pátek
29. března 2024
svátek slaví Taťána
Ignác Antonín Hrdina
© Archiv autorky



Odešel vzácný člověk, prof. JUDr. Ignác Antonín Hrdina, DrSc., O.Præm

ČR-PRAHA-KUKS: V pátek 22. dubna 2022 zemřel v Praze Ignác Antonín Hrdina (nar. 1953), český katolický kněz, kanovník Královské kanonie premonstrátů na Strahově, právník, teolog a vysokoškolský pedagog, přední český specialista na církevní právo. A také autor mnoha článků a knih věnovaných jemu milému Kuksu a Královédvorsku. Člověk laskavého humoru a štědrého srdce. Bylo mi ctí přátelit se s ním jedenáct darovaných let. A právě Kuks se stal naším trvalým pojítkem. Poprvé jsme se spolu setkali v roce 2011 během natáčení cyklu zvukových dokumentů KUKS – kouzlo, umění krása symbol, když v kapitole Šporkova osobnost – jeho andělé a démoni hovořil o jeho soudních šarvátkách. Později jsme se vídali především na Strahově a s radostí si vyměňovali nejnovější zážitky z Kuksu a také své knihy. Samozřejmě, že ty jeho byly inspirovány především Kuksem. Poslední z nich O hraběti Šporkovi, jeho Kuksu a Královédvorsku vyšla roku 2020. „Toníček“, jak ho oslovovali jeho přátelé, byl také hostem naší redakce. Vybírám pár citací jako vzpomínku na tohoto jedinečného člověka. R. I. P.

Autor článku: 
Lenka Jaklová

Nebylo by barokního Kuksu, nebýt Šporka – křesťana

„Génius loci“ tam vyzařuje z každého kamene a z každé památky, a těch je tam skutečně mimořádná koncentrace. Snad by si to (kuksáci) k posílení svého sebevědomí mohli častěji připomínat. Skutečně mají být na co hrdí.

Ty památky jsou vlastně téměř všechny křesťanské: především je to samotný kostel Nejsvětější Trojice s kryptou, hospitálem a řadou Braunových soch (osmero Blahoslavenství a po dvanácti sochách Ctností a Neřestí), který tvoří pro diváky z protějšího labského břehu úžasné a neopakovatelné panoráma; dále přiléhající zahrada s grotou sv. Jeronýma, velkým a malým Křesťanským bojovníkem a „andělem Gloria“ (umístěným kdysi v Betlémě nad reliéfem Narození Páně); dále hřbitov s bývalou a dnes už strženou hřbitovní kaplí sv. Jana z Boha a řádovou hrobkou milosrdných bratří (já ji ještě pamatuji) a řada dalších drobných solitérních sakrálních památek na území obce: Braunova socha Davida a Goliáše před konzumem, socha Krista nesoucího kříž u pošty, socha Madony (trochu zastrčená) pod štrekou v lese na hranicích se Stanovicemi, i několik křížů rozesetých po obci. A konečně celý Braunův Betlém je jedním „svatým hájem“, určeným jeho fundátorem Šporkem pro meditaci – zejména o pomíjejícnosti tohoto světa.

 

Psaní o Františku Antonínu Šporkovi

… měl jsem možnost o hraběti Šporkovi, resp. o jeho právních sporech vydat hned tři monografie: jednu o tom, jak se on – jeden z nejbohatších českých šlechticů – dostal do vězení pro dlužníky do pražské Daliborky, další dvě (ve spoluautorství s kolegyní Hedvikou Kuchařovou z knihovny strahovského kláštera) jednak o kacířském procesu, který byl proti němu veden, jednak o podivných okolnostech, které provázely sňatek jeho mladší dcery Anny Kateřiny s baronem Swéerts-Šporkem v dnes již neexistující kapli Nanebevzetí Panny Marie v Kuksu (stávala nad dnešním konzumem, její oltářní obraz je dnes v kostele v Kohoutově). A díky kolegovi Jindřichu Koldovi z královéhradecké filosofické fakulty, který léta pracoval jako šéf sbírek v kukském hospitálu, pak spatřila světlo světa i naše společná publikace o kukské historické knihovně. Důvodů k vděčnosti mám tedy víc než dost. Když k tomu připočítám články v různých časopisech, představuje kukská tématika skoro polovinu mé odborné produkce.

