ČR: Jen ten, kdo pozná svoje kořeny, může z nich vyrůst a naplno rozkvést. Ale co když rodilý Berlíňan nečekaně zjistí, že jeho kořeny jsou vrostlé do jesenických Sudet? Podaří se mu odemknout rodinné tajemství? To nejdůležitější má: Klíč k milostnému příběhu, který se snaží vyřešit i ve stínu druhé světové války. V Nakladatelství Zeď vychází nový román Pavla Šuby, Klíč k Morgenlandu.
Děj románu se odehrává v osadě Morgenland, která kdysi stála u Malé Morávky v Jeseníkách. Jeho obyvateli byli sudetští Němci - původně horníci, později zemědělci. V Morgenlandu stálo dvanáct domů a vyhledávaný výletní hostinec. Osada zanikla po druhé světové válce po vyhnání, či odsunu, německých obyvatel. Zachovala se jediná chalupa. Už před válkou vedla přes Morgenland turistická stezka z Malé Morávky do Karlovy Studánky, kterou využívali hlavně lázeňští hosté. Dnes toto místo najdete na mapě pod názvem Ranná a vévodí mu 200 let starý jasan.
“Původně jsem neměl větší ambici, než vyprávět milostný mikropříběh z maličké neznámé osady v horách. Přitom se přede mnou v podstatě nechtěně, ale zcela logicky, otevřelo česko-německé trauma a vlastně celé minulé století. A co je zajímavé, najednou jsem začal cítit, že jakási nezacelená rána je cítit z jesenické krajiny i jejích obyvatel dodnes. Takže teď už beru tuhle knihu jako pokus o smíření,” vysvětluje Pavel Šuba.
Autor románu, zkušený novinář Pavel Šuba, strávil stovky hodin pátráním nejen v samotných Jeseníkách, ale i v Německu. Prostudoval stovky stránek archivních materiálů, vyzpovídal historiky a odborníky nejrůznějších oborů, o nichž se jeho dílo zmiňuje. Poznal také osobně Adolfa Haubelta, posledního Morgenlanďana. Již těžce nemocný pamětník mu stihl převyprávět svůj životní příběh, včetně těch nejjemnějších detailů a pocitů z dětství. Dva měsíce po rozhovoru zemřel. Autor čerpal také z příběhu manželů Glatterových, jejichž láska i životní peripetie Šubu inspirovaly. Prostudoval a využil také informace z knih a kronik o předválečných, válečných i poválečných letech nejen na Bruntálsku, o stromech, o počasí, o jesenických pověstech, zapomenutých tradicích a rituálech.
úryvek z knihy:
Sledoval ji už několik minut: Anni Tieblerová si zasněně opírala hlavu o kmen stromu. Slunce na její jemnou mladičkou tvář kreslilo zvláštní obrázky. Mraky na hlavním hřebeni Jeseníků se rychle objevovaly a zase mizely, jako by za kopci právě projížděl parní vlak. Občas nějaký oblak zakryl i kamennou věž na horizontu. Dřív se jmenovala Habsburgwarte, ale Němci i Češi jí říkali spíš podle hory samotné: Altvater - Praděd.
Pavel Šuba (*1976) je český novinář a publicista, editor Českého rozhlasu Radiožurnál. Narodil se v Olomouci, dvě dekády působil jako televizní reportér se specializací na českou armádu (Afghánistán, Irák, Bosna, Kosovo). Miluje cestování v poušti (Libye, Sýrie, Jordánsko, Tunisko a nejčastěji Maroko). Napsal netradiční cestopis Uštknuti Saharou – knihu o hledání malého prince v poušti i v sobě. Žije v Kladně. Část roku tráví tábořením v jesenických lesích. O historii zaniklé osady Morgenland natočil rozhlasový dokument (k poslechnutí zde), v roce 2020 za něj získal Česko-německou novinářskou cenu.
O nakladatelství
Nakladatelství ZEĎ dvou českých novinářů – Jana Dražana a Jana Perglera – se zaměřuje na chytré knihy s poutavými příběhy, jimž je blízká demokracie, humanita, vzdělanost i jiskřivý humor. Knihy, které zde vycházejí, nahlížejí pod povrch i do budoucnosti. S přesným novinářským čichem předkládá ZEĎ čtenářům publikace, které bystře reagují na současné dění a současně hájí hodnoty svobodné evropské společnosti s vědomím jejích kořenů i historie. Na knižním trhu působí od roku 2016.
Jan Dražan: 30 let pracuje v médiích. Začínal v roce 1991 v Lidových novinách. Působil v Mladé frontě DNES a IN magazínu Hospodářských novin. Později v Týdnu, Lidových novinách a Echo24.cz a Týdeníku Echo jako zástupce šéfredaktora. Dnes pracuje v Českém rozhlasu a je spoluzakladatelem Nakladatelství Zeď. Je spoluautorem knihy Václava Cílka Poutník časem chaosu, s Janem Perglerem pak napsali knihy rozhovorů Náš Václav Havel, Člověk 25, Tango pod Hradem a Jak se z toho nezbláznit.
Jan Pergler: Dlouholetý novinář. Začínal v roce 1991 v Lidových novinách, posléze v Týdnu, Mladé frontě DNES. Vedl IN magazín Hospodářských novin, působil v Deníku. Počátkem 90. let stál u zrodu nadace Člověk v tísni. Dnes pracuje v ČSOB a je spoluzakladatelem Nakladatelství Zeď. Spolu s Janem Dražanem je autorem knih Náš Václav Havel, Člověk 25, Tango pod Hradem a Jak se z toho nezbláznit. V roce 2022 vydal s Jiřím Rumlem knihu Ruml naruby.
ČR: Aktuálním technologickým fenoménem dneška je bezesporu umělá inteligence (AI) a její integrace do každodenního života. Neustále se objevují nové a nové nástroje, služby a aplikace postavené na této technologii, které slibují zásadní změny v našich každodenních činnostech a pracovních procesech. Nicméně, otázkou zůstává, zda je AI skutečně revolučním posunem, nebo jen další technologickou bublinou, která nakonec praskne, podobně jako tomu bylo s Webem 2.0 před více než dvaceti lety. V tomto kontextu se objevuje otázka: může umělá inteligence skutečně transformovat fungování knihoven? A pokud ano, v jakých konkrétních oblastech? V tomto článku se pokusím odpovědět na tyto otázky a prozkoumat potenciál AI v modernizaci knihovních služeb.
ZLÍN: Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně (MJVM) digitalizovalo v loňském roce 71 ročníků podnikových novin významného regionálního závodu Continental Barum s.r.o. Podnikové noviny začal tehdejší závod Rudý říjen vydávat v roce 1953 a jsou nepřetržitě vydávány dodnes. Název novin je vždy přizpůsoben změnám názvu organizace.