Oslavy 28. října ve Vsetíně a trochu související historie

VSETÍN: Nejen vzpomínkovou oslavou, ale také koncertem posádkové hudby, sokolskou akademií nebo promítáním archivních filmů si Vsetínští připomenou 90. výročí založení samostatné Československé republiky. Ve spolupráci s Tělocvičnou jednotou Sokol, Svazem bojovníků za svobodu a filmovým klubem je připravilo město Vsetín. Oficiální oslavy zahájí v úterý 28. října v 10 hodin vzpomínkovým aktem s vystoupením mužského pěveckého sboru Lumír, který se uskuteční u pomníku T. G. Masaryka před budovou základní umělecké školy.

Na středu 29. října jsou pak připraveny dvě akce.

15.15 vystoupí před domem kultury Posádková hudba Olomouc

16.30 hodin proběhne v domě kultury Sokolská akademie, kterou letošní oslavy vyvrcholí

Právě Sokoli sehráli v roce 1918 při tvorbě samostatného státu důležitou roli. U příležitosti tohoto významného jubilea proběhne ve vsetínském kině Vatra i třídenní seminář s názvem Ať žije republika, který připravily vsetínský filmový klub ve spolupráci s domem kultury. „Seminář je věnován často neprávem opomíjeným dílům československé kinematografie a kromě členů Filmového klubu jej mohou navštívit i diváci z řad studentů, seniorů a ostatní veřejnosti,"  zve k účasti Petr Mašata z Filmového klubu Vsetín.

Seminář začne v pondělí 27. října v 17 hodin promítáním celovečerního filmu Zabitá neděle od významné české dokumentaristky Drahomíry Vihanové.

V úterý od 17 hodin se pak bude promítat od stejné autorky film Pevnost a posledním snímkem semináře bude dobrodružné drama slovenského režiséra Martina Hollého ml. Noční jazdci.

Po vzniku samostatného státu Vsetínští veřejně volali už v květnu 1918 První veřejná výzva ke zřízení samostatného státu zazněla ve Vsetíně na demonstraci vsetínského dělnictva 1. máje 1918, a to z úst městského lékaře Břetislava Kalandry a bývalého poslance Maxmiliána Piláta z Liptálu. Demonstranti otevřeně požadovali okamžité uzavření míru a sebeurčení českého národa. "Poprvé po letech byla veřejně zpívána píseň Kde domov můj, rakouskou vládou zakázaná," připomíná události, které se odehrály na Vsetíně před devadesáti lety historik Ladislav Baletka.

Důležitou úlohu tehdy sehráli i vsetínští Sokoli, jejichž činnosti byla za války zakázaná „Členové Sokola ještě před koncem 1. světové války vystoupili z ilegality a dne 25. srpna 1918 uspořádali průvod z Horního náměstí do Urbánkovy zahrady u Rokytenky, kde se konalo veřejné cvičení. Tam k nim promluvil M. Pilát o chování českého národa za války. Dne 22. září 1918 uspořádala státoprávní demokracie ve Snaze tajnou schůzi o posledním politickém vývoji a zveřejnila směrnici pro přípravu národních výborů a jejich úloze při budování samostatného státu,“ pokračuje historik. Trikolory si lidé připínali i před devadesáti lety Vznik samostatného státu v roce 1918 byl tedy na Vsetíně přijat s nadšením a podobně jako v roce 1989 při sametové revoluci, i tehdy si lidé připínali na kabáty stuhy v národních barvách, shromažďovali se a zpívali národní hymnu. „Zpráva o vyhlášení samostatného československého státu přišla na Okresní hejtmanství ve Vsetíně v úterý 29. října 1918 v 9 hodin ráno a pronikla hned na veřejnost. V ulicích se objevily připravené prapory v národních barvách a lidé si připínali na kabáty trikolory,“ popisuje události Ladislav Baletka a pokračuje: „Na odpolední slavnostní schůzi obecního výboru byli pozváni také zástupci politických stran a spolků. Když účastníci shromáždění povstali, náměstek starosty Josef Pokorný v pohnutí přečetl proklamaci Československého státu. Obecní výbor pak kooptoval do svých řad čtyři zástupce dělnictva a čtyři příslušníky dosud nezastoupených vrstev obyvatel."

V podvečer se shromáždil dav lidu ve Štěpánské ulici a s hudbou v čele se vydal přes Dolní náměstí a Svárov ke sklárně a odtud přes Sychrov na Horní náměstí k radnici. „Z balkonu tam k lidem promluvil advokát Jan Kořínek o konci třistaleté poroby i o těch, kdo se o vznik republiky zasloužili – T. G. Masarykovi, americkém presidentu Wilsonovi, o vítězných spojeneckých armádách a legiích,"  vypráví historik. Lidé strhávali znaky s rakouským orlem O dlouhém utrpení lidu, o potřebě bratrské lásky, obětavosti a spolupráce všech vrstev obyvatelstva promluvil také Maxmilián Pilát. „Dav potom provolal nadšeně slávu novému státu a zazpíval národní hymnu. Skupinky obyvatel ještě v noci strhávaly znaky s rakouským orlem z veřejných budov. Neblahý osud štítů se státním znakem sdílel ještě 9. listopadu také orel z Tůmovy knihtiskárny na Svárově, který ovšem neměl s říšským orlem nic společného," líčí příběhy tehdejší doby Ladislav Baletka.

Po vyhlášení Československé republiky pak vznikly jako nové revoluční orgány samosprávy národní výbory, podobně jako v revolučním roce 1848. „Nejprve se ustavil Národní výbor v Praze, později vznikaly i v jednotlivých okresech a městech. V prvních dnech po převratu se ustavil národní výbor pro okres Vsetín. Jeho předsedou byl zvolen JUDr. J. Kořínek, čestným předsedou stavitel Michal Urbánek, dalšími členy Julius Hofer, P. Josef Švrčina, Karel Olšák, Josef Pokorný, Stanislav Chovanec, František Bednář, Josef Bubela, Josef Gazda, Karel Goldefus, Karel Petřivalský, JUDr. Otto Přikryl, Karel Schädelbauer, Alois Trunkát, Antonín Krupa, Josef Orság-Vranecký a Maxmilián Pilát," jmenuje členy okresního národního výboru historik s tím, že okresní národní výbor uspořádal hned v prvních dnech po převratu veřejné schůze, na nichž byl vysvětlován význam národního osvobození. „Národní výbory byly již počátkem prosince 1918 podle vládního usnesení rozpuštěny," uzavírá vyprávění o událostech v roce 1918 Baletka.

Eva Stejskalová