Od 15. ledna 2009 do 31. května bude probíhat již tradiční putovní filmová přehlídka Projekt 100. V začátcích organizátoři plánovali 10 let jejího trvání, ale akce je každým rokem úspěšnější, a tak se na letošek připravuje už patnáctý ročník. Zatímco v miulých letech mohli diváci během jedné přehlídky vidět vždy deset zásadních snímků z tzv. Zlatého fondu, pro letošek se jejich počet snížil na osm.
Jedinečné autorské zpracování vizuálního stylu Projektu 100 pochází z dílny osobitého ilustrátora a autodidaktického grafika Bohdana Heblíka, známějšího spíše pod přezdívkou Kofila. Svůj koncept nazval zcela jednoduše "Světlo", a s vášní pro ruční typografii do projektu vnesl několik jednoduchých atributů kinosálů: paprsek světla, tma, schody, které pro něj představují výchozí koncepční prvky. Vznikla tak ojedinělá autorská série filmových plakátů.
Projekt 100 pronikl i za hranice
Přehlídku bude od 15. ledna do 31. května hostit kolem stovky kin v České republice. Jde o kinosály ve velkých městech, jako jsou Praha, Brno, Ostrava, Olomouc, Plzeň, Liberec atd., ale i ve městech s menším počtem obyvatel – např. Janské Lázně (977 obyv.), Volyně (3,2 tis. obyv.), Přibyslav (4 tis. obyv.), Dobruška (7,4 tis. obyv.), Bystřice pod Hostýnem (8,9 tis. obyv.), Choceň (9,3 tis. obyv.).
Projekt 100 proběhne i na Slovensku, pořadatelem této části je Asociace slovenských filmových klubů.
Partneři
Hlavním pořadatelem projektu je u nás tradičně Asociace českých filmových klubů, hlavním partnerem letošního ročníku se stalo Vinařství Mutěnice.
Celkově přijde Projekt 100 na 3 miliony 656 tisíc Kč, z toho finanční podporu ve výši 1 milion 800 tisíc poskytlo Ministerstvo kultury a Fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie.
Mediálními partnery jsou Student Agency, respekt, Cinema, Český rozhlas, Vltava, Radio 1, Týdeník A2, Houser, Kult a 25 fps.
Na co se mohou diváci těšit
Asociace českých filmových klubů zveřejnila definitivní seznam filmů, z nichž nejstarší je z roku 1922, ten nejnovější vznikl vloni. Klasický němý horor Upír Nosferatu (Německo) je právě tím nejstarším, pozdějšího data – z roku 1954 − jsou filmy Sedm samurajů (Japonsko) a animovaná Farma zvířat (Velká Británie). Z roku 1960 je Hitchcockovo Psycho (USA), snímek Nosferatu – fantom noci (Německo a Francie) natočil Werner Herzog s Klausem Kinským v hlavní roli v roce 1979. Domácí tvorbu zastoupí Švankmajerovo Něco z Alenky (1987). Zásadní film pojednávající o drogových závislostech Rekviem za sen byl natočen v USA v roce 2000. Nejnovějším snímkem, který však vzdává hold filmu němému, je argentinské dílko Anténa z roku 2007.
První zmíněný snímek Upír Nosferatu nebyl bohužel dodán v původní kopii, a tak pro něj vytvořil nový hudební doprovod člen kultovní jesenické kapely Priessnitz − kytarista Petr Kružík. S filmem se již mohli seznámit účastníci letošní 34. Letní filmové školy v Uherském Hradišti.
Eva Veselá
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.