestmír Strakatý
6. Vinohradská 12
7. A-Cast & Kid Ajvn
8. České podsvětí
9. Brain We Are CZ
10. Studio N

Nejstreamovanější skladby celosvětově:

1. Flowers – Miley Cyrus
2. Kill Bill – SZA
3. As It Was – Harry Styles
4. Seven (feat. Latto) (Explicit Ver.) – Jung Kook, Latto
5. Ella Baila Sola – Eslabon Armado, Peso Pluma
6. Cruel Summer – Taylor Swift
7. Creepin' (with The Weeknd & 21 Savage) – Metro Boomin
8. Calm Down (with Selena Gomez) – Rema, Selena Gomez
9. Shakira: Bzrp Music Sessions, Vol. 53 – Bizarrap, Shakira
10. Anti-Hero – Taylor Swift

Nejstramovajší umělci celosvětově:

1. Taylor Swift
2. Bad Bunny 
3. The Weeknd 
4. Drake 
5. Peso Pluma
6. Feid
7. Travis Scott
8. SZA
9. KAROL G
10. Lana Del Rey

Nejstramovanější alba celosvětově:

1. Un Verano Sin Ti – Bad Bunny 
2. Midnights – Taylor Swift
3. SOS – SZA
4. Starboy – The Weeknd 
5. MAÑANA SERÁ BONITO – KAROL G
6. One Thing At A Time – Morgan Wallen
7. Lover – Taylor Swift
8. HEROES & VILLAINS – Metro Boomin
9. GÉNESIS – Peso Pluma
10. Harry's House – Harry Styles

O Spotify:

Spotify navždy měnilo způsob, jakým lidé poslouchají hudbu. Nyní je nejoblíbenější předplatitelskou službou pro streamování hudby na světě, která dosahuje více než 574 milionů uživatelů, včetně 226 milionů předplatitelů na více než 180 trzích. Umožňuje zdarma objevovat, spravovat a sdílet více než 100 milionů skladeb, více než 5 milionů titulů podcastů a 350 tisíc audioknih. Se službou Spotify Premium mají uživatelé přístup i k dalším funkcím ­– lepší kvalitě zvuku a možnosti poslouchat skladby a podcasty offline a bez reklam.

Zpráva se dále zabývá strukturou knižní produkce v roce 2022, celkovým objemem knižního trhu, počtem nakladatelských subjektů, knižním velkoobchodem a maloobchodem, státní podporou knižního trhu, projekty, které SČKN rozvíjí a dalšími tématy. Přehled o stavu českého knižního trhu vydává SČKN již od roku 2013.

Krizový vývoj na českém knižním trhu a očekávaná nulová DPH na knihy od 2024

SČKN ve Zprávě uvádí kvalifikovaný odhad celkového objemu českého knižního trhu za rok 2022 po zaokrouhlení přibližně na 8,4 miliardy korun v koncových cenách včetně DPH. To představuje oproti předchozímu roku pokles zhruba o 250 milionů korun, tedy přibližně 3 %.

„Knižní trh prostě zrcadlí stav reálných příjmů lidí. Ať budou knihy dražší či levnější, objem celkových prostředků, které čtenáři za knihy vynaloží, to neovlivní. Žádným zdražením nelze knižní trh zvětšit. Krizový vývoj se evidentně propisuje i do roku 2023. Nulová DPH na knihy, která začne platit od 1. 1. 2024, se tak jeví jako záchrana v poslední chvíli. Věříme, že spolu s obnovením růstu reálných příjmů přispěje nulová DPH nejprve ke stabilizaci a později i k dalšímu rozvoji českého knižního trhu,“ uvedl předseda SČKN Martin Vopěnka v předmluvě Zprávy o českém knižním trhu.

Česká republika se tak od nového roku zařadí po bok vyspělých ekonomik, které zohledňují vysokou společenskou prospěšnost knih a čtenářství v minimalizaci jejich zatížení daní z přidané hodnoty, a to bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o knihu tištěnou, elektronickou, nebo 6 audioknihu. Tento krok bude mít nejen pozitivní dopad na udržení rozmanitosti knižní nabídky, zlepšení přístupu ke vzdělanosti a zvýšení čtenářství, ale stane se podle dostupných údajů již ve střednědobém horizontu rozpočtově neutrálním nebo dokonce pozitivním.

