Předmostská venuše se na čas vrací
<p>PŘEROV: Předmostská venuše, národní kulturní památka mimořádné historické a kulturní hodnoty, o které se píše v učebnicích dějepisu, se příští týden poprvé po téměř sto dvaceti letech na krátkou dobu vrátí do Přerova, kde byla nalezena. Od 25. května bude k vidění v Muzeu Komenského na výstavě Umění z času lovců.</p> <p>Jedná se o nejznámější umělecký artefakt nalezený v roce 1895 v areálu gravettské stanice u Skalky v Předmostí u Přerova. Jejím objevitelem je Martin Kříž, ovšem její skutečnou symboliku odhalil až později Karel Jaroslav Maška. Dnes je součastí sbírek Ústavu Anthropos v Brně. Předmostská venuše je nejexkluzivnějším a nejcenějším artefaktem, který bude od 25. května k vidění v Muzeu Komenského na výstavě Umění z času lovců. Spolu s ní si mohou návštěvníci prohlédnout pět dalších, neméně hodnotných artefaktů moravského paleolitického umění, například skulptura mamuta rovněž nalezenou v Předmostí nebo Petřkovickou venuši. Ostatní doklady moravského paleolitického umění zasazené do euroasijského kontextu zprostředkovává pět desítek velkoformátových fotografií Martina Frouze.<br />
Vernisáž výstavy Umění z času lovců proběhne ve čtvrtek 24. května v 17.00 hodin na přerovském zámku. </p> <p>Popis přiložené fotografie:<br />
Stylizovaná geometrická rytina ženy na mamutím klu, známá též jako „Předmostská venuše“ (délka 290mm). Předmostí u Přerova. Gravettien, 30 – 22 tisíc let. Foto M. Frouz.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
ČESKÉ BUDĚJOVICE: V prosinci před šestadvaceti lety byla v centru Českých Budějovic v blízkosti dominanty města Černé věže s napětím a očekáváním otevřena nová umělecká Galerie Hrozen. Jejím zakladatelem a majitelem, duší celého podniku, byl grafik a ilustrátor Václav Johanus (1947-2024). Jeho životní cesta se bohužel náhle v únoru t.r. uzavřela. Působnost galerie byla v průběhu roku ukončena a Galerie Hrozen tak po čtvrtstoletí intenzivní činnosti završila svoji bohatou historii.
ČR: Původně vystudovaná lékařka v oboru pediatrie v roce 1988 tajně složila v Plzni doživotní řeholní sliby a o půl roku později byla přijata do noviciátu mnišek dominikánek. Od roku 1991 až dosud je ve službách dominikánského řádu a církve. V letech 1998 – 2010 působila na biskupství v Hradci Králové jako asistentka biskupa královéhradeckého a poté jako asistentka arcibiskupa pražského, kardinála Dominika Duky OP v Praze. V této roli měla příležitost naplnit heslo sv. Dominika i kardinála Dominika Duky „In Spiritu Veritatis“ a přispět ke kultivovanosti veřejného a církevního života.
Jak ostatně uvádí ve svém životopise: „Jsem vděčná, že jsem mohla být při realizaci sousoší sv. Vojtěcha a Radima na Libici, na jednom z nejstarších archeologicky probádaných míst naší země, nebo sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly umístěného v katedrále sv. Víta. Podobně zahájení Via Sancta Mariana, rozjímavého putování z Prahy od Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí do Staré Boleslavi k Palladiu země české na sv. Silvestra 2019, chápu jako dar Ducha svatého. Těší mě také spolupráce s Hnutím na vlastních nohou – Stonožka, kde jsem mohla uplatnit svou původní pediatrickou profesi a starost o ty nejmenší.“
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818