<p>ČESKÝ KRUMLOV: Tři muzea, zámeckou věž a mezinárodně proslulou galerii si mohli turisté i místní obyvatelé vloni prohlédnout za poloviční vstupné, pokud si pořídili novinku minulé sezony: Český Krumlov Card. Slevová karta platí pro Hradní muzeum a zámeckou věž, Regionální muzeum, Museum Fotoateliér Seidel a Egon Schiele Art Centrum. Návštěvníkům ušetří 50 % z běžné ceny vstupenek, rodinám dokonce 62 % z rodinného vstupného, a protože v podstatě není možné projít vše za jeden den, má karta platnost 30 dní. Navíc je přenosná, takže pokud majitel celou nabídku nevyčerpá, může ji někomu darovat.</p> <p>Českokrumlovští se nechali inspirovat obdobnými projekty v zahraničí, především kartami německy mluvících sousedů. „Chceme hlavně motivovat turisty k prodloužení pobytu či opakované návštěvě Krumlova,“ řekl Daniel Kintzl z Českokrumlovského rozvojového fondu, který projekt 1. května 2011 spustil. </p> <p>Nabídka karty bez nadsázky reprezentuje extrakt toho nejlepšího, co město, které oslavilo 20. výročí zápisu na prestižní seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO, může nabídnout. Kartu lze koupit ve všech čtyřech jmenovaných expozicích a také v Infocentru na náměstí Svornosti. Vloni si ji pořídilo cca 3000 zájemců. Pro rok 2012 zůstávají podmínky nezměněny a karta i letos nabízí lidem zajímajícím se o kulturu, památky a historii 50% zvýhodnění. Dospělá osoba zaplatí za kartu 200 Kč, rodina (2 dospělí, 3 děti do 15 let) 400 Kč a studenti, děti, držitelé průkazu ZTP a senioři 100 Kč.</p> <p>Ing. Lenky Novákové z Destinačního managementu Český Krumlov jsme se zeptali: </p> <p>Jak reagovali místní občané, akceptovali nabídku? </p> <p>Občané reagovali pozitivně, ale jistě nás jejich přímější oslovení ještě čeká. Zejména pokud se nám podaří nabídku karty rozšířit. </p> <p>Zvýšila se návštěvnost v jednotlivých kulturních institucích? </p> <p> Ze statistik některých zapojených subjektů vyplývá, že jejich návštěvnost se díky Český Krumlov Card zvýšila. S jistotou to můžeme tvrdit u Musea Fotoateliér Seidel. Návštěvnost tohoto musea zaznamenala oproti roku 2010 výrazný nárůst, a sice o 3118 osob, tzn. o 51,5 % (celková návštěvnost za rok 2011 byla 9176 osob). </p> <p>Můžete se zmínit o dopadech cestovního ruchu v pozitivním, ale i negativním smyslu? </p> <p>Odhad uvádí že do Českého Krumlova zavítá přes 1 milion návštěvníků za rok. Negativem je velké zatížení především areálu Státního hradu a zámku, který musí pečlivě sledovat míru únosnosti, dále sezónní charakter práce některých místních poskytovatelů služeb, apod.<br />
Díky organizovanému řízení cestovního ruchu v naší destinaci se ale přikláním k tomu, že převažují pozitiva nad negativy – jmenuji např. zachování a rekonstrukci místních památek, které zvyšují atraktivitu území, dále tlak CR na zlepšení stavu krajiny a infrastruktury (produkty a služby, které mohou využívat i místní obyvatelé), jistě i zvýšený příliv finančních prostředků do města a regionu, což napomáhá jeho rozvoji, vytváření nových pracovních míst, ale i podpora místních tradic, produktů a pocit hrdosti místních obyvatel na památku UNESCO atd.<br />
Významným statistickým nástrojem se stal od srpna roku 2010 Monitoring návštěvnosti Infocentra (speciální počítačový program). Podle systému přišlo do informačního centra na náměstí Svornosti celkem 259 682 návštěvníků za rok.<br />
Dlouhodobé cíle a opatření marketingového plánu směřují k udržení resp. nárůstu návštěvnosti města s ohledem na jeho udržitelný rozvoj. Nástroje sloužící k naplnění těchto cílů jsou zvoleny na základě dlouhodobého sledování trendů v cestovním ruchu, které vykazují zejména velký příklon k elektronickým médiím. Dalším významným trendem je spojení turistické nabídky „poznání a relaxace“, zájem o krátkodobé pobyty formou ucelených programových nabídek a pobytových balíčků určených pro konkrétní cílové skupiny zákazníků. Dlouhodobým cílem je také řízení a podpora rozvoje destinace př. tvorbou projektů, které propagují město v ČR i v zahraničí, marketingová podpora tradičních městských akcí, atd.</p> <p>ČESKÝ KRUMLOV CARD<br />
Cíle:<br />
