Pro hlavní trenérku je balet jejím životem
<p>OLOMOUC: Prozatím 17 sezon v baletu, nejprve jako sboristka, později v pozici demisólistky. A nyní druhým rokem hlavní trenérka Baletního studia při Moravském divadle. Představujeme vám Sylvu Pospíšilovou.</p> <p>Pokud navštěvujete představení olomouckého baletního souboru, jistě jste měli možnost vidět ji na pódiu. Aktuálně vystupuje v osmi představeních. V části z nich přitom účinkují také děti z Baletního studia.</p> <p>Sylva Pospíšilová považuje práci s dětmi za dar. V Baletním studiu je začínala učit gymnastiku, později se stala hlavní trenérkou. V současné době se podílí na přípravě choreografií Baletního studia a asistuje Robertu Baloghovi. Zároveň je pedagogem baletního souboru Moravského divadla Olomouc. „Sylva všechny udržuje v kondici,“ říká na její adresu choreograf, režisér a umělecký šéf olomouckého baletu Robert Balogh.</p> <p>Sama Pospíšilová si práci s dětmi pochvaluje. „Líbí se mi jejich nadšení. Zároveň vidíte, jak rychlé pokroky dělají, pokud se snaží,“ říká na adresu svých svěřenců. Část chlapců a dívek si chodí pouze zatancovat na tréninky, další chtějí i účinkovat v představeních. Ti mají možnost potkávat se na pódiu s profesionálními tanečníky olomouckého divadla. Několik nejlepších pak Pospíšilová společně se svými kolegy připravuje na soutěže.</p> <p>Děti, které na sobě pracují, mají možnost podívat se i do světa. Baletní studio totiž účinkuje nejen v České republice, ale jeho členové vyjíždějí s „velkým baletem“ také do zahraničí. Příkladem může být turné po Německu, kde v Louskáčkovi účinkuje celkem osm dětí. „Tráví s námi dospělými dlouhé hodiny v autobuse a jsou moc fajn,“ říká na adresu svých svěřenců.</p> <p>Jak Pospíšilová sama přiznává, balet je už řadu let jejím celým životem. Když se zrovna sama nepřipravuje na představení nebo netrénuje s kolegy z Moravského divadla, spěchá do Baletního studia. „Když mám volno ve své vlastní práci, jdu zkrátka za dětmi,“ dodává skromně.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR: Vánoční pohádky jsou dlouhá léta symbolem českých Vánoc. Generace diváků si je spojují s rodinnou pohodou, vůní cukroví a kouzlem svátečních dní. Statistiky z loňského roku sice potvrzují, že zájem o pohádky neochabuje, ale zároveň se čím dál hlasitěji ozývá kritika na adresu jejich klesající kvality. Může si česká pohádka udržet své pevné místo na vrcholu televizní zábavy, nebo čelíme postupnému úpadku tohoto kdysi zářivého žánru?
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818