Nakladatelský sektor a rozvoj AI

V letošním roce jsme mohli být svědky ojedinělého a překotného rozšíření nových technologií, označovaných jako generativní AI, tedy algoritmů umožňujících generování obsahu, a to jak textů, obrázků, fotografií, tak hudby nebo audiovizuálních snímků. Výměna informací se zahraničními partnery umožňuje českému nakladatelskému sektoru sdílet dobrou praxi, případně získat čas k přípravě na situace, které se mohou v jiných členských státech projevit dříve. Spolu se zahraničními partnery i s českými subjekty sdruženými v Sekci kulturního a kreativního průmyslu Hospodářské komory se SČKN účastní legislativního procesu při tvorbě evropského nařízení o umělé inteligenci, tzv. AI Actu, s cílem stanovit rozvoji algoritmů AI odpovídající právní rámec.

Není totiž tajemstvím, že strojové učení algoritmů probíhá na statisících titulů, přičemž v případě některých modelů generativní AI bylo zjištěno, že vývojáři k učení využili knih nelegálně stažených z různých zákoutí internetu (dataset s názvem Books3 obsahoval 200 000 (!) knih). SČKN proto vnímá nutnost držet prst na tepu doby a ve spolupráci s FEP a dalšími partnery vyvíjí úsilí k nastavení spravedlivého právního rámce pro vývoj a užití generativní AI.

Jazyky

V knižní produkci českých vydavatelských subjektů za rok 2022 opět převažují knihy v češtině, a to z více než 87 % (13 363). Dalších 829 titulů vyšlo v češtině s podílem jiného jazyka. Vedle toho čeští vydavatelé loni připravili k vydání i 115 vícejazyčných publikací. V cizojazyčné knižní produkci českých nakladatelských domů znovu výrazně dominovala angličtina a její podíl na celkové knižní produkci České republiky je 3,2 %.

Za rok 2022 bylo z cizích jazyků přeloženo 6109 titulů. Poměr překladů vůči původní literatuře je tedy víceméně stabilní a pohybuje se kolem 40 %. Mezi jazyky, z nichž se knihy překládají, tradičně dominuje angličtina s němčinou. V roce 2022 se na pátou pozici dostala s 129 tituly japonština.

Další podrobnosti najdete v přiloženém dokumentu Zpráva o českém knižním trhu 2022/2023 a také na www.sckn.cz.

O Svazu českých knihkupců a nakladatelů

Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) byl založen v roce 1879 z podnětu J. R. Vilímka, J. Otta, F. Topiče a dalších osobností za účelem šíření českých knih a dodržování profesní etiky. Roku 1949 byl Svaz zlikvidován, ale v roce 1990 obnovený Svaz na odkaz historické organizace vědomě navázal a vytkl si za cíl hájit v tržních podmínkách společné profesní zájmy nakladatelů, distributorů a knihkupců. SČKN je registrován jako zapsaný spolek, jehož členy jsou nakladatelé, knihkupci, distributoři a další subjekty s vydavatelskými útvary (VŠ, knihovny, ústavy). K 1. 1. 2023 měl 148 členů.

SČKN je členem Federace evropských nakladatelů (FEP), členem Unie zaměstnavatelských svazů a Hospodářské komory ČR. SČKN je řízen jedenáctičlenným představenstvem, které je voleno členskou schůzí a volí ze svého středu předsedu svazu. Provoz je zajišťován sekretariátem vedeným ředitelem SČKN.

Pokoj zázraků vychází ze stejnojmenné knižní předlohy od Juliena Sandrela – románu, jenž sklízel pozitivní kritiky po celém světě. „Zpočátku byl ten příběh mnohem víc komedií. Hodně jsem ale zasahovala do scénáře jak před začátkem natáčení, tak i potom v jeho průběhu,“ říká režisérka snímku Lisa Azuelos, známá pro své předchozí filmy jako LOL, Victor a Osudová láska.

Hlavní postavou je Thelma, jejíž pečlivě naplánovaný život nabírá na obrátkách ve chvíli, kdy se její dvanáctiletý syn Louis ocitá po dopravní nehodě v kómatu. Matka je odhodlaná přivést ho zpátky do života stůj co stůj. Aby mu ukázala, co všechno krásného na něj v životě ještě čeká, rozhodne se za něj v zastoupení uskutečnit jeho sny, tedy „10 věcí, které je třeba udělat před koncem světa“, jak si to sám Louis poznamenal do deníku. Cesta za splněním snů dospívajícího chlapce ji ovšem dovede dál, než si sama vůbec dokázala představit, a nakonec způsobí, že se i jí znovu začne na světě líbit.

