Příhraniční divadlo s příhraničními projekty

Jak byste charakterizoval divadlo, které již skoro šest let řídíte?

Charakterizoval bych ho jako menší regionální scénu bez hereckého souboru a s velmi širokou nabídkou kulturních služeb pro Varnsdorfsko a širší okolí. Pořádáme divadelní představení všech žánrů, podílíme se na vzniku nových divadelních kusů, připravujeme koncerty vážné hudby, jazzu, blues, rocku, popu, dále pak výstavy výtvarných děl a fotografií, podílíme se na pořádání městských kulturních akcí včetně městských slavností, uvádíme velké množství dětských představení, poskytujeme prostory pro zkoušky nezávislých muzikantů, pro dětský taneční soubor, k přednáškám a mnoha dalším aktivitám. Realizujeme i několik festivalů a různé mezinárodní projekty v oblasti kultury (viz dále – pozn. red.).

 

Do jaké míry suplujete funkci kulturního domu?

My fungujeme prakticky stejně jako kulturní dům, jenom nepořádáme plesy a výstavy drobného zvířectva. Ročně uspořádáme přes devadesát kulturních akcí a jsme pravděpodobně jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí v regionu.

 

Jaký je podíl divadelních představení v celkové nabídce všech kulturních služeb, které pokrýváte?

V roce 2016 jsme v divadle připravili 105 akcí, z toho bylo 16 divadelních představení pro dospělé a 34 představení pro děti a mládež. Průměrná návštěvnost na nich byla 248, respektive 260 diváků. Celková kapacita divadelního sálu je 449 míst. Dále pořádáme menší akce v přísálí, kde můžeme usadit kolem 50 návštěvníků. Koncerty vážné hudby se odehrávají v aule gymnázia s kapacitou 200 míst, koncerty blues a jazzu pak pořádáme v pivovaru Kocour (cca 90 míst) nebo v sále Lidové zahrady, kde je kapacita až 450 míst.

 

Jak sestavujete program divadla? Je zájem o hostování u vás?

Program divadla sestavujeme s ohledem na naše finanční a technické možnosti. Varnsdorf je malé město, a takový je i náš rozpočet a budova divadla. Vlastní divadelní soubor nemáme, hostují u nás divadla prakticky z celé republiky a zájem u nás hrát je. Z důvodu technických omezení, hlavně kvůli menšímu jevišti, není možné uspořádat jakékoliv představení a výběr se nám tím pak značně zužuje.

 

Na představení přivážíte abonenty svozovými autobusy. Jak je služba financována, odrazí se náklady na dopravu na ceně vstupenky?

Tuto službu poskytuje naše divadlo již velmi dlouho a diváci jsou na ni zvyklí. Svozové autobusy přiváží diváky na jedno ze dvou divadelní abonmá, na to druhé přijíždí diváci pouze individuálně. Polovinu nákladů hradíme z našeho rozpočtu, polovinu pak formou koupě jízdenky hradí divák.

 

Jako jediné kamenné divadlo ve Šluknovském výběžku rozvíjíte i příhraniční spolupráci… Daří se financovat projekty ze strukturálních fondů? Jaký projekt byl zatím divácky nejúspěšnější a jaký byste Vy osobně vyzdvihl?

Přeshraniční spolupráci rozvíjíme, na větší projekty si však zatím netroufáme. S německými partnery jsme realizovali projekt Divadlo nezná hranic, v současnosti stále probíhá projekt 200 let Vincenze Pilze (místní rodák, sochař – pozn. red.), pořádáme česko-německý jazzový festival Mandava Jazz, podílíme se částečně na organizaci mezinárodního Filmového festivalu Nisa. V současnosti také připravujeme další dva projekty s německými partnery. Ten s názvem Kommen und Gehen bude mít své těžiště v popularizaci soudobé vážné a elektronické hudby, a chtěli bychom ho realizovat v průběhu tří let. Druhým je Opera bez pěvců a jak jeho název napovídá, výstupem by mělo být nastudování operního díla se skrytými herci a živou hudbou.

 

Oba připravované projekty patří rozhodně k odvážným dramaturgickým počinům. Jakou očekáváte návštěvnost?

Když jsme tu měli premiéru tanečního představení Give me 10 Seconds, tak přišlo 130 lidí, část byli studenti gymnázia. Na Operu bez pěvců jsem se zavázal přivést do divadla 250 diváků.

 

V roce 2011 se o Varnsdorfu hodně mluvilo v souvislosti s protiromskými demonstracemi. Romská minorita je tu početná… Snažíte se nějak podnítit mezikulturní dialog? Zapojují se Romové do kulturních akcí pořádaných městem?

Snažím se o to. V minulosti jsme do programu některých akcí zařadili i romské umělce. Za to jsme byli širokou veřejností „odměněni“ četnými urážkami. To nás však neodradilo a realizovali jsme také přeshraniční projekt s tematikou mezikulturního dialogu mezi Romy a většinovým obyvatelstvem s názvem Divadlo nezná hranic, do kterého se zapojili němečtí amatérští i profesionální divadelníci a romští amatérští herci, zpěváci a tanečníci. Výstupem projektu bylo asi deset veřejných vystoupení s představením Vstupenky prosím! aneb O odvaze zaklepat na dveře. Inscenace se setkala s kladným ohlasem v Německu, v Čechách však nikoliv.

