středa
22. září 2021
svátek slaví Darina
Karel Čapek (třetí zprava) coby turista u vodopádu ve Švycarsku
© Památník Karla Čapka



Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže

STARÁ HUŤ U DOBŘÍŠE: Místy výletů Karla Čapka provede návštěvníky jeho památníku ve Staré Huti u Dobříše nově otevřená stálá expozice nazvaná Po stopách hutí a hamrů v kraji Čapkovy Strže.  Představí spisovatelův oblíbený kout naší země, malebnou krajinu s rybníky, lesy i pozůstatky industriální architektury. Poodhalí také zajímavou historii místa, kde dříve pracovaly hutě a tlouklo zde kovové srdce hamrů, sléváren a strojíren. „Výstava představí dobové kresby, fotografie i rekonstrukce pravděpodobné podoby budov, které zde kdysi stávaly a dodnes tu po nich nacházíme stopy. Mapuje také vývoj místního průmyslu zpracovávání kovů, který dal krajině její nezaměnitelný ráz i dramatičnost. Výstava bude instalována v prostorách prvorepublikové spisovatelovy garáže,“ říká ředitel Památníku Karla Čapka Zdeněk Vacek. Nová expozice se tu představí veřejnosti v sobotu 25. září.

Autor článku: 
Magdalena Bičíková

„Podle Olgy Scheinpflugové považoval její manžel Karel Čapek zdejší krajinu za nejčeštější kout naší země,“ připomíná Zdeněk Vacek. A dodává, že současný památník původně sloužil jako správní budova místních válcoven a strojíren. Karel Čapek a jeho žena Olga pak dům dostali od jeho majitele a spisovatelova příbuzného Václava Palivce k doživotnímu užívání - coby svatební dar. „Karel Čapek se původně zdráhal velkorysý dárek přijmout, navíc namítal, že o dům na venkově nikdy nestál. Ostatně na Vinohradech měl krásnou vilu s pěstěnou zahradou. Když se ale přijel na Starou Huť podívat, prostorný dům umístěný pod hrází rybníka i půvabná okolní krajina mu okamžitě učarovaly,“ dodává Zdeněk Vacek.

 

Od hamru po letní sídlo

Výstava v Památníku Karla Čapka mapuje rozvoj tamního železářství od roku 1674. Tehdy tu Mansfeldové, vlastníci panství, založili první huť na výrobu a zpracování železa. „I na pozemku dnešního památníku stál od roku 1768 hamr na zkujňování surového železa a vykování hutních polotovarů. A protože byl nejvýše po vodě, vžil se pro něj název První, ale i Stržský či Josefodol podle jména přilehlého rybníka a údolí pod ním,“ vypráví Zdeněk Vacek.

Později tu vyrostla takzvaná pudlovna s válcovnou plechů a tyčí, první na Podbrdsku. Po jejím dokončení v roce 1840 se ale ukázalo, že vodní tok je k jejímu pohonu slabý a zařízení tak není provozuschopné. Pudlovna se proto změnila ve strojírnu, na jejímž vzniku se podílel i pražský Breitfeldův podnik, základ pozdějšího koncernu ČKD. Ani strojírna tu však neměla dlouhého trvání: v roce 1890 vyhořela. Zbyly jen správní, obytné a hospodářské budovy. A právě bývalá správní budova se v roce 1935 stala venkovským domem Karla Čapka.

Expozice se věnuje i ukázkám současné produkce tradiční místní slévárny rodiny Svojitkových. Firma nesoucí název osady Stará Huť je dodnes jednou z mála uměleckých sléváren v tuzemsku. Už více než sto let se věnuje produkci bronzových a litinových předmětů, které fortel českých slévačů proslavily i v zahraničí. „Návštěvníkům ukážeme reprezentativní výběr výrobků z těchto fascinujících materiálů, pocházejících jak z minulých dob, tak ze současnosti. Na jednom místě je tak možné srovnat historická a moderní designová díla,“ poznamenává Vacek.

 

Procházka s Čapkem-turistou a podkovy pro štěstí

Krajinu Karla Čapka, kde se mísí poezie lesů, říček a rybníků s dramatičností industriální minulosti, si lze projít i jako turista. „Představu o tomto působivém koutě země si návštěvník nejlépe udělá při vycházce po Naučné stezce Karla Čapka. Začíná u Památníku a pokračuje ve třech různě dlouhých okruzích značených siluetou pejska Dášeňky. Jsou na ní louky, rybníky, říčka Kocába, mokřady a zbytky hamrů. Stezka upozorňuje i na řadu vzácných živočichů,“ popisuje Vacek.

Po jednotlivých zastaveních Karel Čapek sám rád chodil, anebo jezdil i se svými přáteli z uměleckých kruhů, kteří ho tu navštěvovali. Přímo na Strži se pak realizoval jako zahradník nebo spíš jako zahradní architekt. S místními řemeslníky stavěl u domu zadní verandu, pergolu, prořezával stromy nebo čistil koryto potoka. Byl také velkým milovníkem přírody a patřil k zastáncům její ochrany už v dobách, kdy to ještě zdaleka nebylo běžné.

„V přízemí domu se dochovaly dvě podkovy zasazené do prahu ještě za Čapka. Šlápnout na ně a něco si při tom přát dnes mohou návštěvníci vstupující do místnosti s videoprojekcí a krátkodobou výstavou Cesta do hlubin robotovy duše. Ta je prodloužena až do 31. března 2022,“ doplňuje Vacek.

