Opočno žije Františkem Kupkou a v příštích letech připomene další významné osobnosti

<p>OPOČNO: Východočeské město s 3200 obyvateli se do povědomí dostalo především zásluhou renesančního zámku, ale v posledních letech čím dál víc také díky malíři Františku Kupkovi, který se zde 23. září 1871 narodil.<br /> Po 50 letech od první iniciativy byla na konci září letošního roku v Opočně slavnostně otevřena stálá expozice věnovaná tomuto zakladateli abstraktní malířské tvorby. Požádala jsem proto starostu města Štěpána Jelínka o odpovědi na otázky týkající se expozice samotné, ale i kultury v rodišti Františka Kupky obecně.</p> <p>V září letošního roku byla slavnostně otevřena stálá expozice malíře Františka Kupky a hudebního skladatele Luboše Sluky v Opočně. Co tomu předcházelo?</p> <p>K otevření stálé expozice v Opočně vedla poměrně dlouhá cesta, protože o Františku Kupkovi tady měla vzniknout stálá expozice už v r. 1962, kdy právě pan Sluka inicioval jednání s tehdejším ředitelem Národní galerie dr. Kotalíkem. Domluvili dokonce, že by v Opočně měla být stálá expozice originálů ze sbírek Národní galerie. Existoval souhlasný dopis ředitele Kotalíka, bohužel opočenští zastupitelé tuto možnost odmítli, neboť pro tehdejší režim nebyl František Kupka ten správný člověk a malíř, který by se měl prezentovat. To byl první pokus, kdy Opočno mohlo mít stálou expozici Františka Kupky. Druhý pokus je datován do r. 1989, do období ještě před revolucí, kdy se na zámku v Opočně sešlo několik známých osobností, byla vytipována místnost č. 130, kde měla vzniknout nejen expozice Františka Kupky, ale i slavných opočenských rodáků a hudebníků. Tehdy bylo sepsáno, že expozice vznikne, ale zřejmě ve víru listopadových událostí tato iniciativa zanikla.</p> <p>Takže do třetice všeho dobrého?</p> <p>Opočno si uvědomovalo, že František Kupka je jeho nejslavnější rodák. První začalo iniciovat zviditelnění Františka Kupky občanské sdružení Abakus v r. 2006. Najít a otevřít prostory pro stálou expozici se podařilo až v letošním roce. Cesta k realizaci byla ovšem poměrně složitá. Původně jsme chtěli, aby byla expozice umístěna v prostorách zámku, vytipovali jsme místnosti, jenže k realizaci bohužel nedošlo. Proto vznikla dohoda s paní hraběnkou Kristinou Colloredo Mansfeld na využití prostor bývalé knihovny. Domluvili jsme se, že nám za symbolické nájemné dlouhodobě tyto prostory pronajme, město zainvestuje stavební práce a paní hraběnka podlahy. Stavební práce začaly letos na jaře zhruba v březnu a na konci srpna bylo vše připraveno. Takže společnými silami se nám podařilo expozici otevřít.</p> <p>Jaké byly náklady?</p> <p>Náklady se pohybovaly ve výši 1 mil. Kč. Městu se podařilo získat půl milionu od Královéhradeckého kraje, což byla významná pomoc. Kraj si uvědomuje, že Kupka je jeho nejslavnější rodák a tak ho i prezentuje, přestože z kraje pochází Karel Čapek a jiné významné osobnosti.<br />
Na tento projekt se nám také podařilo získat finanční prostředky ve výši zhruba 300 tis. Kč i od sponzorů a město přispělo v řádech statisíců Kč. Opočno je malé město a takovouto akci by samo těžko ufinancovalo, takže opravdu patří velký dík jak kraji, tak mecenášům.</p> <p>Řekněte něco o expozici samotné</p> <p>Stálá expozice je věnována dvěma osobnostem – Františku Kupkovi a Luboši Slukovi. V expozici je vystaven životopis hudebního skladatele, hudební nástroje, na které začínal hrát, je tam jeho busta a některé partitury v originále, návštěvník má možnost poslechnout si také výběr z jeho vážné i filmové hudby. Část věnovaná Františku Kupkovi je obšírnější. Malíř se vystavuje lépe než hudební skladatel. Jsem hrdý na to, že se nám podařilo získat obrazy, které ač reprodukce, přesto mají obrovskou vypovídací hodnotu. Podařilo se nám navázat velmi dobré vztahy s Museem Kampa, Národní galerií a Vojenským historickým ústavem. Vystaveny jsou i obrázky z francouzského partnerského města Puteaux, kde malíř prožil největší část svého života. Najdete zde stěžejní díla; reprodukce jsou vybrány s důrazem na to, aby prezentovaly průřez Kupkovy tvorby.<br />
Součástí expozice je hodně věcí s vojenskou tematikou, neboť František Kupka jako český legionář navrhoval různé řády, uniformy, medaile. Expozice obsahuje jednu zvláštnost – řád – vyznamenání Zlaté lípy, což je jedno z nejvyšších resortních vyznamenání Ministerstva obrany. Návrh řádu pochází od Františka Kupky, ale k realizaci došlo až v r. 2008 na popud ministryně Parkanové, a jako prvnímu byl udělen Františku Kupkovi. Byl jsem ho osobně přebírat na Vítkově. Je to tedy zajímavost, neboť to, co si Kupka sám navrhl jako legionář, po mnoha desítkách let sám in memoriam dostal. </p> <p>S jakým ohlasem se setkalo otevření expozice?</p> <p>Na to, že se otvírala prakticky na konci září, kdy končí turistická sezóna, byl o expozici zájem. O tom svědčí i to, že jsme ze vstupného pokryli náklady na jednoho zaměstnance. Z tohoto pohledu se provoz zaplatil. Jsem přesvědčen, že do budoucna nebudeme mít problém s návštěvností. </p> <p>Jak chcete využít potenciál osobnosti Františka Kupky v budoucnu?</p> <p>Chtěli bychom pokračovat v besedách, které už byly kdysi zahájeny. Byla tady Ludmila Vachtová, kunsthistorička, která jediná napsala Kupkovu monografii. Letos se s velkým ohlasem setkalo udělení čestného občanství Medě Mládkové.<br />
