Od demižonů k ruinám aneb 150 let největší lahvárny v monarchii
ÚSTÍ NAD LABEM: Bez zájmu veřejnosti zmizel před třemi lety zchátralý areál ústecké sklárny v historické Tovární čtvrti v Ústí nad Labem. Přitom šlo o největší lahvárnu v Rakousko-Uhersku. Novou výstavou s lakonickým názvem „Flaška“ připomene Muzeum města Ústí nad Labem nejen její stopadesátiletou historii, ale i skleněnou lahev coby fenomén mezi obaly. Vernisáž výstavy se uskuteční 15. 3. od 17.00 hodinv hlavní budově ústeckého muzea. Výstava potrvá do února 2023 a celý letošní rok tak bude ústecké muzeum připomínat probíhající Mezinárodní rok skla.
Rozsáhlá expozice stojí především na stovkách lahví rozmanitých barev, tvarů a velikostí. „Poprvé prezentujeme naši specializovanou sbírku. Je rozsahem a skladbou mezi českými muzei naprosto unikátní. Jde o část historické vzorkovny ústecké sklárny, kterou zachránili naši předchůdci před zničením kolem roku 1970 a její poslední pozůstatky jsme z areálu vytáhli z vrstvy prachu a holubího trusu ještě my, a to těsně před demolicí sklárny v roce 2019,“ poznamenal kurátor výstavy Jakub Doležel.
V kolekci dominují obří reklamní lahve pro veletrhy a ručně foukané demižony, kterým skláři říkali balóny. Další exponáty přiblíží jak život zakladatelů podniku tak i řadových sklářů, a zároveň bude prezentována technologie výroby lahví. Návštěvníci budou mít mimo jiné možnost poslechnout si vzpomínky několika pamětníků, které budou ve výstavě dostupné formou podcastů. Všechny předměty zvýrazňuje originální výstavní architektura výtvarníka a pedagoga Fakulty umění a designu UJEP Jana C. Löbla, která užívá jako hlavní materiál sklo v nejrůznějších barvách. Spolupracovala na ní teplická firma AGC, současný pokračovatel Mühligovské tradice budovatelů ústecké sklárny.
Ústeckou sklárnu založil roku 1871 coby svou dceřinou společnost Spolek pro chemickou a hutní výrobu. Ten potřebovala hlavně obrovské množství demižonů na export kyselin a dalších agresivních chemických látek. Na počátku 20. století podnik přebrali do svého impéria tepličtí Mühligové, kteří zde v roce 1913 rozjeli automatizovanou výrobu díky nákupu nových amerických strojů Owens. Od té chvíle se produkce lahví prudce zvýšila a sklárna vyvážela do celého světa včetně Egypta, Číny nebo Kuby. Po 2. světové válce mohli Mühligové i přes svůj německý původ díky svým protinacistickým postojům v podniku zůstat, ale už jen jako řadoví zaměstnanci. Sklárna ukončila výrobu v roce 1997, když nový majitel upřednostnil modernizaci provozu v Dubí.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: V polovině léta Vás zdravíme ze Zlatého oříšku a chceme se s Vámi podělit o úspěchy a zážitky nadaných dětí, které v Nadačním fondu celoročně podporujeme. Jak se daří několika laureátům po úspěchu v soutěži Zlatý oříšek, kterou jste mohli sledovat na Nový rok v České televizi, a jak jim společné úsilí s našimi partnery ovlivnilo život, jsme zachytili v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=db2Za6P5iCE
ČR-PRAHA: V zastoupení Sdružení kritiků a teoretiků s politováním oznamuji, že jsme byli nuceni uzavřít činnost Galerie kritiků v Adrii za velmi nepříznivých podmínek, jež jsou uvedeny ve zprávě na Echo 24-viz odkaz: https://echo24.cz/a/HcbtR/konci-jen-galerie-kritiku-nebo-i-kultura-vubec
ČR: V kultuře pracuje přibližně 221,6 tis. osob a kulturním a kreativním povoláním se věnuje 136 tis. z nich. Podle údajů ze Sčítání 2021 se nejvíce pracovníků vykonávajících vybraná kulturní a kreativní povolání vyskytuje v Hl. městě Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji. Tradičním a uměleckým řemeslům dominuje Liberecký kraj.
ČR: „Od poloviny srpna do konce září společně projdeme severní a jižní stezku Via Czechia od nejvýchodnější po nejzápadnější bod ČR. Současně bude spuštěna sbírka na Darujme.cz,“ říká ředitelka nadačního fondu Be Charity Pavlína Saudková.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818