<p>PROTIVÍN: V sobotu 25. srpna 2012 budou v rámci Městských protivínských slavností oficiálně otevřeny nové historické expozice v Památníku města Protivína, pobočce Prácheňského muzea v Písku.</p> <p>Pracovníci tohoto muzea připravovali novou prezentaci dějin města a blízkého regionu od roku 2011, kdy vznikl návrh scénáře a architektonického řešení, samotná realizace pak probíhala v průběhu roku 2012.<br />
Již od 24. července tohoto roku mohli první návštěvníci spatřit rýsující se obrysy nových vitrín a dalších výstavních prvků, oficiální otevření bylo však určeno právě na den slavností. Při této příležitosti v 15.30 h náměstek jihočeského hejtmana František Štangl a starosta města Jaromír Hlaváč na hlavním podiu symbolicky klíčem odemknou zámek od muzea. </p> <p>Památník spravuje Prácheňské muzeum již od 80. let minulého století. Až do loňského roku se návštěvníci při vstupu do muzea ocitli tak trochu v dobách nedávno minulých. Původní muzejní instalace z května 1989, otevřena jako jedna z posledních svého druhu v někdejším socialistickém Československu, byla značně ideologicky zatížena.</p> <p>Nová expozice byla připravována a financována Prácheňským muzeem v Písku, organizací zřizovanou Jihočeským krajem, stavební úpravy objektu provedlo město Protivín.<br />
Autory scénáře nové expozice jsou pracovníci Prácheňského muzea, historik Zdeněk Duda, etnograf Jan Kouba a archeolog Jaroslav Jiřík.<br />
Architektonické řešení nové expozice navrhlo táborské studio A-detail (Martin a Monika Krausovi), výtvarné řešení akad. sochařka Jana Bačová-Kroftová a grafické řešení studio Purevision z Písku. </p> <p>Nová expozice Historie vznikla na konceptu jistého napětí mezi dějinami, jaké známe ze školního vyučování, a historií každodenního života obyčejného člověka. Snad nejvíce zastoupena je doba okolo roku 1900, která byla pro Protivín zlatým časem. Zdůrazněny jsou protivínské dominanty – schwarzenberský velkostatek, škola, železnice, postavy významných a s Protivínem spjatých osobností. Z nich si autoři vybrali především Václava Špatného, iniciátora založení přírodovědného muzea Ohrada, a Annu Reginu Husovou, učitelku a sběratelku lidových tradic v regionu. </p> <p>Chystané expozice jsou plné „staronových“ předmětů, skrývaných dosud v depozitářích muzea, nově zrestaurovaných nebo zapůjčených či získaných právě za účelem stálé expozice. Dětského návštěvníka pak potěší řada prvků, které ho donutí aktivně se zapojit do dění v muzeu – hrát divadlo, pracovat jako městský úředník, cestovat pomocí nejrůznějších vozítek po náměstí a řada dalších. </p> <p>Moderní expozice protivínského Památníku budou otevřeny do konce října tohoto roku, další šance poznávat osudy města Protivína v dějinách pak nastane až od května příštího roku. V rámci slavností budou moci návštěvníci zhlédnout protivínskou historii při komentovaných prohlídkách, lístky jsou k vyzvednutí na pokladně místního infocentra. </p> <p>Prácheňské muzeum v Písku<br />
Ředitel PhDr. Jiří Prášek – 739 203 424</p> <p> Mgr. Zdeněk Duda – 777 601 397<br />
Mgr. Jan Kouba – 776 274 743</p> <p>Průvodkyně v Památníku města Protivína<br />
Mgr. Věra Piklová – 382 251 471</p>
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.