Podzim s Ukrajinou

Po zahájení Podzimu s Ukrajinou vystoupí ukrajinistka a překladatelka Rita Lyons Kindlerová.

Představí knižní překlady ukrajinské literatury do češtiny po r. 1989 a vyloží, jak se situace vyvíjela do prvního desetiletí 21. století, především se zaměřením na dílo Oksany Zabužko. 

Dalších šest literárních večerů a setkání českých autorů ukrajinského původu se uskuteční 3., 10., 17., 24. a 31. října + 7. listopadu, vždy od 17 hodin v kanceláři Českého centra Mezinárodního PEN klubu v Kolowratském paláci, Ovocný trh 6, Praha 1 (2. patro).

3. října ukrajinista a muzikolog Petr Kalina představuje svůj překlad románu Sofije Andruchovyč Amadoka, který letos vyjde v nakladatelství Větrné mlýny, pohovoří také o předchozím románu této autorky Felix Austria.

10. října představí svou tvorbu básnířka, spisovatelka a překladatelka Marie Iljašenko, překladatel a publicista Alexej Sevruk pohovoří o kritikou oceněném románu Evropanka evokujícím ukrajinské nedávné dějiny pomocí navzájem propletených příběhů.

17. října vystoupí česko-ukrajinská básnířka a překladatelka Iryna Zahladko, držitelka nejvýznamnější ukrajinské literární ceny pro mladé autory a autorky. Dále se představí Tim Postovit, básník a slamer.

24. října přivítáme překladatelku Jiřinu Dvořákovou, která pohovoří o překladu románu Jevhenije Kononenko Kamenopád. Spolu s autorkou budou mluvit nejen o obsahu knihy, ale i o jejích zdrojích inspirace.

31. října se předství překladatel Miroslav Tomek a pohovoří o románu Serhije Žadana Jazz na Donbase, který letos na podzim vychází česky a považuje se za autorovu nejzdařilejší prózu. Diskuse o knize se zúčastní i redaktorka Veronika Chaloupková.

7. listopadu se uskuteční debata s názvem Jak se překládá v kolektivu? a zúčastní se jí Jekaterina Gazukina, Tereza Chlaňová a Alexandra Vojtíšková. Spolupráci na překladech demostrují  na příkladu knih Jetotak Tarase Prochaska, Bod nula Artema Čecha a Za všechna jablka světa Maksyma Dupeška.

Naší snahou je obeznámit veřejnost s činností a snahami Ukrajinského PEN klubu a s kulturními aktivitami současné Ukrajiny, které právě v této těžké době nabývají na významu a intenzitě. Nabízíme náš vhled do současného kulturního prostředí Ukrajiny, které v podstatě neznáme. Kulturní a literární odkaz Ukrajiny nám stále splývá s Ruskem, které celá desetiletí emancipaci ukrajinské kultury potlačovalo. Tvorbu současných ukrajinských spisovatelů a překladatelů až na výjimky v podstatě neznáme. Starší generace se asi učila o Tarasu Hrihorovičovi Ševčenkovi, mladší už o Juriji Andruchovičovi nebo Oksaně Zabuško – ale dál? Šíření současné ukrajinské kultury u nás významným způsobem přispívá k lepšímu pochopení nezbytnosti svobody Ukrajiny a zachování její celistvosti.

Podzim s Ukrajinou se koná s podporou Ministerstva kultury ČR, matematika a sociálního inovátora Karla Janečka a Asociace soukromého zemědělství ČR. Připravilo ho České centrum Mezinárodního PEN klubu ve spolupráci s Českou asociací ukrajinistů a všechny pořady jsou součástí cyklu Literatura bez hranic jako způsob vzájemného dorozumění - projekt Celoroční činnost PEN klubu. 

Ondřej Vaculík, předseda Českého centra Mezinárodního PEN klubu

Více o účinkujících:

Rita Lyons Kindlerová vystudovala ukrajinštinu a novořečtinu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Dle Národní knihovny České republiky převedla k roku 2017 jako překladatelka z ukrajinštiny do češtiny jak díla ukrajinských literátů, mezi které náleží Jurij Vynnyčuk, Oksana Zabužko, tak i ukrajinského arcibiskupa Svjatoslava Ševčuka nebo výtvarnice Oksany Buly. Rita Kindlerová byla vyznamenána ukrajinskou mezinárodní literární cenou Hryhorije Skovorody "Zahrada božských písní" za rok 2012. Členka Výboru pro mezinárodní literární a umělecké Prize Panteleimon Kuliš.

