Od demižonů k ruinám aneb 150 let největší lahvárny v monarchii
ÚSTÍ NAD LABEM: Bez zájmu veřejnosti zmizel před třemi lety zchátralý areál ústecké sklárny v historické Tovární čtvrti v Ústí nad Labem. Přitom šlo o největší lahvárnu v Rakousko-Uhersku. Novou výstavou s lakonickým názvem „Flaška“ připomene Muzeum města Ústí nad Labem nejen její stopadesátiletou historii, ale i skleněnou lahev coby fenomén mezi obaly. Vernisáž výstavy se uskuteční 15. 3. od 17.00 hodinv hlavní budově ústeckého muzea. Výstava potrvá do února 2023 a celý letošní rok tak bude ústecké muzeum připomínat probíhající Mezinárodní rok skla.
Rozsáhlá expozice stojí především na stovkách lahví rozmanitých barev, tvarů a velikostí. „Poprvé prezentujeme naši specializovanou sbírku. Je rozsahem a skladbou mezi českými muzei naprosto unikátní. Jde o část historické vzorkovny ústecké sklárny, kterou zachránili naši předchůdci před zničením kolem roku 1970 a její poslední pozůstatky jsme z areálu vytáhli z vrstvy prachu a holubího trusu ještě my, a to těsně před demolicí sklárny v roce 2019,“ poznamenal kurátor výstavy Jakub Doležel.
V kolekci dominují obří reklamní lahve pro veletrhy a ručně foukané demižony, kterým skláři říkali balóny. Další exponáty přiblíží jak život zakladatelů podniku tak i řadových sklářů, a zároveň bude prezentována technologie výroby lahví. Návštěvníci budou mít mimo jiné možnost poslechnout si vzpomínky několika pamětníků, které budou ve výstavě dostupné formou podcastů. Všechny předměty zvýrazňuje originální výstavní architektura výtvarníka a pedagoga Fakulty umění a designu UJEP Jana C. Löbla, která užívá jako hlavní materiál sklo v nejrůznějších barvách. Spolupracovala na ní teplická firma AGC, současný pokračovatel Mühligovské tradice budovatelů ústecké sklárny.
Ústeckou sklárnu založil roku 1871 coby svou dceřinou společnost Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Ten potřebovala hlavně obrovské množství demižonů na export kyselin a dalších agresivních chemických látek. Na počátku 20. století podnik přebrali do svého impéria tepličtí Mühligové, kteří zde v roce 1913 rozjeli automatizovanou výrobu díky nákupu nových amerických strojů Owens. Od té chvíle se produkce lahví prudce zvýšila a sklárna vyvážela do celého světa včetně Egypta, Číny nebo Kuby. Po 2. světové válce mohli Mühligové i přes svůj německý původ díky svým protinacistickým postojům v podniku zůstat, ale už jen jako řadoví zaměstnanci. Sklárna ukončila výrobu v roce 1997, když nový majitel upřednostnil modernizaci provozu v Dubí.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Institut umění – Divadelní ústav otevírá vzdělávací program Akademie IDU pro kulturní manažery/ky. Kurz je věnovaný osobnímu rozvoji a leadershipu pod vedením lektorky Ireny Swiecicki.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ČR: Dovolujeme si vás upozornit na dva dotační programy, které vyhlásilo Ministerstvo kultury ČR na rok 2025.
Havarijní program na rok 2025 a Program péče o vesnické památkové rezervace, vesnické památkové zóny a krajinné památkové zóny
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818