Provodovský básník a zlínští filharmonici v premiéře uvedou Stará svěcení
ZLÍN: Básník Jan Slovák a Trio Ligneus tvořené zlínskými filharmoniky připravili svérázný komponovaný pořad. Dvacet let od vydání autorovy publikace Stará svěcení umělci znovu oživí osobité výjevy z malebného Provodova a okolí. Kromě tvorby básníka, výtvarníka a pedagoga Jana Slováka zazní skladby zajímavých autorů 20. a 21. století. Tento výjimečný zážitek v rámci cyklu Neznámí virtuosové čeká návštěvníky zámku Zlín 15. 10. od 19.00. Akci pořádá příspěvková organizace Živý Zlín.
Premiéra pořadu nabídne posluchačům mnoho různých rovin života předků v nedalekém Provodově a Malenisku. “Moje texty vznikají neustálým přepisováním - asi jako u každého. Nějakou situaci vidím před očima, snažím se ji popsat a pak zjednodušit, sestříhat. Někdy propojím dva texty dohromady. Zkracuji, jako když se píše telegram,” říká Jan Slovák. Své básně, které jsou situovány většinou do rodného Provodova a okolí, věnuje často krajině, přírodním živlům, ale i místním legendám a pověstem. “Myslím, že inspirace je pro mě to, co vidím jakoby omylem. Nepřipraveně. Koutkem oka. Nečekaně. A moje metoda psaní je taková, aby tam dostaly prostor ty věci, o kterých nevím,” prozradil.
Trio Ligneus tvoří první hráči Filharmonie Bohuslava Martinů. Seskupení Ligneus, které v překladu znamená “dřeva”, hraje ve složení Alžběta Jamborová - hoboj, Jiří Kundl - klarinet, Michal Kubáč - fagot. V minulosti je s autorem pojí uvedení úspěšného komponovaného pásma Muž, který sázel stromy. Skladby vybírali hudebníci na míru jadrným textům. “Posluchačům můžeme slíbit atmosféru, která je vtáhne do specifického života obyvatel charismatického Provodova. Hudba souzní s poutavým vyprávěním autora,” přiblížil večer fagotista Michal Kubáč. V podání hudebníků zazní skladby zlínského autora Aleše Pavlorka, skladatele Vojtěcha Spurného, ale také Jaroslava Krčky, Bohuslava Řehoře, francouzského autora Henriho Tomasiho a dalších.
Vstupenky jsou v předprodeji na www.kulturazlin.cz nebo v showroomu na nádvoří zlínského zámku.
Ukázka z knihy Stará svěcení:
Kus cesty od Rysova je kamenné pole. Na něm žijí tři ještěrky. Jedna má stříbrnou hlavu, druhá stříbrnou nožku, třetí stříbrný ocas. Jednomu člověku se podařilo všechny tři ještěrky chytit. Po týdnu se mu ztratily, a tak se vypravil znovu je hledat. Vrátil se na Pradliska teprve po dlouhém bloudění. A vypráví se, že z hlavy mu doma vypadly stříbrné oči. Ty oči potom pověsili vedle oltáře na Maleniskách.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818