čtvrtek
29. února 2024
svátek slaví Horymír
Výroba vitráže - ilustrační foto
© Zdroj: archiv projektu Řeč materiálu



Řemesla si říkají o záchranu

ČR: V březnu letošního roku byl zahájen výzkumný mezioborový projekt Řeč materiálu – tradiční řemeslné technologie pro záchranu kulturního dědictví a současný životní styl. Odborníci z Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Národního památkového ústavu a Národního technického muzea chtějí zmapovat ohrožená řemesla spojená s měšťanským a šlechtickým prostředím. Obory jako štafířství, prýmkařství, štukatérství nebo kamnářství jsou na ústupu a hrozí, že další generace nebude mít, na co navazovat. Protože fundovaných mistrů ubývá, původní materiály jsou nedostupné nebo jsou nahrazovány levnými zahraničními alternativami, hrozí, že některá řemesla zaniknou úplně. Projekt pro čtenáře Místní kultury blíže představuje etnoložka a historička umění PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. et Ph.D., hlavní řešitelka projektu.

Autor článku: 
Irena Koušková

Výzkum potrvá pět let a byl podpořen grantem NAKI (Program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2022). Jeho součástí bude i zdokumentování metod a postupů výroby u jednotlivých řemesel.

 

Jedním z východisek projektu je zaměření na tradiční měšťanská řemesla, tedy řemesla spojená s měšťanským a šlechtickým prostředím. Tradiční řemesla máme ale povětšinou spjata s vesnicí, lidovým prostředím… Co vás vedlo k tomuto vymezení?

Téma tradičních řemesel ve vazbě na jejich využití a prezentaci se do roku 1989 převážně soustředilo právě na lidová řemesla, která jsou proto solidně zpracovaná. K jednotlivým oborům vybraných řemesel v rámci měšťanských nebo aristokratických staveb a interiérů byly dosud publikovány dílčí práce nebo příručky pro obnovu, ovšem komplexní zpracování těchto řemesel, navíc s přesahem k jejich současnému využití a existenci, bylo sledována pouze okrajově nebo zcela opomíjeno.

 

Která řemesla chcete zdokumentovat?

Konkrétně stavební truhlářství a zámečnictví, parketářství, řezbářství, truhlářství, štukatérství a štafířství (úprava povrchů barvou, pokovováním, zlacením – pozn. red.), čalounictví, prýmkařství, kamnářství nebo vitráž (umělecké sklářství).

 

Jsou některá řemesla opravdu „kriticky“ ohrožena?

Ano, například prýmkařství, které se zaměřuje na výrobu poutek, třásní, opřádaných knoflíků nebo ozdob na dámské šaty. Aktuálně se prýmkařství v ČR věnuje pouze jedna dílna v Praze. Kdybychom odhlédli od řemesel, která jsou zohledněna v našem projektu, ohrožená je i ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku.

 

Může projekt přispět k jejich zachování a nikoli k pouhé konzervaci?

Podle mého názoru může, neboť součástí projektu je empirický výzkum, jehož cílem je identifikovat bariéry, které brání v předávání tradičních znalostí a technologických postupů z generace na generaci. Výsledky výzkumu využijeme jako podnět v oblasti výchovy a vzdělávání nové generace řemeslníků. Za tímto účelem vzniknou certifikované metodiky pro výchovu nových mistrů uměleckého řemesla a restaurátorů, na nichž spolupracujeme zejména s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.

 

Na výzkumu se podílejí tři instituce. Jak jsou rozděleny role? Jak bude výzkum probíhat?

Jednotlivá pracoviště mají rozdělena řemesla, dokumentaci tradičních technologických postupů, přípravu výstav a expozic, katalogů, odborných studií atd. Národní technické muzeum i Národní památkový ústav se budou podílet na dokumentaci technologických postupů, analýze užitých materiálů a realizaci expozic a výstav. Kvalitativní empirický výzkum, který zajišťuje Ústav etnologie FF UK v Praze, je založený na rozhovorech a doplněný o fotografickou dokumentaci a videozáznamy. Cílem výzkumu je identifikovat příčiny a faktory, jež vedou k modifikaci nebo zániku tradičních řemeslných technologií. Chceme rovněž postihnout a interpretovat situaci, která v současné době v postojích k ochraně a zachování tradičních řemeslných technologií převládá. Jednou z našich hypotéz je předpoklad, že řemeslníci často nedokážou reagovat na finanční limity a podmínky tzv. „velkých zakázek“, což představuje jeden z primárních důvodů úpadku tradičních řemesel. Důležitou roli sehrávají i poměrně nízké výdělky řemeslníků, kteří se proto raději řemeslu věnují pouze jako volnočasové aktivitě.