Každý další rok bychom chtěli pozvat nějakou osobnost, která má vazbu na Františka Kupku. Existuje spousta lidí, kteří ho chtěli za minulého režimu prosadit. Ta jména známe – dr. Sůva – jenž v Opočně odhalil bustu na rodném domku malíře. Při té příležitosti zde byli profesoři z Francie, z galerií z celého světa – tehdy se psal r. 1971 a vše byla tak trochu ilegální činnost. Víme také o možnosti dalších výstav. Mohli bychom představit Kupku jako realistického malíře, i když se proslavil především abstrakcí.<br /> Rádi bychom také dočasně využili prostory expozice na dočasné výstavy jiných malířů známých jmen. Vždyť východní Čechy jsou jakýmsi podhoubím, odkud vzešla spousta známých osobností výtvarného umění. Náklady spojené s vystavením originálů jsou ale poměrně vysoké, takže by se jednalo o krátkodobé výstavy, a pak by se do prostor znovu vrátila expozice Kupky.</p> <p>František Kupka je tedy pro Opočno kapitola sama o sobě. Ale jak obecně podporujete kulturu ve městě?</p> <p>V Opočně máme nastavený poměrně zvláštní systém – nemáme žádný odbor kultury a tedy ani jeho vedoucího. Kulturu v gesci má místostarostka, která se této oblasti opravdu velmi věnuje. Když jsem před 6 lety nastoupil do funkce starosty, tak byl na městském úřadě odbor kultury, ale 90 % kultury ve městě připravovaly místní spolky a sdružení.<br />
My jsme se rozhodli jít jinou cestou. Podporujeme místní spolky a organizace, ať tady kulturu vytváří ony. Po počátečních obavách spolky převzaly organizaci některých akcí – dětský den, čarodějnice, akce kynologů – které jsou na bázi dobrovolnosti. Je to vždy o spolupráci a město pořadatelům na tuto činnost přispívá.<br />
V Opočně máme akce, které mají velkou tradici a úspěšně se pořádají mnoho let, např. Opočno hudební, Porcinkule (pouť známá široko daleko), Mikuláš, kterého se každoročně zúčastní 5 – 7 tis. lidí, pak jsou další akce pořádané ve spolupráci – například setkání sokolníků. Dále se zde konají různé jednorázové výstavy a koncerty, nebo akce směrované k různým výročím. </p> <p>Jaké prostředky z rozpočtu jsou určeny pro oblast kultury?</p> <p>Na kulturu vyčleňuje město ročně zhruba 0,5 mil, Kč. Nechceme rozpočet více zatěžovat, protože spousta lidí je toho názoru, že je sice pěkná beseda s Medou Mládkovou, ale jim vadí rozbité chodníky a cesty. Můj názor je ale takový, že Opočno nebude nikdy žít z průmyslu, ale naopak z cestovního ruchu. Musíme umět nabídnout něco zajímavého, co jinde není.<br />
Na kulturních akcích se finančně pravidelně podílejí mecenáši nebo moderně sponzoři, kteří nám pomáhají uskutečnit opravdu velké akce, mezi něž určitě patří i otevření stálé expozice nebo udělení čestného občanství paní Medě Mládkové. </p> <p>V této oblasti bychom opravdu rádi získali stálé partnery na velké akce. Město dává tedy prostředky na činnost spolků a sdružení. Zvláštní prostředky, zahrnuté v částce 0,5 mil. Kč, jsou vyčleněny na Mikuláše v Opočně, což je dnes už akce neregionální.</p> <p> Město samozřejmě ze svého rozpočtu také financuje provoz kulturních zařízení – knihovny, stálé expozice, informačního centra, Kodymova národního domu, to jsou další prostředky plynoucí do oblasti kultury. </p> <p>Máte nějakou koncepci do budoucna?</p> <p>Díky Františku Kupkovi bychom v příštím roce chtěli pokračovat v akcích věnovaných slavným rodákům, protože v Opočně máme ulici Kodymovu, Pitkovu, Skuherského, ale naprostá většina lidí neví, že to byli významní rodáci a významné osobnosti, které ovlivnily chod města nebo jeho směřování. V příštím roce bychom chtěli pokračovat v představení dalších. Po Kupkovi a Slukovi bychom chtěli připomenout sedm dalších významných osobností. Budou to lidé, kteří se sice nenarodili v Opočně, ale významnou měrou zviditelnili nebo ovlivnili město. Takže chceme i s tímto pracovat, aby si lidé uvědomovali odkaz historie.<br />
Byl bych opravdu rád, kdyby se Opočno dostalo do takových kolejí, v jakých bylo před válkou, o nichž se dočítám z historických pramenů, kdy se sem sjížděli významní hudebníci a skladatelé. Své nejlepší obrazy zde vytvořil také malíř Fišárek, který se zde ukrýval. Snažíme se občany města přesvědčit, že právě na takových osobnostech je třeba do budoucna stavět a z jejich potenciálu těžit.</p>