Marie Iljašenko je česká básnířka, spisovatelka, překladatelka a redaktorka ukrajinského původu, držitelka ceny Toma Stopparda (2023)^. Narodila se v Kyjevě ukrajinskému otci a matce s polskými a českými kořeny. V roce 1991 se její rodina přestěhovala do Police nad Metují. Vystudovala literární komparatistiku a východoevropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Byla jednou z editorek časopisu Plav a editorkou Labyrint Revue. V roce 2015 vydala knihu básní Osip míří na jih, která byla nominována na cenu Magnesia Litera 2016 v kategorii Objev roku za „Kulturní, historický a společenský vklad, jenž se prosévá celou knihou, vypovídá vedle uvedeného také o židovských, starozákonních, středo- či východoevropských podnětech“. Byla též nominována na Drážďanskou cenu lyriky (2014) a Cenu Václava Buriana (2016). Její básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny, polštiny, maďarštiny, ukrajinštiny a dalších jazyků. Knižně publikovala v Polsku. Píše také povídky, eseje a pravidelnými sloupky přispívá na server iLiteratura.cz. Za esej Jsem všudejzdejší byla v roce 2023 oceněna cenou Toma Stopparda. Překládá z polštiny a ukrajinštiny především současnou poezii a jako editorka uspořádala knihu reportáží o válce na Ukrajině Chleba z minového pole (Slovart, 2022). Žije v Praze a pracuje jako nakladatelská redaktorka a překladatelka.

Petr Kalina vystudoval hudební vědu a ukrajinistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde pusobí jako odborný asistent. Z ukrajinštiny překládá prózu i poezii a za své dosavadní překlady byl na Ukrajině opakovaně oceněn (např. Gogolova cena, 2016; Skovorodova cena, 2017; Cena Serhije Vasylkivského, 2020) a roku 2015 byl jmenován akademikem Mezinárodní literárně-umělecké akademie Ukrajiny. Jako muzikolog odborně reflektuje nejruznejší aspekty hudby slovanských národů. Na své domovské fakultě je garantem studijního programu Ukrajinská studia.

Alexej Sevruk vystudoval ukrajinistiku a všeobecnou slavistiku na FF UK v Praze. Tamtéž obhájil disertaci o takzvaném suržyku v současné ukrajinské literatuře. Spisovatel, publicista a překladatel žije v Česku od svých dvanácti let. Spolu s Miroslavem Tomkem z ukrajinštiny přeložil román Moskoviáda Jurije Andruchovyče a sbírku povídek Big Mac Serhije Žadana. Samostatně pak Žadanovu básnickou sbírku Dějiny kultury začátku století. Naopak do ukrajinštiny převedl experimentální prózu Patrika Ouředníka Europeana. Debutoval sbírkou povídek Divadlo tančících loutek (2016). Loni vydal román Evropanka.

Iryna Zahladko je česko-ukrajinská básnířka a překladatelka, vystudovaná teoretická fyzička, od roku 2019 žije v Praze. Vydala dvě knihy v ukrajinštině, jednou v polštině a Tváření (Protimluv, 2023) a Jak se líčit v nemoci (Bílý Vigvam, 2024). V roce 2017 získala cenu Smoloskyp – nejvýznamnější ukrajinskou literární cenu pro mladé spisovatelky a spisovatele. Má za sebou publikace v řadě časopisů, vydávání zinů, organizování festivalů, kurátorství výstav, slamy, performance a různé kolaborace s autorstvem napříč českou a ukrajinskou uměleckou scénou.

Tim Postovit je český básník, slamer, překladatel a lektor ukrajinského původu. Po absolutoriu střední zdravotnické školy nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval obor rusistika. Pracoval jako lektor českého jazyka, překládá texty z ruštiny a pořádá autorská čtení. Některé jeho překlady publikoval čtvrtletník Revolver Revue. Z nich lze zmínit například projekt Újezdní básně. V roce 2019 debutoval se svou oficiálně první sbírkou Magistrála, básně z ní nakladatelství Host uveřejnilo v ročence Nejlepší české básně. Postovitovy texty vyšly například na serveru Literarni.cz, v Deníku referendum, magazínu Legalizace, Vogue a dalších. V roce 2021 vyšla jeho druhá kniha Motýlí pavilon (Host). Žije v Praze. Tim Postovit patří také mezi přední české slam poetry performery. V roce 2019 se stal společně s Šimonem Felendou mistrem České republiky v duoslamu.

Jiřina Dvořáková

Ukrajinskou filologii vystudovala na Univerzitě Palackého v Olomouci, na sekci ukrajinistiky vedené prof. Josefem Anderšem. Věnuje se různým typům překladů z ukrajinštiny (právo, historické dokumenty, tlumočení), včetně uměleckého překladu. Z ukrajinské prózy vyšly např. romány Tady na Jihu od Olese Uljanenka (Větrné Mlýny, 2016), Katovo poslední přání od Jevhenije Kononenko (Volvox Globator, 2020), Dcerka Tamary Dudy (Host, 2024). Rovněž přeložila několik dětských knížek: Tak to vidím od autorské dvojice Romana Romanyšyn a Andrij Lesiv (Argo, 2019), Neobyčejná povolání Ally Huntičenko (Host, 2021), Kdo roste v zahradě Kateryny Michalicyny (Host, 2023) a Vřesová můrka Oksany Buly (Host, 2023). Podílela se také na vydání českého překladu knihy o ukrajinských dějinách Brány Evropy (Jota, 2023), jejímž autorem je renomovaný ukrajinsko-americký historik Serhii Plokhy.

