PAŘÍŽ: Národní pařížské opera uvede již 5. října v divadle Opéra Bastille obnovenou premiéru opery Leoše Janáčka Věc Makropulos. V roli Alberta Gregora se pařížskému publiku představí přední český tenorista Pavel Černoch. Úlohu „nesmrtelné“ zpěvačky Emilie Marty ztvárnila finská sopranistka Karita Mattila. Za inscenací stojí úspěšný polský divadelní a operní režisér Krzysztof Warlikowski a finská dirigentka Susanna Mälkki. Úvahu o nesmrtelnosti a s ní spojené únavě a cynismu Warlikowski pojal po svém. V inscenaci odkazuje na zlatý věk hollywoodské kinematografie, v němž vznikla řada věčných ikon: Marilyn Monroe, Gloria Swanson, Rita Hayworthová nebo King Kong.
Tříaktovou operu Věc Makropulos napsal Leoš Janáček (1854–1928) na základě stejnojmenné divadelní hry Karla Čapka v letech 1923–1925. Premiéra opery se uskutečnila v prosinci roku 1926 v Národním divadle v Brně za Janáčkovy účasti. V Národním divadle v Praze byla Věc Makropulos provedena poprvé v roce 1928. Zatímco Čapkovo drama je koncipováno jako komedie, Janáčkovo ztvárnění je příkladem tragického opusu. Hlavní hrdinka hry a opery, zpěvačka Emilie Marty, žije po užití zázračného elixíru mládí už 337 let. V Čapkově podání nikdy neumírá, Janáček ji však naopak nechává zemřít.
Pro operního pěvce Pavla Černocha, který se už od počátku své kariéry prosazuje na mezinárodní scéně, jde o další z řady úspěchů. Do pařížské Opéra Bastille se letos vrací po sedmé, v minulosti zde zazářil například jako Lenskij v inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina a s Jonasem Kaufmannem zde alternoval v titulní roli inscenace Verdiho Dona Carlose. Vedle účinkování v opeře Věc Makropulos jej v listopadu čeká premiéra další z Janáčkových oper Její pastorkyně v Lyric Opera of Chicago.
Více informací na www.pavelcernoch.cz a www.operaparis.fr.
Pavel Černoch patří k nejvyhledávanějším tenoristům současnosti. Kritici vyzdvihují hebkost, jemnost i tvárnost jeho hlasu a oceňují také jeho herecký talent, díky němuž přesvědčivě ztvárňuje složité operní charaktery jako jsou Laca v Janáčkově Její pastorkyni, Princ ve Dvořákově Rusalce či Cavaradossi v Pucciniho Tosce. Na mezinárodní scéně na sebe upozornil debutem v Bavorské státní opeře v Mnichově v roce 2009 jako Števa v Její pastorkyni a od té doby je pravidelně zván do předních evropských a světových operních domů, jako jsou Teatro alla Scala v Miláně, newyorská Metropolitan Opera, Staatsoper Unter den Linden a Deutsche Oper v Berlíně, Staatsoper v Hamburku, Opernhaus Zurich, Královské divadlo La Monnaie v Bruselu, Opéra National v Paříži, Opéra de Lyon, Teatro Real Madrid, Nizozemská národní opera v Amsterdamu, Královská opera v Covent Garden v Londýně či Theater and der Wien v rakouské metropoli.
Renomé si získal v rolích italského, francouzského a slovanského repertoáru, například jako Alfredo v La Traviatě, Gabriele Adorno v Simonu Boccanegrovi, Don Carlos, Rodolfo v Bohémě, Pinkerton v Madame Butterfly, Cavaradossi v Tosce, Don José v Carmen, Lenský v Evženu Oněginovi, Števa i Laca v Její pastorkyni, Albert Gregor ve Věci Makropulos, Boris v Kátě Kabanové, Princ v Rusalce či Jeník v Prodané nevěstě a dalších.
Jako sólista vystupoval se špičkovými orchestry, jako jsou Birmingham Symphony Orchestra či Boston Philharmonic Orchestra, účinkoval na BBC Proms nebo na festivalech v Bregenz, Salcburku či v britském Glyndebourne. Mezi dirigenty, se kterými Pavel Černoch doposud spolupracoval, patří osobnosti jako Daniel Barenboim, Kirill Petrenko, Simon Rattle, Andris Nelsons, John Eliot Gardiner, Charles Dutoit, Jiří Bělohlávek nebo Jakub Hrůša.
Základy jeho celoživotního propojení s hudbou položilo účinkování v dětském sboru Kantiléna. Na brněnské JAMU vystudoval hudební management a za svým pěveckým snem odešel poté do zahraničí. Hned v úvodu své pěvecké dráhy se seznámil s pedagogem Paolem De Napoli, který se mu stal celoživotním mentorem a učitelem.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
ČR: Tříkrálová sbírka, největší dobročinná sbírková akce v České republice, oslaví letos v lednu 25. výročí. K této mimořádné příležitosti připravila Charita Česká republika, která sbírku každoročně organizuje, speciální hudební dárek pro všechny, kdo se na sbírce podílejí – od organizátorů a koledníků přes dárce až po ty, kterým výtěžek sbírky pomáhá. Novou kolednickou hymnu Tři králové pro sbírku složil a nazpíval populární písničkář Michal Horák. K hymně zároveň vznikl výpravný videoklip v režii vyhledávaného Markuse Kruga. Podívejte se zde.