 

Uvádíte, že budete chodit za starými mistry a specialisty z příslušného oboru, abyste zachytili jejich postupy a technologie práce. Jak tyto odborníky vybíráte? A oslovíte pouze řemeslníky?

Oslovíme nejenom řemeslníky a restaurátory, ale také kastelány a soukromé vlastníky hradů a zámků, což nám umožní provést komparaci různých přístupů k ochraně sbírkových předmětů nebo památkových objektů. Zaměříme se i na reprezentanty středních uměleckých a řemeslných škol. Výběr některých řemeslníků je velmi jednoduchý, neboť jsou posledními mistry svého oboru, jako například již výše uvedené prýmkařství. Při vytváření výzkumného vzorku respondentů sehrají důležitou roli databáze členů výzkumného týmu a jejich osobní kontakty, získané v průběhu profesní kariéry v oblasti ochrany kulturního dědictví.

 

Jaké budou výstupy výzkumu? Může se s nimi veřejnost seznamovat průběžně?

K výstupům projektu budou patřit audiovideo záznamy a dokumentace technologických postupů, analýzy užitých materiálů, odborné studie, workshopy, expozice, výstavy nebo konference. Ano, některé výstupy otevřeme pro širokou veřejnost, zejména pak expozice na zámcích, ale jednotlivé kroky a události může zájemce průběžně sledovat na webových stránkách www.recmaterialu.cz, které jsou v souladu s harmonogramem projektu zpřístupněny široké veřejnosti od podzimu 2018. Usilujeme nejenom o odborné výstupy, ale i popularizaci projektu a zkoumaných řemesel. Projekt a vybraná řemesla jsme prezentovali na Festivalu Open Square v Praze. V září proběhl první workshop na Ústavu etnologie FF UK, na němž se setkali členové týmu, restaurátoři, řemeslníci i laická veřejnost. V říjnu byl projekt například zastoupen na Mezinárodním dni archeologie s řemesly kamnářství, prýmkařství a vitráží atd.

 

Dočetla jsem se, že nejzajímavějším počinem projektu pro širokou veřejnost je expoziční dílna, která vznikla ve spolupráci s Centrem stavitelského dědictví Plasy. Na co se můžeme těšit?

Již od léta byla zprovozněna otevřená dílna mozaiky a truhlářství. V průběhu trvání projektu budou uspořádány výstavy prezentující tradiční řemeslné postupy, zejména truhlářství a parketářství, a různé praktické workshopy. V případě zájmu průběžně sledujte webové stránky Centra stavitelského dědictví Plasy (http://muzeum-plasy.cz/verejnost).

 

V úvodu jsme zmínili, že tradiční řemesla ohrožují také nedostupnost původních materiálů a množství zahraničních náhražek. Můžete uvést příklad?

Velmi často se například původní konstrukční materiál, jako je spárovka (deska slepená s masivních přířezů smrku, borovice, buku apod.), nahrazuje dřevotřískou nebo překližkou. Mnoho technologií zaniká také se změnou výrobních postupů a současně nástrojů. Například truhláři při zpracování individuální zakázky mohou používat při výrobě nábytku z masivního dřeva postupy do velké míry shodné s postupy tradičními, ale za využití obráběcích strojů. Tradiční truhlářské řemeslo se v současné době omezuje prakticky pouze na oblast ryze individuální zakázkové výroby a dále pak na oblast oprav a restaurování historického nábytku. V běžné produkci ho nahradila velkosériová produkce továrně vyráběného nábytku, především z aglomerovaných materiálů a za vysokého stupně automatizace výrobních postupů. Významnou roli sehrává také tržní mechanismus, který například v oblasti střešních krytin v řadě případů zvýhodnil dovoz levných zahraničních náhražek.

 

Jak je to z Vašeho pohledu s institucionální podporou řemesel u nás obecně?

Institucionální podpora řemesel se v československém prostředí vztahuje opět zejména na tradiční řemesla, zároveň zde sehrává roli region. Jedním z posledních příkladů je Program Podpory regionálních výrobků, výrobců a tradičních řemesel pro žadatele o dotaci z rozpočtu Libereckého kraje. V některých regionech je již koncentrována hustá síť uměleckých řemeslníků, například v regionu Uherského Hradiště. V případě uměleckých řemesel navíc spatřuji dva problémy. Prvním z nich je skutečnost, že jsou uměleckořemeslná povolání zařazena do živností volných, nikoli do živností vázaných. Proto k jejich provozování není nutná odborná způsobilost, a v důsledku ani zkušenost, důraz kladený na kvalitu materiálu a odvedené práce nebo využití původních materiálů. Druhý problém souvisí s absencí akreditovaných studijních oborů, například prýmkař nebo umělecký kovolitec. Také v oblasti turistického ruchu existuje nevyužitý potenciál řemesel, neboť lze iniciovat výrobu a prodej historických artefaktů vyrobených tradičními řemeslnými technologiemi. Zde by byla vysoce prospěšná cílená podpora ze strany veřejných orgánů. Stávající situace v oblasti institucionální podpory tradičních řemesel ostatně bude také předmětem výzkumu.

