<p>PRAHA: Dovedete si představit, že jste dítětem, které miluje knihy a nemáte možnost si je přečíst ve svém rodném jazyce? Taková byla situace dětí z mezinárodních rodin žijících v Praze, které neměly možnost širokého výběru dětské knižní produkce ve francouzštině, němčině nebo angličtině. To se nyní změnilo díky knižní nadšenkyni původem z Německa, Olivii Antelmann, která v Praze založila první mezinárodní dětské knihkupectví Amadito& Friends. V rozhovoru mi prozradila, co jí k založení takového knihkupectví vedlo a jaké kulturní akce zde pořádá.</p> <p>Jak dlouho žijete v České republice a co se vám líbí na naší kultuře?</p> <p>V Praze bydlím již tři roky. Mám ráda český pragmatismus, místní rozmanitou kulturní scénu a také pivo s nakládaným hermelínem (smích). Spolu s manželem jsme se do Prahy chtěli přestěhovat, protože se nám vždy velmi líbila a také jsme chtěli lépe poznat město, kde vyrostli oba rodiče mého manžela. Původně jsem pracovala jako samostatný podnikový poradce a když mému manželovi byla přidělena práce v Praze, tak jsem ho následovala. </p> <p>Jak jste přišla na nápad založit spolu s vaší kamarádkou, Francouzkou Sylvií Perrissoud první mezinárodní dětské nakladatelství v Praze? Jaké dětské knihy je u vás možné zakoupit?</p> <p>Mít vlastní knihkupectví bylo mým snem již od dětství. Trochu jsem se od tohoto snu vzdálila tím, že jsem pracovala jako inženýrka a obchodní poradkyně. Jsem německy mluvící matka dvou malých knihomolů a nabídka dětských německých knih v Praze pro mě nebyla uspokojivá. Takto vznikl nápad mít knihkupectví Amadito. V Sylvii jsem nalezla pro toto podnikání ideálního partnera. Umí výborně poradit zákazníkům různého věku a domluví se plynule francouzsky, německy a anglicky. Má velmi ráda komunikaci s lidmi. V Praze žije již deset let a také ji neuspokojovala místní nabídka francouzských knih, které by mohla opatřit pro své tři děti. Nejtěžší je v Praze sehnat dětské knihy ve francouzštině, je jich ještě méně než těch v němčině nebo angličtině. Proto nyní můžete najít v našem knihkupectví širokou škálu speciálně vybraných knih v němčině, angličtině a francouzštině pro děti od 0 – 14 let. Najdete u nás klasiku, romány, obrázkové knihy a rovněž různé příručky a nejnovější bestsellery.</p> <p>Čím může vaše knihkupectví upoutat?</p> <p>Tím, že není pouze knihkupectvím, kde můžete dostat vhodné doporučení, dotknout se knih nebo k nim přivonět. Chceme rovněž, aby se zde mezinárodní a české rodiny měly možnost setkávat. </p> <p>Jaké kulturní aktivity organizujete pro malé čtenáře?</p> <p>Nabízíme pravidelná čtení s rodilými mluvčími v různých jazycích a také různé kurzy, například kurz hudby v němčině nebo hodiny herectví v angličtině pro děti od čtyř do sedmi let. Především v sobotu nabízíme různé workshopy, kreslící techniky ve francouzštině, unikátní řemeslné techniky jako je vytváření pop-artových pohlednic nebo šaškování. Na 26. března plánujeme speciální velikonoční trh v místnosti vyhrazené na kulturní akce v zadní části našeho obchodu. V budoucnosti zde chceme pořádat také autorská čtení a divadelní představení. </p> <p>Jaká byla v dětství vaše nejoblíbenější kniha?</p> <p>Takových knih bylo mnoho! Jednou z nich byla kniha „Amadito or the small boy and I“ (Amadito neboli Chlapeček a já) od německého autora Jamese Krüsse. Zcela mě fascinovalo, jakým způsobem si hraje se slovy a jazykem. Název našeho knihkupectví je inspirován touto roztomilou knihou. </p> <p>Jakou knihu byste doporučila rodičům, aby pořídili svým dětem? </p> <p>To je obtížná otázka, protože to samozřejmě záleží na každém jednotlivém dítěti. Myslím, že tím nejdůležitějším je motivovat děti, aby četly a dát jim možnost poznat ty úžasné a překvapivé světy, které jsou ukryty v každém příběhu a v každé knize. Moje sedmiletá dcera právě čte v němčině velmi zábavnou knihu: Cowboy Klaus and his farting pony (Kovboj Klaus a jeho pšoukající poník). Devítiletá dcera si zase oblíbila sérii Magical treehouse (Kouzelný dům na stromě), která je skvělá pro tento věk a kterou máme v knihkupectví ve všech třech jazycích. Stále jim také pravidelně doma čtu a je to také moje doporučení rodičům: čtěte si se svými dětmi.</p> <p>Jaký druh kulturních aktivit organizujete zdarma?</p> <p>Všechna naše čtení jsou zdarma. Můžete se podívat na naše webové stránky, jaká čtení právě chystáme. </p> <p>Kontakt:<br />
Amadito& Friends<br />
Lesnická 6, 150 00 Praha 5<br />
Tel. 257 222 257<br />
www.amadito.com, info@amadito.com</p>
ČR-ZAHRANIČÍ: Vousatý, šlachovitý muž se stále usměvavýma modrýma očima, kterého můžete potkat v každé roční době při koupání na pražském Džbánu, nebo někde na kole. Taky ale na kajaku, na kterém v posledním desetiletí postupně splouvá nejdelší evropské řeky od pramene až k ústí. Začal Labem, Dunajem a Odrou, pokračoval Rhônou, Rýnem, Vislou a Seinou a příští rok se chystá na některou z řek vysoko na severu. Pobýval totiž celkem 15 let ve Švédsku a v Dánsku a sever je jeho druhým domovem. Čtrnáctkrát běžel slavný lyžařský Vasův běh ve Švédsku a přešel na lyžích grónský pevninský ledovec. A spoluzaložil Arktický festival, kterého se letos konal už 6. ročník. Kdo by za tou tváří drsného sportovce a polárníka hádal i Zdeňka Lyčku – diplomata, dokonce velvyslance, a také překladatele z dánštiny? O tom všem bude tento rozhovor.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
ČR: V prosinci vyšlo aktuální číslo Divadelní revue s názvem Živá síla scénografie: prostor, tělo, vjem. Zaměřuje se na téma scénografie, v co nejširším pojetí a v co největším historickém záběru. Částečně se vrací i k Pražskému Quadriennale a připomíná sympozium Scenography Working Group IFTR/FIRT. Je věnováno dlouholeté vedoucí Kabinetu pro studium českého divadla, iniciátorce vzniku Divadelní revue a někdejší organizátorce sympozia SWG IFTR/FIRT, Evě Šormové, která by se letos dožila osmdesáti let.