PRAHA: Pražský komorní balet (PKB) odjíždí na historicky první zájezd do Japonska. V neděli 3. prosince 2023 soubor vystoupí v Nagaoka Sougoukaikan Hall ve městě Izunokuni v prefektuře Shizuoka, kde ve dvou představeních zatančí to nejlepší z aktuálního repertoáru: choreografie Ej lásko, Růže, Listy důvěrné (Petr Zuska), Musica Slovaca (Pavel Šmok) a Černý mraky nepláčou (Jiří Pokorný). Umělecká ředitelka PKB Linda Svidró a baletní mistři Igor Vejsada a Lenka Šustová Hrabovská povedou také v Izunokuni v průběhu týdne několik workshopů pro studenty místní taneční konzervatoře.
„Prezentace souboru v zahraničí je pro nás nesmírně důležitá. Jen v tomto roce jsme byli například na zájezdech v Maďarsku, Turecku a Jižní Koreji,“ vypočítává ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová. „Do Země vycházejícího slunce jedeme v téměř šedesátileté historii souboru vůbec poprvé. Ve spolupráci s vedením taneční konzervatoře v Izunokuni se podařilo zorganizovat setkání s odborníky v oblasti profesionálního tanečního umění, realizaci několika workshopů pro studenty taneční konzervatoře s baletními mistry a pedagogy Pražského komorního baletu a dvě veřejná představení pro široké publikum. Velmi se už těšíme na reakce diváků,“ doplňuje ředitelka.
Zájezd do Izunokuni byl podpořen Národním plánem obnovy a Magistrátem hl. města Prahy.
Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok, Luboš Ogoun a Vladimír Vašut. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za téměř šest dekád existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.