 

Jak rozumět názvu Vašeho projektu – jak vnímáte vztah mezi tradičním řemeslem, současným životním stylem, potažmo designem?

Podle mého názoru kvalitní řemeslně zpracované výrobky tvořily v minulosti nedílnou součást životního stylu. Otevřenou otázkou zůstává, nakolik se tento trend může projevit v současnosti a přetrvá u dalších generací. Domnívám se, že umělecká řemesla nejsou dostatečně vnímána jako nedílná součást současného životního stylu. Přesto věřím v možnost jejich revitalizace i v rámci životního stylu jako významné součásti architektury nebo bytového interiéru. K pozitivním příkladům a ukázkám patří například restaurování královského apartmá na zámku Sychrov (restaurování paneláže, řezeb, kazetového stropu, parket i nábytku).

 

Na jakou část výzkumu se Vy osobně těšíte nejvíce?

Nejvíce se těším na rozhovory s řemeslníky a návštěvu jejich dílen. Zde mohu uplatnit jak svoji kompetenci terénního antropologa, tak využít poznatky, které jsem získala studiem teorie a dějin umění.

 

Informace o projektu: www.recmaterialu.cz

 

Mohlo by vás také zajímat...

LITEŇ: Na zámku v Litni se chystá připomínka kulatého výročí Jarmily Novotné, součástí slavnostního programu bude i otevření novorenesanční hrobky rodu Daubků.

Středočeský kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Hudba, Výtvarné umění, Památky, Soutěže a festivaly, Vzdělávání
Co se děje
28.02.2024

PRAHA: Poslední únorovou neděli mohli diváci v Divadle v Celetné vidět první fázi jednoho zajímavého experimentu. Spolek Kašpar uvedl veřejnou zkoušku nově připravované inscenace hry Williama Shakespeara KRÁL LEAR v režii Jakuba Špalka, která vzniká rozfázovaně do několika etap.

Hl. m. Praha
Cestovní ruch, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Památky
Co se děje
28.02.2024

ŠVÉDSKO-ČR: Česká historička Blanka Karlsson, žijící od roku 1984 se švédským manželem v Norrköpingu, patří k těm obětavým duším, které „na oltář vlasti“ dokážou přinést ohromnou spoustu času. K těm, kteří nelitují vlastních prostředků a s celoživotním zápalem se věnují svému vyvolenému tématu. Tím je pro ni zcela logicky mapování švédských pobytů dvou mimořádných postav české kultury a historie: Jana Amose Komenského a Bedřicha Smetany. Smetanovo 200. výročí narození 2. 3. 1824 dalo také vznik našemu dnešnímu rozhovoru na dálku.

S Blankou se známe díky natáčení dokumentu České kořeny ve Švédsku (2009) a dalším četným kontaktům, které se od něj odvíjely. Mohla jsem tak zblízka poznat její ryzí vlastenectví, které u mnohých často probudí až pobyt v zahraničí; ne tak u ní. Má jej zkrátka v krvi.

Výsledky svého třicetiletého bádání o Smetanovi ve Švédsku shrnula do své publikace vydané ve vlastním vydavatelství Blanka Pragensis.  

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Hudba, Vzdělávání
Články a komentáře
28.02.2024

ČR: Výpravy po schwarzenberských místech je název už pátého dílu Výprav, osobitého cestopisu literárního publicisty a spisovatele Jiřího Peňáse. Autor svou pouť zahájil v létě 2023 ve společnosti Karla Schwarzenberga. Další destinace pak objel sám, protože do putování s knížetem zasáhl osud. Výsledkem je poutavé čtení. Z něj vystupuje originální portrét Schwarzenberga, s nímž Peňás napsal patrně poslední knižní rozhovor. Kromě toho Výpravy nabízejí zábavné, čtivě podané putování po krajině, historii a architektuře. Zápisky ze schwarzenberských míst v Česku a v Rakousku i tentokrát prostupují autorovy vtipné postřehy a osobní vzpomínky. Knihu vydává Echo Media. Zde je od 19. února k mání v e-shopu, v knihkupectvích se objeví od 28. února.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní, Vzdělávání
Nepřehlédněte
26.02.2024