Nová lávka v Písku ponese jméno Dagmar Šimkové
PÍSEK: Zastupitelstvo města na svém srpnovém jednání rozhodlo o pojmenování lávky, která spojí břehy Otavy mezi Václavským předměstím a Hradištěm. Ponese jméno Dagmar Šimkové, politické vězeňkyně československého komunistického režimu. V Písku tak vznikne symbolický pomník obětem totalitního režimu.
Zastupitelé mohli vybírat z dalších šesti různých názvů navržených jak letopiseckou komisí, tak osadními výbory Svatý Václav a Hradiště, případně pro lávku pojmenování nezvolit. Nakonec většina z nich hlasovala v souladu s doporučením rady města.
„K pojmenování lávky po Dagmar Šimkové byla na Městský úřad Písek doručena koncem května letošního roku petice obsahující 649 podpisů, z toho 454 patřily občanům města Písek. Na internetových seznamech dodaných k petici bylo dalších 1425 jmen, z toho 149 občanů Písku,“ informuje místostarosta Jiří Hořánek.
Nová lávka bude osmým mostním objektem ve městě, některé žádný název nemají, u jiných se vžilo odlišné pojmenování. Málokdo například ví, že Nový most je ve skutečnosti mostem T. G. Masaryka nebo že lávka přes Ostrov se jmenuje Brandejsova.
„Pojmenováním lávky po Dagmar Šimkové, která vyrůstala nedaleko odtud a strávila nejhezčí roky svého života ve vile na Hradišti, vznikne v Písku symbolický pomník obětem totalitního režimu. Bude to důležitá připomínka jedné etapy československých dějin a jejích důsledků, jež nás dodnes ovlivňují,“ říká místostarosta Josef Knot.
Dagmar Šimková byla dcerou bankéře Jaroslava Šimka. Studovala na píseckém gymnáziu. Po maturitě nemohla kvůli svému původu ve studiu pokračovat. Pracovala v nemocnici. V mezích svých možností se snažila bojovat proti komunistickému režimu. Šířila letáky, které zesměšňovaly tehdejší vládnoucí garnituru. Nejvíce jí přitížilo, že ukryla své dva kamarády, vojenské zběhy, kteří se pokoušeli dostat na Západ.
Zatčena byla jako třiadvacetiletá v říjnu 1952 a odvolací soud jí vyměřil trest 15 let odnětí svobody. Další tři roky dostala za pokus o útěk. Ve vězení byla do svých 37 let. Sedm let za mřížemi strávila i její matka. Majetek rodiny propadl státu. V březnu 1968 se Šimková podílela na vzniku sdružení politických vězňů K 231.
Po srpnové invazi emigrovala s matkou do Austrálie, kde žila její sestra. Vystudovala zde dvě vysoké školy. Spolupracovala s Amnesty International, usilovala o lepší podmínky v místních věznicích, v nichž pracovala jako terapeutka. Město svého mládí navštívila v roce 1989. Zemřela na rakovinu ve věku 65 let v Austrálii. Své prožitky z dlouholetého věznění sepsala v knize Byly jsme tam taky.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.
PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.
PRAHA: GALERIE SOKOL v Tyršově domě zve na výstavu „Na křídlech sdílené radosti,“ která přenáší návštěvníky do atmosféry letošního XVII. všesokolského sletu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818