„S nabídkou natočit Pokoj zázraků přišel producent Philippe Rousselet. Nenavrhl mi to na pracovní schůzce, ale při jednom přátelském rozhovoru. Vyslechla jsem ho, nechala si poslat scénář a postupně to do sebe začalo zapadat. Často si myslíme, že si vybíráme, co budeme natáčet, ale ve skutečnosti si filmy vybírají nás!“ dodává Lisa Azuelos.

Společně s ostatními tvůrci v čele s představitelkou hlavní hrdinky, Alexandrou Lamy, stvořila emotivně silný snímek. Natáčení filmu navíc probíhalo hned v několika lokacích, například v Portugalsku, Velké Británii nebo Japonsku.

Snímek, který v rámci Festivalu francouzského filmu vzbuzuje u diváků velká očekávání, pak do české kinodistribuce uvede 28. prosince 2023 filmová distributorská společnost Bohemia Motion Pictures. Trailer najdete ke zhlédnutí zde.

Další podrobnosti a informace najdete na www.bohemiamp.cz a na facebookovém profilu https://www.facebook.com/bohemiamotionpictures/.

„Pořad StarDance svým přesahem na ČT rozhodně patří. I letos nabídl mimořádně vysokou úroveň televizní zábavy, podpořil jedním večerem Centrum Paraple, a rekordní sledovanost, nejvyšší od druhého ročníku v roce 2007 potvrzuje, že si diváci StarDance na obrazovkách České televize oblíbili. A tak si, doufám, oprávněně myslím, že uvítají to, že třináctou řadu uvedeme už na podzim příštího roku,“ říká generální ředitel České televize Jan Souček.

Účastníky dvanácté řady StarDance poprvé představila Česká televize koncem dubna (24. dubna). Od poloviny července se pak páry začaly připravovat ve zkušebnách. Přímé přenosy sledovali diváci od druhé říjnové soboty (14. října).

Darija Pavlovičová rozšířila počet hereckých osobností, které ovládly taneční parket. V minulosti to bylo již devět hereček, či herců s cenou pro vítěze. Navíc je po Zdeňku Piškulovi (vyhrál v roce 2016 ve věku osmnácti let) druhou nejmladší vítězkou v historii StarDance.

„Moje první emoce byly stejné, jako když se člověk snaží při meditaci zpřítomnit a nemít v hlavě žádnou myšlenku. Naprosté ticho. Měla jsem pocit, že se mi zastavilo srdce. Vůbec jsem to nečekala, nedokážu to pochopit,“ svěřila se herečka Darija Pavlovičová. Její taneční partner Dominik Vodička dodává: „Děkujeme divákům, kteří nám posílali hlasy i vzkazy. Bez nich bychom nebyli ve finále. Podpora od fanoušků byla neskutečná. Ohromné díky všem.“

Zajímavosti dvanáctého ročníku StarDance

Diváci, kteří sledovali všech deset soutěžních večerů, věnovali StarDance zhruba jednadvacet hodin svého života.

Výtvarník Roman Šolc připravil pro desítku soutěžních párů, trojici porotců a moderátora Marka Ebena přibližně dvě stě padesát kostýmů. Tři desítky z nich byly recyklované z minulých řad soutěže. Nejvíc na výrobu spotřeboval šifonu, a to tři sta metrů. Šaty ozdobil deseti tisíci kusy kamínků.

V průběhu roku pořídily oficiální fotografové České televize přibližně osm tisíc publikovatelných portrétních a reportážních fotografií z příprav a průběhu letošní řady soutěže, které z větší části a zdarma zpřístupnili tištěným i online médiím. 

Mimořádně úspěšné byly příspěvky o StarDance také na sociálních sítích České televize a oficiálních účtech soutěže (Facebook, YouTube, Instagram). Sdíleno bylo přibližně sedm set fotografií a příspěvků, které napříč platformami mají celkem sedmdesát milionů zobrazení. Krátká videa nasbírala necelých čtyřicet milionů zhlédnutí. Komentářů či lajků zanechaly fanoušci soutěže pět milionů.

