Poezie V JESKYNI
KONĚPRUSY: Od letošního jara, souběžně s otevřením nového Domu přírody Českého krasu, uvádějí Koněpruské jeskyně u Berouna cyklus pravidelných netradičních kulturních akcí nazvaný V JESKYNI. Jsou dramaturgicky založené na úzkém myšlenkovém i věcném propojení unikátního prostředí paleontologické a geologické přírodní památky Koněpruských jeskyní s filozofickými přednáškami, literárně divadelními představeními, hudebními, filmovými a dalšími pořadů.
V sobotu 20. dubna 2024 v 17:00 nabídnou Koněpruské jeskyně další uvedení dramatizovaného autorské čtení básnické sbírky Mater speciosa básníka Jeana-Gaspard Páleníčka (Revolver Revue, 2022). Podle autora půjde o „pomyslný sestup do vlastního nitra vinoucí se po celém návštěvnickém okruhu jeskyní“ (cca 650 metrů). Společně s autorem se ho účastní spisovatel a překladatel sbírky Ivan Matoušek, držitel ceny Magnesia litera.
Jednotlivé díly cyklu probíhají vždy po dvou měsících v sobotu odpoledne. „Jeskyně při nich neslouží toliko jako netradiční kulisa, ale jako v pravém smyslu chrámy postavené přírodou: každá akce má tak vazbu na specifické prostředí jeskyní a vytváří setkání, které v návštěvnících probouzí širší vnímání souvislostí a rozvíjí jejich vztah ke druhým, k přírodě, k místní historii Středočeského kraje a k našemu kulturnímu dědictví obecně,“ říká Páleniček.
V 15. června a 24. srpna uvede cyklus V JESKYNI divadelní představení Ursonate (1932) podle textu německého výtvarníka a básníka Kurta Schwitterse (1887-1948) v podání performerů Jaromíra Typlta a Pavla Novotného – ve spojení s přednáškou o formách slovní, mimoslovní či podprahové komunikace. Na podzim pak uvede projekci filmu Krev básníka (1932) francouzského básníka a režiséra Jeana Cocteaua s nově vytvořenou živou hudbou multiinstrumentalisty a skladatele Jiřího Slavíka.
Dramaturgii experimentálního projektu svěřily Koněpruské jeskyně česko-francouzskému spisovateli a kurátorovi Jeanu-Gaspardu Páleníčkovi, který má bohatou zkušenost v dané oblasti. Páleníček, který nově sídlí v nedalekém Berouně, byl přes dvacet činný mimo jiné jako dramaturg a herec ve Francii a v Japonsku, mimo jiné v Českém centru V Paříži. V současné době působí také jako dramaturg a vedoucí Oddělení prezentace sbírek pražského Muzea literatury Památníku národního písemnictví.
Cyklus V JESKYNI pořádají Správa jeskyní České republiky - Koněpruské jeskyně s Domem přírody Českého krasu ve spolupráci s kulturním časopisem Revolver Revue, jehož historie sahá až do začátku osmdesátých let a tehdejšího prostředí samizdatu.
„V nádherném kraji Českého krasu tak vzniká nová kulturní platforma pro setkávání místních i příchozích aktérů nejen kreativních odvětví, s účastí předních českých a mezinárodních tvůrců a osobností i pro zvelebení lokálního kulturního, historického a komunitního bohatství,“ dodává Páleníček.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.
PRAHA: V závěru loňského roku uspořádal Český rozhlas v Obecním domě v Praze velkolepý sborový koncert ke končícímu Roku české hudby a 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Jeho hlavními aktéry byly amatérské pěvecké sbory z celé republiky, které spolu s rozhlasovými symfoniky a čtyřmi sólisty připomněly nejvýznamnější sborové skladby nejen české hudby a zároveň i adventní čas. Tradice sborového zpěvu je v České republice mimořádně silná, přesto organizátory překvapilo, že zájem o akci byl tak obrovský. Celkem vystoupilo v Obecním domě na 1000 účinkujících. Tento jedinečný počin, na němž se organizačně podílel také NIPOS, vysílala v přímém přenosu Česká televize a přenášel Český rozhlas na stanicích D-dur a Vltava. I nyní si jej můžete připomenout třeba na iVysílání ČT. Program pro tento speciální večer sestavil dramaturg a šéfredaktor Českého rozhlasu D-dur Lukáš Hurník, jehož jsme požádali o rozhovor.
OSTRAVA: Spolek Fiducia zveřejnil další ze série dokumentů z cyklu Ostravské kulturní stopy. Tentokrát jsme se věnovali vítkovickému nádraží, které je podle historika umění Rostislava Šváchy jedním z nejcennějších příkladů bruselského stylu v české architektuře 60. let 20. století. Výpravní budova, která vznikla na tzv. Polanecké spojce v letech 1963–1967 podle návrhu architekta Josefa Dandy, představovala ve své době jedno z nejmodernějších nádraží v Československu. O památkovou ochranu nádraží se bojovalo řadu let a přestože se chystá rekonstrukce v režii Správy železnic, není zatím zcela jasné, jak bude jeho příběh pokračovat.
Podívejte se na náš nový dokument, kde se dozvíte více od historika umění Martina Strakoše z ostravského Národního památkového ústavu.
Dokument najdete ZDE.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818