Poličské muzeum se pyšní novým vzácným originálem
POLIČKA: Tento originál přicestoval z USA do Poličky na začátku června a rozšířil sbírky rukopisných děl slavného skladatele Bohuslava Martinů. Jde o rukopis skladby DUMKA, kterou Martinů věnoval v době života v Americe jako narozeninový dárek manželce svého přítele Franka Rybky, paní Doris Rybkové.
Před šesti lety získalo poličské muzeum darem unikátní kolekci dopisů, které zaslal Bohuslav Martinů svému příteli, česko-americkému hudebníkovi Franku Rybkovi. Z New Yorku ji od rodiny Rybkových synů přivezl a instituci předal tehdejší velvyslanec Hynek Kmoníček. „Muzeum se o dokumenty řádně postaralo, nechalo korespondenci odborně restaurátorsky ošetřit, pro muzejní a archivní účely byla kolekce digitalizována, její obsah analyzován a opatřen komentáři. V současnosti je korespondence zpracovávána k tisku týmem muzikologů z Univerzity Palackého v Olomouci v rámci velké česko-anglické edice korespondence Bohuslava Martinů.“ uvádí muzikoložka poličského muzea Monika Holá.
Nyní se ke zmíněné kolekci přidružil další vzácný dokument, originál skladby Dumka. Skladbu opatrovala rodina Rybkových dlouhých 83 let. Rukopisu si velmi vážili, měli jej vystavený v podobě zarámovaného obrazu ve svém obydlí. Takto uložen doputoval rukopis až do Poličky. „Rukopis byl z pasparty a rámu vyjmut restaurátorem a než bude odborně ošetřen proti degradaci, byla mu poskytnuta rychlá péče v podobě uložení do speciálních archivních obálek z odkyseleného papíru, který omezuje působení nepříznivých vlivů okolí na minimum.“ popisuje první zajištění dokumentu ředitelka muzea Pavla Juklová a dodává: „Poprosili jsme pana F. Jamese Rybku o co nejvíce informací o tomto daru a před pár dny jsme obdrželi odpověď.“
V ní syn Franka Rybky F. James Rybka píše: „Dne 21. září 1941 navštívili Bohuslav a Charlotte Martinů rodinný dům Rybkových na Henley Rd. na Jamajce, Queens. Moje matka Doris měla 35. narozeniny. Martinů jí při této příležitosti daroval svůj rukopis „Dumky“. Celá naše rodina z toho byla nadšená. Bylo mi tehdy pět let, sestře Mary Carolyn devět a mému bratrovi Borisovi patnáct. Borise zajímalo, kdy Martinů skladbu složil. Martinů odpověděl: ‚Dnes ráno...‘ Dodnes pokládám za úžasné, že dokázal dílo ze své mysli během několika málo hodin převést do rukopisné podoby.“
Ze vzpomínky nejmladšího syna Franka Rybky také víme, že prvním interpretem této skladby byl český pianista Rudolf Firkušný, jenž byl tehdy shodou okolností také na návštěvě u Rybkových. Rukopis byl později pečlivě uschován v rodinné hudební knihovně a jednotliví členové rodiny měli každý svou kopii skladby, aby ji mohli hrát. „Když moje matka v roce 2004 zemřela, uložil bratr Boris rukopis do obrazového rámu a zavěsil na čestné místo domu. Při návštěvě sourozenců v roce 2023 jsme se všichni tři shodli na tom, že rukopis věnujeme do sbírek poličského muzea.“
Veřejnosti představí muzeum unikátní autograf skladby v rámci chystaného festivalu Zažít Martinů, a to u příležitosti zahájení putovní výstavy Národního muzea Slavní čeští skladatelé 17. srpna 2024. Rukopis bude u této příležitosti vystaven a navíc zazní i živě v interpretaci posluchačky brněnské JAMU.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818