Vše podstatné průběžně přinášely sociální sítě České televize:

Facebook StarDance: www.facebook.com/stardancecz  

Instagram StarDance: www.instagram.com/stardancecz

TikTok StarDance: www.tiktok.com/@stardancecz
 

režisér: Jan Fronc // kreativní producentka: Lucie Kapounová // vedoucí projektu a scenáristka: Barbora Suchařípová // výkonný producent: Vojtěch Svoboda // vedoucí produkce: Cyril Hirsch // dramaturg: Matěj Randár // hudební dramaturg: Jan Tengler // manažer realizace: Viktor Průša // hlavní kameraman: Filip Havelka // aranže hudby: Martin Kumžák // zvuk: Miroslav Hřebejk, Milan Jílek // architekt: Jaroslav Svoboda // choreograf: Marek Zelinka // střih: Dušan Lajda// kostýmní výtvarník: Roman Šolc // líčení - supervize: Pavel Bauer // účesy - supervize: Blanka Hašková

Více než 140 lidí se v jednu chvíli setká na podiu pražské O2 areny během vánočního koncertu, který je připraven na míru tomuto prostoru i příležitosti Vánoc. K sváteční atmosféře přispěje promyšlený light design, který má v jednu chvíli vyzdvihnout velkolepost prostoru O2 areny, v druhou zase její komorní pojetí pro tento jediný koncert.

Vánoce v O2 areně přinesou známé písně v nových aranžích. Těch se chopil hudebník a skladatel Jan Lstibůrek, který má za sebou spolupráci s předními českými osobnostmi hudby tvořících u nás i v zahraničí. „Nové aranže nám dávají možnost se na skladby podívat z nového úhlu, vytáhnout skryté myšlenky nebo některé více akcentovat. V tom vidím největší zodpovědnost aranžérské práce – aby celý program držel balanc, aby nové aranže interpretům, pokud možno, nabídly nové inspirativní prostředí, aby vyzněl orchestr a zároveň sólové zpěváky nezavalil. Velká výzva je pro nás v tom, že potřebujeme obejmout O2 arenu a oslovit několik tisíc lidí i s velice intimním repertoárem,” přibližuje koncepci Lstibůrek.

Návštěvníky koncertu čekají sólové výstupy vybraných interpretů v doprovodu filharmonie a sboru, ale také společné písně všech zúčastněných. Na pódiu se objeví operní pěvec Adam Plachetka, populární zpěváci Richard Krajčo či Eva Burešová, Ondřej Ruml, jehož repertoárem zní jazz a swing, zpěvačka Dasha, která je s orchestry na jevišti jako doma. V neposlední řadě se představí písničkáři Pokáč a Kateřina Marie Tichá, pro které je spolupráce s orchestrem a sborem spíše nevšední příležitostí. V podání interpretů zazní nejen písně z jejich vlastního repertoáru jako jsou například Cesta Richarda Krajča, Malý princ Evy Burešové nebo Zničená zem Kateřiny Marie Tiché, ale i vánoční písně, které jsou neodmyslitelně spjaté se svátečním obdobím. Od Dashi zazní koleda Byla cesta, byla ušlapaná, Richard Krajčo zazpívá píseň Vánoční, kterou mohou diváci znát v podání kapely Kryštof a Karla Gotta. Vrcholem koncertu bude Adeste Fideles v podání Adama Plachetky a všech sólistů tohoto večera.

„Díky tomuto hudebnímu propojení a na míru vytvořeným novým aranžím dostávají známé popové a vánoční skladby zcela jiný a originální ráz. V posluchačích současné moderní hudby vyvolají pocit, že spojení orchestru a sboru nemusí nutně znamenat repertoár klasické hudby. Naopak milovníci symfonické muziky ocení rádiové hity v tomto ojedinělém podání,” doplňují režiséři celého večera, Dominik Kalivoda a David Ostružár. Večerem bude provázet známý moderátor Libor Bouček.

Sedm vybraných sólových zpěváků a zpěvaček vás potěší svými písněmi v symfonických aranžích Filharmonie Hradec Králové. Tu povede dirigent Stanislav Vavřínek a o úžasné hudební zpracování se postará Jan Lstibůrek. A aby hudebních dárků nebylo málo, veselé Vánoce vám popřeje dětský sbor Permoník Karviná a průvodce večerem Libor Bouček.

Uslyšíte tak své oblíbené interprety v netradičním hudebním pojetí, které naplní celou halu vánoční atmosférou. Kromě očekávaných písní jistě dojde i na spoustu hudebních překvapení během dvouhodinového programu.

