DĚBOLÍN: Penzion s keramickou dílnou byl vybudován z jihočeského statku v roce 2004 a od té doby se zde během celého roku stále něco zajímavého děje. Tou nejaktuálnější akcí je Prázdninová výtvarná dílna, která zahájí 4. července a potrvá do 23. srpna, a to denně od 10 do 17 hodin. Zakladatelkou a aktivní členkou občanského sdružení nazvaného Přátelé dílny Romany Hulíkové je majitelka certifikátu Sdružení českých spotřebitelů „Spokojený zákazník Jihočeského kraje“ a navíc nositelka ocenění „Místní hrdina“ – Romana Hulíková.
Po studiu odborných řemesel v Praze se začala věnovat keramice, o kterou byl tehdy v devadesátých letech značný zájem. Výrobní prostor v bývalé ložnici rodinného domku však už nedostačoval a mladá výtvarnice tedy začala hledat nový vhodný objekt pro své podnikání. Východiskem se stala původně zemědělská usedlost v Děbolíně, vzdáleném 3 kilometry od Jindřichova Hradce.
Na jaře roku 1996 se tu po prvních úpravách ihned rozeběhla výroba keramiky, ale nezbytná rekonstrukce pokračovala dál. Jejím výsledkem je tzv. rodinný Penzion Keramika, který se nachází v malebné krajině, každý z jeho pokojů má svou osobitou atmosféru a všechny jsou vhodné pro rodinnou dovolenou i s malými dětmi.
Pravidelně se tu pořádají výtvarné dílny pro dospělé i pro děti, čímž si Romana Hulíková zároveň splnila sen věnovat se dětem a učit je řemeslům. Jí založené občanské sdružení tak naplňuje dvě základní zásady uvedené v jeho stanovách, a to jednak přispívat ke kulturnímu a společenskému rozvoji Jindřichohradecka a jednak obnovovat a přibližovat veřejnosti tradice a tradiční rukodělná řemesla.
Na podrobnosti týkající se tohoto zajímavého podnikatelského projektu jsem se zeptala jeho autorky Romany Hulíkové.
Jaký mají dílny ohlas a co zájemcům nabídnete letos v létě?
Výtvarné dílny pořádáme již devátým rokem a můžu říci, že postupem času si získávají stále větší oblibu, a to jak u místních během roku, tak u sezonních frekventantů, kteří naši dílnu navštěvují v rámci své dovolené. Nabídku výtvarných technik se snažíme neustále rozšiřovat, aby ti, kdo se k nám vracejí, měli v naší dílně stále co objevovat. V letošním roce si všichni mohou vyzkoušet například točení na hrnčířském kruhu, malování keramiky, skla, textilu a hedvábí, ubrouskovou techniku, malování smaltových hrnečků, výrobu šperků z korálků, malování předglazovaných polotovarů a mnohé další.
Kdo dílny vede?
Dílny vedou i připravují lektorky, které jsem sama vyučila. Všechna děvčata se věnují výtvarným technikám již několik let, takže zpravidla jsou vždy schopná plnohodnotně poradit a například dětem při práci rády pomohou.
Jste držitelkou ocenění Místní hrdina, za co jste jej získala?
Ocenění Místní hrdina je určeno malým živnostníkům, kteří vytrvali, občas i přes nepřízeň osudu, a nadále se věnují svému podnikání. Já podnikám již sedmnáctým rokem a za tu dobu se nejenom mně, ale i mým kolegům podařilo překonat spoustu překážek. Myslím, že hlavní je, aby člověka jeho práce těšila, aby v ní neustále nacházel nové podněty a aby ho naplňovala. A to se mi zatím stále daří.
Zdědila jste nadání (myslím tím pracovní i podnikatelské) po někom z rodiny?
Těžko říci, narodila jsem se v roce 1972 a to byla doba, která podnikatelským plánům moc nepřála. Mamka i otec pracovali vždy jako zaměstnanci. Takže bych hledala spíš u prarodičů, ti byli velmi aktivní. Pravdou je, že jsem nikdy neabsolvovala žádná manažerská školení, nemám ani ekonomické vzdělání, jen mě to prostě baví, většinu věcí řeším na základě instinktu.
Ve stanovách si vaše sdružení dalo za cíl vytvořit Blatské muzeum. O co konkrétně jde?
Odmala jsem měla blízký vztah k tradicím, můj dědeček byl rychtář na baráčnické rychtě a já tam s ním trávila opravdu hodně času. Po prarodičích jsem zdědila několik blatských krojů a další jsem postupem času ještě přikoupila. Zatím jsou schované u mě doma, ale časem bych ráda všechny shromážděné artefakty vystavila. Byla by to veliká škoda, aby tyto překrásné blatské kroje, které jsou pro náš kraj typické, pomalu odcházely do zapomnění. Prozatím se příležitostně objevují na národopisných výstavách nebo na místních přehlídkách.
Žádáte o nějaké granty, např. z úrovně kraje?
Pravidelně si hlídáme výzvy ke krajským grantům a pokud je některá z nich v souladu se stanovami našeho o.s., o prostředky se ucházíme. Každoročně žádáme na dva až tři projekty, kterými chceme naplňovat cíle našeho sdružení, a kraj se nám většinou snaží pomoci. Za to mu přísluší naše díky. Další velké poděkování patří městu Jindřichův Hradec, které je pravidelným partnerem všech námi pořádaných akcí.
Děkuji za rozhovor
Eva Horníčková
Vážené a milé srdcařky, vážení a milí srdcaři, vy všichni, kteří fandíte kultuře v naší zemi stejně jako my, vážení čtenáři,
v Místní kultuře se v těchto dnech něco „peče“, bublá to a kvasí. Odpusťte ten příměr, ale blíží se Advent a předvánoční řádění v kuchyni je před námi. Redakce Místní kultury k tomu chystá důležitou změnu, na niž bychom vás rádi upozornili už nyní – se začátkem nového roku dojde k přejmenování Místní kultury na Pro-kulturu.
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČESKÁ TŘEBOVÁ: NP seniorského divadla pořádá Kulturní centrum Česká Třebová ve spolupráci s NIPOS-ARTAMA Praha. Proběhla o víkendu 8. – 10. listopadu 2024 v České Třebové. V druhově, žánrově a obsahově velmi rozmanitém programu bylo uvedeno devět představení. Odehrály je pro své kolegy a pro diváky českotřebovské i přespolní soubory z Desné, Homole, Děčína, Olomouce, Ostravy, Svitav, Ústí nad Orlicí, Červeného Kostelce a Holešova.