První česká premiéra letošního roku Divadla v Řeznické - AKTUALIZACE!

Byl nejbohatším a nejvlivnějším mužem své doby. Svými automobily způsobil revoluci v dopravě a jeho opatření jako zkrácení pracovní doby na osm hodin či zavedení volných sobot se stávala všeobecně přijímanými trendy formující svět do dnešní podoby. Ford byl ale také známý svými antisemitskými názory a Fordova filozofie spočívala v tom, že pravá Amerika je mimo město, na venkově a v jeho kultuře. Město bylo v jeho očích úpadkové a za tento úpadek mohli ti, kdo tam zavlekli úpadkovou hudbu jazz (tedy černoši a podle Forda kupodivu také Židé), pozdní imigranti a "mezinárodní Židé", kteří kosmopolitní města v jeho očích především obývali. Bohaté pracovní zkušenosti získal nejprve ve firmě Westinghouse, kde působil jako opravář parních strojů a v roce 1891 nastoupil do konkurenční společnosti Thomase Alvy Edisona. Postupně se vypracoval do pozice hlavního inženýra. Stále ale cítil, že to není ono. Volný čas věnoval svým experimentům s benzínovými motory a snažil se postavit vlastní automobil.

Edison - „čaroděj z Menlo Parku“ - tak přezdívali neúnavnému inovátorovi a vynálezci Thomasi Alva Edisonovi, který zvlášť v 80. letech 19. století chrlil jeden vynález za druhým a stal se světově uznávaným vynálezcem. Mnozí dnešní badatelé ale začínají na životopis tohoto velikána nahlížet trošku jinýma očima. Řada rozhodnutí, která během života učinil, byla motivována jen snahou o zachování vlastních zisků. Častokrát projevoval nedostatek soucitu a sporné je také autorství celé řady jeho patentů.  Na jeho jméno je vedeno 2332 patentů, další tisíce jich registrovaly jeho firmy. Mezi nejznámější Edisonovy vynálezy patří fonograf (předchůdce gramofonu) a mylně je k nim počítána i žárovka, kterou ovšem pouze zdokonalil a nechal si patentovat. Edison je také zakladatelem dodnes vydávaného prestižního časopisu Science. Když se rozpoutala „válka proudů“ mezi Nikolou Teslou a Thomasem Edisonem o lepší využitelnost stejnosměrného či střídavého proudu. Edison se neštítil použít praktiky podobné mafiánskému vyřizování účtů či válečné propagandě. Souboj vynálezců přinesl lidstvu pokrok ale také první popravu na elektrickém křesle.

V této hře dále brilantně sekunduje „nejhorší prezident USA“ Warren Gamaliel Harding - 29. americký prezident, který se nikdy stát prezidentem nechtěl a pokazil téměř vše, co mohl. Kariéru zahájil jako vydavatel novin, v politice se začal etablovat jako senátor za stát Ohio. Postupem času upevňoval svou pozici v Republikánské straně, a nakonec se mu i díky podařené kampani, stojící na návratu k tradičnímu životu a hodnotám před vypuknutím první světové války, podařilo zvítězit. Tím však výčet jeho úspěchů v podstatě končí. Samotná vláda, trvající pouze zhruba dva a půl roku, byla poznamenána průšvihy a špatnými rozhodnutími. Nejvýraznější z nich byla korupční aféra Teapot Dome, kvůli níž jeden z Hardingových ministrů dokonce skončil ve vězení, a až do nechvalně známé aféry Watergate v 70. letech se jednalo o největší průšvih v dějinách americké politiky. Harding se dopustil i řady menších přešlapů, jenže aby politických neštěstí nebylo málo, historicky ho zdiskreditovala především avantýra s jeho sekretářkou Nan Britton. Harding byl navíc otcem nemanželského dítěte své podřízené, což dokázaly až testy DNA provedené před pár lety; dokážete si jistě představit, jak podobná obvinění musela šokovat prudérní americkou veřejnost – celých 70 let před pletkami Billa Clintona s Monikou Lewinskou! Nepříliš úspěšné vládnutí skončilo roku 1923, kdy Harding zemřel na infarkt. Dodnes se na něj za oceánem vzpomíná, přestože ne zrovna v dobrém – pravidelně se umisťuje na čelných příčkách žebříčků nejhorších prezidentů. Ovšem pozor, tím historický exkurz nekončí. Publicista Malcolm Gladwell se totiž ve svém bestselleru Mžik zabývá právě faktory, jež vedly k Hardingově zvolení, a ukazuje poněkud děsivou vizi toho, jak jsme se za ono uplynulé století nepoučili. U zrodu Hardingovy politické kariéry totiž stál lobbista (ano, už na přelomu 19. a 20. století můžeme o takové pozici mluvit) Harry Daugherty, který si na první pohled všiml Hardingovy největší devizy: výrazné fyzické krásy. Daugherty považoval Hardinga za velmi sošného, z hlediska vzezření téměř ideálního vůdce. A tak se zrodila myšlenka – vždyť takhle by měl vypadat prezident! Hřmotný hlas a vysoká a silná postava dodávaly Hardingově státnické tváři takové charisma, že i přes relativní mělkost svých myšlenek dokázal ohijský senátor působit velmi rozvážně a inteligentně. Několik historických náhod společně s tím, co Gladwell nazývá „omylem Warrena Hardinga“ (tedy nelogickému spojení fyzických předností s těmi mentálními), pak nepříliš schopného muže vyneslo až na nejvyšší funkci svobodného světa. (Jeden ze zdrojů: Prima Zoom).