Nadělte sobě a svým blízkým radost a pohodu koncertem 21. prosince 2023. Vstupenky jsou k dostání v oficiálních prodejních sítích Ticketmaster a Ticketportal. Více informací na stránkách www.vanocevarene.cz, Facebooku i Instagramu projektu.

Přitažlivý titul Zahraj to znovu, Same nabídne divákům konverzační komedii s typickým černým Allenovým humorem. „Humor Woodyho Allena je inteligentní, svěží, plný nečekaných zvratů a absurdit. Allen nepotřebuje být drsný ani vulgární. Dělá si legraci sám ze sebe, chytře a lehce. Stejně jako jeho filmy i představení bude zaručený zvedač nálady!“ zve na představení herečka Henrietta Hornáčková.

Vtipné, chytré a pravdivé

„Komedie Zahraj to znovu, Same oslovuje široký okruh publika. Každý člověk prošel nějakou citovou krizí či bolestným rozchodem. A často jsme u toho zažili nejrůznější trapasy, průšvihy,“ popisuje dramaturgyně Mašková. „Ti, kdo hru nebo film znají, vědí, že spolehlivě pobaví. A ti, kteří ji nikdy neviděli, by měli přijít už jen proto, že divadelní setkání s dosud žijícím klasikem obohatí jejich svět o inteligentní legraci, které je lehké propadnout,“ dodává. 

„V dnešní době je humor a smích daleko potřebnější než kdykoli jindy,“ doplňuje Jakub Šlégr, představitel hlavní role. Ztvárňuje postavu filmového kritika Allana Felixe, který po jednom nešťastném manželství hledá za pomoci nejlepšího přítele a jeho manželky svou další životní lásku. A zároveň i sám sebe. „Pokud Woody Allen nenapsal hru pro Jakuba Šlégra, tak jen proto, že ho neznal,“ dodává s nadsázkou Mašková. V roli filmového hrdiny Bogarta se představí bývalý člen Národní divadla a mimořádný herec Petr Motloch.

Inscenace je, jak říká Mašková, postavena především na výborně napsaném textu. Ten v Divadle MANA podtrhuje i nápaditá scéna Michala Syrového, která má v sobě jistou filmovou magii.

„Allenova dnes již klasika Zahraj to znovu, Same je v tuto chvíli možná aktuálnější a srozumitelnější než v době, kdy hra vznikla. Hlavní hrdina se pod vlivem mainstreamové filmové kultury snaží připodobnit svým filmovým idolům. Realita je však od idealizovaných filmových klišé na hony vzdálená. A teprve když přijme sám sebe takového, jaký vskutku je, a svět v jeho reálné podobě, změní i svůj osud,“ vypráví Mašková.  

Inspirace bytovým divadlem

Vršovické divadlo MANA má v současné době ve svém repertoáru patnáct vlastních inscenací. A chystá také opakování úspěšné akce Otevřená zpovědnice, jejíž součástí je scénické čtení mimořádně působivé hry Felixe Mitterera Zpověď v podání Jiřího Lábuse a Martina Dejdara. „Přestože jde o velice těžké téma sexuálního zneužívání v církvi, je o tuto akci obrovský zájem,“ říká Mašková.

Připomíná také, že po Novém roce budou mít premiéru dvě aktovky od Pavla Kohouta Pech pod střechou a Požár v suterénu v nastudování mladého režiséra Josefa Kačmarčíka. Ty se nebudou hrát v sále divadla, ale v podkrovní zkušebně a v suterénu. „Jeho kapacita bude omezená a půjde o zcela mimořádný divadelní zážitek,“ doplňuje dramaturgyně. 

www.vrsovickedivadlo.cz

Víte že…

… na podzim je v Divadle MANA zahájen prodej výhodných předplatných, která se mohou stát atraktivními vánoční dárky? Za cenu, za jakou se v běžných divadlech nabízí jedna vstupenka, lze ve Vršovickém divadle MANA získat vstupenky čtyři a k tomu ještě zajímavé bonusy. „Kromě dárkových voucherů máme ještě dvě tematické řady s názvem Převážně nevážně, jejíž součástí bude i nová inscenace Zahraj to znovu, Same. Druhá řada – to jsou Divadelní toulky českou minulostí s velmi zajímavými bonusy,“ vysvětluje Mašková a doplňuje, že silvestrovské oslavy si diváci mohou zpestřit si ojedinělým Veselým Silvestrem s Jitkou Smutnou a jejími hosty.

