Proč Krymská válka nebyla černobílým bojem Východu proti Západu?
PRAHA, ČR: Unikátní publikace, která nemá v oboru světové historiografie obdobu. Taková je knižní novinka Východ proti Západu? Krymská válka (1853–1856) pohledem historické antropologie. A v čem je kniha ojedinělá? Především v tom, že jde o osobní pohled účastníků – autor Petr Wohlmuth totiž vychází z takzvaných egodokumentů tehdejších přímých účastníků válečného střetnutí: tedy deníků, dopisů přátelům či rodinám, autobiografií nebo osobní zápisků.
Publikace díky pohledu celkem 141 účastníků konfliktu z ruské a britské strany nabízí nevšední, veskrze aktuální a mohli bychom říci až intimní pohled na válku. Ta získala nečekaný rozměr mimo jiné díky zavedení řady technických novinek průmyslové revoluce. Autor svým přístupem překračuje obvyklý schematický způsob pohlížení na krymskou válku jako na nábožensky motivovaný civilizační konflikt, nestaví se na žádnou stranu a analyzuje zkušenost a kulturu války především během velkého obléhání Sevastopolu (1854–1855). „Dlouho jsme na krymskou válku hleděli romanticky skrze velké příběhy o nezdolném hrdinství a boji civilizací, říká Petr Wohlmuth a doplňuje: „Bylo načase seznámit se s pohledem přímých a očitých účastníků, těch, kteří události nesledovali z pohodlí velitelských štábů, nebo parlamentu, ale naopak válku zakoušeli zblízka v zákopech a vnímali ji odlišně, než velcí hráči v zázemí.“
Zbořené legendy, objevená traumata
Autor v publikaci analyzuje klíčové prvky „historické mytologie“ obou stran, mimo jiné koncept Sevastopolu-města hrdiny nebo vyprávění o Tenké červené linii a Útoku lehké brigády. V pozadí těchto událostí nachází mnohem významnější kulturní traumata a konfigurace, utvářející průběh konfliktu.
Propojeni s válkou
Publikace je zpracovaná z pohledu historická antropologie – to znamená, že odmítá povrchní vlastenecká a hrdinská vyprávění o válce. Chápe válku především jako tvrdou, bezprostřední a transformující zkušenost konkrétních lidí, kteří jsou v ní nasazeni: bojují, jsou zraňováni a umírají, pracují v zázemí, ošetřují a léčí zraněné, poskytují útěchu a duchovní službu, nebo jsou s válkou spojeni jiným podobným způsobem. V oboru historiografie vojenství se v případě Krymské války jedná o unikátní přístup, který nemá paralely v českém ani světovém prostředí.
O autorovi: Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth, Ph.D. působí na studijním oboru Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK. Zabývá se orální historií, historickou antropologií a tématy, jež se týkají dějin vojenství s důrazem na perspektivu samotných aktérů. V letech 2015 a 2017 vydal oceňované monografie Bastionové pevnosti a vojenská revoluce a Krev, čest a hrůza, zabývající se pevnostní válkou v Evropě raného novověku.
O studijním oboru: pracoviště Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK navazuje na pozitivní zkušenosti s výukou orální historie a soudobých dějin na přednáškách zakladatele oboru – profesora Miroslava Vaňka. Obor spolupracuje s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a s dalšími národními a mezinárodními institucemi zabývajícími se výzkumem nedávné minulosti, stejně jako s archivy, institucemi z neziskového sektoru a nadacemi. Více informací najdete zde: https://ohsd.fhs.cuni.cz/
Mohlo by vás také zajímat...
TOKIO: Loutkové představení CASLAVSKA TOKYO 1964 se japonským divákům představilo během prvního srpnového víkendu. Inscenaci, která je fiktivním přímým přenosem z letních olympijských her v roce 1964, připravil režisér Jakub Vašíček se třemi herci Divadla ALFA, třemi herci Divadla PUK a hudebníkem Danielem Čámským. Česká premiéra pod názvem Čáslavská – Tokio – 1964 proběhne v září na Mezinárodním festivalu DIVADLO Plzeň a v Divadle ALFA.
PARDBUCIE: Největší letní událostí školy je bezpochyby již 15. ročník Sportiády s podtitulem Rozhoupej loď, která vyvrcholila v pátek 2. 8. ve škole v Pardubičkách. Sportiáda je zaměřena na sportovní dovednosti plné soutěží v podobě variace Bocci, agility se psem, dračí lodě apod. Škola se aktivně zúčastní akce Sportovní park v parku Na Špici. Návštěvníci mohou finančně pomoci rozhoupat loďku v Automatických mlýnech a tím tak budovat bezpečný přístav pro žáky školy.
ČR: Znáte kreslené vtipy Miroslava Kemela? Někdy trefně komentují aktuální dění, přičemž nešetří žádné politické veličiny, jindy se zasmějete vcelku nevinným anekdotám se zvířátky. Autor jich nakreslil stovky a tisíce, protože se touhle tvorbou profesionálně zabývá už od 90. let. Potěšením a relaxací je mu muzika, skládání písniček a vystupování s vlastní kapelou, ke které se občas přidává i zpěvák a herec Vladimír Javorský.
VARŠAVA: Ministr kultury Martin Baxa se v pátek 2. srpna na českém velvyslanectví ve Varšavě setkal s operní a divadelní režisérkou, pedagožkou Jitkou Stokalskou, která dlouhodobě žije a působí v Polsku. Za její umělecký přínos v oblasti hudebního divadla a za šíření dobrého jména české kultury v zahraničí jí udělil medaili Ministerstva kultury ČR Artis Bohemiae Amicis. Jitka Stokalská patří v Polsku k ikonám operní režie, více než 40 let působila ve Varšavské komorní opeře. Je držitelkou prestižní Ceny Jana Kiepury a ceny polského ministerstva kultury Gloria Artis.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818