 

Psaní jako krásná posedlost

Přiznávám se, že psaní mi přináší jisté uspokojení, ne-li radost: tu větší, tu menší. Prostě platí: littera scripta manet („Napsané slovo zůstává“) – na rozdíl od toho vysloveného, třeba při přednáškách. Nenazval bych to snad přímo posedlostí. Je v tom ta latentní odvěká touha člověka, aby po něm na tomto světě něco – pokud možno hmatatelného – zůstalo. Ale současně je třeba mít na zřeteli, že po člověku zde zůstává daleko více: všechno dobré, co za života vykonal (a ne jenom pár kilo potištěných stránek…). To vše je zapsáno, abych se vyjádřil metaforicky, v Knize života. A právě toho by si člověk měl cenit nejvíce.

 

Když snít, tak o Kuksu

…ne trvalé bydliště, ale právě toto „zakotvení srdce“ je rozhodující pro to, kde se člověk cítí doma a kam se vždycky rád vrací – když ne jinak, aspoň v myšlenkách. A tak když někdy nemůžu hned usnout, nechám si před očima defilovat různé partie z krásného Podzvičinska, a na prvním místě z mně tak milého Kuksu. A až potom usnu, tak sním; sním o Kuksu…

 

Zdroj: https://www.mistnikultura.cz/psani-jako-krasna-posedlost

https://www.mistnikultura.cz/kdyz-snit-tak-o-kuksu

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Digitalizace je jednou z oblastí, na kterou je možno využít dotaci ministerstva kultury z Národního plánu obnovy. Nedávno bylo rozhodnuto o výsledcích dvou výzev – digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek II. a výzvy na podporu rozvoje digitalizace, dokumentační a informační činnosti v oblasti vizuálního umění a architektury pro menší projekty nezřizovaných neziskových organizací.  

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
27.03.2024

HRADEC KRÁLOVÉ: O víkendu 22. - 24. března patřilo Divadlo Drak souborům mladého, poetického a experimentujícího divadla. Postupová přehlídka AUDIMAFOR i v letošním ročníku vydala to nejzajímavější, co se urodilo mezi divadelními soubory napříč Královéhradeckým krajem, ale i kousek za jeho hranicemi. Kvalitu zúčastněných inscenací potvrdila odborná porota – doporučení k postupu si odneslo hned několik souborů ve třech kategoriích, rozdávaly se ale i další ocenění.

Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
27.03.2024

VAMBERK, ČR: Něžná krása krajky se jemně snoubí s křehkostí nastupujícího jara i symboly velikonočního období… Zasnívám se v kuchyni nad chystanými dekoracemi k největším křesťanským svátkům v roce a automaticky si vzpomenu na Vamberk, město krajky. Snad by souhlasila i místní rodačka a etnoložka muzea krajky Mgr. Martina Rejzlová, která nás jejím příběhem i muzejními expozicemi provede. Zároveň v rámci redakčního cyklu Cestou na Seznam přiblížíme, jak se na listinu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR dostala i Tradice krajkářství na Vamberecku“ a zda má nakročeno také na zápis na seznam nehmotného dědictví UNESCO.

Celá ČR, Královéhradecký kraj
Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Články a komentáře
27.03.2024

ZLÍN: V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně opět od března 2024 probíhají vzdělávací kurzy pro pracovníky kulturního a kreativního sektoru Zlínského kraje v oblasti manažerských, komunikačních a digitálních dovedností. Knihovna tak navázala na úspěšný projekt z minulého roku, kdy se v celkem 18 vzdělávacích kurzech proškolilo téměř 400 účastníků.

Zlínský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Vzdělávání
Co se děje
25.03.2024