… Divadlo MANA je tak trochu jiná scéna než jaké můžete v Praze najít?  V pravém slova smyslu naplňuje to, že divadlo je setkávání živého člověka s živým člověkem. „Proto zdejší představení často provázejí nejrůznější doprovodné akce – besedy, seznamovací kvízy, vycházky či setkání s tvůrci a dalšími zajímavými osobnostmi,“ vysvětluje dramaturgyně. Vršovická scéna chce být podle ní místem setkávání, komunikace a lidské vzájemnosti. 

… vršovická MANA je vlídná a má téměř rodinnou atmosféru? „Pracujeme na tom, aby si u nás každý připadal vítán. A to vše za velmi rozumné ceny. Nabízíme výborné herecké výkony a silné příběhy, ať už literární, nebo inspirované skutečnými osudy zajímavých lidí.  A zdá se, že to oceňuje čím dál více diváků, což nás nesmírně těší,“ uzavírá Mašková.

Román Pět malých prasátek poprvé vyšel v roce 1943.  Řada kritiků jej řadí mezi nejlepší počiny Agathy Christie. Divadelní adaptaci napsala sama Christie v roce 1960. Děj vypráví o mladé ženě Carle, která v den své plnoletosti obdrží dopis od své matky, jež byla před šestnácti lety shledána vinnou z vraždy svého manžela a odsouzena k trestu smrti. Matka však v dopise, který napsala před svou smrtí, ujišťuje dceru o své nevině. Co když ale Carlina matka nepsala pravdu a skutečně vinná byla? Carla je každopádně rozhodnutá dopátrat se pravdy, ať už bude jakákoli. A na pomoc si přizve jednoho z nejslavnějších detektivů všech dob.

„Pět malých prasátek je jedním z mých nejoblíbenějších románů od Agathy Christie. Vedle detektivky nám totiž přináší i velmi zajímavý příběh jedné rodiny a vztahů mezi jednotlivými členy. Je to taková detektivka na druhou. Nejde jen o to, kdo je vrah, ale také o to, co tehdy v té rodině probíhalo a jaká měli mezi sebou tajemství,“ uvádí režisérka a zároveň autorka překladu Martina Schlegelová, která v roce 2017 s plzeňským souborem nastudovala hru stejné autorky Past na myši.

Pět malých prasátek je prvním vydaným retrospektivním dílem slavné autorky – odehrává se v současnosti, kdy se Carla snaží dopátrat pravdy, i v minulosti, kdy došlo k vraždě. „S různými časovými rovinami se hezky pracuje ve filmu, kde můžete herce v klidu převléknout, nalíčit, omladit. Na divadle je to samozřejmě komplikovanější. Musíte si vše dobře promyslet už na začátku přípravy inscenace,“ míní režisérka.

Nejen dvě časová období, ale také uvádění detektivního žánru klade na inscenátory nemalé nároky. „Inscenace musí fungovat jak pro diváky, kteří ji vidí poprvé, tak pro ty, kteří už příběh znají. Na jednu stranu musíme diváky stále mást a svádět ze stopy, na druhou vše musí být tak, jak se to ‚doopravdy‘ odehrálo. Protože ti, co už ví, kdo je vrah, se soustředí na detaily a sledují, zda všechny reakce a věci sedí. Každá emoce, každá věc musí mít víc významů. Myslím si, že pro všechny, i pro herce i pro režiséra, je toto nejtěžší, ale zároveň to nejzábavnější na přípravě inscenace,“ podotýká režisérka, která se svým inscenačním týmem – scénografem Jaromírem Vlčkem, kostýmní výtvarnicí Anetou Grňákovou a hudebním skladatelem Janem Čtvrtníkem – proměnila jeviště Velkého divadla na staré venkovské sídlo Alderbury.

V poutavém příběhu se mohou diváci těšit na Michala Štěrbu jako na slavného puntičkářského detektiva, Carlu ztvární nová posila souboru Nicole Tisotová, její matku Caroline obviněnou z vraždy si zahraje Andrea Mohylová. V dalších rolích se objeví Petr Urban, Jan Maléř, Jaroslav Matějka, Jana Kubátová, Jana Ondrušková, Marek Mikulášek, Eliška Vocelová a Matyáš Darnady.

Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Mezi nejoblíbenější vánoční pohádku patří Anděl Páně režiséra Jiřího Stracha, kterému učarovaly interiéry hradu Český Šternberk. V pohádce tak můžeme vidět kuchyni, pavlače i komůrku služebné Dorotky, která si tajně myslí na knížete. Napříč celým příběhem se objevuje i další středočeský hrad, Křivoklát. Jeho nádvoří se v pohádce promění v tržiště a vstup do sklepení v šatlavu, ve kterém se ocitne Dorotka i kníže sám. 

Málokdo o vánočních svátcích vynechá pohádku S čerty nejsou žerty. V hlavní roli se objevil vodní mlýn Střehom v Českém ráji. Chalupu Petra Máchala, která vůbec neztratila na svém půvabu, najdete v této středočeské obci. Jako kulisa příběhu Petra a čerta Vraníka posloužil také zámek a park v Průhonicích.  

„Po generace oblíbená pohádka Princezna se zlatou hvězdou nebude chybět v televizním programu ani letos. Přestože byla většina scén natočena ve filmových ateliérech, pro venkovní záběry si filmaři vybrali středníČechy. Nádvoří zámku Průhonice tvůrci přeměnili na zámek, na který přijíždí král Kazisvět VI. Princezna Lada převlečená v myším kožíšku raději uprchne na zámek prince Radovana, který v pohádce ztvárnil hrad Kokořín,” upřesňuje Martina Kuncová ze Střední Čechy filmová kancelář, která pomáhá filmovým štábům například s komunikací se samosprávou nebo s vyhledáváním vhodných filmových lokalit.  

Hrady a zámky v hlavní roli 

Mezi hrady a zámky středních Čech, které se nejčastěji objevují v pohádkách, patří hrad Točník, Křivoklát, zámek Žleby, Kačina nebo Dobříš. Právě na zámku Dobříš a v přilehlém anglickém parku se odehrála část děje další známé pohádky – Princezna ze mlejna. O princezny nemá nouzi ani hrad Točník, který poznáte v pohádkách Princezna zakletá v čase nebo Korunní princ.  

Jedna z novějších pohádek z roku 2020 – O vánoční hvězdě, zavede diváky na zámky Kačina a Žleby. Druhý jmenovaný je velkolepým romantickým sídlem, který obklopuje anglický park a obora a natáčely se tu i další pohádky jako Nejkrásnější hádanka nebo Tři bratři. Zámek Konopiště nedaleko Benešova se zas objevil v pohádce Jak se budí princezny.  

Lidová architektura v pohádce 

„Pohádkám propůjčují kulisy také středočeské skanzeny. Lidová architektura, která odkazuje na historii osídlení našeho venkova, přilákala i režiséra Ivo Macharáčka pro natáčení pohádky plné písniček – Tajemství staré bambitky. Chalupu hrnčíře a loupežníka Karaby najdete ve skanzenu v Kouřimi. Naopak skanzen Přerov nad Labem propůjčil prostor tržišti, kam jde jeho dcera hrnce prodávat,” dodává Martina Kuncová další příklady pohádkových lokalit. Ostatně do středních Čech se filmaři vrátili i při natáčení pokračování Tajemství staré bambitky 2, kdy vedle skanzenu Kouřim využili také interiéry i okolí zámku Mníšek pod Brdy.  

Ve filmových záběrech poznáte přerovský skanzen také v pohádkové komedii Zakleté pírko nebo v pohádce Z pekla štěstí. Mezi další vánoční pohádky, které se natáčely ve středních Čechách, zařaďte letos i nezapomenutelnou Nesmrtelnou tetu, pohádku Jak si nevzít princeznu nebo Čertí brko.  

„Střední Čechy lákají filmaře celá desetiletí. Je to právě jejich rozmanitost, která je do regionu tolik přitahuje. Starobylé hrady, zámky i tvrze, historická centra měst nebo krásná příroda vytvořily kulisy pro více jak dvě stovky filmů a seriálů. Nejenom filmoví nadšenci, ale i běžní návštěvníci vyhledávají místa, která se objevila na plátně. Filmy a pohádky letošních Vánoc tak mohou inspirovat diváky k návštěvě míst, která jsou spojená s jejich oblíbenými příběhy,“ uzavírá Martina Kuncová. 

Více o aktivitách Střední Čechy filmová kancelář a dalších snímcích, natáčených v destinaci najdete zde. 

www.sccr.cz

www.strednicechy.cz