 

Expozice vznikla za podpory a aktivní spoluúčasti obce Stará Huť a slévárny Stará Huť s.r.o.     

 

www.capek-strz.cz

https://www.facebook.com/PamatnikKarlaCapka/

https://www.instagram.com/pamatnikkarlacapka/

 

Víte, že…

… Karel Čapek raději cestoval pomalou železniční lokálkou zastavující na každé mezi, než rychlíkem? Při svých putováních cizími zeměmi se zajímal o obyčejné lidi, jejich kulturu, kroje, řeč a zvyky.

… Čapek miloval toulky přírodou a pilně se věnoval botanice? Třeba v Alpách nechal řidiče zastavit „snad stokrát za den“ a zajímal se o květiny i další rostliny, kterých si z okénka vozu všiml.

… vzácností místní přírody dodnes je ledňáček, létající drahokam a ozdoba potoka vytékajícího z rybníka Strž?

… Karel Čapek měl rád i vysokohorskou turistiku? Navíc mu ji lékaři – počínaje otcem Antonínem Čapkem – vřele doporučovali už s ohledem na jeho chatrné zdraví. Trpěl totiž Bechtěrevovou nemocí. Ta mu deformovala hrudník, takže se mu obtížně dýchalo. Rád se vydával třeba do Tater nebo do Alp.

… na výlety se tehdy chodívalo v turistickém obleku včetně vázanky a sáčka? Takový outfit by nám už dnes přišel příliš formální a nepraktický. Komicky působily zejména kalhoty – pumpky a vysoké podkolenky. Oděv doplňoval chlebník přes rameno. 

… Čapek si opatřil starou mapu, kde zjistil, že se místu dříve říkalo Na Strži? Název se mu líbil daleko více než prozaický Josefodol - jméno továrny, k níž dům původně patřil.

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČR-PRAHA: Pětaosmdesátý ročník Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha otevře ve středu 22. září svým koncertem houslista Václav Hudeček. Mezi hosty slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla budou Hudečkovi mladší kolegové Jan Mráček a Josef Špaček, mezzosopranistka Štěpánka Pučálková a hornista a dirigent Radek Baborák. V průběhu festivalu uvidí návštěvníci v premiéře dokumenty Štace Miloně Čepelky, My tancujem swing, Můj život s Bohuslavem Martinů a taneční film Nehoda.

Celá ČR, Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení
Co se děje
20.09.2021

ČR: Oprava kostela sv. Jana Křtitele, rekonstrukce kostela sv. Václava a proměna ruiny bývalých jeslí, to jsou vítězové letošní soutěže veřejných sbírek MÁME VYBRÁNO. Cenu redakce PROPAMÁTKY získala obnova Boromejské zahrady, finančně nejúspěšnější sbírka se zrodila v Čisté u Litomyšle.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Památky, Soutěže a festivaly
Co se děje
17.09.2021

ČR: V roce 2018 „debutoval“ Pavel Taussig ve svých téměř pětaosmdesáti letech v češtině se svými vzpomínkami na to, co prožil jako jedenáctiletý chlapec v Osvětimi, Mauthausenu a dalších koncentračních táborech. Jeho kniha Chlapec, který přežil pochod smrti s podtitulem … a natruc jsem neumřel! se stala bestsellerem a vysloužila si dokonce nominaci na cenu Kniha roku. Nyní v nakladatelství Cosmopolis, součásti Nakladatelského domu GRADA, vychází jeho román V kolektivu oblíbená. Ten vyšel původně ve slovenštině v roce 2012 a byl nominován na cenu Anasoft Litera, slovenskou obdobu Magnesie Litery.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média
Co se děje
21.09.2021

ČR-BELGIE: Její jméno vůbec nenapovídá, že by šlo o Češku. Jen koncovka – ová, kterou celoživotně používá, prozrazuje, že má jeho nositelka s Českem nějaké vazby. Křestním jménem by dobře zapadla do ruského prostředí, které měla možnost poznat v dobách studia ruštiny a angličtiny ve Volgogradu. Německy znějící příjmení vyvdala od manžela George, Američana, s nímž ale žije – další překvapení – v Belgii. Jenže Olga je jednou z nejryzejších Češek, jaké znám. Křestní jméno zdědila po mamince, která je dostala po Masarykově dceři. Česko a češtinu miluje nade vše, a také češtinu cizince v Belgii učí. Kromě toho se už pěkných pár let s veškerou energií věnuje vedení Českého krajanského spolku Beseda. Všechno její konání prozrazuje, že se jí povolání učitelky stalo posláním. Umí to s dětmi i s dospělými, ostatně s mužem vychovali čtyři potomky.

Známe se už od roku 2004, když jsem na pozvání Besedy – a tedy Olžino – přijela do Bruselu na oslavu 100. výročí založení spolku. Od té doby jsme ve stálém kontaktu přátelském i pracovním, a tak celkem logicky došlo i k Olžině účasti v dokumentu České kořeny v Lucembursku a Belgii, který jsme s kolegy natáčeli v roce 2017. A už tehdy svou pestrou životní cestu popisovala jako jednu velkou náhodu, a také lingvisticky a kulturně velmi zajímavou pouť. Vydejme se na ni společně.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
15.09.2021