Příběh mnoha náhod, čtyř žen a jedné sady příborů „ŽIVOT skutečně JE JEN NÁHODA“
VYSOKÉ MÝTO: Náhody. Všechno jsou to jen náhody. Před lety jsem začala pracovat v muzeu, myslím, že to tehdy byla šťastná náhoda. A před pár lety jsem další šťastnou náhodou začala hledat informace o vysokomýtských židovských rodinách. Každý objev je pro mě fascinující. Vždyť ožívají příběhy lidí odsouzených nenávistí jednoho tyrana k zavraždění v koncentračních táborech. Každá taková objevená drobná zpráva, předmět nebo fotografie a zmizelé tváře jakoby kouzlem ožívají. Podělím se s vámi o poslední silný příběh, jež se mi stal. Psal se rok 1899 a Max Vohryzek se oženil s krásnou Hermínou z rodu Weinerů. Postupně přivítali na svět dvě děti, Otu a Annu. Ve Vysokém Mýtě společně sedlačili a provozovali obchod s železem. Max zemřel v roce 1941 a prosinec následujícího roku znamenal katastrofu pro ostatní. Majetek, který rodině zůstal, ukryla Hermína u dobrých sousedů. Takhle Hermína ukryla i sadu alpakových příborů.
Ota zůstal po celý život svobodný. Anna se provdala za filmového kritika Karla Smrže, a díky tomu ona ani její dcerka Hanička nemusely nastoupit do koncentračního tábora. Hermína a Ota ano. Z Vysokého Mýta putovali s ostatními sousedy židovské víry nejprve do Pardubic a odtud do Terezína. Vnučka Hanička, zvaná v rodině Pikulička, posílala do Terezína alespoň své fotografie a krátká psaníčka. Stal se ale zázrak – Hermína se dožila osvobození v Terezíně, Otu zastihl konec války na pochodu smrti. Rodina se opět shledala. A neobjeveny se dočkaly konce války i příbory pečlivě ukryté v sousedství.
Hermína, v rodině se jí říkalo Babáček, je dál používala, poté dcera Anna a pak i vnučka Hanička. Hermína zemřela v roce 1973, Anna o rok později a Hanička Pikulička roku 2021. Se stejnou láskou příbory ochraňovala pravnučka Hermíny – paní Markéta Rokytová. Když jsme se s Markétou poprvé setkaly, přišlo to jako blesk. Cítily jsme se jako staré známé, které navíc pojí stejný zájem – úcta k Markétiným předkům. Příběh o ukrytých příborech jsem znala, netušila jsem ale, že je rodina dodnes opatruje. A už vůbec jsem netušila, že příbory vyrobil velmi známý vysokomýtský nožíř Bohumil Rejman.
Řetězec neuvěřitelných životních náhod a dojemných okamžiků dnes získal další článek. Paní Markéta si přála, aby rodinná památka dělala radost a darovala mi ji. Věděla moc dobře, jak na mě zapůsobí. S pocitem hluboké pokory se tedy poprvé dotýkám předmětů zrozených ve městě, jež tak dobře znám. Předměty s příběhem – to je sen každého správného muzejníka. Proto i já sadu rozdělím a část se všemi informacemi daruji muzeu. Instituci, v níž 26 let pracuji.
Další díl získá řetězec tohoto příběhu v polovině září 2022, kdy ve Vysokém Mýtě budou za přítomnosti potomků odhaleny kameny zmizelých pro Otu a Hermínu. A já vím, že i tato událost bude jen dalším z článků příběhu a že nebude dílem posledním.
Vizitka
Soňa Krátká je kurátorkou sbírek v Regionálním muzeu ve Vysokém Mýtě, kde se specializuje na tradiční lidovou kulturu. Podílela se mj. na úspěšném zápisu Vodění jidáše na krajský i republikový seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury. Intenzivně se také věnuje dokumentování příběhů vysokomýtských židovských rodin. Její zásluhou bylo odhaleno i několik kamenů zmizelých na Pardubicku.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818