 

Jaká je spolupráce s městem, případně s krajem?

Naše divadlo je příspěvkovou organizací města Varnsdorf, bez spolupráce to tedy nejde. Město nám poskytuje (finanční) příspěvek na provoz a za to očekává kulturní služby nejširší veřejnosti. Jak jsem se zmínil výše, naše divadlo se podílí i na organizaci městských kulturních akcí a městských slavností. Ústecký kraj nám v omezené míře poskytuje dotace na některé projekty, například na divadelní festival Vítr z hor, na Festival pro radost nebo na koncertní řadu Milujeme blues. V minulosti podpořil i vznik nového tanečního představení s názvem Give me 10 Seconds.

 

Můžete tedy specifikovat:

a) Kolik „stojí“ celoroční provoz divadla? Mohl byste tuto částku „rozpoložkovat“?

Roční rozpočet Městského divadla Varnsdorf je zhruba 5 miliónů korun. Na platy zaměstnanců připadá částka kolem 1,8 miliónu, na financování představení máme kolem 1,5 miliónu, energie stojí ročně 400 tisíc, příspěvek na městské kulturní akce činil v loňském roce 180 tisíc korun, dále jsou tu odpisy, údržba a opravy a další služby.

b) Jaká je roční dotace z města?

V roce 2016 to bylo 3 134 000. Navíc jsme obdrželi dvě menší dotace na festivaly a dotaci na projekt 200 let Vincenze Pilze.

c) Přispívá kraj?

Jak jsem zmínil výše, přispívá menšími částkami na konkrétní akce na základě námi podaných žádostí. Čerpali jsme především z Programu podpory regionální kulturní činnosti a z Fondu Ústeckého kraje.

d) Jaká je finanční soběstačnost divadla (v procentech) a z čeho se tvoří příjmy?

Nejvýznamnějším příjmem je příspěvek od zřizovatele, ten tvoří asi 60 % příjmů. Dále se snažíme získávat dotace na některé akce z dotačních titulů Ústeckého kraje, ministerstva kultury nebo Evropské unie. Velkou část pak samozřejmě tvoří příjem z prodeje vstupenek (cca 30 %) a menší část z pronájmu prostor. Velmi zanedbatelnou část tvoří finanční podpora od sponzorů.

e) Máte sponzory, mecenáše?

Máme, ale finanční podpora od sponzorů činí v našich příjmech jen něco málo přes půl procenta.

 

 

S jakými plány jste do funkce vstupoval a co se opravdu podařilo uskutečnit?

Především jsem chtěl přilákat nové publikum na novou dramaturgii, a pak také rozvíjet divadlo směrem k vlastní produkci a širšímu záběru činnosti. Ihned po nástupu do funkce jsem se tedy zaměřil na lepší komunikaci s veřejností, na lepší propagaci našich akcí. Udělali jsme nové webovky, přepracovali grafiku propagačních materiálů, připravujeme plakáty na téměř všechny pořádané akce, založili jsme facebookový profil atd. Dále jsem byl konfrontován se špatným stavem budovy, do které zatékalo, ve sklepě byla plíseň a vzhled prostor pro diváky byl také nevyhovující. Toto všechno se podařilo vyřešit. Pokud jde o větší opravy divadelní budovy, tedy celkovou rekonstrukci, té jsme se ještě nedočkali a v současnosti bude naším úkolem (společně s architektem města) najít možnosti řešení úprav budovy divadla a jejího technického vybavení, které je zastaralé a nevyhovující současnému provozu.

 

Ve Varnsdorfu jste se narodil. Jak byste srovnal současnou nabídku kulturního a společenského vyžití ve městě s tou, která tu byla např. před deseti, dvaceti lety?

Nabídka kulturního vyžití je velmi široká a na dobré úrovni. Rozdíl ale spatřuji v menší účasti mladších lidí coby návštěvníků divadelních a koncertních pořadů, a tím nemyslím jen těch, které pořádáme my jako Městské divadlo. Oproti tomu se stále více lidí účastní venkovních městských kulturních akcí, jakými jsou u nás Pálení čarodějnic nebo Rozsvícení vánočního stromu. Tyto akce se u nás stávají stále masovějšími.

 

Je pro Vás některé divadlo, ať už doma nebo v zahraničí vzorem?

Vzorem je mi ne jedno, ale spousta divadel, každé pak něčím jiným. Některá odvážnou dramaturgií a divadelně vyspělým publikem, další zase vynikajícím zázemím a technikou, další zas perfektní prací s publikem. Nemohu jmenovat jednu scénu, neboť každá má svá specifika, stejně tak jako ta naše. Velmi se mi například líbí trutnovské Uffo, pražská Archa, liberecká divadelní scéna, Švandovo divadlo, dále také naše nejbližší divadelní scéna, divadlo v Žitavě.

 

Jaké máte plány do budoucna?

Udržet vysokou kvalitu dramaturgie, dostat se na vyšší míru produkční činnosti, rekonstrukce budovy divadla, úspěšná realizace připravovaných mezinárodních projektů a hlavně maximální spokojenost návštěvníků.

 

Více informací o divadle: http://www.divadlo.varnsdorf.cz