Jevhenije Kononenko

Spisovatelka, překladatelka, autorka několika románů, novel, ale i řady kratších textů pochází z Kyjeva, kde vystudovala katedru teorie pravděpodobnosti na matematicko-strojní fakultě Ševčenkovy univerzity, a také francouzskou filologii. Do ukrajinské literatury se zapsala nejprve jako překladatelka z francouzštiny, později začala vydávat vlastní tvorbu. Mezi její výrazná prozaická díla patří např. Imitacija (2001), Bez mužyka (2005), Rosijskyj sjužet (2012) či Nostaľhija (2013). Do češtiny byl kromě několika kratších próz přeložen román s historickým námětem sovětských represí Ostanně bažaňňa (2015), a to pod názvem Katovo poslední přání (2020, Volvox Globator). Po propuknutí ruské agrese vydala tři esejistické knihy, včetně díla o významné ukrajinské literární ikoně Lesje Ukrajince. Aktivně překládá z francouzštiny, mj. knihy Simone de Beauvoir a Annie Ernaux. Literární styl autorky je čtivý, s náznaky ironie, vyznačuje se jemnou propracovanou psychologizací. Díla jsou často zaměřena na ženy, mají detektivní náměty. Této charakteristice odpovídá i román Kaminna orhija z roku 2021, který bude uveden v českém překladu pod názvem Kamenopád.

Miroslav Tomek je překladatel a publicista. Překládá především z ukrajinštiny a běloruštiny, věnuje se také popularizaci ukrajinské kultury. Do češtiny převedl například román významného ukrajinské spisovatele a básníka Serhije Žadana Internát (Internat, 2017, česky 2023) či knižní esej běloruského filozofa Ihnata Abdziraloviče Odvěkou cestou (Advěčnym šljacham, 1921, česky 2021). Pracuje v Českém rozhlase.

Veronika Chaloupková je redaktorkou nakladatelství Argo.

Jekaterina Gazukina vystudovala ukrajinistiku a obor tlumočnictví a překladatelství ruština na FF UK. Již od studií se věnuje překladům prózy, dramat i dětské literatury. Společně s Alexandrou Vojtíškovou (Stelibskou) přeložila román současného ukrajinského spisovatele Tarase Prochaska Jinací (Pavel Mervart, 2012). Ten pak vyšel znovu ve výboru Prochaskova díla Jetotak (Pavel Mervart, 2021), na jehož překladu se také podílela. Od téhož autora překládá tetralogii dětských knížek o krtcích, na které s autorem spolupracovala Marjana Prochasko. Česky zatím vyšla první část pod názvem Odkud se bere sníh (Baobab, 2023). Společně s Terezou Chlaňovou přeložila divadelní hru Anny Jablonské Pohani (2014) a román Vladimira Rafejenka Dlouhé časy (Větrné mlýny, 2019). Posledním počinem je překlad knihy Maksyma Dupeška Za všechna jablka světa (Pavel Mervart, 2024), na němž spolupracovala s T. Chlaňovou i A. Vojtíškovou. Za své překlady získala několik ocenění.

Tereza Chlaňová vystudovala anglistiku a ukrajinistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Vyučuje v Ústavu východoevropských studií FF UK převážně ukrajinskou literaturu 19. a 20. století, vede překladatelské semináře. Publikuje články o ukrajinské literatuře. Je editorkou knihy Putování ukrajinskou literární krajinou (Pavel Mervart, 2010). Překládá z ukrajinštiny (Halyna Petrosaňaková, Jurij Vynnyčuk, Vasyl Stus, Vasyl Holoboroďko, Hryhorij Čubaj, Volodymyr Rafejenko, ve spoluautorství s M. Lipavským např. poezii Jurije Darahana). Příležitostně překládá i z ruštiny v tandemu s J. Gazukinou (divadelní hra Anny Jablonské Pohani, román V. Rafejenka Dlouhé časy, Větrné mlýny, 2019). Je editorkou a spolupřekladatelkou sbírky povídek Tani Maljarčuk Bestiář (Větrné mlýny, 2018) a sbírky esejí ukrajinského spisovatele Artema Čecha Bod nula (Fra, 2023). V roce 2023 pro Městská divadla pražská přeložila divadelní hry V. Rafejenka (Signály života) a O. Mychajlova (Pták na půdě).

Alexandra Vojtíšková vystudovala ukrajinistiku a obor tlumočnictví a překladatelství ruština na FF UK. Věnuje se překladům prózy a publicistických textů. S Jekaterinou Gazukinou spolupracovala na překladu románu současného ukrajinského spisovatele Tarase Prochaska Jinací (Pavel Mervart, 2012) a výboru jeho díla Jetotak (Pavel Mervart, 2021). Z ruštiny přeložila román Kamenné sny Akrama Ajlisliho (Větrné mlýny, 2015). Letos vychází překlad románu Maksyma Dupeška Za všechna jablka světa (Pavel Mervart, 2024), na němž spolupracovala s Jekaterinou Gazukinou a Terezou Chlaňovou.

www.penklub.net