Společná a účinná podpora kulturní turistiky, udržení a zvýšení návštěvnosti destinace, podpora mimosezónní turistiky, motivační program pro prodloužení délky pobytu, motivace k opakované návštěvě destinace, Český Krumlov Card jako základ pro tvorbu pobytových balíčků – již jsou na světě.<br /> Více o nich zde <p>Přínosy projektu pro město:<br />
Získání nástroje pro propagaci a podporu prodeje pro destinaci Český Krumlov a region, spojení finančních zdrojů a organizačních sil a společné vystupování partnerů v rámci jednoho segmentu nabídky – kulturní instituce (potencionální „konkurenti“). Český Krumlov CARD jako komunikační (PR) téma, potencionální zvýšení návštěvnosti v provozech zapojených partnerů, zjednodušení prezentace partnerů formou volného vstupu pro novináře apod. v rámci kategorie Partner…</p> <p> Náklady na přípravu projektu:<br />
(2011, bez DPH)<br />
Celkem za technologie (vstupenky, dotisk + nastavení vstupenkového sytému, pořízení průmyslové tiskárny) 72 258 Kč<br />
Tiskoviny – letáky a doprovodné brožury, plakáty, inzerce – nákup prostoru v médiích 156 818 Kč.<br />
(Nejsou zahrnuty náklad na propagaci za IV. kvartál 2011, nebyly však zásadní)<br />
Projektová práce v teamu po dobu cca 6 měsíců přípravy produktu – odhad cca 150 tis. CZK</p> <p>Režijní náklady<br />
Jsou zanedbatelné – v zásadě se využívá stávající materiálně technické základny, personálního obsazení Infocentra Český Krumlov a stávajících procesů nabídky služeb cestovního ruchu.</p> <p>Projekt nestagnuje<br />
Již zhruba tucet ubytovatelů v Českém Krumlově přislíbil zapojit se do projektu partnerství s Český Krumlov CARD. U nich bude možno získat kartu ZDARMA, a to v případě, že se v jejich útulných a stylových pokojích návštěvník Krumlova ubytuje na tři a více nocí. Pokud přijede například na oblíbený prodloužený víkend. </p> <p>Více na www.ckrumlov.cz/card</p>
NÁCHOD: Když v dubnu letošního roku zveřejnili na Donio.cz výzvu „Probuďte s námi Kulturní prostor AULA (Náchod)“, nad smělým plánem a jeho realizací stále ještě visely otazníky. Podaří se získat dostatečná finanční podpora na zajištění programu ve školní aule Jiráskova gymnázia, která se otevře také široké veřejnosti coby nový neformální kulturní, společenský a vzdělávací prostor? Stalo se a od října letošního roku má místní náchodská kultura k dispozici další sál s kapacitou cca 180 míst. Na podrobnosti, dramaturgickou koncepci i lákavý program jsme se zeptali za Sdružení rodičů a přátel dětí a školy při Jiráskově gymnáziu v Náchodě, z. s., Štěpána Macury, pedagoga školy, vedoucího divadelního souboru a místního kulturního hybatele.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČR: Vyšla kniha, která je hodně potřebná, ale nečte se snadno. Jmenuje se Zažila jsem nebe a peklo a najdete v ní celkem 14 příběhů žen, které se staly oběťmi psychického násilí v partnerském vztahu. " Kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko pochopí, jak devastující účinek může psychické násilí mít," myslí si autorka knihy Zuzana Satori. Přesto se tomuto často skrytému druhu domácího násilí stále ještě nevěnuje dost pozornosti, velmi těžko se dokazuje a nezřídka se i bagatelizuje. "Česká republika je unikátní v tom, jak jsme vůči psychickému násilí tolerantní," říká Zuzana Satori. "Ponižování, sprostá slova, nadávky, to všechno se děje v rodinách docela často, nemluvě o technikách, jimiž mohou manipulátoři dostat ženy do vážných depresivních stavů." Z podcastu se dozvíte, jak se manipulativní partner ke své oběti chová, jakými technikami se ji snaží ovládnout a zdeptat a jak manipulativní chování rozpoznat, dokud je čas.
ČR: Byl to ten nejveselejší “dušičkový“ rozhovor, jaký jsem kdy vedla. Mým hostem v rozhlasovém studiu byl sochař, malíř, spisovatel a pedagog Vladimír Preclík. Vyprávěl o slavnosti v Den mrtvých v Mexiku, o tradici plné barev, hudby, zábavy a radosti. O pár let později – už o poznání vážněji – jsme se k tématu vrátili v knižním dialogu Sochařům se netleská. Tehdy jsem si uvědomila, jak důležité je připomínat si své blízké, a dokonce klást jim i dosud nezodpovězené otázky. Tak jako Vladimír Preclík svému otci Aloisovi v následujícím textu.