Zveřejněná milostná korespondence ukazuje Hardinga jako náruživého bonvivána. Své milence z dob před prezidentskou funkcí se neváhal svěřovat s intimnostmi navzdory tomu, že celá aférka mohla mít nepříjemnou politickou dohru. Má pověst jednoho z nejhorších amerických prezidentů, možná ale byl tím nejvášnivějším. Skrytou stránku devětadvacátého šéfa Bílého domu Warrena Hardinga nyní odkryla knihovna Kongresu. Zveřejnila kolekci více než 100 dopisů, které ještě jako senátor napsal své milence Carrie Fultonové-Phillipsové. „Dopisy na něj nabízejí velmi osobní pohled, jaký nemáte na žádnou jinou veřejnou postavu,“ zmiňuje publicista Jim Robenalt. Harding do úřadu nastoupil po první světové válce, kdy v USA zavládla přísná prohibice. Ze zažloutlých stránek někdy až čtyřicetistránkových dopisů vychází jako člověk, kterému pozemské rozkoše nejsou cizí. Jindy naopak projevil cit pro láskyplnost a romantiku. Dopisy by ve své době a možná i dnes způsobily skandál. Citlivé jsou ale i politicky. Hardingova milenka za první světové války stála na straně Německa, což se nerozpakovala dávat několikrát najevo. Podle archivářky Carol Fermiové mu dokonce nepřímo vyhrožovala prozrazením vztahu, pokud v Kongresu nebude hlasovat podle jejího přání. Rozvod Harding kvůli své nemocné manželce i politickým dopadům odmítal. Milostné vzplanutí trvalo 15 let. Nejen ve vášni, ale i v délce vztahu tak záletný prezident sukničkář předčil své nástupce v úřadu i na milostném poli – Billa Clintona či Johna Fitzgeralda Kennedyho.  (Zdroj: ČT 24).

Hra měla premiéru na domovské scéně autora Barrington Stage Company v Pittsfieldu – Massachusetts v roce 2016 a od té doby se hraje po celých Spojených státech amerických. Autor se specializuje na fiktivní setkání skutečných osobností a vychází velmi pečlivě z historických faktů, událostí i detailního nastudování všech životopisných konsekvencí daných postav. I tato hra je střízlivým pohledem na všechny tři velikány a plna sarkasmu, ale v prvé řadě ojedinělou sondou do jejich duší a dobovou freskou.

POZNÁMKA AUTORA:

Tato hra je smyšlenka inspirovaná fakty. Že prezident Harding byl kempovat s Henrym Fordem a Thomasem A. Edisonem je skutečnost; jejich večerní „útěk“ z kempu, přeplněného lidmi od tisku, je fikce. Rozhovory jsou smyšlené, ale vycházejí ze skutečných událostí, z doložených filozofických názorů postav a politického ovzduší doby. Ačkoli mnoho replik má za základ skutečné výroky těchto tří mužů, důkaz, že takový rozhovor spolu opravdu vedli, neexistuje. Neoddiskutovatelným faktem je, že Warren G. Harding je muž, který prezidentem nikdy být nechtěl, Henry Ford je člověk, který jím být naopak chtěl, a že po mnoha každoročních výpravách bylo toto poslední společné kempování Thomase Edisona s Henrym Fordem.

Mark St. Germain
 

Mark St Germain – velmi uznávaný a mnohokrát oceněný americký prozaik (Outer Critics Circle Award Off Brodway), dramatik, filmový a televizní scénárista. Ve svém díle se nechává inspirovat literaturou faktu a soustředí se především na historické události a osobnosti. Vytváří jakési historické fikce a setkání postav, které v imaginárních strhujících dialozích s prvky dokumentárního dramatu vystaví detailní fresku své doby a všech konotací i souvislostí. V jeho dramatických textech ovšem nechybí sarkastický a suchý humor, nelítostná kritika i palčivé otázky s vykřičníky.

S prezidentem v divočině (Camping with Henry and Tom) - Mark St. Germain

Překlad: Jitka Sloupová

Režie: Lukáš Pečenka

Dramaturgie: Yvetta Srbová

Výprava: Michal Syrový

Obsazení: Jan Vlasák, Jiří Štrébl, Adrian Jastraban

Česká premiéra: 2. května 2023

www.reznicka.cz