Příběh bratří Mašínů poprvé vyprávěl Ota Rambousek
ČR: Úvodní věta, kterou Ota Rambousek reagoval na „sametové“ události roku 1989, byla: „Jsem šťastný, že se listopadová revoluce obešla bez jediného výstřelu.“
Paradox? Vždyť ji vyslovil muž, kterým právě končící režim strašil malé děti – krvežíznivý záškodník, nepřítel strany a lidu, agent americké zpravodajské služby. V muzeu Sboru národní bezpečnosti (SNB) v Praze mu dokonce věnovali samostatnou vitrínu.
Ota Rambousek (1923-2010), legendární agent-chodec, měl v krátké době na podzim roku 1949 na svém kontě 12 ilegálních přechodů. Byl zrazen, souzen a jen tak tak se vyhnul trestu smrti. Bylo mu 27 let, když vyfasoval doživotí. Nakonec si odseděl 15, z toho deset let v Leopoldově. Po roce 1968 odešel na bezmála čtvrt století do nucené emigrace v USA.
Odjakživa bojoval proti jakékoli totalitě, ať už přicházela zleva nebo zprava. Dědictví po otci legionáři a aktivním účastníku protifašistického odboje. Po únoru 1948, když se politická situace v Československu vyhrotila, sdílel všeobecný názor svých druhů, že to nemůže dlouho trvat. „Jako blaničtí rytíři jsme čekali na příležitost, že se vrátíme zpět a budeme znovu osvobozovat republiku.“
V těchto dnech by měl jistě radost. Do kin přišel film Bratři, který vypráví největší tuzemský příběh 50. let, příběh Josefa a Ctirada Mašínových. Ostatně byl to právě on, kdo jejich pohnuté osudy poprvé literárně vylíčil v knize Jenom ne strach.
V roce 1992 jsem dostala příležitost natočit pro Český rozhlas v Hradci Králové s Otou Rambouskem rozhovor. Tehdy mi na otázku, co bylo největší motivací jeho vzdoru proti komunistickému režimu, stručně a výstižně odpověděl:
„Vědomí, že stojím na správné straně.“
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818