Projekt Orální historie českého divadla už čítá přes 100 rozhovorů
ČR-PRAHA: Institut umění – Divadelní ústav zachycuje vzpomínková vyprávění významných osobností českého divadla. K dnešku už v rámci projektu promluvilo přes 100 narátorů, v budoucnu se jejich seznam rozroste o další jména.
Projekt Orální historie českého divadla vznikl v roce 2015 a klade si za cíl zachytit formou audio a video záznamu vzpomínková vyprávění osobností českého divadla. Dává slovo především těm, jejichž tváře sice nejsou všeobecně známé, ale jejich práce neodmyslitelně ovlivnila podobu divadla u nás. Každoročně vznikne přibližně 16 rozhovorů. V současné době je zpracováno přes 100 rozhovorů s narátory nejrůznějších profesí, věnujícími se rozmanitý žánrům a působících v rozličných koutech republiky. Projekt dal také vzniknout publikaci Ženy v pohybu popisující životní a profesní příběhy šestice žen působící v oblasti tanečního divadla.
V loňském roce byla interní databáze projektu obohacena o rozhovory s osobnostmi jako jsou například teatroložka a archivářka Zdena Benešová (1949); tanečnice, choreografka, kritička, publicistka a pedagožka Jana Hošková (1929) nebo herec, režisér a divadelní ředitel Karol Suszka (1942). Ve stém zpracovaném rozhovoru se o své vzpomínky podělila Lída Engelová (1944), herečka, autorka a především jedna z nejvýznamnějších činoherních režisérek své generace.
V letošním roce se má databáze projektu rozšířit o taková jména jako Miloň Čepelka (1936), herec, básník, textař, scénárista a cimrmanolog; herečka Lilian Malkina (1938) či Ludvík Kavín (1943), herec, režisér, novinář, divadelní ředitel a zakladatel Theater Brett.
Celé znění audio a video záznamů je dostupné ve studovně Informačně – dokumentačního oddělení IDU společně s digitalizovanými fotografiemi či dokumenty osobní povahy, které pamětníci poskytli ke studiu. V rámci modulu on-line Virtuální studovny se badatelům nabízí seznam narátorů s krátkými medailony, současnou fotografií a protokoly rozhovorů, které rekapitulují témata, osobnosti a události, o kterých hovořili.
Více o projektu zde.
Mohlo by vás také zajímat...
JIHOMORAVSKÝ KRAJ: Tradiční dotační program má oproti předchozím letům jednu zásadní změnu, a to v termínech, kdy se o něj mohou zájemci ucházet. Zatímco dříve byl schvalován a uveřejňován v lednu daného roku a žádosti o dotace byly přijímány v druhé polovině února, nyní tak mohou zájemci o krajskou podporu činit už od 1. až do 31. října. Kraj na rozvoj kultury v příštím roce vypsal 15 milionů korun.
PRAHA: Rekola, česká bikesharingová společnost, představuje nový projekt propojující městskou cyklistiku a umění. Na sto deseti vybraných kolech v Praze se objevují polepy a odkazy na sociální sítě mladých českých talentů. Každé z těchto kol nese jedinečné umělecké dílo nebo odkaz na hudbu, poezii či grafiku. Mezi zapojené umělce a umělkyně patří hudebníci Lil Fault, The Interlude a Pastavbacku, Ay$kr, Devotch666 a Karolina Beranová, básníci Antonín Zhořec, Anna Smetanová, Josef Kináč a Nikola Týčová a vizuální umělci Max Butrón, Matyáš Melíšek a Amélie Počarovská. Ulovit si kolo a zažít inspirativní jízdu s jedním z umělců mohou lidé do konce roku.
PRAHA: Kulturní produkční platforma ProFitArt se kromě produkce divadelních inscenací zabývá také kreativním vzděláváním. Aktivity mají významný sociální dopad, zaměřují se na psychomotorický vývoj dětí, podporu mentálního zdraví a emoční inteligenci. Součástí tohoto proudu jsou například workshopy pro děti a pro pedagogy Učení cirkusem pod vedením lektorů Cécile Da Costa a Roberta Janče a také nejnovější projekt s názvem Tanec a duševní zdraví (nejen) ve školách, který ProFitArt realizuje ve spolupráci s britským souborem Company Chameleon a Švandovým divadle na Smíchově.
ČR: Všechny v kulturním sektoru zajímá, jak se účinněji propagovat, ale někde to umějí lépe… Koncem loňského roku se na Ministerstvu kultury konal seminář věnovaný novým trendům v marketingu a propagaci kulturních zařízení a paměťových institucí. Ukázalo se, že sdílení zkušeností a úspěšných praxí je pro všechny, kteří mají oblast marketingu a propagace na starosti, velmi cenné. Proto jsme v Místní kultuře připravili anketu, která nabízí možnost „podívat se“, jak to dělají jinde. Chceme přinést konkrétní příklady vynalézavé, nápadité, ale hlavně fungující sebepropagace a dobře zvolené komunikační strategie vybraných projektů z oblasti kultury. Jaký je váš příběh? Co pomohlo ke zvýšení návštěvnosti, prodejnosti, sledovanosti? Čím můžete inspirovat ostatní? Zeptali jsme se Barbory Votavové, brand manažerky Knihobotu, knižního online secondhandu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818